João 8

Coatlán Mixe NT (MCO_TBL) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Chi Jesús ypa'ttɨgɨɨy ma je cögop huɨdibɨ xɨɨjɨp Olivos.
1 Jesus, no entanto, foi para o monte das Oliveiras.
2 Com jabom jopyñɨ Jesús yquidacy jadüg'oc ma Dios ytɨjc. Chi mayjäy ñimiinɨ. Chi y'ixtacy, e chi ytɨgɨɨy yaj'ixpɨjcpɨ.
2 De madrugada, voltou novamente para o templo, e todo o povo se reuniu em volta dele; e Jesus, assentado, os ensinava.
3 Je jäy ajcxy huɨdibɨ Dios ycötujcɨn yaj'ixpɨjcp etz je fariseojäy ajcxy mɨɨdmiiñ tüg töxyjäy ma Jesús huɨdibɨ anajty tɨ ytundɨgooy mɨɨd huingbɨ yëydɨjc. Chi ajcxy pɨdacy cujc'amy ma je mayjäy.
3 Então os escribas e fariseus trouxeram à presença dele uma mulher surpreendida em adultério e, fazendo-a ficar em pé no meio de todos,
4 Chi ajcxy nɨmay Jesús: ―Huindzɨn, jadayaabɨ töxyjäy huingbɨ yëydɨjc mɨɨd tɨ ytundɨgoy.
4 disseram a Jesus: — Mestre, esta mulher foi surpreendida em flagrante adultério.
5 Moisés ytɨy'ajt ɨɨch ajcxy xyñajtz'ane'mɨy jecy'ajty co yajtzaagögädzɨpy jada jadu'mbɨ töxyjäy. ¿Nej miich m'ocmɨnambɨ?
5 Na Lei, Moisés nos ordenou que tais mulheres sejam apedrejadas. E o senhor, o que tem a dizer?
6 Jadu'n ajcxy nɨmay co anajty ajcxy oc-huinma'ñ'ixa'ñ. Hue' anajty ajcxy ixtaayb nej jëbɨ huaad yajpocycäy Jesús. Chi Jesús yhuindacy, chi jada' ytɨgɨɨy jaaybɨ mɨɨd ycɨ̈huäx naaxcɨ́xy.
6 Eles diziam isso tentando-o, para terem de que o acusar. Mas Jesus, inclinando-se, escrevia na terra com o dedo.
7 Com je' anajty ajcxy chachyaj'amɨdooyb, chi Jesús ytɨnayɨ̈gy. Chi ajcxy nɨmay: ―Pɨn jäy ji ma miich ajcxy ca' ti pocy mɨɨdɨty, huen yɨ' jayɨjp tzaagäch jada töxyjäy.
7 Como eles insistiam na pergunta, Jesus se levantou e lhes disse:
8 Chi Jesús yhuindacy jadüg'oc. Chi ytɨgɨɨy jaaybɨ jadüg'oc naaxcɨ́xy.
8 E, inclinando-se novamente, continuou a escrever no chão.
9 Co ajcxy jadu'n ayuc yajhuinjɨhuɨydaayɨ, chi ajcxy ooy chöyduñ, com yjɨhuɨy ajcxy ypocy. Chi ajcxy yjɨhuäctay. Chi je mɨjjäydɨjc ajcxy ñaybattzondayɨ. Jesús yhuɨ'mɨɨy nimetz mɨɨd je töxyjäy huɨdibɨ jɨm anajty tɨnaayb huingon.
9 Mas eles, ouvindo essa resposta, foram saindo um por um, a começar pelos mais velhos até os últimos, ficando só Jesus e a mulher em pé diante dele.
10 Chi Jesús yhuäccugɨy jadüg'oc nɨmay je töxyjäy jada': ―¿Ma ajcxy je jäy? ¿Ca' ni pɨn tɨ xychaachytuñ mɨɨd mbocy ycɨxpɨ?
10 Levantando-se, Jesus perguntou a ela:
11 Chi je töxyjäy y'adzooy: ―Huindzɨn, ca' ni pɨn. Chi Jesús ymɨnañ: ―Ni ɨɨch miich ngatzaachytunɨpy mɨɨd mbocy ycɨxpɨ. Nɨcx, e ca' m'ocjacpocytuunɨp.
