Atos 9

Tupana Ehay Satere Mawe Pusupuo (MAVNT) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Mekewat e'at pe mekewat Sauru e hap het rakat toĩne'en Ieru­sarẽi me. Mi'i ti ipy'ahak kahato po'og Iesui mohey haria ete — Ati'a­tu­'uka yne Iesui emiit'in e Sauru topy'a pe. Ati'a­tu­moma torania eipe e haty wo ipotmu­'eria pe. Eimoma hap yn atiky­'esat e. Mi'i haype toto ra'yn pa'i koro kape Ieru­sarẽi miat kape.
1 Enquanto isso, Saulo só respirava ameaças e morte contra os discípulos do Senhor. Apresentou-se ao príncipe dos sacerdotes,
2 Mi'i hawyi to'e pa'i koro pe — Uipo­'oro ro en tawa Tamaku kape katu­pono atiky­'esat kahato atikat teran mekewat wẽtup mu'ap mohey haria itotiaria e. Ta'i ihainia'in i'ewyte hary­po­ria'in imohey haria ati'a­tu­pytyk pytyk teran hawyi ti atero­po'ok teran meikowo ewawi Ieru­sarẽi kape i'atu­'a­piheg hamo e. Mi'i tupono ti emiwan atiky­'esat ekaipyi uipo­'oro epiat hap mi'i hap nug hamo mehĩ e Sauru pa'i koro pe. Mi'i hawyi tutum Sauru pe mekewat ipo'oro hap miwan etiat. Mio tã to'e — Tawa Tamaku piaria Iuteuria pa'i ko'i e ewetunug no yne Sauru miky­'esat ko'i ewy e miwan me.
2 e pediu-lhe cartas para as sinagogas de Damasco, com o fim de levar presos a Jerusalém todos os homens e mulheres que achasse seguindo essa doutrina.
3 Mi'i hawyi Sauru toto tawa Tamaku kape yi upi. Mi'i hawyi porap put'ok'e tawa Tamaku tote turan meremo put'ok'e Sauru ete ariãty hẽtyhot kahato rakat. Mi'i hawyi hẽtyhot py'a­setpe toĩne'en.
3 Durante a viagem, estando já perto de Damasco, subitamente o cercou uma luz resplandecente vinda do céu.
4 Mi'i pote Sauru ta'at yi tote hawyi toikuap sehay — Sauru Sauru e kat hamo ten uhaty'i haty'i en e.
4 Caindo por terra, ouviu uma voz que lhe dizia: Saulo, Saulo, por que me persegues?
5 Mi'i pote toiwesat — Uweĩ En Mehĩ e. Mi'i hawyi — Uito rat Emisa­ty'i saty'i sese Iesui e toiwesat.
5 Saulo disse: Quem és, Senhor? Respondeu ele: Eu sou Jesus, a quem tu persegues. {Duro te é recalcitrar contra o aguilhão.
6 — Sauru e epoĩ'ãm no hawyi ereto ro tawa Tamaku kape. Itote ti aru etikuap ta'yn aikotã waku etunug hamuat hap e Iesui.
6 Então, trêmulo e atônito, disse ele: Senhor, que queres que eu faça? Respondeu-lhe o Senhor:} Levanta-te, entra na cidade. Aí te será dito o que deves fazer.
7 Itote ti Sauru wyria'in ikuap ta'yn wy atipy kaipywiat sehay ma'ato ihay rakat yt te'e­ra­'a­kasa i. Mi'i pote yt kat i'atu'e kuap i ra'yn. Mi'i hawyi Sauru i'ãpe­'ok'am yi totepyi hawyi mehit'e wen ma'ato yt ta'a­kasa i ra'yn yt kat i heremo.
7 Os homens que o acompanhavam enchiam-se de espanto, pois ouviam perfeitamente a voz, mas não viam ninguém.
8 Mi'i hawyi ta'a­tu­ky­'esat eroto ra'yn mu'ap upi tawa Tamaku kape yt ihapytig i pote.
8 Saulo levantou-se do chão. Abrindo, porém, os olhos, não via nada. Tomaram-no pela mão e o introduziram em Damasco,
9 Itote mye'ym e'at yt kat i ta'a­kasa. Yt kat i tutu'u teran yt te'y'u i wyti Sauru.
9 onde esteve três dias sem ver, sem comer nem beber.
10 Mi'i hawyi tawa Tamaku pe wẽtup ok Iesui emiit toĩne'en Anania e hap het rakat.
10 Havia em Damasco um discípulo chamado Ananias. O Senhor, numa visão, lhe disse: Ananias! Eis-me aqui, Senhor, respondeu ele.
