Atos 16
Tupana Ehay Satere Mawe Pusupuo (MAVNT) vs ACF
1 Mi'i hawyi Pauru'in put'ok'i'atu'e i tawa Tepe pe tawa Irita pe. Mi'i hawyi itote Pauru'in tipuẽti uhyt Timoteu. Ity ti Iesui mohey hat Iuteu ywania ma'ato i'ywot Kereku ywania.
1 E chegou a Derbe e Listra. E eis que estava ali um certo discípulo por nome Timóteo, filho de uma judia que era crente, mas de pai grego;
2 Mi'i hawyi tawa Irita piaria tawa Ikuniu piaria Iesui mohey haria — Ta'i waku kahato ti rat Timoteu i'atu'e itotiaria.
2 Do qual davam bom testemunho os irmãos que estavam em Listra e em Icônio.
3 Mi'i hawyi Pauru to'e Timoteu pe — To'iro uhupi kurum iwasu e. Ereto teran uhupi pote Iuteuria ewy ro ereĩne'en aikotã ety ewy ai'ywania Iuteuria mu'e hamo are e. Mi'i hawyi ta'atuemurui sokpe tek Iuteuria eko ewy hawyi Timoteu topyhu'at Iuteu wo toty ewy. Mi'i tã ti Pauru tiky'esat Timoteu piit katupono toiky'esat Iuteuria mimõtypot no topyhu'at Timoteu hap e. Katupono toikuap ta'yn itotiaria tikuap wẽtup ywania ne'i Timoteu ywot hap pote.
3 Paulo quis que este fosse com ele; e tomando-o, o circuncidou, por causa dos judeus que estavam naqueles lugares; porque todos sabiam que seu pai era grego.
4 Mi'i hawyi Pauru Sira Timoteu wywo hewyry sa'awy'iwuat tewyry hap ko'i upi. Mi'i tote ta'atuhenoi mekewat Ierusarẽi kaipywiat wo'onãpin hap miwan Iesui yn ahehakyera'at kuap e hap miwan ta'atuhenoi. Mekewat kat i'atu'e kat i'atu'e 12 ok takaria e hap Iesui mohey haria akagnia e hap ta'atuhenoi itote.
4 E, quando iam passando pelas cidades, lhes entregavam, para serem observados, os decretos que haviam sido estabelecidos pelos apóstolos e anciãos em Jerusalém.
5 Mi'i hawyi ta'atuewyry hap upiaria Pauru'in ti'atumoesaika po'og na'yn Iesui mohey hap ete. Mi'i pote po'og na'yn i'atutypy'i itote.
5 De sorte que as igrejas eram confirmadas na fé, e cada dia cresciam em número.
6 Mi'i hawyi yi Karata yi Wirisia upi Pauru'in i'atuewyry. Mi'i hawyi yi Asia kape tuwat teran ma'ato Tupana Pã'ãu Wakuat to'e — Yt ewehenoi tei'o uhehay itote mesup mehĩ'in e.
6 E, passando pela Frígia e pela província da Galácia, foram impedidos pelo Espírito Santo de anunciar a palavra na Ásia.
7 Mi'i pote tuwat tawa Misia kape. Itote pyi tuwat teran yi Pitinia kape i ra'yn ma'ato Iesui Pã'ãu wãi'e i ra'yn.
7 E, quando chegaram a Mísia, intentavam ir para Bitínia, mas o Espírito não lho permitiu.
8 Mi'i hawyi tawa Misia sakpo tokoka'at ne'i. Mi'i hawyi tuwat teran yi Turate kape ma'ato — Wãi'e i Iesui Pã'ãu.
8 E, tendo passado por Mísia, desceram a Trôade.
9 Mi'i hawyi — Aikope waku pyno watuwat e yn tuwanẽtup hawe. Mi'i hawyi Pauru ta'akasa tomu'etu wãtym muo wẽtup ok yi Masẽtunia piat y'am miat kape. Mi'i hawyi toikuap ihay — Eriot ro meikowo urue'yi Masẽtunia kape urupowyro hamo mehĩ e toikaykay.
