Josué 6
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NTLH
1 Sáwã ꞌdã sĩ ụ̂pị̃ dó kẹ̃jị́tị táwụ̃nị̃ Yẹ̃rị́kọ̃ drị̂ mgbemgbe ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí ị́jọ́ sĩ. Bá ãzí icó filé táwụ̃nị̃ agâlé ku jõku fũlé ãmvé ku.
1 Os portões da cidade de Jericó estavam muito bem-fechados, para não deixar que os israelitas entrassem. Ninguém podia entrar, nem sair da cidade.
2 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí jọ dó Yósũwã ní, “Índre, Áfẽ táwụ̃nị̃ Yẹ̃rị́kọ̃ drị̂ úpí la be ãzíla ãgọbị ũkpó ãꞌdị́ ꞌdịlépi rĩ kí abe ími drị́ alé gá ꞌbo.
2 O Senhor Deus disse a Josué: — Olhe! Eu estou entregando a você a cidade de Jericó, o seu rei e os seus corajosos soldados.
3 Mí acị́ ãsĩkárĩ mídrị̂ kí abe táwụ̃nị̃ ꞌdĩ andre gâsĩ trộkị́lịrị ụ́ꞌdụ́ ázíyá. Ụ́ꞌdụ́ ãlu agá pâlé ãlu.
3 Agora você e os soldados israelitas marcharão em volta da cidade uma vez por dia, durante seis dias.
4 Ãtalo ázị̂rị̃ rĩ ꞌbã adru kí Sãndụ́kụ̃ tị icíma drị̂ drị̃lẹ́ gá ãzíla ꞌbã rụ kí jaligó idélé kãbĩlógó újé sĩ rĩ kí kí drị́ gá cí. Ụ́ꞌdụ́ ázị̂rị̃ rĩ sĩ, ĩmi acị́ táwụ̃nị̃ andre gâsĩ trộkị́lịrị pâlé ázị̂rị̃ ãzíla ãtalo ꞌbã dị̃ kí jaligó vu sĩ.
4 Na frente da arca da aliança , irão sete sacerdotes, cada um levando uma corneta de chifre de carneiro. No sétimo dia você e os seus soldados marcharão sete vezes em volta da cidade, e os sacerdotes tocarão as cornetas.
5 Ãtalo ꞌdĩ drĩ kí dó jaligó idélé kãbĩlõ újé sĩ ꞌdĩ kí vu ũkpó sĩ biri-biri ꞌbo, ꞌbá pírí ꞌbã uzá kí dó rere ụ́ꞌdụ́kọ́ ụrụgá sĩ. Bõrõ táwụ̃nị̃ andre cejó rĩ la dó sĩ aꞌdé vũ rụ́ ãzíla ꞌbá ãlu-ãlu la dó sĩ fi ala gâlé.”
5 Quando eles derem um toque longo, todo o povo gritará bem alto, e então a muralha da cidade cairá. Aí cada um avançará diretamente para a cidade.
6 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yósũwã Nụ́nị̃ ngọ́pị umve dó ãtalo kí ãzíla jọ ĩꞌbaní, “Ĩꞌdụ Sãndụ́kụ̃ tị icíma drị̂ ãzíla ãtalo ázị̂rị̃ jaligó idélé kãbĩlógó újé sĩ rĩ trũ rĩ ꞌbã adru kí Sãndụ́kụ̃ tị icíma drị́ Úpí drị̂ ꞌbã drị̃lẹ́ gá.”
6 Josué chamou os sacerdotes e disse: — Carreguem a arca da aliança, e na frente fiquem sete sacerdotes levando cornetas.
7 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yósũwã jọ dó ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbaní, “Ĩmụ dó, ĩmi apí táwụ̃nị̃ trộkị́lịrị ãzíla ãsĩkárĩ ꞌbã mụ kí dó Sãndụ́kụ̃ tị icíma drị́ Úpí drị̂ ꞌbã drị̃lẹ́ gá.”