11 Mi'i pe imu'etu Iesui to'e — Anania ereĩne'en apo'e. Mi'i pote — Ta'i areĩne'en Uika­'iwat e. — Pyno epoĩ'ãm no katu­pono woro­po­'oro teran Iuta yat kape mekewat mu'ap hãpyk takat rotiat yat kape e. Put'ok­'ere Iuta yat piat hawyi ti aru etikat Sauru e hap het rakat tawa Tasu piat wemotag hat.
11 O Senhor lhe ordenou: Levanta-te e vai à rua Direita, e pergunta em casa de Judas por um homem de Tarso, chamado Saulo; ele está orando.
12 Katu­pono tohẽtup ta'yn mesup uhowawi e. Mio Sauru ta'a­kasa ra'yn tomu­'etu ewawi Anania e. Pyno ereke to'yat piat hamuat hap kape ta'a­kasa ra'yn tomu­'etu e. Epo wuat tomoe­ha­pytig hamuat hap toikuap ta'yn tomu­'etu e Anania pe.
12 {Este via numa visão um homem, chamado Ananias, entrar e impor-lhe as mãos para recobrar a vista.}
13 Mi'i hawyi Anania tiwesat — Uika­'iwat e uruikuap kahato ti mekewat miit e. Ta'i yt naku i kahato ti mekewat Sauru e. Ta'i irania'in henoi kahato uhepe mekewat miit etiat — Mi'i miit wyti Iesui mohey haria tawa Ieru­sarẽi miaria mosa­ty'i saty'i hat sese wyti i'atu'e.
13 Ananias respondeu: Senhor, muitos já me falaram deste homem, quantos males fez aos teus fiéis em Jerusalém.
14 Mesup ta'yn wyti tut urupo'i po'i hamo Uhyt e. Ta'i pa'i kororia mipo­'oro ti Sauru urupyhik hanuat e Anania.
14 E aqui ele tem poder dos príncipes dos sacerdotes para prender a todos aqueles que invocam o teu nome.
15 Mi'i hawyi Iesui to'e — Ta'i atikuap ta'yn wen ma'ato ereto ro Sauru kape katu­pono uipo piat ra'yn wyti mi'i. Uimi­'airo sese ra'yn mi'i e. Ta'i atipo­'oro wyti aru Sauru wuat'i ywania kape uhenoi hamo e. More­kuaria piat uimo­herep hamo wyti aru atipo­'oro Sauru e. Isareu ywania pe i'ewyte irania'in ywania pe ti aru atipo­'oro mi'i miit e.
15 Mas o Senhor lhe disse: Vai, porque este homem é para mim um instrumento escolhido, que levará o meu nome diante das nações, dos reis e dos filhos de Israel.
16 Ma'ato ti aru uimo­herep turan aikope aikope toto hap tote toho­'opot kahato aru uhetiat uhehay enoi hap upi e. Yt tuwe­mõti hin i ti aru uhet moherep miit'in miat turan e. Mi'i pote ti aru toho­'opot kahato uimo­herep wuat'i ywania puo turan e. Ho'opot kahato hap wyti aru atomo­herep Sauru pe e Iesui Anania pe.
16 Eu lhe mostrarei tudo o que terá de padecer pelo meu nome.
17 Mi'i hawyi toto ra'yn Anania Sauru kape Tupana piat topo­'oro hap ewy. Put'ok­to'e hawyi Anania tuwe­ponug hawyi to'e — Uiwy'ok Sauru e Aika­'iwat Koro Iesui uipo­'oro mesup emoehãite hamo e. Ga'atpo tuwe­mo­herep epe mu'ap upi e. Mi'i Miit uipo­'oro mesup katu­pono toiky­'esat kahato ehapytig sese hap i'ewyte tutum neran epe Topã'ãu Wakuat yn e Sauru pe Anania.
17 Ananias foi. Entrou na casa e, impondo-lhe as mãos, disse: Saulo, meu irmão, o Senhor, esse Jesus que te apareceu no caminho, enviou-me para que recobres a vista e fiques cheio do Espírito Santo.
18 Mio tã e hawyi hewo ra'yn pira pe ewywuat Sauru eha pyi hawyi ihapytig i ra'yn hawyi i'ãpe­'ok'am na'yn hawyi Anania het'ok ta'yn y'y wo.
