Mateus 20

BÚKÙ TÀ TƗ́DHƗ́//RU YÌZO DHƗ ÀDHYA (LOG) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Yésu gò tàá dhɨ: «Òpɨ̀ bhù àdhya sù ngóró tà kònɨ̀dhɨ tɨ́nɨ: Amvú líyí àlo dhɨ pfò tá drùbhì kɨ́nó kɨtswálé móndɨ́ kɨ nda dòle àzí ꞌo áyɨ vínò amvú na.
1 Com efeito, o Reino dos céus é semelhante a um pai de família que saiu ao romper da manhã, a fim de contratar operários para sua vinha.
2 Kòkisú móndɨ́ àruka ɨ dre dhɨ, ɨ̀ dré ru yìzo àyɨ ɨ́be, akódhɨ kòfèró làfa lòꞌwa àlo àlo àyɨ àlo àlo títí ɨ dré àzí ꞌòle kìtú àlo sè dhɨ tí. Dré àyɨ kɨ mùzo lɨ̀le àzí ꞌo áyɨ vínò amvú na.
2 Ajustou com eles um denário por dia e enviou-os para sua vinha.
3 Sáà nzi-drì-su drùbhì àdhya sè dhɨ, dré gòzo pfòle ngá lagɨ́rà na, móndɨ́ àruka kɨ no adréràꞌa àyɨ kɨ totó àngyá gò,
3 Cerca da terceira hora, saiu ainda e viu alguns que estavam na praça sem fazer nada.
4 dré tàzoá àyɨ dré dhɨ: ‹Àmɨ, mɨ̀ lɨ̀ kókpà àzí ꞌo áma vínò amvú na. Má nɨ go làgɨ́ gyǎgya dhɨ nɨ fe àmɨ dré.›
4 Disse-lhes ele: - Ide também vós para minha vinha e vos darei o justo salário.
5 Dɨ ɨ̀ dré ngàzo lɨ̀le.
5 Eles foram. À sexta hora saiu de novo e igualmente pela nona hora, e fez o mesmo.
6 Sáà nzi ɨ̀ndró àdhya sè dhɨ, dré gòzo tódhyá pfòle móndɨ́ àruka kɨ kisú adréràꞌa àyɨ kɨ totó àngyá gò, dré tàzoá àyɨ dré dhɨ: ‹Mɨ̀ adré àmɨ kɨ totó kònwa àngyá kìtú ndìle àdho tà sè?›
6 Finalmente, pela undécima hora, encontrou ainda outros na praça e perguntou-lhes: - Por que estais todo o dia sem fazer nada?
7 Ɨ̀ logó drá dhɨ: ‹Àma kònwa, à dré àma kɨ zìle àzí ꞌo ko dhɨ sè.› Dɨ akódhɨ tà àyɨ dré dhɨ: ‹Àmɨ, mɨ̀ lɨ̀ kókpà àzí ꞌo áma vínò amvú na.›
7 Eles responderam: - É porque ninguém nos contratou. Disse-lhes ele, então: - Ide vós também para minha vinha.
8 Ɨ̀ndró kàndrɨ̀ dre dhɨ, amvú líyí nda dré tàzoá dhya adrélépi tá áyɨ àzí ꞌobhá kɨ drì ko dhɨ dré dhɨ: ‹Mɨ́ azí àzí ꞌobhá ɨ, làfa fèzo àyɨ dré àyɨ kɨ àzí sè. Mɨ́ kɨdhó rè zyà àyɨ dòle kùdù ro dhɨ ɨ vélésè ꞌíká, gò mɨ́ kògòró lavúlé àyɨ dòle drìdrì dhɨ ɨ véna ndò.›
8 Ao cair da tarde, o senhor da vinha disse a seu feitor: - Chama os operários e paga-lhes, começando pelos últimos até os primeiros.
9 Àzí ꞌobhá dòle sáà nzi ɨ̀ndró àdhya sè nda ɨ̀ kàtsá dre dhɨ, àyɨ àlo àlo títí dhɨ ɨ̀ dré làfa lòꞌwa kisúzó àlo àlo.