7 E disse ao povo: — Comecem a marchar em volta da cidade! E que os soldados marchem na frente da arca da aliança de Deus, o
8 Yósũwã la dó mụ ị́jọ́ ꞌdĩ kí jọlé ꞌbo, ãtalo ázị̂rị̃ jaligó idélé kãbĩlógó újé sĩ rĩ kí ꞌdụlépi rĩ mụ kí dó Úpí drị̃lẹ́ gá jaligó kí vuŋá trũ, ãzíla Sãndụ́kụ̃ tị icíma drị́ Úpí drị̂ ꞌde dó sĩ kí vú gá.
8 Então, seguindo as ordens de Josué, os sete sacerdotes ficaram na frente da arca e começaram a tocar as cornetas.
9 Ãsĩkárĩ ãzí rĩ ꞌde kí dó drị̃ ãtalo jaligó vulépi rĩ kí drị̃lẹ́ gá, ãzíla ãsĩkárĩ ãzí rĩ ꞌde kí dó Sãndụ́kụ̃ tị icíma drị̂ ꞌbã ũngúkú gá.
9 Os soldados iam na frente dos sacerdotes que tocavam cornetas, e um grupo de guardas seguia a arca. Durante esse tempo as cornetas tocavam.
10 Wó Yósũwã azị ị́jọ́ ꞌbá ꞌdĩ ꞌbaní, “Ĩmi uzá jõ ku, ĩmi ĩyãŋã tú kpere ụ́ꞌdụ́ mání jọjó la ĩmi uzá dó rĩ ꞌbã acá gâ, ĩmi dó sĩ uzá ĩndõ.”
10 Mas Josué tinha dado ordem ao povo para não gritar, nem fazer barulho até que ele mandasse.
11 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yósũwã fẽ apí dó Sãndụ́kụ̃ tị icíma drị́ Úpí drị̂ trũ táwụ̃nị̃ trộkị́lịrị pâlé ãlu. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ꞌbá ꞌdĩ ãgõ kí dó pírí kámbĩ agá ꞌdõlé ãzíla ko kí dó sĩ ụ́ꞌdụ́ ꞌdãá.
11 Aí Josué ordenou que os sacerdotes dessem uma volta ao redor da cidade, carregando a arca da aliança. Depois voltaram ao acampamento e passaram a noite lá.
12 Ụ́ꞌdụ́ ãzí rĩ sĩ Yósũwã angá dó ụ̃ꞌbụ́tị nị́nị́ ãzíla ãtalo ꞌdụ kí dó Sãndụ́kụ̃ tị icíma drị́ Úpí drị̂ ꞌi.
12 No dia seguinte Josué se levantou de madrugada, e os sacerdotes carregaram a arca.
13 Ãtalo ázị̂rị̃ jaligó idélé kãbĩlógó újé sĩ ázị̂rị̃ rĩ kí trũ ꞌdĩ mụ kí dó Sãndụ́kụ̃ tị icíma drị́ Úpí drị̂ ꞌbã drị̃lẹ́ gá ãzíla ri kí dó jaligó kí vulé biri-biri. Ãsĩkárĩ ãzí rĩ alị kí dó drị̃lẹ́ gá ãzíla ãsĩkárĩ ãzí rĩ kí dó Sãndụ́kụ̃ tị icíma drị́ Úpí drị̂ ꞌbã ũngúkú gá íni ꞌdĩ jaligó kí dị̃ ụ sĩ.
13 Os sete sacerdotes que levavam as sete cornetas iam na frente, tocando sem parar. Os soldados iam na frente deles, e um grupo de guardas seguia a arca. As cornetas não paravam de tocar.
14 Ụ́ꞌdụ́ ị̃rị̃ rĩ sĩ apí kí dó táwụ̃nị̃ andre trộkị́lịrị pâlé ãlu ị̃dị́ ãzíla gõ kí dó vúlé kámbĩ gâlé. Idé kí ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌdĩ ꞌbã áni ụ́ꞌdụ́ ázíyá.
14 No segundo dia marcharam de novo uma vez em volta da cidade e voltaram ao acampamento. E fizeram isso durante seis dias.
