Romanos 14
BÚKÙ TÀ TƗ́DHƗ́//RU YÌZO DHƗ ÀDHYA (LOG) vs VC
1 Mɨ̀ kàdré móndyá adrébhá tà kaꞌìkaꞌì ɨ́be yàyà dhɨ kɨ kaꞌì. Dɨ, mɨ̀ kàdré àmɨkya àyɨ nda kɨ ndrɨ tà ɨ̀ dré adrélé nòle dóro yà, kó ngalè kònzɨ yà dhɨ ɨ sè ko.
1 Acolhei aquele que é fraco na fé, com bondade, sem discutir as suas opiniões.
2 Tàko ko, dhya àlo nɨ tà kaꞌìkaꞌì sè dhɨ, adré ngá títí dhɨ kɨ kaꞌì nyàle. Dɨ, dhya àzya tà kaꞌìkaꞌì ɨ́be yàyà dhɨ adré ɨ́na ngbà ꞌí ngábí kɨ kaꞌì nyàle dhɨ kòdhya.
2 Um crê poder comer de tudo; outro, que é fraco, só come legumes.
3 Adré dɨ lèá dhɨ, dhya adrélépi ngá títí dhɨ kɨ nya nda kàdré dhya adrélépi ngá àruka kɨ nya ko nda nɨ ayɨ́zè ko. Kókpà kòdhɨ tɨ́nɨ, dhya adrélépi ngá àruka kɨ nya ko nda kàdré tà bha dhya adrélépi ngá títí dhɨ kɨ nya nda dri ko. Àngyá ko, Gìká kaꞌì akódhɨ nda dre.
3 Quem come de tudo não despreze aquele que não come. Quem não come não julgue aquele que come, porque Deus o acolhe do mesmo modo.
4 Dɨ, mɨ tá mɨ́na àdhi ꞌɨ, adrélé móndɨ́ àzya nɨ màrábà nɨ tàbvó ta nɨ? Màrábà nda kàdré áyɨ totó áyɨ tà kaꞌìkaꞌì na yà, kó ngalè kàdré dhèle yà dhɨ, tà nda adré akódhɨ nɨ tàndɨ nɨ mírì nɨ no kòdhya. Tà bàti ró dhɨ, akódhɨ nda nɨ áyɨ totó tätä. Tàko ko, Mírì rìnyí ɨ́be kɨtswázó akódhɨ nɨ ꞌo adrélé áyɨ totó tätä.
4 Quem és tu, para julgares o servo de outros? Que esteja firme, ou caia, isto é lá com o seu senhor. Mas ele estará firme, porque poderoso é Deus para o sustentar.
5 Àruka nɨ, dhya àlo adré kìtú àlo dhɨ nɨ no kàdrɨ̀ kìtú àruka kɨ lavú. Dɨ, dhya àzya adré ɨ́na kìtú títí dhɨ kɨ no díri. Adré dɨ lèá dhɨ, móndɨ́ àlo àlo títí dhɨ ɨ̀ kàdré tà ɨ̀ dré adrélé nòle tà bàti ró dhɨ kɨ kaꞌì togó wä́yi sè.
5 Um faz distinção entre dia e dia; outro, porém, considera iguais todos os dias. Cada um proceda segundo sua convicção.
6 Dhya adrélépi kìtú àlo dhɨ nɨ no kìtú kàdrɨ̀ ro dhɨ, adré ꞌòá kònɨ̀nɨ kɨtswázó lɨndrɨ̀ fe Mírì dré. Dhya adrélépi ngá títí dhɨ kɨ kaꞌì nyàle dhɨ, adré ꞌòá kònɨ̀nɨ kɨtswázó lɨndrɨ̀ fe Mírì dré. Àngyá ko, adré àwoyà ta Gìká dré ngá nda kɨ tà sè. Dhya adrélépi ngá àruka kɨ kaꞌì nyàle ko dhɨ, adré kpà ꞌòá kònɨ̀nɨ kɨtswázó lɨndrɨ̀ fe Mírì dré. Adré kpà àwoyà ta Gìká dré ngá ɨ́ dré adrélé nyàle dhɨ kɨ tà sè.