11 Ela respondeu: — Ninguém, Senhor! Então Jesus disse:
12 Chi jadüg'oc Jesús yjactɨgɨy mɨydacp ymɨnañ: ―Ɨɨch je tɨy'ajt nmɨɨd ya ma naaxhuiñyjäy, jadu'n ɨɨch nipaady nej tüg jɨɨn huɨdibɨ tɨɨcxp ma jäy ajcxy. Pɨnjäy xymɨjpɨdaacpɨch ymɨɨd tɨy'ajt nej jëbɨ huaad tudägy chɨnähuɨpy, jadu'n nipaady nej jɨhuɨ̈y ytüyöy ma jɨɨn ytɨɨcxɨn.
12 De novo, Jesus lhes falou, dizendo:
13 Chi je fariseojäy ajcxy nɨmay Jesús: ―Miich cɨ'm nayñidɨy'ajtɨp co miich je' je Cristo, e ca' mdɨy'ajt chobaady.
13 Então os fariseus lhe disseram: — Você dá testemunho de si mesmo. O testemunho que você dá não é verdadeiro.
14 Chi Jesús y'adzooy: ―Janch co ɨɨch cɨ'm nayñidɨy'ajt'adyiijɨch co ɨɨch je' je Cristo. E ɨɨch ndɨy'ajt janch yɨ'. Com nnejhuɨɨybɨch ma tɨ ndzooñɨch, e ma nnɨcxa'ñɨch. E miich ajcxy ca' mnejhuɨɨygɨxy ma ndzooñɨch, e ma nnɨcxa'ñɨch.
14 Jesus respondeu:
15 Miich ajcxy mmɨgüg mbocy'ijxyp mɨɨd mgɨ'mhuinma'ñ. Ca' ni pɨn nbocy'ixyɨch mɨɨd ngɨ'mhuinma'ñɨch.
15 Vocês julgam segundo a carne; eu não julgo ninguém.
16 Pen ɨɨch anajty nyajcɨ̈yöybɨch nyajtecyyöybɨch jäy ypocy, tɨydudägy anajty jadu'n nduñɨch. Com ɨɨch ca' nyajpaadyɨch naydüg. Je' xymɨɨd'ijtpɨch je Dios Teedy huɨdibɨ tɨ xyquexyɨch.
16 E, se eu julgo, o meu juízo é verdadeiro, porque não sou só eu que julgo, mas eu e o Pai, que me enviou.
17 Com cojaay jadu'n y'ity ma miich ajcxy mgötujcɨn ñecy: “Pen nimetz jäy nigodɨy'ajt'aty huentiijɨty, tzoobatp ajcxy y'ayuc.”
17 Também na Lei de vocês está escrito que o testemunho de duas pessoas é verdadeiro.
18 Ɨɨch cɨ'm ñayñidɨy'ajt'adyiijɨch co ndzooñɨch tzajpjoty, etz nDeedyɨch nañ jadu'n xyñidɨy'ajt'ajtpɨch, co je' ya tɨ xyquexyɨch.
18 Eu dou testemunho de mim mesmo, e o Pai, que me enviou, também dá testemunho de mim.
19 Chi ajcxy y'amɨdooy: ―¿Ma miich mdeedy yajpaady? Chi Jesús y'adzooy: ―Com co ca' ɨɨch miich ajcxy xy'ijxcapy co ɨɨch je' je Cristo, nañ ca' ajcxy m'ixy'adyii ɨɨch nDeedy. Co ixyipy ajcxy xy'ijxcapyɨch, nañ jaydëbɨ ixyipy ajcxy nejhuɨ̈y pɨn ɨɨch nDeedy'ajtyp.
19 Então eles lhe perguntaram: — Onde está o seu Pai? Jesus respondeu:
20 Jɨm jadu'n Jesús ycapxy ymɨydacy ma je meeñ'ijttac, co anajty yjäy yaj'ixpɨcy ma Dios ytɨjc. E ca' ni pɨn ymajtzɨ. Com ca'nɨ anajty yxɨɨ yhora anajty paadyñɨ mɨna ñaygɨ̈yegɨɨyb ma ymɨdzip.
20 Jesus proferiu essas palavras perto da caixa de ofertas, quando ensinava no templo. Ninguém o prendeu, porque ainda não havia chegado a sua hora.
21 Chi Jesús yjacnɨmaayɨ ajcxy: ―Ɨɨch nnɨcxaanɨp ɨɨch, miich ajcxy xy'ixtähuɨbɨch. Mɨɨd ajcxy mbocy ycɨxpɨ m'ögaangɨxy, com ma nnɨcxa'ñɨch ca' huaad miich ajcxy jëbɨ mnɨcxcɨxy mɨɨd mbocy ycɨxpɨ.
