1 Tessalonicenses 2
El Nuevo Testamento en mixe de Coatlán (MCONT) vs NVI
1 Mɨgügtɨjc ajcxy, mnejhuɨɨyb ajcxy co ca' ñaadɨgɨ̈'aty, co ɨɨch oy ngapxhuäcxy Dios y'ayuc ytɨy'ajt ma miich ajcxy.
1 Irmãos, vocês mesmos sabem que a visita que lhes fizemos não foi inútil.
2 Miich ajcxy mnejhuɨɨyb co jayɨjp ca'nɨ anajty nmechɨch ma miich ajcxy ɨɨch ajcxy ooy tzaachypɨ etz ayo'n tɨ nyajnajxcɨxy jɨm Filipos. Tɨ jäy xyhuin'ojy xyjɨjp'ojyɨch. Co nmejchɨch ma miich ajcxy, ca' ñejɨty co tzaachypɨ tɨ nmɨnaxyɨch tɨ nyajnaxyɨch jayɨjp, chi Dios tɨ xyajjotmɨcpɨcyɨch, jɨgɨx huinmɨc jotmɨc ngapxhuäcxɨbɨch Jesús y'ayuc ytɨy'ajt. Tɨ ngapxhuäcxyɨch Dios y'ayuc ma miich ajcxy, oy ɨɨch jäy anajty xyca'ixa'ñ xycatzoga'ñ.
2 Apesar de termos sido maltratados e insultados em Filipos, como vocês sabem, com a ajuda de nosso Deus tivemos coragem de anunciar-lhes o evangelho de Deus, em meio a muita luta.
3 Ca' ɨɨch ngapxhuäcxyɨch anɨɨ, ni jɨbɨc ayuc, e ni ngamɨydägyɨch jɨbɨc ayuc jɨbɨc huinma'ñ nej huaad nhuin'ɨɨngɨxy.
3 Pois nossa exortação não tem origem no erro nem em motivos impuros, nem temos intenção de enganá-los;
4 Ca' tɨ nhuin'ɨɨngɨxy. Dios tɨ xyajnïbɨcyɨch co ngapxhuäcxɨbɨch yɨ' y'ayuc ytɨy'ajt, e jadu'n nguyduuñɨch. Ca' nduuñɨch co huen jäy ajcxy jäygɨdägy ɨɨch ndung. Jada janchtɨy ndumybɨch jɨgɨx Dios jäygɨdägɨpy ɨɨch ndung. Com Dios yɨ' ñejhuɨɨyb nej jäy tüg'ócɨy yjot yhuinma'ñ mɨɨdɨty.
4 pelo contrário, como homens aprovados por Deus, a ponto de nos ter sido confiado por ele o evangelho, não falamos para agradar a pessoas, mas a Deus, que prova os nossos corações.
5 Miich ajcxy mnejhuɨɨyb co ca' nyajxondaaccɨxy mɨɨd ayuc oyjatypɨ huɨdi ca' choobaady. Nañ ni ca' ɨɨch ajcxy nhuinma'ñ 'ijxtäy nej jëbɨ ɨɨch ajcxy nmeeñybaat. E Dios nañ ñejhuɨɨyb co yjanchɨty jada.
5 Vocês bem sabem a nossa linguagem nunca foi de bajulação nem de pretexto para ganância; Deus é testemunha.
6 Nañ ni ca' ɨɨch ajcxy njɨjp'ixy co jäy ajcxy xycömayɨpyɨch, ni miich ajcxy etz ni jac-huingbɨ jäy. Com je Cristo tɨ xyquexyɨch co ngapxhuäcxɨbɨch yɨ' y'ayuc, paady ycɨxp jëbɨ ixyipy n'ane'myɨch co ixyipy miich ajcxy xyajmɨj'atyɨch etz xypubetyɨch, per ca' jadu'n tɨ nduuñɨch.
6 Nem buscamos reconhecimento humano, quer de vocês quer de outros.
7 Oygɨ́xy oy'amy tɨ nduuñɨch ma miich ajcxy, jadu'n nej tüg ungdaj mɨɨdɨty y'ung y'anäg mɨɨd oyjot oyhuinma'ñ.
7 Embora, como apóstolos de Cristo, pudéssemos ter sido um peso, tornamo-nos bondosos entre vocês, como uma mãe que cuida dos próprios filhos.
