Lucas 22
Tupana Ehay Satere Mawe Pusupuo (MAVNT) vs VC
1 Pyno wẽtup e'at pe put'ok'e mekewat man teneg u hap e'at karãpe Iuteuria te'eruwa'atunug kahato ta'atuetawa koro Ierusarẽi kape man teneg u hamo — Mi'i man aimi'u sa'awy'iwat ewywuat kahato ewy watoĩne'en ahewanĩkaptia po pe turan e hap kuekatu hamo te'eruwa'atunug.
1 Aproximava-se a festa dos pães sem fermento, chamada Páscoa.
2 Mi'i hawyi itote pa'i kororia i'ewyte wãi'e hap enoi haria tikat kahato aikotã waku mig'i wo Iesui auka hamo hap ta'atukat tawa Ierusarẽi me wen ma'ato yt ta'atupuẽti i katupono Iesui ky'e haria sem mupi te'eroken'ẽ kahato itote.
2 Os príncipes dos sacerdotes e os escribas buscavam um meio de matar Jesus, mas temiam o povo.
3 Mi'i turan ahiag teke ra'yn Iesui potmu'e Iuta e hap piit pe mekewat Ikarioti sa'yru piit pe teke mekewat Iesui potmu'e wẽtup ok 12 ok takat pe.
3 Entretanto, Satanás entrou em Judas, que tinha por sobrenome Iscariotes, um dos Doze.
4 Ahiag teke hawyi Iuta piit pe hawyi toto ra'yn pa'i wato kororia kape i'ewyte surara'in akag ko'i kape Tupana mõtypot yat apykok haria kape hawyi ihay kahato mi'iria wywo aikotã waku Iesui pytyk hamuat kat hamo.
4 Judas foi procurar os príncipes dos sacerdotes e os oficiais para se entender com eles sobre o modo de lho entregar.
5 Toi'atumowepit pa'i wato ko'i i'ewyte surara akag ko'i imienoi sa'ag wo hawyi ta'atuha'up nug neran sa'up iwato Iuta pe Iesui ma'at hap pe sa'up mo.
5 Eles se alegraram com isso, e concordaram em lhe dar dinheiro.
6 Ha'up totat hawyi toto ra'yn hawyi toikat kahato aikotã karãpeĩ waku Iesui moherep hamo i'auka teran haria po piat hum hamo irania'in yt mikuap mo i hap toikat.
6 Também ele se obrigou. E buscava ocasião oportuna para o trair, sem que a multidão o soubesse.
7 Mi'i hawyi put'ok'e ra'yn mekewat man teneg u hap e'at tawa wato Ierusarẽi me. Mi'i turan Iesui ywania Iuteuria ywania i'auka ta'atuhũ Kuteiru mẽpyt i'atuminug sa'ag sa'up mo Tupana mowepit hamo.
7 Raiou o dia dos pães sem fermento, em que se devia imolar a Páscoa.
8 Mekewat man teneg u hap e'at owokai Iesui tipo'oro typy ok temiit Peteru Iuwãu tawa Ierusarẽi kape to'e henoi hamo hawyi — Eweiwat ro tawa kape ienuk wato hap nug hamo.
8 Jesus enviou Pedro e João, dizendo: Ide e preparai-nos a ceia da Páscoa.
9 Mi'i hawyi apo'i'atu'e — Mehĩ aikope som waku watunug aimi'u itote i'atu'e Iesui pe.
9 Perguntaram-lhe eles: Onde queres que a preparemos?
10 Mi'i tupono toi'atuwesat — Eweiwat tawa wato Ierusarẽi kape hawyi meremo itote eweipuẽti aru ihainia kamũti piat y'y sat hat itote are e. Mi'i hawyi hewat'ymo eweiwat ro hawyi teke ra'yn wẽtup getap we.
10 Ele respondeu: Ao entrardes na cidade, encontrareis um homem carregando uma bilha de água; segui-o até a casa em que ele entrar,
11 Mi'i hawyi waku ewei'e ro getap ka'iwat pe — Urupo'oro hat Iesui tuwehay po'oro ewawi uhyt katupono toikuap teran — Aiũwat mekewat okipy wato waku rakat Uito uhemiit'in wywo man teneg u hamuat ewei'e ro getap ka'iwat pe.