18 No mesmo instante caíram dos olhos de Saulo umas como escamas, e recuperou a vista. Levantou-se e foi batizado.
19 Mi'i hawyi ti Sauru tenuk i ra'yn. Waku hawyi hesaika i ra'yn.
19 Depois tomou alimento e sentiu-se fortalecido. Demorou-se por alguns dias com os discípulos que se achavam em Damasco.
20 Mi'i hawyi itote tohenoi kahato haty wo — Iesui ti Tupana Sa'yru sese e to'y­wania Iuteuria pe ta'a­tu­wo­'o­mu'e hawe Tupana mõtypot yat pe.
20 Imediatamente começou a proclamar pelas sinagogas que Jesus é o Filho de Deus.
21 Mio tã e pote te'e­ro'e to'ope — Iesui mohey haria atu'uka hat ra'yn apo meiũ i'atu'e. Pa'i kororia mipo­'oro Iesui mohey haria po'i po'i hanuat apo meiũ miit i'atu'e i'ywania to'ope.
21 Todos os seus ouvintes pasmavam e diziam: Este não é aquele que perseguia em Jerusalém os que invocam o nome de Jesus? Não veio cá só para levá-los presos aos sumos sacerdotes?
22 Ma'ato Sauru henoi po'og ne'i wakuap. Toi'a­tu­mo­pe­rup'i tehay wo tawa Tamaku piaria — Pywo pe ti Iesui ti Tupana Mipo­'oro Miit'in Porekuat nuat e.
22 Saulo, porém, sentia crescer o seu poder e confundia os judeus de Damasco, demonstrando que Jesus é o Cristo.
23 Toi'a­tu­mu'e kahato at ka'ap pote — Wãi'i­'a­tu'e ma'ato toi'a­tu­mu'e te hawyi — To'iro wati­'auka Sauru i'atu'e. To'iro wati­mo­po­'inik ihay sa'ag i'atu'e to'ope Iuteuria.
23 Decorridos alguns dias, os judeus deliberaram, em conselho, matá-lo.
24 Ma'ato Sauru tikuap ta'yn i'atu'e hap tetiat to'auka irane hap. Mi'i hawyi topopy teran tawa Tamaku pyi wen ma'ato sura­ra'in tipyhyp ta'yn mekewat oken'ypy wato i'auka hamo.
24 Estas intenções chegaram ao conhecimento de Saulo. Guardavam eles as portas de dia e de noite, para matá-lo.
25 Ma'ato wãtym na'yn hawyi Iesui mohey haria tipo­wyro ra'yn iwẽtem hap ete yrysakag wato pe. Ta'a­tu­mo­'apyk ta'yn yi kape haity pe tawa ekurara ywaiti rakat sakpo ta'a­tue­nõtem na'yn Sauru yi kape.
25 Mas os discípulos, tomando-o de noite, fizeram-no descer pela muralha dentro de um cesto.
26 Tawa sakpo hawyi topopy ra'yn Sauru tawa Ieru­sarẽi kape. Put'ok'e Sauru tawa Ieru­sarẽi note hawyi toto teran Iesui mohey haria wywo ma'ato yt te'e­ru­wehik teran hin i Sauru ete kat pote te'e­ro­ken'ẽ ipupi katu­pono yt ta'a­tu­mohey i te Iesui mohey hano toĩne'en hap pote.
26 Chegando a Jerusalém, tentava ajuntar-se aos discípulos, mas todos o temiam, não querendo crer que se tivesse tornado discípulo.
27 Ma'ato mekewat mehĩ Panãpe tipo­wyro kahato Sauru. Mi'i hawyi motpo­'o­roria 12 ok takaria kape totioto Pauru imohey Iesui etiat hap enoi hamo. Mi'i hawyi Panãpe to'e i'atuepe — Aika­'iwat Iesui ti tuwe­mo­herep ta'yn Sauru pe tawa Tamaku kapiat mu'ap tote e Panãpe. Mi'i tote ti ta'a­kasa ra'yn Aipo­typot Iesui kape e. Mi'i hawyi ti ai'ewy ra'yn toimohey Iesui e. Pywo ti rat Iesui mohey hat sese wo mio Sauru e. Ta'i tohenoi kahato ra'yn Iesui tawa Tamaku piaria pe e Panãpe.
27 Então Barnabé, levando-o consigo, apresentou-o aos apóstolos e contou-lhes como Saulo vira o Senhor no caminho, e que lhe havia falado, e como em Damasco pregara, com desassombro, o nome de Jesus.