15 Ụ́ꞌdụ́ ázị̂rị̃ rĩ sĩ, angá kí dó ãngũsãrã sĩ ãzíla apí kí dó táwụ̃nị̃ trộkị́lịrị pâlé ázị̂rị̃ cécé ĩꞌbã kí jõ idélé drị̃drị̃ rĩ áni. Wó ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ rĩ gá apí kí dó táwụ̃nị̃ trộkị́lịrị pâlé ázị̂rị̃.
15 No sétimo dia levantaram-se de madrugada e marcharam em volta da cidade sete vezes no mesmo dia. Foi só nesse dia que deram sete voltas em redor da cidade.
16 Pâlé ázị̂rị̃ rĩ sĩ ãtalo kí dó mụ jaligó kí vulé ꞌbo, Yósũwã jọ dó ꞌbá ꞌbaní, “Ĩmi uzá, ãꞌdusĩku Úpí fẽ dó táwụ̃nị̃ ꞌdĩ ĩminí ꞌbo.
16 Na sétima volta, quando os sacerdotes acabaram de tocar as cornetas, Josué disse ao povo: — Gritem agora! O
17 Ĩmi ị̃lị̃kị̃ táwụ̃nị̃ ꞌdĩ ꞌi ãko ala gá rĩ kí abe pírí ídétáŋá ru Úpí nî. Ĩmi aꞌbe lú Rãhábụ̃ kí ꞌbá ĩꞌdidrị́kogá rĩ kí abe ãꞌdusĩku mba ándrá ꞌbá ũní-ũníŋá gá Ịsịrayị́lị̃ rú ãmaní tị pẽlé rĩ kí tã rá.
17 A cidade deve ser destruída, junto com tudo o que há nela, como oferta para Deus. Somente ficará viva a prostituta Raabe e a sua família porque ela escondeu os nossos espiões.
18 Wó lẽ ĩmba ĩmi tã ãzíla ĩꞌdụ ãko Úpí ꞌbã jọlé ĩmi andi kí rá rĩ kí ĩminí ku, ĩdrĩ kí ꞌdụ rá, ĩmi ị̃lị̃kị̃ pírí rá ãzíla ĩmi lị́kị̃ ãmbógó la ají kámbĩ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ drị̃ gá.
18 Mas não peguem em nada daquilo que vai ser destruído. Se ficarem com qualquer coisa que eu mandei destruir, vocês vão trazer desgraça e destruição ao acampamento israelita.
19 Ãko idélé Sílĩvã sĩ, Gólũdĩ sĩ, bũrônzĩ sĩ ãzíla aya sĩ rĩ kí pírí lẽ úꞌbã kí ndú Úpí ní ãzíla lẽ úmba kí tã ĩrá ãko Úpí drị̂ kí tã mbajó rĩ gá.”
19 Mas os objetos de prata, ouro, bronze e ferro serão separados para o Senhor e colocados no seu tesouro.
20 Ála dó mụ jaligó kí vulé ꞌbo, ꞌbá uzá kí dó ụ́ꞌdụ́kọ́ ụrụgá sĩ rere, cọtị Bõrõ sĩ táwụ̃nị̃ andre cejó rĩ aꞌdé dó vũ rụ́. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ãsĩkárĩ pírí cẹ̃ kí dó filé táwụ̃nị̃ agâlé ãzíla ꞌdụ kí dó sĩ ĩꞌdi rá.
20 Então os sacerdotes tocaram as cornetas. Logo que o povo ouviu este som, gritou com toda a força, e a muralha caiu. Aí todos subiram, entraram na cidade e a tomaram.
21 Ụꞌdị́ kí dó ãko táwụ̃nị̃ agá ꞌdãá rĩ kí pírí ménéŋá ãꞌdị́ drị̂ kí sĩ. Ụꞌdị́ kí ãgọbị kí ũkú abe, kãrị̃lẹ̃ kí ĩdranigo abe, tị́, kãbĩlõ ãzíla kãyĩnõ kí abe pírí.
21 E mataram, com as suas espadas, todos os que estavam na cidade: homens e mulheres, crianças e velhos. Também mataram os bois, as ovelhas e os jumentos.