11 e direis ao dono da casa: O Mestre pergunta-te: Onde está a sala em que comerei a Páscoa com os meus discípulos?
12 Mi'i ewei'e mekewat getap ka'iwat pe hawyi toimoherep aru ehepe wẽtup okipy iwato rakat ywaiti rakat piat are e. Mi'i pe tukupte'en yne aimiky'esat mekewat ienuk hap nug hamuat aru are e. Waku mi'i okipy koro tote ewetunug aimi'u are e.
12 Ele vos mostrará no andar superior uma grande sala mobiliada, e ali fazei os preparativos.
13 Mi'i hawyi tuwat Peteru Iuwãu Iesui mienoi ewy hawyi ta'atupuẽti yne ra'yn Iesui e hap ewy hawyi itote ienuk hap iwato rakat ta'atunug itote Iesui miky'esat ewy.
13 Foram, pois, e acharam tudo como Jesus lhes dissera; e prepararam a Páscoa.
14 Mi'i hawyi wãtym'i turan hawyi Iesui toto wy mekewat okipy ywaiti kape hawyi put'ok'e itote hawyi Iesui ta'apyk ta'yn yparakai koro ete temiit 12 ok takaria wywo.
14 Chegada que foi a hora, Jesus pôs-se à mesa, e com ele os apóstolos.
15 Mi'i hawyi to'e i'atuepe — Waku kahato mesuwe watenuk e. Ahekatup kahato ra'yn mesuwat ienuk hap u hamuat eiwywo uhepiat ho'opot hap owakai e.
15 Disse-lhes: Tenho desejado ardentemente comer convosco esta Páscoa, antes de sofrer.
16 Uiwyria'in e areto irane eikai hawyi yt arenuk i ira'yn ienuk hap man teneg u hap mesuwat yi tote i ra'yn are e. Ma'ato meiũran karãpe Tupana topyhu'at Wuat'i Miit'in Porekuat Koro wanuat hap e'at pe hawyi atu'u i ra'yn eiwywo e Iesui. Ta'i wuat'i miit'in tikuap ta'yn hawyi Tupana topyhu'at Wuat'i Miit'in Porekuat no hawyi ahu'u i ra'yn man teneg ienuk hap eiwywo e Iesui temiit'in me.
16 Pois vos digo: não tornarei a comê-la, até que ela se cumpra no Reino de Deus.
17 Mi'i tã to'e hawyi totat ra'yn mekewat kui'a piat sapo hy hawyi — Waku e Tupana pe. Mi'i hawyi tutum mekewat kui'a torania temiit'in me hawyi to'e i'atuepe — Waku eweimõ'ẽ ro mesuwat kui'a piat sapo hy eiwo'ope e.
17 Pegando o cálice, deu graças e disse: Tomai este cálice e distribuí-o entre vós.
18 — Pywo pe ti Uito are'y'u meiũ hawyi yt are'y'u i sapo hy eiwywo i ra'yn ma'ato mekewat e'at karãpe Tupana toĩne'en Wuat'i Miit'in Porekuat nuat e'at put'ok'e hawyi are'y'u i ra'yn mesuwat ewywuat sapo hy eiwywo i ra'yn e temiit'in me.
18 Pois vos digo: já não tornarei a beber do fruto da videira, até que venha o Reino de Deus.
19 Mi'i hawyi man teneg totat hawyi waku e Tupana pe hawyi toipik topo wo hawyi tutum na'yn topotmu'eria pe hawyi to'e — Mesuwat man uimipik uipiit ewy kahato toĩne'en katupono uipiit miit'in tipik kahato ui'auka turan e. Mi'i pote uipiit iã'ãkap kahato meikowat man e. Ta'i meikowat man ni uipiit e. Mi'i hap ewy topyhu'at uipiit irane ui'auka turan e. Katupono uiku'uro irane wuat'i miit'in kawiano e. Mi'i pote waku man u hat uiku'uro hap kuekatu hap ewetunug aru e.
19 Tomou em seguida o pão e depois de ter dado graças, partiu-o e deu-lho, dizendo: Isto é o meu corpo, que é dado por vós; fazei isto em memória de mim.
20 Te'erenuk kahu hawyi sapo hy kui'a piat totat hawyi — Meikowat sapo hy uhuu ewywuat e. Ta'i uhuu at hap topyhu'at aru mohag wo miit'in Tupana wywo wo'owese hap nug hamuat e. Uhuu ta'at yne irane miit'in ehakyera'at hamuat e.