9 Vieram aqueles da undécima hora e receberam cada qual um denário.
10 Dɨ àyɨ dòle drìdrì nda ɨ̀ kàtsá dre dhɨ, ɨ̀ adré tá kisùá dhɨ, ɨ̀ nɨ tá làfa kisú bǐ lavúlé. Dɨ, àyɨ àlo àlo títí dhɨ ɨ̀ dré kpà làfa lòꞌwa kisúzó àlo àlo.
10 Chegando por sua vez os primeiros, julgavam que haviam de receber mais. Mas só receberam cada qual um denário.
11 Ɨ̀ kòkisú làfa lòꞌwa nda ɨ dre dhɨ, ɨ̀ dré dhèzo adrélé amvú líyí nda nɨ ndrɨ,
11 Ao receberem, murmuravam contra o pai de família, dizendo:
12 adrézó tàá dhɨ: ‹Dhya dòle kùdù ro kòdhɨ ɨ̀ ꞌo àzí ngbà ꞌí sáà àlo. Dɨ, mɨ́ fè mɨ́na làfa àyɨ dré ngóró mɨ́ dré afèle àma dré dhɨ pɨ́, tágba mà dré àzí ꞌòzo landèzo kìtú àtsɨ́ sè kìtú ndìle dhɨ!›
12 - Os últimos só trabalharam uma hora... e deste-lhes tanto como a nós, que suportamos o peso do dia e do calor.
13 Dɨ, amvú líyí nda logó àyɨ kɨ àlo dré dhɨ: ‹Áma arúpi, má ꞌo mɨ kònzɨ ko. Mà yi tá tsì ru mɨ́ be, mɨ́ kòꞌoró àzí làfa lòꞌwa àlo sè dhɨ ko?
13 O senhor, porém, observou a um deles: - Meu amigo, não te faço injustiça. Não contrataste comigo um denário?
14 Mɨ́ do dɨ làfa mɨ́na lɨ̀zo ába. Má adré mána làfa le fèle dhya dòle kùdù ro dhɨ ɨ dré ngóró má dré fèle mɨ́ dré dhɨ pɨ́.
14 Toma o que é teu e vai-te. Eu quero dar a este último tanto quanto a ti.
15 Má kɨtswá mána tà má dré adrélé lèle ꞌòle áma làfa sè dhɨ nɨ ꞌo ko? Mɨ́ adré kó mɨ́na áma no mì kònzɨ sè, má dré adrélé móndɨ́ kɨ ꞌo dóro dhɨ sè?›»
15 Ou não me é permitido fazer dos meus bens o que me apraz? Porventura vês com maus olhos que eu seja bom?
16 Dɨ Yésu go tàá dhɨ: «Móndyá adrébhá bvólé ro dhɨ kɨ go adrélé drìdrì. Móndyá adrébhá drìdrì dhɨ kɨ go adrélé bvólé ro.»
16 Assim, pois, os últimos serão os primeiros e os primeiros serão os últimos. { Muitos serão os chamados, mas poucos os escolhidos.}
17 Yésu ɨ̀ dré tá adréràꞌa mbàle Yèrúsalémà na dhɨ ꞌá dhɨ, akódhɨ dré áyɨ lebèbhá mudrí-drì-rì dhɨ kɨ drìzo gàrà dri gò, tàzoá àyɨ dré dhɨ:
17 Subindo para Jerusalém, durante o caminho, Jesus tomou à parte os Doze e disse-lhes:
18 «Mɨ̀ yi rè ká! Mà adré mbàle Yèrúsalémà na. Kònàle dhɨ, à nɨ Móndɨ́ nɨ Mvá nɨ lefè kòwánà kàdrɨ̀ ɨ drɨ́gá tátrɨ́trɨ́ kúlí tadhábhá ɨ́be. Ɨ̀ dré tà ŋòzo akódhɨ dri kɨtswálé dràdrà sè gò,
18 Eis que subimos a Jerusalém, e o Filho do Homem será entregue aos príncipes dos sacerdotes e aos escribas. Eles o condenarão à morte.