9 E Paulo teve de noite uma visão, em que se apresentou um homem da Macedônia, e lhe rogou, dizendo: Passa à Macedônia, e ajuda-nos.
10 Mi'i hawyi tuwehymut ra'yn Pauru hawyi mio tã to'e — Meremo urutuwat teran kahato yi Masẽtunia kape. Mi'i haype ti uruikat kahato aikotã miat uruwat hamuat. Katupono Tupana urukaykay ra'yn i'atuowawi tehay wakuat enoi hamo hap uruikuap ta'yn e.
10 E, logo depois desta visão, procuramos partir para a Macedônia, concluindo que o Senhor nos chamava para lhes anunciarmos o evangelho.
11 Mi'i hawyi meiũpepyi uito Iruka areto ra'yn Pauru'in wywo. Yara wato puo hãpyk pe urutuwat ra'yn wasere upi y'y wato yi hit Samutasia kape. Mi'i hawyi ihot'ok hawyi wẽtup tawa Neapuri kape urutuwat yi Masẽtunia sese kape.
11 E, navegando de Trôade, fomos correndo em caminho direito para a Samotrácia e, no dia seguinte, para Neápolis;
12 Mi'i hawyi urutuwat tawa wato yi Masẽtunia wywuat tawa Wiripu kape. Mi'i hawyi urutuwehyt'ok tawa Wiripu pe Humanu ywania mu'e Iesui etiat hamo. Itote urutukupte'en mot'i.
12 E dali para Filipos, que é a primeira cidade desta parte da Macedônia, e é uma colônia; e estivemos alguns dias nesta cidade.
13 Mi'i hawyi Sapatu e'at pe urutuwat y'y hit i kape aikope Iuteu ywania i'atuehay Tupana kape hap kape. Mi'i hap kape urutuwat tawa pyi. Mi'i tote uruta'apyk hawyi meiũran tõ'ẽ tõ'ẽ haryporia'in. Mi'iria urui'atumu'e ra'yn.
13 E no dia de sábado saímos fora das portas, para a beira do rio, onde se costumava fazer oração; e, assentando-nos, falamos às mulheres que ali se ajuntaram.
14 Wẽtup ok i'atupy'asetpe toĩne'en mana Iritia. Mana Iritia ti tawa Tiatira pywiat. Sokpe hup ikahu rakat weneru hat. Tupana mõtypot hat sese mi'i. Mi'i ipap kahato Pauru mienoi upi hawyi Tupana tomoherep ta'yn mekewat sehay mana pe.
14 E uma certa mulher, chamada Lídia, vendedora de púrpura, da cidade de Tiatira, e que servia a Deus, nos ouvia, e o Senhor lhe abriu o coração para que estivesse atenta ao que Paulo dizia.
15 Mi'i hawyi mana Iritia timohey Iesui yne to'yat piaria wywo hawyi tuweset'ok y'y pe to'yat piaria torania wywo. Mi'i hawyi — Mimi'in e Pauru'in me koitywy ti atomohey kahato ra'yn Aika'iwat atipy piat e. Mi'i tupono uimohey ehepiat pote eweikupte'en no meiũpe ui'yat piaria yatype mimi'in e mana Iritia Pauru'in me. Ihay awãi hawyi urutopyhu'at i'yat pe.
15 E, depois que foi batizada, ela e a sua casa, nos rogou, dizendo: Se haveis julgado que eu seja fiel ao Senhor, entrai em minha casa, e ficai ali. E nos constrangeu a isso.
16 Mi'i hawyi wẽtup e'at pe urutuwat i ra'yn aiũpe Tupana wywuat sehay hap kape mekewat y'y hit i kape. Mi'i hawyi mu'ap upi uruipuẽti pĩ'ã ahiag pã'ãu ipiit piat rakat e. Mi'i pĩ'ã mimoherep ahiag kaipywiat wyti aikotã aikotã e hap ko'i ika'iwaria ha'up sat kahato.