20 Do mesmo modo tomou também o cálice, depois de cear, dizendo: Este cálice é a Nova Aliança em meu sangue, que é derramado por vós...
21 Mi'i hawyi Iesui to'e — Ma'ato eiwe'eg wo o katupono wẽtup ok aipy'asetpiat mesuwat yparakai ete apyk piat uima'at hanuat toĩne'en na'yn e. Katupono ui'aukakare sa'ag ne'i mi'i miit toĩne'en e.
21 Entretanto, eis que a mão de quem me trai está à mesa comigo.
22 Ta'i Uito ti Wuat'i Ywania Yke'et pote uiku'uro irane miit'in yne kawiano Tupana miky'esat ewywuat ma'ato yt naku i kahato topyhu'at aru uima'at hat ete katupono Tupana mi'apiheg sese mi'i miit topyhu'at e Iesui temiit Iuta piat.
22 O Filho do Homem vai, segundo o que está determinado, mas ai daquele homem por quem ele é traído!
23 Mio tã to'e hawyi hemiit'in apo'i'atu'e to'ope to'ope — Uweĩ aiwywo Aika'iwat ma'at hanuat i'atu'e.
23 Perguntavam então os discípulos entre si quem deles seria o que tal haveria de fazer.
24 Mi'i hawyi Iesui potmu'eria 12 ok takaria tu'uka to'ope yparakai ete to'oehay wo — Uito ti po'og Iesui potmu'e eikai torania kai i'atu'e sa'ag to'ope.
24 Surgiu também entre eles uma discussão: qual deles seria o maior.
25 Mi'i hawyi Iesui to'e temiit'in me — Uiwyria'in e ahewanĩkaptia ywania porekuaria mio tã i'atu'e — Woroho'oky'e kahato i'atu'e ahepe ma'ato i'atueso ne'i katupono marak'a ko'i ne'i mi'iria tupono e. Yt kat i aiky'e hap wywo aipo'oro ta'atupotpap nug hamo e. Pyno yt naku i mi'iria ewywuat ko'i eiperia are e. Yt atiky'esat i e temiit'in me.
25 E Jesus disse-lhes: Os reis dos pagãos dominam como senhores, e os que exercem sobre eles autoridade chamam-se benfeitores.
26 Ma'ato eipe ti yt mi'iria ewywuat no i eweikupte'en e. Atiky'esat kahato eiperia iwese kahato rakaria wo e. — En ni po'og uikai e haria wo atiky'esat eipe e. — Waku uito ewat'ymo areto uhyt mana e haria wo atiky'esat eipe e. — Woropowyro teran e haria wo atiky'esat eipe e. — Waku uipo'oro uhyt mana e haria wo atiky'esat eipe e. Atiky'esat eweipyhu'at irania'in powyro hanuaria e. Mi'i haria wo eweipyhu'at pote mi'i hawyi po'og po'og irania'in kai Tupana wanẽtup hawe eweipyhu'at e. I'ewyte miit akag wuat eipe pote heropat haria ewywuaria waku eweipyhu'at eimiit'in powyro hanuaria hap atiky'esat e Iesui temiit'in me tomohey haria yne pe.
26 Que não seja assim entre vós; mas o que entre vós é o maior, torne-se como o último; e o que governa seja como o servo.
27 Mesuwarotiaria aiporekuaria te'eruwepyk hawyi ta'atukaykay ta'atueropat haria hawyi — Uipoi ro mesuwe meremo i'atu'e. Mi'i hawyi heropat haria meremo ta'atuerut morekuat kape imi'u ipupi te'eroken'ẽ hawyi. Ma'ato Uito yt mi'iria ewy hin i are. Yt atiky'esat eiperia morekuaria ewy ma'ato waku po'og miit'in poi hanuaria wo ewy hap atiky'esat aikotã uito woroho'opoi hap atiky'esat eiperia katupono areĩne'en mesuwe miit'in eropat hano are miit'in poi hano areĩne'en e Iesui temiit'in me.
27 Pois qual é o maior: o que está sentado à mesa ou o que serve? Não é aquele que está sentado à mesa? Todavia, eu estou no meio de vós, como aquele que serve.