28 Mi'i hawyi motpo­'o­roria 12 ok takaria — Waku kahato i'atu'e. Mi'i hawyi Sauru topy­hu'at i'atu­wywo ra'yn. Mi'i hawyi hewyry kahato i'atu­wywo ra'yn tawa Ieru­sarẽi me. Karãpeĩ tuwat Ieru­sarẽi myi hawyi Sauru toto i'atu­wywo i'atue­wyry hap upi Iesui ehay moherep hamo.
28 Daí por diante permaneceu com eles, saindo e entrando em Jerusalém, e pregando, destemidamente, o nome do Senhor.
29 Mi'i hawyi Sauru tomo­herep kahato ra'yn tehay wakuat Iesui etiat yne miit'in me. Yt uwe pupi i ra'yn token'ẽ — Tupana Mipo­'oro Aheha­kye­ra'at hat ti Iesui e torania pe Sauru.
29 Falava também e discutia com os helenistas. Mas estes procuravam matá-lo.
30 Mi'i hawyi Iesui potmu­'eria tikuap ta'yn Sauru auka teran itotiaria piat hap. Mi'i hawyi Sauru ta'a­tue­reto ra'yn wẽtup tawa kape mekewat tawa Sesareia kape i ra'yn. Mi'i hawyi tawa Sesareia pyi ta'a­tu­po­'oro mehĩ Sauru y'y wato sakpo ra'yn tetawa Tasu e hap kape i ra'yn yara puo.
30 Os irmãos, informados disso, acompanharam-no até Cesaréia e dali o fizeram partir para Tarso.
31 Mi'i hawyi Iesui mohey haria waku pe i ra'yn tukup­te'en tawa Ieru­sarẽi me katu­pono i'atu­sa­ty'i saty'i haria i'atu­'uka teran haria i'atu­pohep porap'i pote. Waku i'atu'e to'ope. Mi'i hawyi te'e­ru­we­moe­saika kahato ra'yn Iesui mohey hawe. I'atu­wepit ra'yn. Mi'i hawyi yt uwe pupi i te'e­ro­ken'ẽ.
31 A Igreja gozava então de paz por toda a Judéia, Galiléia e Samaria. Estabelecia-se ela caminhando no temor do Senhor, e a assistência do Espírito Santo a fazia crescer em número.
32 Mekewat e'at pe Peteru hewyry i ra'yn yne tawa puo Iesui mohey haria pakup i rakaria Tupana mimo­wa­kuaria miit'in upi ikuap hamo. Meiũran put'ok­to'e tawa Irita pe. Mi'i tote toĩne'en Iesui mohey haria wywo.
32 Pedro, que caminhava por toda parte, de cidade em cidade, desceu também aos fiéis que habitavam em Lida.
33 Mi'i hawyi itote Peteru tipuẽti Eneia e hap het rakat 8 i'aman mot pe toĩne'en yni pe at ka'ap yt hewyry kuap i rakat pote.
33 Ali achou um homem chamado Enéias, que havia oito anos jazia paralítico num leito.
34 Mi'i hawyi to'e Peteru tope — Mehĩ Eneia e Aipo­rekuat Iesui ti emopoĩ'ãm na'yn mehĩ e. Pyno epoĩ'ãm no uhyt hawyi eti'ok­po'i ro e'yni hawyi ewyry ro e Peteru tope. Mio tã e hawyi meremo ipoĩ'ãm.
34 Disse-lhe Pedro: Enéias, Jesus Cristo te cura: levanta-te e faze tua cama. E levantou-se imediatamente.
35 Karãpeĩ tawa Irita piaria i'ewyte Tawa Saruna piaria te'e­ra­'a­kasa Iesui mimo­poĩ'ãm kape hawyi te'e­ru­we­morem kahato Aika­'iwat kape. Te'e­ruwat ra'yn ta'a­tue­tu­pa­naria kaipyi.
35 Viram-no todos os que habitavam em Lida e em Sarona, e converteram-se ao Senhor.
36 Mi'i hawyi tawa Iope pe wẽtup ok hary­poria Iesui miky­'esat nug hat toĩne'en. Mi'i ti mana Turaka e hap het rakat. Mi'i hary­poria inug waku kahato at ka'ap. Toi'a­tu­po­wyro kahato miit'in miwaure ko'i. Toi'a­tupoi hesy'at rakaria. Iwese kahato hap toimo­herep yne ihaky­'e'i rakaria pe. Toi'a­tu­po­wyro hatek takaria. Teka­re'en ahyt toimõ'ẽ yt hekat i rakaria pe. Wẽtup het Tapita i'atu'e Kereku pusu kuap haria.