21 Outra vez Jesus lhes falou, dizendo:
22 Huin'it je judíojäy ajcxy ac jëyɨ ñayñɨmaayɨ: ―¿Nej nɨcxy jada' cɨ'm ñayyaj'öga'ñyiijɨ? Com jadu'n ymɨna'ñ co ma yɨ' ñɨcxy, ca' huaad ɨɨch ajt jëbɨ nnɨcxɨm.
22 Então os judeus diziam: — Será que ele tem a intenção de se suicidar? Porque diz: “Para onde eu vou vocês não podem ir.”
23 E Jesús nïgɨ nɨmay'ɨdɨ̈ch anajty: ―Miich ajcxy ya naaxhuiñ mmɨɨdɨty mdɨy'ajtcop. Ɨɨch tzajpjoty nmɨɨdɨdyɨch ndɨy'ajtcopɨch. Miich ajcxy naaxhuiñyjäy ajcxy ytɨy'ajt mmɨjpɨdaacɨpy. Ɨɨch ca' nmɨjpɨdägyɨch naaxhuiñyjäy ytɨy'ajt.
23 Jesus lhes disse:
24 Ɨɨch miich ajcxy jadu'n nnɨmaayb co m'ögam miich ajcxy, e ca' ajcxy Dios mbocy xyhuinmeecxɨp. Copɨcy ajcxy m'ögɨpy, e ca' Dios mbocy ajcxy xyhuinmeecxɨp, pen ca' xymɨbɨgáangɨxyɨch co ɨɨch je' je huɨdibɨ jëbɨ mbocy ajcxy xyhuinmeecxɨp.
24 Por isso, eu lhes disse que vocês morrerão em seus pecados. Porque, se não crerem que
25 Chi ajcxy nɨmay Jesús: ―¿E miich, pɨn miich? Chi Jesús y'adzooy: ―Tɨ ajcxy nyajnɨmaaygɨxy pɨn ɨɨch, co oga'n ndɨgɨɨyɨch jäy yaj'ixpɨjcpɨ. Cham jadüg'oc nyajnɨmaaygɨxy.
25 Então lhe perguntaram: — Quem é você? Jesus respondeu:
26 May ooy tijaty ayuc nyajnɨmähuaangɨxy nej tɨ mdundɨgooygɨxy ma Dios ytɨy'ajt. Cham ca' ajcxy nyajnɨmaydähuɨpy. Je huɨdibɨ tɨ xyquexyɨch ya naaxhuiñ je' tüg'ócɨy tɨy'ajt mɨɨd. E ngapxpɨdzɨmyɨch je ayuc je tɨy'ajt jëyɨ huɨdibɨ tɨ nmɨdooyɨch ma je'.
26 Muitas coisas tenho para falar e julgar a respeito de vocês. Porém aquele que me enviou é verdadeiro, de modo que as coisas que dele ouvi, essas digo ao mundo.
27 Je jäy ca' ajcxy huinjɨhuɨy co Dios Teedy anajty Jesús ñigapxyp.
27 Eles não entenderam que Jesus lhes falava do Pai.
28 Paady Jesús nɨmay ajcxy: ―Co anajty miich ajcxy tɨ xyajcruudzpetyɨch, ɨɨch je jäy huɨdibɨ tzoon tzajpjoty, huin'it miich ajcxy mnejhuɨ̈huɨp co ɨɨch je' je Cristo. E co ɨɨch ca' ngɨ'mhuinma'ñ nduñɨch. Yɨ' ɨɨch ya nmɨydacypɨch huɨdibɨ Dios Teedy tɨ xyaj'ane'myɨch.
28 Então Jesus disse:
29 Je Dios Teedy huɨdibɨ tɨ xyquexyɨch, yɨ' ɨɨch mɨɨd n'ityɨch. Ca' ɨɨch yɨ' xy'ixmachɨch. Com co ɨɨch njatytɨmytumybɨch jabom jabom huɨdibɨ yɨ' chojcyp.
29 E aquele que me enviou está comigo, não me deixou só, porque eu faço sempre o que lhe agrada.
30 Co Jesús jadu'n ymɨnañ, chi mayjäy ooy ymɨbɨjcy.
30 Quando Jesus disse isto, muitos creram nele.
31 Chi Jesús nɨmay je judíojäy ajcxy huɨdijaty anajty tɨ ymɨbɨcy: ―Pen mmɨbɨjc ajcxy cɨxyjot huinɨjot tüg'ócɨy ɨɨch n'ayuc, e ca' m'ijxmadzipy ajcxy ɨɨch n'ayuc, huin'it ɨɨch miich ajcxy jëbɨ njäy'adyii.
