Mateus 20
BÚKÙ TÀ TƗ́DHƗ́//RU YÌZO DHƗ ÀDHYA (LOG) vs ARA
1 Yésu gò tàá dhɨ: «Òpɨ̀ bhù àdhya sù ngóró tà kònɨ̀dhɨ tɨ́nɨ: Amvú líyí àlo dhɨ pfò tá drùbhì kɨ́nó kɨtswálé móndɨ́ kɨ nda dòle àzí ꞌo áyɨ vínò amvú na.
1 Porque o reino dos céus é semelhante a um dono de casa que saiu de madrugada para assalariar trabalhadores para a sua vinha.
2 Kòkisú móndɨ́ àruka ɨ dre dhɨ, ɨ̀ dré ru yìzo àyɨ ɨ́be, akódhɨ kòfèró làfa lòꞌwa àlo àlo àyɨ àlo àlo títí ɨ dré àzí ꞌòle kìtú àlo sè dhɨ tí. Dré àyɨ kɨ mùzo lɨ̀le àzí ꞌo áyɨ vínò amvú na.
2 E, tendo ajustado com os trabalhadores a um denário por dia, mandou-os para a vinha.
3 Sáà nzi-drì-su drùbhì àdhya sè dhɨ, dré gòzo pfòle ngá lagɨ́rà na, móndɨ́ àruka kɨ no adréràꞌa àyɨ kɨ totó àngyá gò,
3 Saindo pela terceira hora, viu, na praça, outros que estavam desocupados
4 dré tàzoá àyɨ dré dhɨ: ‹Àmɨ, mɨ̀ lɨ̀ kókpà àzí ꞌo áma vínò amvú na. Má nɨ go làgɨ́ gyǎgya dhɨ nɨ fe àmɨ dré.›
4 e disse-lhes: Ide vós também para a vinha, e vos darei o que for justo. Eles foram.
5 Dɨ ɨ̀ dré ngàzo lɨ̀le.
5 Tendo saído outra vez, perto da hora sexta e da nona, procedeu da mesma forma,
6 Sáà nzi ɨ̀ndró àdhya sè dhɨ, dré gòzo tódhyá pfòle móndɨ́ àruka kɨ kisú adréràꞌa àyɨ kɨ totó àngyá gò, dré tàzoá àyɨ dré dhɨ: ‹Mɨ̀ adré àmɨ kɨ totó kònwa àngyá kìtú ndìle àdho tà sè?›
6 e, saindo por volta da hora undécima, encontrou outros que estavam desocupados e perguntou-lhes: Por que estivestes aqui desocupados o dia todo?
7 Ɨ̀ logó drá dhɨ: ‹Àma kònwa, à dré àma kɨ zìle àzí ꞌo ko dhɨ sè.› Dɨ akódhɨ tà àyɨ dré dhɨ: ‹Àmɨ, mɨ̀ lɨ̀ kókpà àzí ꞌo áma vínò amvú na.›
7 Responderam-lhe: Porque ninguém nos contratou. Então, lhes disse ele: Ide também vós para a vinha.
8 Ɨ̀ndró kàndrɨ̀ dre dhɨ, amvú líyí nda dré tàzoá dhya adrélépi tá áyɨ àzí ꞌobhá kɨ drì ko dhɨ dré dhɨ: ‹Mɨ́ azí àzí ꞌobhá ɨ, làfa fèzo àyɨ dré àyɨ kɨ àzí sè. Mɨ́ kɨdhó rè zyà àyɨ dòle kùdù ro dhɨ ɨ vélésè ꞌíká, gò mɨ́ kògòró lavúlé àyɨ dòle drìdrì dhɨ ɨ véna ndò.›
8 Ao cair da tarde, disse o senhor da vinha ao seu administrador: Chama os trabalhadores e paga-lhes o salário, começando pelos últimos, indo até aos primeiros.
9 Àzí ꞌobhá dòle sáà nzi ɨ̀ndró àdhya sè nda ɨ̀ kàtsá dre dhɨ, àyɨ àlo àlo títí dhɨ ɨ̀ dré làfa lòꞌwa kisúzó àlo àlo.