16 E aconteceu que, indo nós à oração, nos saiu ao encontro uma jovem, que tinha espírito de adivinhação, a qual, adivinhando, dava grande lucro aos seus senhores.
17 Mi'i hawyi mekewat pĩ'ã toto Pauru'in upi. Mi'i hap tote mu'ap upi ihay haty wo irania'in me mu'ap upiaria pe — Mi'iria miit'in ni Tupana sese ywaitiat eropat haria sese e ahiag pã'ãu pĩ'ã wẽ pyi. Mi'iria wyti Tupana kapiat mu'ap moherep haria e mekewat pĩ'ã.
17 Esta, seguindo a Paulo e a nós, clamava, dizendo: Estes homens, que nos anunciam o caminho da salvação, são servos do Deus Altíssimo.
18 Mi'i e hap ewy ti yne e'at pe mio tã e ihay Pauru'in upi. Ihay po'og po'og moity'i pote Pauru yt tiky'esat i po'og. Mi'i hawyi tuwemorem howawi hawyi to'e — Uito ti morekuat Iesui mipo'oro. Mi'i tupono are'e — Ereto ro meiũwat pĩ'ã piit pyi e ahiag pã'ãu me. Mio tã e hawyi tuwẽtem na'yn meremo ipiit pyi.
18 E isto fez ela por muitos dias. Mas Paulo, perturbado, voltou-se e disse ao espírito: Em nome de Jesus Cristo, te mando que saias dela. E na mesma hora saiu.
19 Mi'i pote pĩ'ã ka'iwaria te'ero'e — Pyno ihãite ra'yn pĩ'ã. Yt naku i yt kat i ra'yn ahiag pã'ãu pĩ'ã piit pe i'atu'e to'ope. Mi'i hawyi ta'atusat Pauru Sira. Mi'i hawyi iherep mo ta'atueropo'ok yi upi morekuaria kape wuat'i weneru hap kape.
19 E, vendo seus senhores que a esperança do seu lucro estava perdida, prenderam Paulo e Silas, e os levaram à praça, à presença dos magistrados.
20 Mi'i hawyi te'ero'e morekuaria pe Pauru'in ete — Meimuẽwuaria Iuteuria yt naku i kahato i'atu'e. Pywo ti wu'uka hap nug haria sese mi'iria i'atu'e sa'ag. Aimoweuka'i ahetawa etiat haria mi'iria i'atu'e.
20 E, apresentando-os aos magistrados, disseram: Estes homens, sendo judeus, perturbaram a nossa cidade,
21 Uruto wyti Humanu'in. Pyno ti yt naku i i'atuwat i'atueko watunug meiũpe uhyt'i'in i'atu'e. Ta'atuhenoi sa'ag ne'i ahepe i'atu'e surara'in me.
21 E nos expõem costumes que não nos é lícito receber nem praticar, visto que somos romanos.
22 Mi'i hawyi itotiaria i'atuehay pirik Pauru Sira ete. I'atupy'ahak kahato. Mi'i hawyi morekuaria tuwat Pauru'in esokpe hiot hiot pun hamo. Mi'i hawyi te'ero'e — Pyno waku eweipoityk poityk to aria'yp mo i'atu'e ta'atuesurara'in me.
22 E a multidão se levantou unida contra eles, e os magistrados, rasgando-lhes as vestes, mandaram açoitá-los com varas.
23 Mi'i hawyi ta'atupak pak kahato ra'yn Pauru'in hawyi ta'atupag iheg me ra'yn wo'opyhyp hawe. Mi'i hawyi eti'atu'apykok to i'atu'e ra'yn wo'opyhik hap ka'iwat pe.