28 Mesuwarote aho'opot kahato miit'in mikyry'i wo hap upi ahenoi mi'iria pe turan wen ma'ato eipe yt ui'atoiat hin i uhã'ãg turan e. Waku kahato eiperia e Iesui topomu'eria pe.
28 E vós tendes permanecido comigo nas minhas provações;
29 Sa'awy'i Ui'ywot Tupana tum uhepe wuat'i ywania uhemiit no. Koitywy Ui'ywot ewy atunug eiperia morekuaria wo ui'ewywuaria e. Ta'i Ui'ywot uinug na'yn Morekuat no mesuwarote e. Mi'i hawyi eipe ti i'ewyte woroho'onug morekuaria wo ui'ewy e Iesui.
29 eu, pois, disponho do Reino a vosso favor, assim como meu Pai o dispôs a meu favor,
30 Pywo pe ti are'e ehepe aikope aikope areĩne'en morekuat no hap tote wyti aru uimi'u nug hap tote uiwywo ewei'apyk aru e. Ta'i morekuaria wo uiwywo eweikupte'en e. Ta'i uiwywo ewei'apyk uimi'u u hamo uhesapo hy u hamo itote uimõtypot sese hap e'at e. I'ewyte ei'apyk hap ko'i sese iwato rakat tote ewei'apyk morekuaria kororia wo 12 ai'ywania Isareu ywania morekuaria wo eweikupte'en aru itote are e. Mi'i hawyi ta'atuerut ehowawi ai'ywania uwe waku uwe yt naku i ewei'e hamo e Iesui temiit'in me 12 ok takaria pe.
30 para que comais e bebais à minha mesa no meu Reino e vos senteis em tronos, para julgar as doze tribos de Israel.
31 Mi'i hawyi Iesui to'e Peteru pe — Simãu Simãu e mesup wãtym muo ahiag ehã'ãg kahato e. Ta'i ahiag tihep teran epiat uimohey hat uhyt i'ewyte irania'in uipotmu'eria yne toiky'esat towano e. Pyno eiã'ãg hap iwato kahato tutunug neran ei'akit reran haype e. Aikotã arui ape watihu'i hu'i hap ewy tutunug hawyi arui ape toihep yne hawyi arui sese yn topyhu'at panene pe i'ape wasere upi toto yne hap ewy uimohey hap yn topyhu'at eikai aru Peteru e.
31 Simão, Simão, eis que Satanás vos reclamou para vos peneirar como o trigo;
32 Pyno atikuap ahiag miky'esat hawyi meremo ahẽtup kahato Ui'ywot pe emoesaika hamo — Tupana are yt atiky'esat i Simãu tipun aimohey hap are kahato Ui'ywot pe ekawiano Peteru e. Mi'i hawyi karãpeĩ era'aipok uhowawi i ra'yn aru mi'i hawyi eti'atumoesaika o ewyria'in uimohey haria i'atuiã'ãg hap turan e Iesui Peteru pe.
32 mas eu roguei por ti, para que a tua confiança não desfaleça; e tu, por tua vez, confirma os teus irmãos.
33 Mi'i hawyi Simãu tiwesat Iesui — Uika'iwat pywo ti rat areto ewywo wuat'i e'at pe eku'uro hap kape miit'in epyhik hap kape areto wy e. Ta'i areto ewywo e'auka hap kape Mehĩ e. Ta'i ui'auka teran irania'in mote — Waku ui'auka are'e aru i'atuepe ma'ato yt karãpe i moro'atoiat En Uhyt Uiwy Iesui e Peteru.
33 Pedro disse-lhe: Senhor, estou pronto a ir contigo tanto para a prisão como para a morte.
34 Mi'i hawyi Iesui to'e Peteru pe — U uiwy Simãu mesuwat wãtym nuran aru — Yt atikuap i Mi'i Miit ere'e aru uhepiat mye'ym mo mekewat waipaka ehay e'yianmete e. Ta'i mye'ym mo aru — Yt atikuap i Mi'i Miit ere'e uhewanĩkaptia pe uhyt e Iesui Peteru pe.