9 Vindo os da hora undécima, recebeu cada um deles um denário.
10 Dɨ àyɨ dòle drìdrì nda ɨ̀ kàtsá dre dhɨ, ɨ̀ adré tá kisùá dhɨ, ɨ̀ nɨ tá làfa kisú bǐ lavúlé. Dɨ, àyɨ àlo àlo títí dhɨ ɨ̀ dré kpà làfa lòꞌwa kisúzó àlo àlo.
10 Ao chegarem os primeiros, pensaram que receberiam mais; porém também estes receberam um denário cada um.
11 Ɨ̀ kòkisú làfa lòꞌwa nda ɨ dre dhɨ, ɨ̀ dré dhèzo adrélé amvú líyí nda nɨ ndrɨ,
11 Mas, tendo-o recebido, murmuravam contra o dono da casa,
12 adrézó tàá dhɨ: ‹Dhya dòle kùdù ro kòdhɨ ɨ̀ ꞌo àzí ngbà ꞌí sáà àlo. Dɨ, mɨ́ fè mɨ́na làfa àyɨ dré ngóró mɨ́ dré afèle àma dré dhɨ pɨ́, tágba mà dré àzí ꞌòzo landèzo kìtú àtsɨ́ sè kìtú ndìle dhɨ!›
12 dizendo: Estes últimos trabalharam apenas uma hora; contudo, os igualaste a nós, que suportamos a fadiga e o calor do dia.
13 Dɨ, amvú líyí nda logó àyɨ kɨ àlo dré dhɨ: ‹Áma arúpi, má ꞌo mɨ kònzɨ ko. Mà yi tá tsì ru mɨ́ be, mɨ́ kòꞌoró àzí làfa lòꞌwa àlo sè dhɨ ko?
13 Mas o proprietário, respondendo, disse a um deles: Amigo, não te faço injustiça; não combinaste comigo um denário?
14 Mɨ́ do dɨ làfa mɨ́na lɨ̀zo ába. Má adré mána làfa le fèle dhya dòle kùdù ro dhɨ ɨ dré ngóró má dré fèle mɨ́ dré dhɨ pɨ́.
14 Toma o que é teu e vai-te; pois quero dar a este último tanto quanto a ti.
15 Má kɨtswá mána tà má dré adrélé lèle ꞌòle áma làfa sè dhɨ nɨ ꞌo ko? Mɨ́ adré kó mɨ́na áma no mì kònzɨ sè, má dré adrélé móndɨ́ kɨ ꞌo dóro dhɨ sè?›»
15 Porventura, não me é lícito fazer o que quero do que é meu? Ou são maus os teus olhos porque eu sou bom?
16 Dɨ Yésu go tàá dhɨ: «Móndyá adrébhá bvólé ro dhɨ kɨ go adrélé drìdrì. Móndyá adrébhá drìdrì dhɨ kɨ go adrélé bvólé ro.»
16 Assim, os últimos serão primeiros, e os primeiros serão últimos [porque muitos são chamados, mas poucos escolhidos].
17 Yésu ɨ̀ dré tá adréràꞌa mbàle Yèrúsalémà na dhɨ ꞌá dhɨ, akódhɨ dré áyɨ lebèbhá mudrí-drì-rì dhɨ kɨ drìzo gàrà dri gò, tàzoá àyɨ dré dhɨ:
17 Estando Jesus para subir a Jerusalém, chamou à parte os doze e, em caminho, lhes disse:
18 «Mɨ̀ yi rè ká! Mà adré mbàle Yèrúsalémà na. Kònàle dhɨ, à nɨ Móndɨ́ nɨ Mvá nɨ lefè kòwánà kàdrɨ̀ ɨ drɨ́gá tátrɨ́trɨ́ kúlí tadhábhá ɨ́be. Ɨ̀ dré tà ŋòzo akódhɨ dri kɨtswálé dràdrà sè gò,
18 Eis que subimos para Jerusalém, e o Filho do Homem será entregue aos principais sacerdotes e aos escribas. Eles o condenarão à morte.
