João 18
Tupana Ehay Satere Mawe Pusupuo (MAVNT) vs NAA
1 Mio tã to'e To'ywot piat hawyi toto ra'yn Iesui y'y hit'i Seterũ hy sakpo toto. Mi'i hap tote teke mikoi ypia pe temiit'in wywo.
1 Depois de dizer isso, Jesus saiu juntamente com os seus discípulos para o outro lado do ribeiro de Cedrom, onde havia um jardim; e aí entrou com eles.
2 Ma'ato Iesui ma'at hat Iuta tikuap ta'yn mekewat mikoi ypia katupono sa'awy'ite Iesui tiky'esat te'eruwa'atunug temiit'in wywuat 12 ok takaria wywuat hap itote.
2 Judas, o traidor, também conhecia aquele lugar, porque Jesus muitas vezes havia se reunido ali com os seus discípulos.
3 Mi'i kape Iuta teropo'ok ta'yn surara'in ko'i Iesui ieĩne'en hap kape toteropo'ok i'ewyte Tupana mõtypot yat apykok haria tuwat hupi. Toteropo'ok pa'i kororia ehay upi i'ewyte i'atu'akag ko'i ehay upi tuwat typy'i. Ariãty pirik hot puo tuwat i'ewyte ariãty ko'i puo tuwat aria'yp ãkun ko'i wywo tu'uka hamo tuwat tuwat.
3 Tendo, pois, Judas recebido a escolta e alguns guardas da parte dos principais sacerdotes e fariseus, chegou a esse lugar com lanternas, tochas e armas.
4 Mi'i hawyi put'ok'i'atu'e itote ma'ato Iesui tikuap ta'yn yianmete aikotã aikotã tutunug tetiat hamuat ko'i toikuap kahu ra'yn topy'a pe. Mi'i hawyi toto ra'yn Iuta mieropo'ok ko'i owa kape. Mi'i hawyi to'e — Uweĩ eweikat e i'atuepe.
4 Então Jesus, sabendo de tudo o que ia acontecer com ele, adiantou-se e perguntou-lhes:
5 Mi'i pote surara'in tiwesat — Ta'i mekewat Iesui tawa Nasare piat wyti uruikat i'atu'e. Mi'i pote Iesui to'e — Uito rat Mi'i e.
5 Eles responderam: — A Jesus, o Nazareno. Então Jesus lhes disse: Ora, Judas, o traidor, também estava com eles.
6 Mio tã e pote hewo yi tote ta'atu'ape wo hewo yi tote.
6 Quando Jesus lhes disse: “Sou eu”, recuaram e caíram por terra.
7 Mi'i rokirẽ Iesui to'e i — Uweĩ pyno eweikat e. — Iesui tawa Nasare piat rat uruikat i'atu'e i.
7 Jesus, de novo, lhes perguntou: Responderam: — A Jesus, o Nazareno.
8 Mi'i pote — Uito rat Mi'i e i. — Uito uikat pote waku eipohep to uhemiit'in ete tuwat mono pyno e surara'in me.
8 Então Jesus disse:
9 Sa'awy'iwuat to'e hap ewy — Papai yt atiky'esat i emiium uhepiat uhemiit'in yt wẽtup ok i ta'at uipo pyi to'e hap ewy tupono.
9 Ele disse isso para se cumprir a palavra que tinha dito anteriormente: “Não perdi nenhum dos que me deste.”
10 Mi'i tã ra'yn pote Simãu Peteru tihep tekyse'yp hawyi toi'atek pa'i koro emiit. Mi'i hawyi ipo sese kawiat i'ahape toihep ta'yn Mauku e hap het rakat toi'ahapehep.
10 Então Simão Pedro puxou da espada que trazia e feriu o servo do sumo sacerdote, cortando-lhe a orelha direita. E o nome do servo era Malco.
11 Mi'i hawyi Iesui to'e Peteru pe — Etopag i ro ekyse'yp heiam me Simãu e. Yt uikawiano tei'o en kyse'yp mo katupono Ui'ywot tiky'esat aho'opot hap e. Waku atu'u mekewat kui'a piat Ui'ywot miium pãi e.
11 Mas Jesus disse a Pedro:
12 Mi'i hawyi Iuta mieropo'ok ko'i topytyk Iesui hawyi surara ko'i tipo'ipo'i Iesui saity wo ipopy tet pupi.
12 Assim, a escolta, o comandante e os guardas dos judeus prenderam Jesus e o amarraram.
13 Mi'i hawyi ta'atueroto Iesui pa'i koro Ka'iwasi ehamũpot Anai kape. Sa'awy'i pa'i wato Ka'iwasi mio tã e Iuteuria akag ko'i pe — Yt wati'auka i Iesui pote miit'in porekuat no topyhu'at e.