6 Quem distingue o dia, age assim pelo Senhor. Quem come de tudo, o faz pelo Senhor, porque dá graças a Deus. E quem não come, abstém-se pelo Senhor, e igualmente dá graças a Deus.
7 Tàko ko, àma àmakya lɨ́drɨ̀ ɨ́be àma kɨ tàndɨ ɨ dré ko. Mà adré kpà dràle àma kɨ tàndɨ ɨ dré ko.
7 Nenhum de nós vive para si, e ninguém morre para si.
8 Mà kàdré lɨ́drɨ̀ ɨ́be dhɨ, mà adré ába kɨtswázó lɨndrɨ̀ fe Mírì dré. Mà kàdré kó dràle dhɨ, mà adré dràle kɨtswálé lɨndrɨ̀ fe Mírì dré. Dɨ mà kàdré lɨ́drɨ̀ ɨ́be yà, kó ngalè mà kàdré dràle yà dhɨ, àma títí dhɨ ɨ Mírì àdhya ꞌɨ.
8 Se vivemos, vivemos para o Senhor; se morremos, morremos para o Senhor. Quer vivamos quer morramos, pertencemos ao Senhor.
9 Tà nda kòdhɨ sè dhɨ, Krísto drà gò dré adrɨ́zó, ɨ́ kàdréró móndyá títí lɨ́drɨ̀ ro ɨ̀ndɨ̀ dràbhá dre dhɨ kɨ Mírì ro be dhɨ bvó.
9 Para isso é que morreu Cristo e retomou a vida, para ser o Senhor tanto dos mortos como dos vivos.
10 Dɨ mɨ ró dhɨ, mɨ́ adré mɨ́na ámɨ adrúpi nɨ tàbvó ta àdho tà sè? Kó ngalè, mɨ́ adré ámɨ adrúpi nɨ ayɨ́zè àdho tà sè? Tàko ko, àma títí mà nɨ pfo àma kɨ totó Gìká kandrá, kòtàró àma kɨ tàbvó be dhɨ bvó.
10 Por que julgas, então, o teu irmão? Ou por que desprezas o teu irmão? Todos temos que comparecer perante o tribunal de Deus.
11 Tàko ko, Gìká nɨ Kúlí adré tàá dhɨ:
11 Porque está escrito: Por minha vida, diz o Senhor, diante de mim se dobrará todo joelho, e toda língua dará glória a Deus {Is 45,23}.
12 Dɨ ásà dhɨ, àma àlo àlo títí dhɨ ɨ, mà nɨ àma kɨ tàndɨ kɨ tà ta Gìká kandrá.
12 Assim, pois, cada um de nós dará conta de si mesmo a Deus.
13 Dɨ ásà dhɨ, lè mà kògò vélé àma kɨ adrúpi kɨ tàbvó ta àma kòfalésè ko. Be ró dhɨ, mɨ̀ kònò dóro, mɨ̀ kòꞌoró tà àlo kɨtswálépi àmɨ kɨ adrúpi nɨ ꞌo dhèle tàkonzɨ̀ na dhɨ ko.
13 Deixemos, pois, de nos julgar uns aos outros; antes, cuidai em não pôr um tropeço diante do vosso irmão ou dar-lhe ocasião de queda.
14 Ma adrélépi Mírì Yésu na nɨ, má adré kaꞌìá tàle dhɨ, ngá àlo kɨtswá adrélé ndǐ ró áyɨ tàndɨ nɨ tà sè ko. Dɨ, dhya àlo kàdré ngá àlo dhɨ nɨ no ndǐ ró dhɨ, ngá nda ɨ́na ndǐ ró akódhɨ dré bàti.
14 Sei, estou convencido no Senhor Jesus de que nenhuma coisa é impura em si mesma; somente o é para quem a considera impura.
15 Mɨ́ kàdré kɨzà fe ámɨ adrúpi dré ngá mɨ́ dré adrélé nyàle dhɨ sè dhɨ, kòdhɨ mɨ́ adré vélé tà ꞌo lèle sè ko. Lè mɨ́ kòkɨzá ámɨ adrúpi Krísto dré dràzo ásà nda nɨ tà kaꞌìkaꞌì, ngá mɨ́ dré adrélé nyàle dhɨ sè ko.