19 akódhɨ nɨ fèzo pàgánò ɨ drɨ́gá. Àyɨ nda ɨ̀ dré akódhɨ nɨ gùzo, tswàzoá gò, tidízóá dràle fa kɨpakɨpa dri. Dɨ kìtú nɨ na sè dhɨ, Gìká dré akódhɨ nɨ tɨngázó dràdrà lésè.»
19 E o entregarão aos gentios para ser escarnecido, açoitado e crucificado; mas, ao terceiro dia, ressurgirá.
20 Àmvolásà dhɨ, Zèbèdáyò nɨ tòkó ɨ ànzɨàgo nɨ ɨ́be dhɨ ɨ̀ dré àyɨ kɨ kisízó ànyɨ Yésu làga. Gò tòkó nda dré dhèzo áyɨ kórókó titì akódhɨ kandrá, kɨtswázó tà zi tíá be dhɨ bvó.
20 Então, se chegou a ele a mulher de Zebedeu, com seus filhos, e, adorando-o, pediu-lhe um favor.
21 Yésu tà drá dhɨ: «Mɨ́ adré àdho tà le zìle má tí?» Akódhɨ logó drá dhɨ: «Mɨ́ kòlazí kúlí tayɨ́lé, áma ànzɨàgo rì nɨ ɨ̀ kòlɨrɨ́ró mɨ́ làga ámɨ Òpɨ̀ na: àlo nɨ ámɨ drɨ́ágó lésè, àzya nɨ ámɨ lìdzí lésè.»
21 Perguntou-lhe ele: Que queres? Ela respondeu: Manda que, no teu reino, estes meus dois filhos se assentem, um à tua direita, e o outro à tua esquerda.
22 Yésu logó àyɨ dré dhɨ: «Mɨ̀ nì tà mɨ̀ dré adrélé zìle kòdhɨ ko. Mɨ̀ nɨ kɨtswá tsì kópò kɨzà àdhya má dré adrélé ꞌòle mvùle dhɨ nɨ mvu bwà?» Ɨ̀ logó drá dhɨ: «Mà nɨ kɨtswá.»
22 Mas Jesus respondeu: Não sabeis o que pedis. Podeis vós beber o cálice que eu estou para beber? Responderam-lhe: Podemos.
23 Dɨ Yésu tà àyɨ dré dhɨ: «Tà bàti ró dhɨ, mɨ̀ nɨ kópò mána nɨ mvu. Dɨ, kàdré ɨ́na móndɨ́ dra bhàle lɨrɨ́lé áma drɨ́ágó lésè yà, kó ngalè áma lìdzí lésè yà dhɨ kɨ tà sè dhɨ, tà nda kòdhɨ nò ma ko. Áma Atá ledé lɨrɨ́rà nda ɨ dhya dré kɨpèle kɨtswálé lɨrɨ́lé drìá dhɨ ɨ dré.»
23 Então, lhes disse: Bebereis o meu cálice; mas o assentar-se à minha direita e à minha esquerda não me compete concedê-lo; é, porém, para aqueles a quem está preparado por meu Pai.
24 Yésu nɨ lebèbhá mudrí àruka ɨ̀ kòyi tà zìle nda dre dhɨ, àyɨ kɨ togó dré aswázó adrúpi rì nda ɨ rú.
24 Ora, ouvindo isto os dez, indignaram-se contra os dois irmãos.
25 Dɨ Yésu dré àyɨ kɨ azízó títí gò, tàzoá àyɨ dré dhɨ: «Mɨ̀ nì tàle dhɨ, móndyá bvò kòndɨ àdhya kɨ kàdrɨ̀ ɨ̀ adré àyɨkya òpɨ̀ nya àyɨ dri rìnyí sè dhɨ be. Àyɨ kɨ dhya kàdrɨ̀kàdrɨ̀ dhɨ ɨ̀ adré kpà tà ꞌo adrézó àyɨ kɨ rìnyí tadhá àyɨ dré.
25 Então, Jesus, chamando-os, disse: Sabeis que os governadores dos povos os dominam e que os maiorais exercem autoridade sobre eles.