22 Wó Yósũwã jọ ãgọbị ị̃rị̃ ándrá mụlépi ãngũ Yẹ̃rị́kọ̃ drị̂ undrélépi ũní-ũníŋá ru rĩ ꞌbaní, “Ĩmụ ũkú ãwụ́ꞌbá ru ándrá ĩmi tã mbalépi rĩ drị́ jó agá ãzíla ĩmi ají ĩꞌdi ꞌbá pírí ĩꞌdi ꞌbã kãká ru ĩꞌdidrị́ jó agá rĩ kí abe cécé ĩminí ándrá ũyõ najó ĩꞌdiní rĩ áni.”
22 Depois Josué disse aos dois homens que haviam servido como espiões: — Entrem na casa de Raabe, a prostituta, e tragam a família dela para fora, conforme vocês prometeram.
23 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ãgọbị ándrá ị̃rị̃ ũní-ũníŋá gá ꞌdĩ mụ kí dó Rãhábụ̃ drị́ jó gâlé ãzíla ají kí dó Rãhábụ̃ ꞌi, átẹ́pị̃ kí ãndrẽ be, ádrị́pịka kí ãzíla ꞌbá pírí ĩꞌdidrị̂ kí abe. Ají kí dó ĩꞌdi kãká ĩꞌdidrị̂ kí abe pírí ãzíla ꞌbã kí dó kí kámbĩ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã andre gá ꞌdãá ãmvé-ãmvélé ru.
23 Eles foram e fizeram sair Raabe, o seu pai, a sua mãe, os seus irmãos e o resto da família. Tiraram todas as pessoas da casa e as puseram do lado de fora do acampamento israelita.
24 Ivé kí táwụ̃nị̃ ãko la ala gá rĩ kí abe pírí. Ãko ĩꞌbã kí lú ivélé ku rĩ kí ãko idélé Sílĩvã sĩ, gólũdĩ sĩ ãzíla ãko idélé aya sĩ rĩ kî. ꞌBã kí dó ãko ꞌdĩ kí ãngũ sĩ ãko Úpí drị̂ kí tãmbajó ĩꞌdidrị́ jó agá rĩ gá.
24 Então incendiaram a cidade e queimaram tudo o que havia nela, menos os objetos de ouro, prata, bronze e ferro. Essas coisas foram colocadas no tesouro da casa de Deus, o Senhor .
25 Wó ũkú ãwụ́ꞌbá ru Rãhábụ̃ ꞌi kãká ĩꞌdidrị́ ándrá ĩꞌdi be jó agá ꞌdãá rĩ kí abe Yósũwã ị̃lị̃kị̃ dó kí gẹ̃rị̃ sĩ ku ãꞌdusĩku zị̃ ándrá ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ rú ị̃rị̃ mụlépi ãngũ Yẹ̃rị́kọ̃ drị̂ undrélépi ũní-ũní ru rĩ kí rá. Kpere ãndrũ Rãhábụ̃ la dó sĩ uꞌá ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe.
25 Josué deixou que Raabe, a prostituta, e todos os seus parentes ficassem vivos porque ela havia escondido os espiões que ele havia mandado a Jericó. E os descendentes dela vivem no meio do povo de Israel até hoje .
26 Sáwã ꞌdã agá Yósũwã na dó ũyõ ãzíla jọ, “ꞌBá ru ingalépi táwụ̃nị̃ Yẹ̃rị́kọ̃ drị́ ꞌdĩ sịlépi úꞌdí ru rĩ Úpí drị̃lẹ́ gá úwã ĩꞌdí rá.”
26 Nessa ocasião Josué amaldiçoou a cidade em nome de Deus, dizendo: — Quem tentar construir de novo esta cidade de Jericó será amaldiçoado pelo Quem puser os alicerces perderá o filho mais velho! Quem colocar os portões perderá o filho mais moço!
27 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Úpí ri dó adrulé Yósũwã be ãzíla ĩꞌdi ꞌbã rụ́ kụ dó sĩ ãngũ ꞌdã gá ꞌdãá pírí.
27 Assim o Senhor Deus esteve com Josué, e a fama de Josué se espalhou por todo o país.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Josué 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.