34 Jesus respondeu-lhe: Digo-te, Pedro, não cantará hoje o galo, até que três vezes hajas negado que me conheces.
35 Mi'i hawyi Iesui apo'e temiit'in me — Sa'awy'i woroho'opo'oro eipe yt kat wywo i Tupana ehay moherep hamo e. — Yt ewetioto tei'o mu'ap sa'up ehupi are sa'awy'i ehepe e. Yt ewetioto tei'o ehekuriwu ehupi are sa'awy'i. Yt naku i typy ehesokpe ewetioto are sa'awy'i ehepe e. I'ewyte eipy piat eipy sokpe wywo yn waku eweiwat are sa'awy'i ehepe woroho'opo'oro uhehay moherep hamo turan e. Yt naku i ekyse'yp surara ewywuat are sa'awy'i ehepe e. Pyno apo'are ehepe — Kat som yt kat i eweipuẽti mekewat e'at pe e. Yt kat i eimi'u hap eweipuẽti sio yt e. Yt kat i ehesokpe hap eweipuẽti sio yt e Iesui temiit'in me. Mi'i hawyi ta'atuwesat — Yt Uhyt waku kahato uruipuẽti yne urumiky'esat ok tã toĩne'en urui'atumu'e miit'in itote turan hap uruipuẽti i'atu'e Iesui pe.
35 Depois ajuntou: Quando vos mandei sem bolsa, sem mochila e sem calçado, faltou-vos porventura alguma coisa? Eles responderam: Nada.
36 Mi'i hawyi Iesui to'e i temiit'in me — Pyno sa'awy'i yt ewetioto tei'o mu'ap sa'up are ma'ato koran wẽtup ui'e hap are'e ehepe e. Mio tã are — Toĩne'en eipo pe mu'ap sa'up pote ewetioto o yne ehupi are. Ehekuriwu ko'i howapy ekat wo tukupte'en mote ewetioto yne ro ehupi are. I'ewyte ehekyse'yp surara wat ewywuat yt kat i eikai pote waku meremo ehesokpe wywo eweikyi'at ro ehekyse'yp surara'in wat ewywuat are ehepe e Iesui.
36 Mas agora, disse-lhes ele, aquele que tem uma bolsa, tome-a; aquele que tem uma mochila, tome-a igualmente; e aquele que não tiver uma espada, venda sua capa para comprar uma.
37 Pywo pe ti sa'awy'iwuat Tupana ehay moherep haria mio tã i'atu'e ta'atumiwan me — Yt nakuaria i po pe wyti aru topyhu'at Uipo'oro Wuat'i Ehakyera'at hat e Tupana sa'awy'i miwan me e Iesui temiit'in me. Pyno koitywy sa'awy'iwuaria uhetiano ta'atuwan e. Mi'i pote koran na'yn areĩne'en yt nakuaria i po pe aikotã Tupana to'e hap ewy e. Katupono yne Tupana e hap uheteiat ewywuat aru topyhu'at tomimoherep miwan sa'awy'iwuat e hap ok tã e.
37 Pois vos digo: é necessário que se cumpra em mim ainda este oráculo: E foi contado entre os malfeitores {Is 53,12}. Com efeito, aquilo que me diz respeito está próximo de se cumprir.
38 Mio tã to'e hawyi ipotmu'eria te'ero'e — Uruka'iwat eraha'at kope urupo pe typy kyse'yp surara'in wat ewywuat toĩne'en i'atu'e. Mi'i hawyi Iesui to'e — Pyno waku typy kyse'yp put'ok'e e.
38 Eles replicaram: Senhor, eis aqui duas espadas. Basta, respondeu ele.
39 Mi'i hawyi aikotã sa'awy'itewuat ewy Iesui toto i ra'yn tawa wato Ierusarẽi pyi mekewat yity'ok Uriweira ypia ko'i kape temiit'in wywo.
39 Conforme o seu costume, Jesus saiu dali e dirigiu-se para o monte das Oliveiras, seguido dos seus discípulos.
40 Put'okta'atu'e yity'ok tote hawyi Iesui to'e temiit'in me — Uiky'e haria waku mesup wãtym ka'ap ewehẽtup kahato Tupana pe — Urumoesaika ro Tupana esaika hamo emohey po'og hamo katupono mesup ta'yn ewanĩkaptia uruhep teran epo pyi emohey hap po pyi waku ewei'e ka'ap Tupana pe e Iesui temiit'in me.