13 Então o levaram primeiramente a Anás, sogro de Caifás, sumo sacerdote naquele ano.
14 Mi'i pote ipy'ahak Humanu ywania kawiat aiporekuat koro hawyi toipo'oro tesurara'in ai'atu'uka yne hamo watunug Iesui aipotypot no pote e. Pyno po'og waku wati'auka ra'yn meiẽwat miit Iesui sio Humanu ywania aiwanĩkaptia esurara'in miat ai'atu'uka hap owakai te e pa'i koro Ka'iwasi kape. Mi'i hawyi surara'in ta'atueroto ra'yn Iesui.
14 Ora, Caifás era quem havia declarado aos judeus ser conveniente morrer um homem pelo povo.
15 Mi'i hawyi toto Simãu Peteru Iesui saipeupi wẽtup ok Iesui potmu'e wywo uiwywo. Mi'i hawyi put'ok'i'atu'e pa'i koro yat ete. Mi'i hawyi wẽtup ok teke ra'yn pa'i wato kuap hat pote.
15 Simão Pedro e outro discípulo seguiam Jesus. Esse discípulo era conhecido do sumo sacerdote e, por isso, conseguiu entrar no pátio da casa deste com Jesus.
16 Ma'ato Peteru yt teke i. Toĩne'en kokawiat he'oken'ypyke ne'i. Mi'i hawyi mekewat pa'i wato kuap hat Iuwãu e het rakat toto e'oken'ypy pyhyp hat pĩ'ã kape — Waku meiũwat miit teke ere ro surara'in me to'e pĩ'ã piat hamo.
16 Pedro, porém, ficou de fora, junto à porta. O outro discípulo, que era conhecido do sumo sacerdote, saiu, falou com a encarregada da porta e levou Pedro para dentro.
17 Mi'i turan mekewat pĩ'ã heke oken'ypykiat to'e Peteru pe — Iesui potmu'e keĩ en e. Mio tã e hawyi Peteru tiwesat pĩ'ã — Yt mi'i i rat uito e.
17 Então a empregada, encarregada da porta, perguntou a Pedro: — Você também não é um dos discípulos desse homem? Ele respondeu: — Não, não sou.
18 Mi'i turan oken note pa'i wato eropat haria te'ere'aria'uhu surara'in wywo. Mi'i hawyi itote te'eremõpe na'ak pote. Mi'i kape Peteru i'ewyte tuwemõpe i'atupy'asetpe.
18 Os servos e os guardas estavam ali, tendo acendido uma fogueira por causa do frio, e se aqueciam. Pedro estava no meio deles, aquecendo-se também.
19 Mi'i turan pa'i wato ehamũpot Anai apo apo'e Iesui pe — Ehenoi ro uruepe aikotã ere epotmu'eria wywo ereĩne'en i'atumu'e haype e.
19 Então o sumo sacerdote interrogou Jesus a respeito dos seus discípulos e da sua doutrina.
20 Mi'i hawyi Iesui tiwesat — Uito ti herep wuo ati'atumu'e Tupana yat iwato rakat pe. I'ewyte kat pe ahenoi henoi kahato miit'in sem me aikope aikope te'eruwa'atunug hap tote Tupana mõtypot yat iwato rakat pe. I'ewyte kat e ahenoi henoi kahato miit'in sem me aikope aikope te'eruwa'atunug hap tote Tupana mõtypot yat hit ko'i pe e.
20 Jesus lhe respondeu:
21 Pyno kat poteĩ apo apo'ere uhepe — Kat som eti'atumu'e miit'in me mesuwe ere e. Epiat ikuap teran pote uimimu'e ko'i ete pote apo'ere ro uhehay kuap haria pe katupono mi'iria tikuap kahato kat ui'e kat uimienoi ko'i e. Mi'iria pe ro apo'ere e. Kat ui'e hap kat uimienoi ko'i ta'atukuap yne e. Mi'i pote i'atuwẽ pywiat etikat ui'e hap e Iesui pa'i koro Anai pe
21 Por que o senhor está perguntando para mim? Pergunte aos que ouviram o que lhes falei. Eles sabem muito bem o que eu disse.
22 Mio tã e Iesui pote wẽtup ok surara ti'ahyk ta'yn Iesui howa ete topopep mo — Wãi ehay sa'ag nei'o pa'i koro ete e haty wo Iesui pe
22 Quando Jesus disse isto, um dos guardas que estavam ali deu-lhe uma bofetada, dizendo: — É assim que você fala com o sumo sacerdote?
23 Ma'ato Iesui tiwesat — Kat pote ui'ahyk e. Uhehay sa'ag mote ehenoi ro uhepe aikotã sa'ag ui'e hap wuat'i pe ma'ato pywuat uhehay ahenoi pote yt ui'ahyk tei'o en e Iesui surara pe. Mi'i hawyi yt kat e kuap i surara.