31 Então Jesus disse aos judeus que haviam crido nele:
32 Huin'it jëbɨ ajcxy mnejhuɨ̈huɨpy Dios ytɨy'ajt. E. Dios ytɨy'ajt xyñihuáangɨxɨp ma je mjɨbɨc-huinma'ñ ooy xy'ané'mgɨxy.
32 conhecerão a verdade, e a verdade os libertará.
33 Chi ajcxy y'adzooy: ―Abraham ɨɨch ajcxy nmɨj'ap nmɨjteedy'ajtpy. Ca' ɨɨch ajcxy huaad ni pɨnjäy xyjac'ane'my. ¿Nej co miich jadu'n mɨna'ñ: “Dios ajcxy xyñihua'nɨp ma yɨ mjɨbɨc-huinma'ñ xy'ane'mgɨxy”?
33 Eles responderam: — Somos descendência de Abraão e jamais fomos escravos de ninguém. Como você pode dizer que seremos livres?
34 Chi Jesús y'adzooy: ―Janch janch ɨɨch miich ajcxy jadu'n nɨmaaygɨxy co tüg'ócɨy pɨnjaty pocy ytundɨɨb, jɨbɨcp yɨ' ane'mɨp. Tɨm jadu'n nipaady nej tüg tumbɨ huɨdi codoogɨ̈ y ijtp, yɨ' yhuindzɨn jatytɨmy'ane'mɨp.
34 Jesus respondeu:
35 Yɨ tumbɨ huɨdibɨ codoogɨ̈y ijtp, ca' yhuɨ'ma'ñ ma je jäy ytɨjc huinɨxɨɨ. Yɨ jäy y'ung janchtɨy huɨ'mam huinɨxɨɨ ma yteedy ytɨjc.
35 O escravo não fica sempre na casa; o filho, sim, fica para sempre.
36 Pen Dios y'ung miich ajcxy xyajpɨdzɨmgɨxp ma je jɨbɨcpɨ xy'ane'mgɨxy, janch huinɨxɨɨ m'idaangɨxy, ca' ma ti jɨbɨcpɨ xy'oc'ané'mgɨxnɨpy. Tɨm jadu'n nej Dios y'ung y'ity, ca' ti jɨbɨcpɨ y'ane'myii.
36 Se, pois, o Filho os libertar, vocês serão verdadeiramente livres.
37 Nejhuɨɨybɨch co miich ajcxy Abraham mmɨj'ap'adyii mmɨjteedy'adyii. Per miich ajcxy chachyaj'ögaambɨch. Je' co ca' mɨjpɨdaaccɨxy ɨɨch n'ayuc huɨdibɨ njayajnɨmaaygɨxyp.
37 Bem sei que vocês são descendência de Abraão; no entanto, estão querendo me matar, porque a minha palavra não está em vocês.
38 Ɨɨch miich ajcxy nyajmɨɨdmɨydaacyp tɨɨbɨ n'ixyɨch huɨdibɨ ndeedyɨch ytumyb. E miich ajcxy yɨ' mdumyb nej m'ap mdeedy tɨ xyajnɨmaaygɨxy.
38 Eu falo das coisas que vi junto de meu Pai; vocês, porém, fazem o que ouviram do pai de vocês.
39 Chi ajcxy y'adzooy: ―Hue' ɨɨch ajcxy nmɨj'ap'ajtyp nmɨjteedy'ajtyp je Abraham. Chi Jesús y'adzooy: ―Pen janch ajcxy Abraham mmɨj'ap'adyii mmɨjteedy'adyii, yɨ' ixyipy ajcxy mdungɨxyp jadu'n nej Abraham tuuñ.
39 Então lhe disseram: — Nosso pai é Abraão. Mas Jesus respondeu:
40 Janch ɨɨch miich ajcxy xychachyaj'ögáangɨxyɨch, e tɨ ajcxy njayajnɨmäy je huɨdibɨ ɨɨch tɨ nmɨdooyɨch ma Dios. Ca' Abraham yaj'ögy je jäy ajcxy huɨdijaty anajty Dios ytɨy'ajt mɨɨd, jadu'n nej miich ajcxy m'ɨdɨ̈tzaangɨxy.