36 Em Jope havia uma discípula chamada Tabita - em grego, Dorcas. Esta era rica em boas obras e esmolas que dava.
37 Ma'ato mekewat e'at i'ahu kahato ra'yn hawyi mana Turaka iku'uro ra'yn. Mi'i hawyi wẽtup ok tei i'okpuk hawyi okipy ywaiti tote ta'a­tupag iku'uro rakat.
37 Aconteceu que adoecera naqueles dias e veio a falecer. Depois de a terem lavado, levaram-na para o quarto de cima.
38 Mi'i hawyi Iesui potmu­'eria tawa Iope totiaria tikuap ta'yn Peteru ieĩne'en tawa Irita piat hap. Tawa Irita yt pya hin i tawa Iope kaipyi toĩne'en. Mi'i pote ipotmu­'eria tipo­'oro ihainia typy ok Peteru kape kat hamo meremo. Ta'a­tu­puẽti hawyi — To'iro tawa Iope kape meremo Peteru i'atu'e. Mi'i pote meremo toto ra'yn i'atu­wywo.
38 Ora, como Lida fica perto de Jope, os discípulos, ouvindo dizer que Pedro aí se encontrava, enviaram-lhe dois homens, rogando-lhe: Não te demores em vir ter conosco.
39 Mi'i hawyi put'ok'e ra'yn itote hawyi Peteru ta'a­tue­ra'am okipy ywaitiat kape. Itote hiwu ko'i te'e­ruwak kahato ta'a­tu­po­wyro hat mana Tapita iku'uro hap haty kahato i'atuete pote. Mi'i hawyi hiwu ko'i timo­herep Peteru pe iku'uro rakat minug sokpe ko'i mana Tapita miium i'atuepiat sa'a­wy­'iwuat ko'i — Mimi i'atu'e mi'i tã mana Tapita tum tominug sokpe uruepe sa'a­wy'i urueha­ky­'e'i pote i'atu'e ta'a­tuwak popuo.
39 Pedro levantou-se imediatamente e foi com eles. Logo que chegou, conduziram-no ao quarto de cima. Cercavam-no todas as viúvas, chorando e mostrando-lhe as túnicas e os vestidos que Dorcas lhes fazia quando viva.
40 Mi'i hawyi Peteru to'e i'atuepe — Mana'in pywo ti rat atikuap ta'yn e. Pyno uhehay teran Tupana wywo e. Pyno ui'atoiat mesuwe porap'i e. Tuwat hiwu ko'i itote pyi hawyi Peteru tuwe­pỹ­'ã­tutuk hawyi to'e — Iesui e etimoieĩ­ne'en i ro mana Tapita e. Mi'i hawyi tuwe­morem i'okpuk takat kape hawyi to'e — Mana Tapita epoĩ'ãm no gu'uro pyi e. Mi'i hawyi mehit'e ra'yn mana Tapita hawyi teha'at ra'yn Peteru kape. Mi'i hawyi mana Tapita tuwe­'ã­pe­'ok'am na'yn te'yni pyi.
40 Pedro então, tendo feito todos sair, pôs-se de joelhos e orou. Voltando-se para o corpo, disse: Tabita, levanta-te! Ela abriu os olhos e, vendo Pedro, sentou-se.
41 Mi'i hawyi Peteru tat mana Tapita ipo ete hawyi toimo­poĩ'ãm na'yn he'yni pyi. Mi'i hawyi ta'am na'yn. Mi'i hawyi Peteru ti'a­tu­kaykay imohey haria itotiaria i'ewyte hiwu ko'i. Put'ok­'i­'a­tu'e hawyi toimo­herep mana Tapita i'atuepe.
41 Ele a fez levantar-se, estendendo-lhe a mão. Chamando os irmãos e as viúvas, entregou-lha viva.
42 Meiũran mekewat sehay yne Iope piaria tikuap Iesui piat mana Tapita moieĩne'en pakup i ra'yn hap hawyi ti ta'a­tu­mohey kahato ra'yn Aipo­typot Iesui.
42 Este fato espalhou-se por toda Jope e muitos creram no Senhor.
43 Mi'i hawyi Peteru topy­hu'at pot'i tawa Iope pe towy'ok Simãu yat pe mekewat miat atukã'ã hat yat pe toĩne'en.
43 Pedro permaneceu ainda muitos dias em Jope, em casa dum curtidor, chamado Simão.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.