15 Ora, se por uma questão de comida entristeces o teu irmão, já não vives segundo a caridade. Pela comida não causes a perdição daquele por quem Cristo morreu!
16 Mɨ́ kòfè kpà láti móndɨ́ ɨ dré kɨtswázó ngá mɨ́ dré adrélé nòle dóro dhɨ nɨ tà ta kònzɨ dhɨ ko.
16 Não venha a tornar-se objeto de calúnia a tua vantagem.
17 Tàko ko, Gìká nɨ Òpɨ̀, tà adrézó ngá nya ɨ̀ndɨ̀ ngá mvu dhɨ ꞌɨ ko. Be ró dhɨ, Gìká nɨ Òpɨ̀ nda ɨ́na tà adrézó tà gyǎgya ꞌo, adrézó tà kɨ̀drɨ́kɨ̀drɨ ɨ́be, adrézó kpà arɨ́ Tɨrɨ́ Lólo dré adrélé fèle dhɨ ɨ́be dhɨ ꞌɨ.
17 O Reino de Deus não é comida nem bebida, mas justiça, paz e gozo no Espírito Santo.
18 Dhya ángùdhi adrélépi Krísto nɨ tà ꞌo kònɨ̀nɨ dhɨ nɨ tà nɨ adré dóro Gìká mìlésè, ɨ̀ndɨ̀ móndɨ́ ɨ mìlésè.
18 Quem deste modo serve a Cristo, agrada a Deus e goza de estima dos homens.
19 Dɨ ásà dhɨ, lè mà kàdré láti nda adrézó tà kɨ̀drɨ́kɨ̀drɨ ɨ́be àma kòfalé, adrézó kpà ru tɨmbà àma kɨ tà kaꞌìkaꞌì na.
19 Portanto, apliquemo-nos ao que contribui para a paz e para a mútua edificação.
20 Mɨ́ kòpfu Gìká nɨ àzí mányàngá nɨ tà sè ko. Bàti, mányàngá títí dhɨ ɨ dóro lavúlé. Dɨ, mɨ́ kàdré ámɨ adrúpi nɨ ꞌo dhèle ngá mɨ́ dré adrélé nyàle dhɨ sè dhɨ, ngá nda nɨ nyàma atsá ɨ́na tà kònzɨ ró mɨ́ dré.
20 Não destruas a obra de Deus por questão de comida. Todas as coisas, em verdade, são puras, mas o que é mau para um homem é o fato de comer provocando um escândalo.
21 Dóro nɨ, mɨ́ dré zǎ nyàle yà, vínò mvùle yà, kó ngalè tà àzya ꞌòle yà dhɨ ko dhɨ, tà nda kàdré ámɨ adrúpi nɨ ꞌo dhèle dhɨ.
21 Bom é não comer carne, nem beber vinho, nem outra coisa que para teu irmão possa ser uma ocasião de queda.
22 Dɨ tà ángùdhi mɨ́ dré adrélé kaꞌìle dhɨ, mɨ́ kàdré tà nda nɨ lɨkɨ́ àmɨ kòfalé Gìká be. Kólénzé dhya adrélépi tà bha áyɨ tàndɨ dri tà ɨ́ dré kaꞌìle dhɨ nɨ tà sè ko dhɨ dré!
22 Tens uma convicção; guarda-a para ti mesmo, diante de Deus. Feliz é aquele que não se condena a si mesmo no ato a que se decide.
23 Dɨ, dhya àlo kàdré ɨ́na tà kayí ɨ́ léna ngá ɨ́ dré adrélé ꞌòle nyàle dhɨ nɨ tà sè gò, adrézó ngá nda nɨ nya dhɨ, Gìká nɨ tà bha akódhɨ nda dri. Tàko ko, akódhɨ adré tà ꞌo tà kaꞌìkaꞌì sè ko. Tà bàti ró dhɨ, tà ángùdhi adrélé ꞌòle tà kaꞌìkaꞌì sè ko dhɨ, tàkonzɨ̀ ꞌɨ.
23 Mas, aquele que come apesar de suas dúvidas, condena-se, por não se guiar pela convicção. Tudo o que não procede da convicção é pecado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.