40 Mas agora vocês estão querendo me matar, a mim que lhes falei a verdade que ouvi de Deus; Abraão não fez isso.
41 Miich ajcxy jɨbɨc-huinma'ñ mdungɨxyp, tɨm jadu'n nej m'ap mdeedy jɨbɨc huinma'ñ ajcxy tuñ jecy'ajty. Chi ajcxy Jesús adzooy: ―Ca'ɨɨch ajcxy ndɨgoy'ungɨty. Je' tügpajc ɨɨch ajcxy ndeedy'ajtyp Dios Teedy.
41 Vocês fazem as obras do pai de vocês. Eles responderam: — Nós não somos filhos ilegítimos. Temos um pai, que é Deus.
42 Chi Jesús ymɨnañ: ―Penɨ Dios ixyipy ajcxy mdeedy'ajtyp, xychojcpɨch xymɨjpɨdaacpɨch ixyipy ajcxy. Com Dios tɨ xyquexyɨch ya naaxhuiñ, e jiiby ndzooñɨch ma Dios. Ca'ɨɨch ngɨ'mdzojcɨn ycɨxpɨ nmiiñɨch ya naaxhuiñ. Yɨ' je' jadu'n tzojcp pɨn tɨ xyquexyɨch.
42 Jesus disse:
43 ¿Ti co ca' miich ajcxy mhuinjɨhuɨ̈y ɨɨch n'ayuc? Je' co ca' ajcxy mɨdohuaangɨxy ɨɨch n'ayuc.
43 Por que vocês não compreendem a minha linguagem? É porque vocês são incapazes de ouvir a minha palavra.
44 Je' miich ajcxy mdeedy'ajtyp je mujcu'. Mɨɨd mgɨ'mdzojcɨn mguydungɨxy je mujcu' chójcɨn. Je mujcu'yaj'öctɨɨyb yɨ' jäy maabɨ naaxhuiñybɨ chondägy. Je mujcu' ca' je' ixaanɨ Dios ytɨy'ajt. Ca' ni ti tɨy'ajt yajpaady ma je', com je mujcu' ɨndaacp je', chi cɨ'm ooy nijot y'ɨdɨ̈ch. Je' ooy ɨndacy, e je' oga'n anɨɨ yajtzondac.
44 Vocês são do diabo, que é o pai de vocês, e querem satisfazer os desejos dele. Ele foi assassino desde o princípio e jamais se firmou na verdade, porque nele não há verdade. Quando ele profere mentira, fala do que lhe é próprio, porque é mentiroso e pai da mentira.
45 Com miich ajcxy mujcu' yhuinma'ñ mɨɨd, paady miich ajcxy ca' xymɨbɨjcɨ xymɨjpɨdaacɨ n'ayucɨch co ɨɨch tɨy'ajt njamɨydägy.
45 Mas, porque eu digo a verdade, vocês não creem em mim.
46 Ni pɨn miich ajcxy xycayajpocycähuɨpy. Penɨ tɨy'ajt ɨɨch miich ajcxy nyajnɨmaayb, ¿ti co ca' mmɨjpɨdaaccɨxy ɨɨch n'ayuc?
46 Quem de vocês me convence de pecado? Se digo a verdade, por que não creem em mim?
47 Je jäy ajcxy huɨdibɨ yajpatp ma Dios, y'amɨdo'ijtyp ajcxy Dios y'ayuc. Paady miich ajcxy ca' m'amɨdo'ijtcɨxy Dios y'ayuc, com ca' ajcxy Dios mDeedy'ájtɨgɨxy.
47 Quem é de Deus ouve as palavras de Deus; por isso, vocês não me ouvem, porque não são de Deus.
48 Chi je judío ixpɨcytɨjc ajcxy y'adzooy: ―Tɨ ɨɨch ajcxy yajxon nmɨna'ñ co miich mgogajpɨty jɨm Samaria, e mujcu' miich mɨɨd ma mjot mhuinma'ñ.
48 Os judeus disseram a Jesus: — Será que não temos razão em dizer que você é samaritano e tem demônio?
49 Chi Jesús y'adzooy: ―Ca' ɨɨch mujcu' nmɨɨdɨty ma njot nhuinma'ñ, com nyajmɨj'ajtypɨch nDeedy, e miich ajcxy xy'ixtijpɨch.
49 Jesus respondeu:
50 Ɨɨch ca' cɨ'm naygömayiijɨch. Dios Teedy ɨɨch xycömaayb, com yɨ' je' huɨdibɨ ixyöyp payöyp jäy ajcxy ypocy.