8 Tɨ ɨɨch miich ooy ndzojccɨxy njɨhuɨɨygɨxy, canan jëyɨ Dios y'ayuc ytɨy'ajt tɨ nmooygɨxy, nañ naygɨ̈yegáanɨbɨch anajty ma yɨ o'cɨn mɨɨd miich ajcxy ycɨxpɨ.
8 Sentindo, assim, tanta afeição por vocês, decidimos dar-lhes não somente o evangelho de Deus, mas também a nossa própria vida, porque vocês se tornaram muito amados por nós.
9 Co jayhuin ngapxhuäcxyɨch Dios y'ayuc ma miich ajcxy, mjäymejchpy miich ajcxy jadu'n nej ɨɨch ajcxy nduuñ n'ayooyɨch anajty xɨɨm tzuum mɨɨd ɨɨch ajcxy ngaayɨn n'uucɨn ycɨxpɨ. Ca' anajty n'adzibaangɨxy, paady ɨɨch ajcxy nduuñ n'ayooyɨch xɨɨm tzuum mɨɨd ɨɨch ajcxy ngaayɨn n'uucɨn ycɨxpɨ.
9 Irmãos, certamente vocês se lembram do nosso trabalho esgotante e da nossa fadiga; trabalhamos noite e dia para não sermos pesados a ninguém, enquanto lhes pregávamos o evangelho de Deus.
10 Miich ajcxy huɨdibɨ mɨbɨjcp mnejhuɨɨy ajcxy, e nañ ñejhuɨɨyb Dios, co ɨɨch ajcxy ndzɨnaayɨch ma miich ajcxy tudägy, huädz ɨɨch anajty ajcxy njot nhuinma'ñ mɨ́ɨdɨdyɨch. Ca' ma ndundɨgooyɨch ajcxy nej pɨn xy'ocnïhuambedɨpyɨch ajcxy.
10 Tanto vocês como Deus são testemunhas de como nos portamos de maneira santa, justa e irrepreensível entre vocês, os que crêem.
11 Mnejhuɨɨyb miich ajcxy nej n'ɨɨhuijcɨxy ngapxhuijcɨxy etz njotmɨcmɨgapxcɨxy nidüg nidüg, tɨm jadu'n nej tüg ungdeedy ɨɨhuijy capxhuijy y'ung y'anäg.
11 Pois vocês sabem que tratamos cada um como um pai trata seus filhos,
12 Tɨ ngapxhuijcɨxy co ooy chach copɨcyɨty co mdzɨnáaygɨxɨpy nej Dios jëbɨ jäygɨdägɨpy yɨ mdzɨnaayɨn. Com yɨ' miich ajcxy tɨ xyhuin'ijxcɨxy jëbɨ mdɨgɨ́ɨygɨxɨpy ma yɨ' chɨnaaydac, ma yɨ' mɨɨdɨty y'oy'ajtɨn ymɨj'ajtɨn.
12 exortando, consolando e dando testemunho, para que vocês vivam de maneira digna de Deus, que os chamou para o seu Reino e glória.
13 Paady ycɨxpɨ nyajnajxpɨch jäygɨdaacɨn ma Dios jabom jabom, jadu'n nej miich ajcxy anajty tɨ mmɨdo'mbɨjccɨxy etz tɨ mgöbɨjccɨxy Dios y'ayuc ytɨy'ajt huɨdi ngapxhuäcxɨch ma miich ajcxy. Tɨ mmɨbɨjccɨxy anajty co ɨɨch ajcxy tɨ ngapxhuäcxy Dios y'ayuc ytɨy'ajt. Canan je' tɨ ngapxhuäcxyɨch ayuc huɨdi jäy tɨ cojy tɨ macxy. E janch tɨy'ajt co Dios y'ayuc ytɨy'ajt cham ytuñ ma miich ajcxy mjot mhuinma'ñ, miich ajcxy huɨdibɨ mɨbɨjcp.
13 Também agradecemos a Deus sem cessar, pois, ao receberem de nossa parte a palavra de Deus, vocês a aceitaram não como palavra de homens, mas segundo verdadeiramente é, como palavra de Deus, que atua com eficácia em vocês, os que crêem.