40 Ao chegar àquele lugar, disse-lhes: Orai para que não caiais em tentação.
41 Mi'i hawyi Iesui ta'am na'yn po'og yity'ok upi temiit'in myi yt pya i aikotã nu watipun hap ewy toto hawyi tuwepỹ'ãtutuk ihay To'ywot Atipy piat Tupana wywo.
41 Depois se afastou deles à distância de um tiro de pedra e, ajoelhando-se, orava:
42 — Ui'ywot atiky'esat kahato emiky'esat ewy yn atunug e. Etiky'esat miit'in ho'opot hap wuat'i e'at piat atu'u yne hap pote atu'u e. Papai uhepiat ho'opot hap sapo hy kui'a piat ewy toĩne'en e. Yt atu'u teran i mekewat kui'a piat Papai katupono ui'auka hap toĩne'en mote wen ma'ato etiky'esat atu'u pote atu'u mesup emiky'esat ewy Papai e. Etihep teran mesuwat kui'a uipo pyi pote etihep to ma'ato yt etihep teran i mote atu'u yne e Iesui To'ywot Tupana pe.
42 Pai, se é de teu agrado, afasta de mim este cálice! Não se faça, todavia, a minha vontade, mas sim a tua.
43 Mi'i tohenoi hawyi tuwemoherep howawi ra'yn wẽtup ok atipy kaipywiat sut hat Tupana mipo'oro Iesui moesaika hamo.
43 Apareceu-lhe então um anjo do céu para confortá-lo.
44 Mi'i hawyi Iesui ihay kahato Tupana wywo. Mi'i hawyi tuwesaty'u kahato itote. Mi'i hawyi huu tuwẽtem ipiit pyi huu aikotã an hakup ewy homhom'e yi tote i'akag owa pe pyi.
44 Ele entrou em agonia e orava ainda com mais instância, e seu suor tornou-se como gotas de sangue a escorrer pela terra.
45 Ihay kahato Tupana wywo hawyi ipoĩ'ãm na'yn hawyi ta'aipok temiit'in kape ma'ato i'atuket turan ne'i toi'atupuẽti katupono yt i'atuwepit hin i pote.
45 Depois de ter rezado, levantou-se, foi ter com os discípulos e achou-os adormecidos de tristeza.
46 Mi'i hawyi to'e i'atuepe — Are pãi kat poteĩ eweiket ne'i mesup e. Eipoĩ'ãm no hawyi ewehẽtup to Tupana pe e. Yt pote ahiag mi'akit ko'i eweikupte'en aru e.
46 Disse-lhes: Por que dormis? Levantai-vos, orai, para não cairdes em tentação.
47 Mio tã e turan surara'in sem put'ok'i'atu'e miit'in typy'i kahato rakaria wywo. Mi'iria mu'ap moherep hat tut ra'yn wẽtup ok Iesui potmu'e sa'ag Iuta e hap. Mi'i tokosap Iesui ewawi imoherep surara'in me hamo hawyi iporok'at Iesui i'ãpysig hamo.
47 Ele ainda falava, quando apareceu uma multidão de gente; e à testa deles vinha um dos Doze, que se chamava Judas. Achegou-se de Jesus para o beijar.
48 Mi'i hawyi Iesui to'e — Uimoherep teran surara'in me ui'auka hamo pote ui'ãpysig uiky'e hat ewy apo Iuta e.
48 Jesus perguntou-lhe: Judas, com um beijo trais o Filho do Homem!
49 Mi'i hawyi ipotmu'eria ta'atukuap ta'yn Iesui ma'at hap hawyi te'ero'e — Uruka'iwat koitywy apo waku urutat uruekyse'yp typy hawyi waku apo urutu'uka surara'in nywo ehakyera'at hamo i'atu'e.
49 Os que estavam ao redor dele, vendo o que ia acontecer, perguntaram: Senhor, devemos atacá-los à espada?
50 Mi'i hawyi wẽtup ok Iesui potmu'e Peteru ti'ahapehep ta'yn pa'i koro emiit tekyse'yp mo. Ipo sese kai toi'ahapehep.
50 E um deles feriu o servo do príncipe dos sacerdotes, decepando-lhe a orelha direita.
51 Ma'ato Iesui to'e Peteru pe — Wãi ne mehĩ yt naku i e hawyi tuweponug na'yn pa'i koro emiit eahape tek hap ete hawyi meremo sat'e hawyi waku sa'awy'i ewywuat i ra'yn topyhu'at.