50 Eu não procuro a minha própria glória; há quem a busque e julgue.
51 Janch janch ɨɨch miich ajcxy nɨmaaygɨxy co ji nijëjɨty jäy huɨdibɨ ɨɨch n'ayuc cuydumb, e ca' yɨ' ajcxy yjugy'ajtɨn ycɨxɨpy ytɨgoyɨpy tüccɨ'yɨ co y'ó'ccɨxɨpy.
51 Em verdade, em verdade lhes digo que, se alguém guardar a minha palavra, não verá a morte eternamente.
52 Chi je judío ixpɨcytɨjc ajcxy y'adzooy: ―Cham ɨɨch ajcxy janchtɨy tɨ nnejhuɨ̈yɨch tɨydudägy co miich mujcu' mɨɨdɨty ma mjot mhuinma'ñ. Abraham o'c je', nañ jadu'n o'c ajcxy je huɨdibɨ anajty Dios ytɨy'ajt capxhuäcxɨp, e miich mmɨna'ñ co pen ji pɨnjaty miich m'ayuc xymɨbɨjcɨp xymɨjpɨdaacɨp, ca' je' y'ögɨpy.
52 Então os judeus disseram: — Agora estamos certos de que você tem demônio. Abraão morreu, e também os profetas, e você diz: “Se alguém guardar a minha palavra, não provará a morte eternamente.”
53 ¿Nej mjacmɨɨd miich mɨc'ajt, ca'ydɨ Abraham, ɨɨch ajt nmɨj'ap nmɨjteedy huɨdibɨ o'cɨ? ¿Nej mjacmɨɨd miich mɨc'ajt, ca'ydɨ ajcxy huɨdibɨ Dios y'ayucnajtzcapxɨɨy, huɨdibɨ ajcxy o'cɨ? ¿Pɨn miich mdɨmnaydijyii?
53 Você não está querendo dizer que é maior do que Abraão, o nosso pai, que morreu? Também os profetas morreram. Quem você pensa que é?
54 Chi Jesús y'adzooy: ―Pen ɨɨch nnaygömayɨbɨch cɨ'm, ca' n'ayucɨch chobaadɨpy. Ɨɨch nDeedy yɨ' xycömayɨpɨch, je huɨdibɨ miich ajcxy mdijpy co ajcxy mDios'adyii.
54 Jesus respondeu:
55 Per miich ajcxy ca' Dios m'ixy'adyii. Ɨɨch janchtɨy n'ixy'ajtypɨch Dios. E co ixyipy nmɨna'ñɨch co ca' ɨɨch Dios n'ixy'adyii, ɨndaacpɨch ixyipy, jadu'n nej miich ajcxy m'ɨndaaccɨxy. Janch ɨɨch n'ixyɨch Dios, e nguydumybɨch yɨ' y'ayuc.
55 Entretanto, vocês não o conhecem; eu, porém, o conheço. Se eu disser que não o conheço, serei como vocês: mentiroso; mas eu o conheço e guardo a sua palavra.
56 Je Abraham, miich ajcxy mmɨj'ap mmɨjteedy, jotcujc ooy ñayjɨhuɨɨyɨ co anajty ixa'ñ ɨɨch nxɨɨ ndiempo ya naaxhuiñ. E co ijxy co ɨɨch nmiiñɨch, chi ooy yjotcugɨɨy.
56 Abraão, o pai de vocês, alegrou-se por ver o meu dia; e ele viu esse dia e ficou alegre.
57 Chi je judío ixpɨcytɨjc ajcxy nɨmay Jesús: ―Ni mgamɨɨdɨty huixchigui'px majc jɨmɨjt, e ¿mmɨna'ñ co m'ijxy Abraham? (Ca' m'ixy'ajtɨ je Abraham, naxy tüg mil jɨmɨjt maabɨ je' y'o'cnɨ.)
57 Então os judeus lhe perguntaram: — Você não tem nem cinquenta anos e viu Abraão?
58 Chi Jesús y'adzooy: ―Janch janch ɨɨch miich ajcxy jadu'n nɨmäy co ji anajty ɨɨch co ca'nɨ anajty Abraham yma'xung'aty.
58 Jesus respondeu:
59 Chi ajcxy tzaa conɨ̈gy tzaagädza'ñ anajty ajcxy. Chi Jesús yhuingoyüch, e ypɨdzɨmy ma Dios ytɨjc.
59 Então pegaram pedras para atirar nele, mas Jesus se ocultou e saiu do templo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.