19 akódhɨ nɨ fèzo pàgánò ɨ drɨ́gá. Àyɨ nda ɨ̀ dré akódhɨ nɨ gùzo, tswàzoá gò, tidízóá dràle fa kɨpakɨpa dri. Dɨ kìtú nɨ na sè dhɨ, Gìká dré akódhɨ nɨ tɨngázó dràdrà lésè.»
19 E o entregarão aos pagãos para ser exposto às suas zombarias, açoitado e crucificado; mas ao terceiro dia ressuscitará.
20 Àmvolásà dhɨ, Zèbèdáyò nɨ tòkó ɨ ànzɨàgo nɨ ɨ́be dhɨ ɨ̀ dré àyɨ kɨ kisízó ànyɨ Yésu làga. Gò tòkó nda dré dhèzo áyɨ kórókó titì akódhɨ kandrá, kɨtswázó tà zi tíá be dhɨ bvó.
20 Nisso aproximou-se a mãe dos filhos de Zebedeu com seus filhos e prostrou-se diante de Jesus para lhe fazer uma súplica.
21 Yésu tà drá dhɨ: «Mɨ́ adré àdho tà le zìle má tí?» Akódhɨ logó drá dhɨ: «Mɨ́ kòlazí kúlí tayɨ́lé, áma ànzɨàgo rì nɨ ɨ̀ kòlɨrɨ́ró mɨ́ làga ámɨ Òpɨ̀ na: àlo nɨ ámɨ drɨ́ágó lésè, àzya nɨ ámɨ lìdzí lésè.»
21 Perguntou-lhe ele: Que queres? Ela respondeu: Ordena que estes meus dois filhos se sentem no teu Reino, um à tua direita e outro à tua esquerda.
22 Yésu logó àyɨ dré dhɨ: «Mɨ̀ nì tà mɨ̀ dré adrélé zìle kòdhɨ ko. Mɨ̀ nɨ kɨtswá tsì kópò kɨzà àdhya má dré adrélé ꞌòle mvùle dhɨ nɨ mvu bwà?» Ɨ̀ logó drá dhɨ: «Mà nɨ kɨtswá.»
22 Jesus disse: Não sabeis o que pedis. Podeis vós beber o cálice que eu devo beber? Sim, disseram-lhe.
23 Dɨ Yésu tà àyɨ dré dhɨ: «Tà bàti ró dhɨ, mɨ̀ nɨ kópò mána nɨ mvu. Dɨ, kàdré ɨ́na móndɨ́ dra bhàle lɨrɨ́lé áma drɨ́ágó lésè yà, kó ngalè áma lìdzí lésè yà dhɨ kɨ tà sè dhɨ, tà nda kòdhɨ nò ma ko. Áma Atá ledé lɨrɨ́rà nda ɨ dhya dré kɨpèle kɨtswálé lɨrɨ́lé drìá dhɨ ɨ dré.»
23 De fato, bebereis meu cálice. Quanto, porém, ao sentar-vos à minha direita ou à minha esquerda, isto não depende de mim vo-lo conceder. Esses lugares cabem àqueles aos quais meu Pai os reservou.
24 Yésu nɨ lebèbhá mudrí àruka ɨ̀ kòyi tà zìle nda dre dhɨ, àyɨ kɨ togó dré aswázó adrúpi rì nda ɨ rú.
24 Os dez outros, que haviam ouvido tudo, indignaram-se contra os dois irmãos.
25 Dɨ Yésu dré àyɨ kɨ azízó títí gò, tàzoá àyɨ dré dhɨ: «Mɨ̀ nì tàle dhɨ, móndyá bvò kòndɨ àdhya kɨ kàdrɨ̀ ɨ̀ adré àyɨkya òpɨ̀ nya àyɨ dri rìnyí sè dhɨ be. Àyɨ kɨ dhya kàdrɨ̀kàdrɨ̀ dhɨ ɨ̀ adré kpà tà ꞌo adrézó àyɨ kɨ rìnyí tadhá àyɨ dré.