51 Mas Jesus interveio: Deixai, basta. E, tocando na orelha daquele homem, curou-o.
52 Mi'i hawyi Iesui to'e pa'i kororia esurara'in akag ko'i pe nagnia pe to'auka teran haria pe — Kat pote uimohan mesuwe wãtym muo sero'ok takat mohan hap ewy e. Kat pote kyse'yp ko'i wywo aria'yp ko'i wywo uimohan e i'atuepe itote.
52 Voltando-se para os príncipes dos sacerdotes, para os oficiais do templo e para os anciãos que tinham vindo contra ele, disse-lhes: Saístes armados de espadas e cacetes, como se viésseis contra um ladrão.
53 Sa'awy'iwuat'i e'at pe areĩne'en eiwywo Tupana mõtypot yat pe eimu'e hamo wen ma'ato mekewat e'at pe turan yt uhat hin i eipo wo ui'auka hamo e. Ma'ato ehe'at ra'yn toĩne'en katupono ui'auka teran i'ypyryp we aikotã ei'akag ahiag ewy cewetunug mesup uhete e surara'in me.
53 Entretanto, eu estava todos os dias convosco no templo, e não estendestes as mãos contra mim; mas esta é a vossa hora e do poder das trevas.
54 Mi'i hawyi surara'in ipytyk ta'yn Iesui hawyi ta'atueroto ra'yn pa'i koro ko'i yat kape. Mi'i hawyi ipotmu'e Peteru toto wy hupi wen ma'ato pya Iesui kai toto.
54 Prenderam-no então e conduziram-no à casa do príncipe dos sacerdotes. Pedro seguia-o de longe.
55 Mi'i hawyi pa'i koro ko'i oken'ypy totiaria aria ta'atunug hawyi te'era'apyk aria ywytpe te'eruwemõpe hamo. I'ewyte Peteru ta'apyk i'atupy'asetpe ira'ak pote.
55 Acenderam um fogo no meio do pátio, e sentaram-se em redor. Pedro veio sentar-se com eles.
56 Mi'i hawyi wẽtup pĩ'ã makup surara mi'u nug hat teha'at kahato ra'yn Peteru kape aria kupykiat iwemõpe turan mi'i hawyi to'e — Mimi e en ni mekewat sa'awy'iwuat Iesui wywo hewyry rakat hap atikuap e are an worokuap kahato e Peteru pe.
56 Uma criada percebeu-o sentado junto ao fogo, encarou-o de perto e disse: Também este homem estava com ele.
57 Ma'ato Peteru to'e — Yt atikuap i uito Mi'i Miit Iesui e hap het rakat pãi e.
57 Mas ele negou-o: Mulher, não o conheço.
58 Mi'i hawyi meiũran wẽtup ok surara teha'at kahato Peteru ewawi hawyi to'e — Are pãi worokuap kahato en e. En ni wẽtup ok Iesui emiit sese e Peteru pe ma'ato toiwesat — Eso kahato yt atikuap i rat Mekewat Miit e.
58 Pouco depois, viu-o outro e disse-lhe: Também tu és um deles. Pedro respondeu: Não, eu não o sou.
59 Po'og wãtym hawyi wẽtup ok itote teha'at Peteru kape hawyi to'e — Pywo ti rat en ni ereĩne'en sa'awy'i mekewat aimipyhik Iesui wywo e. Worokuap ta'yn katupono epusu wẽtup tama pusu ewywuat mekewat yi Karireia hy pusu ewywuat aikope Iesui motag hap toĩne'en pusu ewywuat e.
59 Passada quase uma hora, afirmava um outro: Certamente também este homem estava com ele, pois também é galileu.
60 Ma'ato Peteru tiwesat — U pãi e yt atikuap hin i rat emienoi Iesui etiat e. Mio tã e turan waipaka ihay — Akurẽ'ã e ra'yn e.
60 Mas Pedro disse: Meu amigo, não sei o que queres dizer. E no mesmo instante, quando ainda falava, cantou o galo.
61 Mi'i hawyi Iesui tuwemorem Peteru ewawi hawyi iha'at kahato howawi hawyi Peteru paa'e kahato katupono Iesui mienoi hot'ok'e ra'yn tuwanẽtup hawyi Iesui e hap sa'awy'iwuat — Mesuwat ewãtym waipaka ehay owakai te mye'ym mo — Yt atikuap i Mi'i Miit ere'e aru uhepiat Peteru e hap kape tuwanẽtup hawyi paa'e.