26 Dɨ, adré lèá dhɨ, tà nda kàdré kònɨ̀nɨ àmɨ kòfalé ko. Be ró dhɨ, lè dhya ángùdhi adrélépi lèá atsálé kàdrɨ̀ àmɨ kòfalé dhɨ, kàdré àmɨ kɨ màrábà ro.
26 Não é assim entre vós; pelo contrário, quem quiser tornar-se grande entre vós, será esse o que vos sirva;
27 Lè kpà dhya ángùdhi adrélépi lèá adrélé drìdrì àmɨ kòfalé dhɨ, kàdré àmɨ kɨ màrábà ro.
27 e quem quiser ser o primeiro entre vós será vosso servo;
28 Kókpà kòdhɨ tɨ́nɨ, Móndɨ́ nɨ Mvá alɨ̀ bvò dri, móndɨ́ ɨ̀ kàdréró tà ꞌo ɨ́ dré dhɨ bvó ko. Be ró dhɨ, alɨ̀ ɨ́na kɨtswálé tà ꞌo móndɨ́ ɨ dré dhɨ bvó. Alɨ̀ kpà kɨtswálé áyɨ lɨ́drɨ̀ fe ngóró làgɨ́ kàdrɨ̀ fèle móndɨ́ zyandre dhɨ kɨ apázó tàkonzɨ̀ lésè dhɨ tɨ́nɨ.»
28 tal como o Filho do Homem, que não veio para ser servido, mas para servir e dar a sua vida em resgate por muitos.
29 Yésu ɨ̀ dré tá adréràꞌa apfòle bhàandre Yèríkò àdhya lésè dhɨ ꞌá dhɨ, móndɨ́ zyandre lavúlé dhɨ ɨ̀ adré tá alɨ̀le akódhɨ vésè.
29 Saindo eles de Jericó, uma grande multidão o acompanhava.
30 Dɨ àgo rì mì kùdúkùdu ró lɨrɨ́bhá láti làga dhɨ ɨ̀ kòyi Yésu adré tá lavúlé dhɨ dre dhɨ, ɨ̀ dré ngàzo adrélé loyóá dhɨ: «Mírì, Dàwídì nɨ Mvá, mɨ́ bhà àma kɨ kɨzà wà!»
30 E eis que dois cegos, assentados à beira do caminho, tendo ouvido que Jesus passava, clamaram: Senhor, Filho de Davi, tem compaixão de nós!
31 Móndyá zyandre nda ɨ̀ dré adrézó tetrélé àyɨ dri, ɨ̀ kòtayɨ́ró kúlí adrézó kɨ́rɨ. Dɨ, ɨ̀ dré gòzo vélé adrélé kúlí loyó wáláká nɨ nɨ lavú: «Mírì, Dàwídì nɨ Mvá, mɨ́ bhà àma kɨ kɨzà wà!»
31 Mas a multidão os repreendia para que se calassem; eles, porém, gritavam cada vez mais: Senhor, Filho de Davi, tem misericórdia de nós!
32 Gò Yésu dré áyɨ kɨkɨ́zó, àyɨ kɨ azí lizízóá àyɨ tí dhɨ: «Mɨ̀ adré lèá má kòꞌo àmɨ dré àdho tà kòdhya?»
32 Então, parando Jesus, chamou-os e perguntou: Que quereis que eu vos faça?
33 Ɨ̀ logó drá dhɨ: «Mírì, àma kɨ mì kònzì ru adrélé ngá no!»
33 Responderam: Senhor, que se nos abram os olhos.
34 Dɨ Yésu dré kɨzà dòzo áyɨ togó na àyɨ kɨ tà sè gò, dré àyɨ kɨ mì tabèzo. Gbǎ kòdhwa, ɨ̀ dré kɨdhózó adrélé ngá no gò, ɨ̀ dré ngàzo adrélé akódhɨ nɨ lebè.
34 Condoído, Jesus tocou-lhes os olhos, e imediatamente recuperaram a vista e o foram seguindo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.