23 Jesus lhe respondeu:
24 Mi'i hawyi pa'i koro Anai tipo'oro Iesui ipo'i po'i pe wẽtup pa'i koro kape mekewat Ka'iwasi e hap kape tomimohapy'ap kape.
24 Então Anás o enviou, amarrado, à presença de Caifás, o sumo sacerdote.
25 Mi'i turan Iesui potmu'e Peteru toĩne'en y'am me aria kupyke tuwemõpe. Mi'i hap tote irania'in apo'i'atu'e apo'i'atu'e Peteru pe — Uhyt mimi i'atu'e en apo wẽtup Iesui potmu'e sio yt i'atu'e. Ma'ato Peteru tiwesat — Yt rat e yt uito i rat yt Iesui emiit hin i uito e.
25 Simão Pedro estava em pé, aquecendo-se. Então lhe perguntaram: — Você também não é um dos discípulos dele? Ele negou e disse: — Não, não sou.
26 Mi'i hawyi pa'i koro eropat hat mekewat Peteru mi'ahapehep wy'ok to'e Peteru pe — Uhyt e ara'akasa en mũki iwywo mikoi ypia piat turan e.
26 Um dos servos do sumo sacerdote, parente daquele a quem Pedro tinha decepado a orelha, perguntou: — Não é verdade que eu vi você no jardim com ele?
27 Mi'i hawyi Peteru to'e — U yt uito i rat e yt atikuap i Mi'i Miit e haty wo. Mio tã e sa'ag turan waipaka pa'iat ihay ra'yn Peteru miẽtup mo.
27 De novo, Pedro negou. E no mesmo instante o galo cantou.
28 Mi'i hawyi hunete totioto Iesui topo'i po'i pe morekuat wato yat kape pa'i wato Ka'iwasi yat pyi. Mi'i hawyi ma'ato Iuteu ywania yt tuwehyt'ok teran i Iesui upi morekuat yat pe katupono — Yt naku i wateke meiũwat getap we i'atu'e katupono yt aiwat ai'ywania yat i i'atu'e. Wateke pote wati'aparap ta'yn aheko i'atu'e. Tupana yt tiky'esat i watoĩne'en wẽtup ywania yat pe i'atu'e. Yt toiky'esat i watenuk irania'in ywania wywo Tupana mõtypot ienuk wato hap turan i'atu'e to'ope.
28 Depois, levaram Jesus da casa de Caifás para o Pretório. Era cedo de manhã. Eles não entraram no Pretório para não se contaminar, pois somente assim poderiam comer a Páscoa.
29 Mi'i pote morekuat Piratu tuwẽtem to'yat pyi i'atuewawi. Mi'i hawyi to'e — Kat pote eweterut Meiẽwat Miit uhowawi e. Kat som sa'ag tutunug ehepe e.
29 Então Pilatos saiu para falar com eles e perguntou: — Que acusação vocês trazem contra este homem?
30 Mi'i hawyi ta'atuwesat — Meiũwat Miit yt nakuat i sese ti rat i'atu'e. Mi'i pote uruterut Mi'i Miit ewawi mehĩ i'atu'e. Waku Mi'i Miit pote yt karãpe i uruterut ewawi i'apiheg hamo mehĩ i'atu'e. Ma'ato pywo ti Miit Miit yt naku i sese rakat i'atu'e. Mi'i pote neke uruterut ewawi Mi'i Miit Iesui ewawi uruporekuat en mote i'atu'e Piratu pe.
30 Eles responderam: — Se este não fosse malfeitor, não o teríamos entregue ao senhor.
31 Mi'i hawyi Morekuat Piratu to'e — Kat poteĩ uhowawi eweterut Mi'i Miit e. Ewetioto ro Mi'i Miit einãpin haria kape aikotã yt eheko ewy i hap kuap hamo e Piratu Iuteu ywania akag ko'i pe. Mio tã e Piratu hawyi te'ero'e — Ma'ato mehĩ yt ehay upi i pote yt uwe kuap i i'auka. Ehay upi yn waku urui'auka Mi'i Miit uruto'e ere'e sa'awy'i uruepe e hap ewy i'atu'e.
31 Então Pilatos disse: — Levem-no daqui e julguem-no segundo a lei de vocês. Ao que os judeus responderam: — Não nos é lícito matar ninguém.