25 Jesus, porém, os chamou e lhes disse: Sabeis que os chefes das nações as subjugam, e que os grandes as governam com autoridade.
26 Dɨ, adré lèá dhɨ, tà nda kàdré kònɨ̀nɨ àmɨ kòfalé ko. Be ró dhɨ, lè dhya ángùdhi adrélépi lèá atsálé kàdrɨ̀ àmɨ kòfalé dhɨ, kàdré àmɨ kɨ màrábà ro.
26 Não seja assim entre vós. Todo aquele que quiser tornar-se grande entre vós, se faça vosso servo.
27 Lè kpà dhya ángùdhi adrélépi lèá adrélé drìdrì àmɨ kòfalé dhɨ, kàdré àmɨ kɨ màrábà ro.
27 E o que quiser tornar-se entre vós o primeiro, se faça vosso escravo.
28 Kókpà kòdhɨ tɨ́nɨ, Móndɨ́ nɨ Mvá alɨ̀ bvò dri, móndɨ́ ɨ̀ kàdréró tà ꞌo ɨ́ dré dhɨ bvó ko. Be ró dhɨ, alɨ̀ ɨ́na kɨtswálé tà ꞌo móndɨ́ ɨ dré dhɨ bvó. Alɨ̀ kpà kɨtswálé áyɨ lɨ́drɨ̀ fe ngóró làgɨ́ kàdrɨ̀ fèle móndɨ́ zyandre dhɨ kɨ apázó tàkonzɨ̀ lésè dhɨ tɨ́nɨ.»
28 Assim como o Filho do Homem veio, não para ser servido, mas para servir e dar sua vida em resgate por uma multidão.
29 Yésu ɨ̀ dré tá adréràꞌa apfòle bhàandre Yèríkò àdhya lésè dhɨ ꞌá dhɨ, móndɨ́ zyandre lavúlé dhɨ ɨ̀ adré tá alɨ̀le akódhɨ vésè.
29 Ao sair de Jericó, uma grande multidão o seguiu.
30 Dɨ àgo rì mì kùdúkùdu ró lɨrɨ́bhá láti làga dhɨ ɨ̀ kòyi Yésu adré tá lavúlé dhɨ dre dhɨ, ɨ̀ dré ngàzo adrélé loyóá dhɨ: «Mírì, Dàwídì nɨ Mvá, mɨ́ bhà àma kɨ kɨzà wà!»
30 Dois cegos, sentados à beira do caminho, ouvindo dizer que Jesus passava, começaram a gritar: Senhor, filho de Davi, tem piedade de nós!
31 Móndyá zyandre nda ɨ̀ dré adrézó tetrélé àyɨ dri, ɨ̀ kòtayɨ́ró kúlí adrézó kɨ́rɨ. Dɨ, ɨ̀ dré gòzo vélé adrélé kúlí loyó wáláká nɨ nɨ lavú: «Mírì, Dàwídì nɨ Mvá, mɨ́ bhà àma kɨ kɨzà wà!»
31 A multidão, porém, os repreendia para que se calassem. Mas eles gritavam ainda mais forte: Senhor, filho de Davi, tem piedade de nós!
32 Gò Yésu dré áyɨ kɨkɨ́zó, àyɨ kɨ azí lizízóá àyɨ tí dhɨ: «Mɨ̀ adré lèá má kòꞌo àmɨ dré àdho tà kòdhya?»
32 Jesus parou, chamou-os e perguntou-lhes: Que quereis que eu vos faça?
33 Ɨ̀ logó drá dhɨ: «Mírì, àma kɨ mì kònzì ru adrélé ngá no!»
33 Senhor, que nossos olhos se abram!
34 Dɨ Yésu dré kɨzà dòzo áyɨ togó na àyɨ kɨ tà sè gò, dré àyɨ kɨ mì tabèzo. Gbǎ kòdhwa, ɨ̀ dré kɨdhózó adrélé ngá no gò, ɨ̀ dré ngàzo adrélé akódhɨ nɨ lebè.
34 Jesus, cheio de compaixão, tocou-lhes os olhos. Instantaneamente recobraram a vista e puseram-se a segui-lo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.