23 E, havendo-lhes dado muitos açoites, os lançaram na prisão, mandando ao carcereiro que os guardasse com segurança.
24 Mi'i pote tohytmoi ra'yn iheg muo sese ra'yn oka'apy pe. Mi'i hawyi wo'opyhik hap aria'yp kawiat pe toi'atupyhik.
24 O qual, tendo recebido tal ordem, os lançou no cárcere interior, e lhes segurou os pés no tronco.
25 Mi'i hawyi wãtym hake turan Pauru Sira te'eruwehum kahato hap wywo te'eruwepy Tupana kape. Mi'i pote i'atupyhik haria itotiaria ikuap yne i'atuwepy hap.
25 E, perto da meia-noite, Paulo e Silas oravam e cantavam hinos a Deus, e os outros presos os escutavam.
26 Mi'i hawyi meremo yi huruk huruk'e. Po'og na'yn hawyi mekewat wo'opyhik hap yi hewo hewo ra'yn. Mi'i hawyi i'ahot'e ra'yn. Tuwe'okenhyp'ok yne ra'yn mekewat wo'opyhik hap tuwewi. Mi'i hawyi i'atupo'i po'i hap hewo hewo yne ra'yn itote.
26 E de repente sobreveio um tão grande terremoto, que os alicerces do cárcere se moveram, e logo se abriram todas as portas, e foram soltas as prisões de todos.
27 Mi'i turan tuwehymut ra'yn wo'opyhik hat surara akag hawyi to'e tuwepe — Te'eruwe'okenhyp'ok ta'yn sig pãi e. Yt naku i kahato katupono uimipyhik ko'i tuwat tuwat yne ra'yn som e. Mi'i hawyi totat tekyse'yp tuwe'auka teran haype — Yt naku i aru uhete katupono morekuat ikuap hawyi ui'apiheg moty'i ui'auka meremo hamo uimipyhik ko'i te'eruwepopy pote e.
27 E, acordando o carcereiro, e vendo abertas as portas da prisão, tirou a espada, e quis matar-se, cuidando que os presos já tinham fugido.
28 Mi'i pote — Yt era'auka tei'o uhyt e Pauru tuwak popuo. Urutukupte'en meiũpe torania uruto mehĩ e.
28 Mas Paulo clamou com grande voz, dizendo: Não te faças nenhum mal, que todos aqui estamos.
29 Mi'i hawyi — Eweterut ariãty uhowawi e wo'opyhik hap yat apykok hat temiit pe. Mi'i hawyi meremo teke hawyi toto Pauru Sira kape hawyi tuwepỹ'ãtutuk tyryto'e popuo.
29 E, pedindo luz, saltou dentro e, todo trêmulo, se prostrou ante Paulo e Silas.
30 Mi'i hawyi toteropo'ok ta'yn i'atupyhik hap kaipyi to'yat kape. Mi'i hawyi apo'e i'atuepe — Aikotã som waku atunug uhehakyera'at hamo e.
30 E, tirando-os para fora, disse: Senhores, que é necessário que eu faça para me salvar?
31 — Pyno etomohey ro Iesui yn na'yn hawyi etunug Eka'iwat no Iesui mi'i pote yn ehakyera'at hap toĩne'en uhyt. I'ewyte e'yat piaria toi'atuehakyera'at e wo'opyhik hat pe Pauru.
31 E eles disseram: Crê no Senhor Jesus Cristo e serás salvo, tu e a tua casa.
32 Mi'i hawyi Pauru'in henoi kahato Tupana ehay wo'opyhik hat yat piaria pe.
32 E lhe pregavam a palavra do Senhor, e a todos os que estavam em sua casa.
33 Mi'i hawyi wo'opyhik hat ti'atusei ra'yn i'atu'ahyk ahyk hawywiat i'atusuu i'atupiit etiat. Mi'i hawyi huhywirip hap ko'i toikoho yne e. Mi'i tã tutunug hawyi Pauru'in het'ok ta'yn yne i'yat piaria wywo y'y wo.