61 Voltando-se o Senhor, olhou para Pedro. Então Pedro se lembrou da palavra do Senhor: Hoje, antes que o galo cante, negar-me-ás três vezes.
62 Iwanẽtup Iesui ehay kape hawyi Peteru toto meremo itote pyi hawyi tuweran hawyi tuwak kahato katupono — Yt atikuap i Iesui to'e mye'ym mo pote tuwak haty wo tuwemõti kahato hap wywo.
62 Saiu dali e chorou amargamente.
63 Mi'i hawyi Iesui pytyk haria surara'in ti'ahyk ahyk kahato ra'yn hawyi te'eruwekyry'i kahato ta'atumikyry'i wo Iesui ete.
63 Entretanto, os homens que guardavam Jesus escarneciam dele e davam-lhe bofetadas.
64 Mi'i hawyi sokpe wo ta'atuowahik iha ko'i wywo hawyi — Etikuap yne Tupana ewywuat pote ehenoi ro uruepe e'ahyk ahyk haria set ko'i i'atu'e ne'i Iesui pe surara'in sem.
64 Cobriam-lhe o rosto e diziam: Adivinha quem te bateu!
65 I'ewyte ta'atumoweuka'i kahato ta'atuehay sa'ag wo itote.
65 E injuriavam-no ainda de outros modos.
66 Mi'i hawyi hunete ihot'ok hawyi nagnia miwan enoi haria i'ewyte pa'i koro ko'i te'eruwa'atunug yne hawyi ta'atuerut Iesui i'atuewawi apo'i'atu'e hamo.
66 Ao amanhecer, reuniram-se os anciãos do povo, os príncipes dos sacerdotes e os escribas, e mandaram trazer Jesus ao seu conselho.
67 — En keĩ Tupana Mipo'oro Wuat'i Miit'in Ehakyera'at hamuat sio yt i'atu'e. Ehenoi ro uruepe i'atu'e Iesui pe. Mi'i hawyi toiwesat — Ahenoi ehepe uwe Uito hap pote wyti aru yt uimohey hin i e.
67 Perguntaram-lhe: Dize-nos se és o Cristo! Respondeu-lhes ele: Se eu vo-lo disser, não me acreditareis;
68 Apo'are ehepe — Uito kẽi Tupana Mipo'oro Miit'in Ehakyera'at hamuat are ehepe pote yt uiwesat hin i eipe e.
68 e se vos fizer qualquer pergunta, não me respondereis.
69 Mi'i hawyi Iesui tuwemoherep tehay wo uwe sese toĩne'en hap mio tã e — Uito ara'apyk aru Tupana Koro po sese kai ara'apyk aru Wuat'i Miit'in Yke'et no e. Mi'i hap e'at pe Tupana Sese Po'og Po'og Hesaika Rakat Mimõtypot sese wo ara'apyk atipy pe e Iesui tuwepiat.
69 Mas, doravante, o Filho do Homem estará sentado à direita do poder de Deus.
70 Mio tã to'e hawyi apo'i'atu'e Iesui pe — Pyno En nyti Tupana Sese Sa'yru Sese sio yt i'atu'e. Mi'i hawyi toi'atuwesat — Ei'e hap ewy e.
70 Então perguntaram todos: Logo, tu és o Filho de Deus? Respondeu: Sim, eu sou.
71 Mi'i hawyi morekuaria i'atupy'ahak kahato ra'yn Iesui ete hawyi te'ero'e to'ope — Heso kahato ra'yn i'atu'e. Towẽ piat — Uito Tupana Sa'yru Sese to'e sa'ag ne'i pote waku wati'auka katupono towẽ pyi tehay wo tuwenug na'yn Tupana wo ra'yn i'atu'e. Yt kat hamo i watikaykay irania'in morekuaria — Iesui yt naku i e hamo katupono watikuap ta'yn ihay pyi heso kahato hap i'atu'e morekuaria.
71 Eles então exclamaram: Temos nós ainda necessidade de testemunho? Nós mesmos o ouvimos da sua boca.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.