14 Mɨgügtɨjc ajcxy, jadu'n tɨ mjajtcɨxy jadu'n nej yjajty mɨɨd je judíojäy huɨdibɨ anajty tzɨnaayb jɨm Judea co ajcxy mɨjpɨdägy Dios y'ayuc ytɨy'ajt, chi je ymɨgogajp ajcxy ooy y'ixhuɨdijtɨ ypahuɨdijtɨ.
14 Porque vocês, irmãos, tornaram-se imitadores das igrejas de Deus em Cristo Jesus que estão na Judéia. Vocês sofreram da parte dos seus próprios conterrâneos as mesmas coisas que aquelas igrejas sofreram da parte dos judeus,
15 Je judíojäy ymɨdziptzoon ɨɨch ajt nHuindzɨn Jesús, e chi yaj'o'cy ajcxy, tɨm jadu'n nej ajcxy y'ap yteedy yaj'o'cy huɨdijaty anajty Dios y'ayuc najtzcapxɨɨyɨp jecy'ajty. Etz nañ jadu'n ajcxy xyajpɨdzɨmyɨch jɨm ma ajcxy judíojäy chɨnäy. Dios ca' jadu'n jäygɨdägy jadu'n nej ajcxy ytundɨgooy, nañ ooy ajcxy ymɨjotmädyii tüg'ócɨy jäy.
15 que mataram o Senhor Jesus e os profetas, e também nos perseguiram. Eles desagradam a Deus e são hostis a todos,
16 Yɨ judíojäy ajcxy tɨ capx'adujccɨxy co ca' huaad ngapxhuäcxyɨch je Cristo ytɨy'ajt ma yɨ jäy ajcxy huɨdibɨ ca' yjudíojäyɨty, nej huaad ajcxy y'alma ñïdzóoccɨxɨpy. Co jadu'n ajcxy ytundɨgooy, chi ajcxy ooy nïgɨ ypocy ñïbety ma Dios. Per Dios tɨ ooy chip y'ejcɨn pɨdacy ma judíojäy mɨɨd ajcxy ypocy ycɨxpɨ.
16 esforçando-se para nos impedir que falemos aos gentios, e estes sejam salvos. Dessa forma, vão sempre completando a medida dos seus pecados. Sobre eles, finalmente, veio a ira.
17 Mɨgüctɨjc ajcxy, cham hueenɨ xɨɨ tiempo tɨ ñaxy ma ca' n'oc'íjxcɨxnɨ ajcxy, per ca' ɨɨch miich ajcxy njäydɨgoy. Ooy ɨɨch ajcxy nja'nɨcxa'ñ ma miich ajcxy jadüg'oc, e ca' y'oyɨ̈y nej ɨɨch ajcxy nɨcxɨɨybɨch ma miich ajcxy.
17 Nós, porém, irmãos, privados da companhia de vocês por breve tempo, em pessoa, mas não no coração, esforçamo-nos ainda mais para vê-los pessoalmente, pela saudade que temos de vocês.
18 Ooy ɨɨch ajcxy njanɨcxa'ñ anajty ma miich ajcxy. E ɨɨch, Pablo, cɨ'm anajty njanɨcxa'ñɨch mejtz'oc tugɨɨg'oc, e je mujcu' nnɨɨ'aa ndü'aa tɨ xy'adujcɨch.
18 Quisemos visitá-los. Eu mesmo, Paulo o quis, e não apenas uma vez, mas duas; Satanás, porém, nos impediu.
19 ¿Ti mɨj'ajt miich ajcxy mdijy njɨjp'ijxpɨch? ¿Ma mdijy ajcxy nbada'ñɨch njotcujc'ajtɨn n'oy'ajtɨn? Co anajty ajt nHuindzɨn Jesucristo yhuimbity ya naaxhuiñ, nbadaamybɨch jotcujc'ajtɨn etz oy'ajtɨn mɨj'ajtɨn mɨɨd je tɨɨbɨ nduuñɨch ma miich ajcxy co tɨ mmɨjpɨdaaccɨxy Dios y'ayuc ytɨy'ajt.
19 Pois quem é a nossa esperança, alegria ou coroa em que nos gloriamos perante o Senhor Jesus na sua vinda? Não são vocês?
20 Mɨɨd miich ajcxy ycɨxpɨ nmɨɨdɨch jotcujc'ajtɨn etz xondaacɨn.
20 De fato, vocês são a nossa glória e a nossa alegria.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Tessalonicenses 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.