33 E, tomando-os ele consigo naquela mesma hora da noite, lavou-lhes os vergões; e logo foi batizado, ele e todos os seus.
34 Mi'i hawyi te'era'aipok ta'yn wo'opyhik hat yat kape. Mi'i hawyi ta'atu'atumoenuk ta'yn Pauru Sira. Mi'i hap tote te'eruwehum kahato ra'yn Tupana ete katupono toimohey kahato Tupana to'yat piaria wywo.
34 E, levando-os à sua casa, lhes pôs a mesa; e, na sua crença em Deus, alegrou-se com toda a sua casa.
35 Ihot'ok hawyi morekuaria ti'atupo'oro ra'yn wo'opyhik hat kape ta'atuemiit'in — Waku ti tuwenõ'ẽ ra'yn ga'atpuat aimiahykahyk ko'i aimipyhik ko'i ta'atu'e haype ta'atu'atupo'oro.
35 E, sendo já dia, os magistrados mandaram quadrilheiros, dizendo: Soltai aqueles homens.
36 Mi'i hawyi wo'opyhik hat henoi ra'yn Pauru'in me — Morekuaria tipo'oro ra'yn sehay uhyt'i'in e. Pyno waku mesup eweiwat i ra'yn uruetawa pyi e. Pyno waku ra'yn eweiwat i ro uiwyria'in e wo'opyhik hat.
36 E o carcereiro anunciou a Paulo estas palavras, dizendo: Os magistrados mandaram que vos soltasse; agora, pois, saí e ide em paz.
37 Ma'ato Pauru to'e — Yt urupap i rat e. Uruto ti Humanu ywania'in eiperia ewywuaria e. Ga'atpo morekuat yt hẽtup hin i uruepe aikotã urueko ewy e. Kat poteĩ morekuat pyno uru'ahyk ahyk kahato e. Yt naku i ere'e ro morekuaria pe e. Kat poteĩ pyno urupyhik mesuwe ga'atpo yt apo'ei'e rokirẽ i e Pauru. Mi'i hawyi mesup morekuat — Eweiwat ro uruetawa pyi yt uwe mikuap mo i e uruepe. Mi'i pote waku ti morekuaria tõ'ẽ meiũpe uruenõtem hamuat e. Pyno ewehenoi ro uruehay morekuaria pe e Pauru.
37 Mas Paulo replicou: Açoitaram-nos publicamente e, sem sermos condenados, sendo homens romanos, nos lançaram na prisão, e agora encobertamente nos lançam fora? Não será assim; mas venham eles mesmos e tirem-nos para fora.
38 Mi'i hawyi toto ra'yn morekuaria kape. Mi'i hawyi tohenoi ra'yn i'atuepe Pauru e hap. Ta'atukuap ta'yn Pauru'in Humanu ywania hawyi i'atuwuwu kahato ra'yn morekuaria katupono Humanu ywania yt naku i wati'apiheg e morekuat koro Sesa.
38 E os quadrilheiros foram dizer aos magistrados estas palavras; e eles temeram, ouvindo que eram romanos.
39 Mi'i hawyi morekuaria tuwat Pauru'in kape i'atuhep wo'opyhik hap pywiat hamo ta'atuwese kahato popuat Pauru'in puksit hamo — Uhyt'i'in waku ti eweiwat ra'yn ahetawa pyi i'atu'e morekuaria Pauru'in me.
39 E, vindo, lhes dirigiram súplicas; e, tirando-os para fora, lhes pediram que saíssem da cidade.
40 Mi'i hawyi tuwat mana Iritia yat kape ta'atupyhik hap kaipyi. Mi'i hawyi ta'atukaykay yne Iesui mohey haria ta'atuewawi hawyi ta'atu'atumoesaika Tupana ehay se wywo itotiaria. Mi'i hawyi tuwat ra'yn mekewat tawa Wiripu pyi.
40 E, saindo da prisão, entraram em casa de Lídia e, vendo os irmãos, os confortaram, e depois partiram.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.