32 Aikotã yianmete Iesui tuwenoi toku'uro hamuat aria'yp posak ete hap ewy ra'yn ti ta'atunug na'yn tuete itote.
32 Isso aconteceu para que se cumprisse a palavra de Jesus, significando com que tipo de morte estava para morrer.
33 Mi'i hawyi ta'atu'atoiat hawyi teke i ra'yn to'yat pe morekuat Piratu. Mi'i hawyi Iesui toikaykay to'yat pe tuwewawi hawyi to'e — E'ywania Iuteuria Porekuat apo En e.
33 Pilatos entrou novamente no Pretório, chamou Jesus e lhe perguntou: — Você é o rei dos judeus?
34 Mi'i pote Iesui tiwesat — Ewanẽtup hawe apo'ere sio etimohey sese i'atuporekuat Uito hap sio irania'in henoi epe uikuap hamuat e Iesui morekuat pe.
34 Jesus respondeu:
35 Mi'i hawyi Piratu tiwesat — Uito ti yt ewat e'ywania Iuteu ewywuat hin i e. E'ywania pa'i koro ko'i eerut uhowawi ekuap hamo sio waku En sio yt naku i e hap kuap hamo e. Pyno kat som yt nakuap i etunug Uhyt e Piratu.
35 Pilatos respondeu: — Por acaso sou judeu? A sua própria gente e os principais sacerdotes é que o entregaram a mim. Que foi que você fez?
36 Mi'i hawyi Iesui tiwesat — Uito ti mesuwarotiat morekuaria yt ewywuat i are Uito yt miit'in po'orokary haty wuat hat i e. Ati'atupo'orokary uhemiit yt epo'oro hat morekuat Sesa yt ewy i Uito e. Morekuat kahato areĩne'en ma'ato yt mesuwarotiaria ewy hin i e. Mesuwarotiat morekuat Uito pote meremo uhemiit'in uhesurara'in ati'atupo'oro uikawiano hamo mesuwe. Mi'i hawyi meremo tu'uka uikawiano haype e. Mi'i pote Iuteu ywania yt uipopytyk kuap i are. Ma'ato Uito yt mesuwarotiat morekuaria ewy hin i e Iesui.
36 Jesus respondeu:
37 Mi'i tã e pote Piratu to'e — En nasom pyno Miit'in Potypot Koro sio yt e. — Ta'i Mehĩ e'e hap ewy Morekuat nuat Tupana uipo'oro mi'i hanuat areĩne'en mesuwe i'ewyte mi'i hamo aremoherep mesuwat yi tote e. Pywuat sakpo sehay enoi hamo ariot miit'in mu'e hamo are mi'i pote pywuat sese sehay ky'esat haria tuwanẽtup kahato uhehay pywuat kape e Iesui.
37 Pilatos perguntou: — Então você é rei? Jesus respondeu:
38 Mi'i hawyi to'e Piratu Iesui pe — Yt kat i rasom pywuat sese mesuwarote uiwanẽtup hawe e. Mio tã morekuat Piratu to'e hawyi tuwemorem hawyi toto to'yat pyi Iuteu ywania akag ko'i kape tehay moherep hamo sio Iesui waku sio yt e hamo. Mi'i hawyi to'e Piratu itote — Mehĩ'in e mana'in e ahã'ãg na'yn Mekewat Miit Iesui e hap het rakat mi'i hawyi uiwanẽtup hawe waku kahato Mi'i Miit e. Yt kat i sa'ag nug hat Mi'i Miit e Piratu.
38 Pilatos perguntou: — O que é a verdade? Depois de dizer isso, Pilatos voltou aos judeus e lhes disse: — Eu não acho nele crime algum.
39 Ma'ato toĩne'en eiwat eiwepokuap hap mesuwat e'at piat hap ewy e. Ta'i yne ano pe mesuwat ienuk wato hap turan wẽtup ok eimipyhik eweipuksit eiwepokuap hap ewy e. Mi'i tupono apo'are ehepe — Eweiky'esat apo atiporenõtem Iesui e. Eweiky'esat apo ei'ywania Iuteu potypot atipuksit apo'e morekuat Piratu.
39 Mas é costume entre vocês que eu solte alguém por ocasião da Páscoa. Vocês querem que eu lhes solte o rei dos judeus?
40 Mi'i hawyi te'eruwatka popuo — Yt nyti yt nyti. Waku po'og etiporenõtem no mekewat miit Parapa i'atu'e. Waku etiporenõtem Parapa ewo'opyhik hap pyi mehĩ i'atu'e. Mi'i hawyi eti'auka ro Mekewat Iesui i'atu'e haty wo. Mekewat Parapa hero'ok hat miit'in pot'auka hat pytkai — Etiporenõtem no mekewat miit Parapa hawyi waku eti'auka Mekewat Iesui e hap het rakat i'atu'e sa'ag morekuat Piratu pe.
40 Então todos gritaram, novamente: — Não este, mas Barrabás! Ora, Barrabás era salteador.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.