João 10
BÚKÙ TÀ TƗ́DHƗ́//RU YÌZO DHƗ ÀDHYA (LOG) vs NTLH
1 Yésu gò tàá dhɨ: «Má adré tà bàti ta àmɨ dré: Dhya adrélépi fɨ̀le kábilígyà kɨ gɨ́rɨ́ na ti nɨ ꞌásè ko, dɨ, adrélépi ɨ́na fɨ̀le láti twá ꞌásè dhɨ, akódhɨ nda kùgú ꞌɨ, ɨ̀ndɨ̀ ngá kärílépi ꞌɨ.
1 Jesus disse:
2 Dɨ, dhya adrélépi fɨ̀le gɨ́rɨ́ nda nɨ ti ꞌásè dhɨ, kábilígyà lɨkɨ́lépi ꞌɨ.
2 Mas quem entra pela porta é o pastor do rebanho.
3 Gɨ́rɨ́ nɨ ti lɨkɨ́lépi adré ti nda nɨ nzi akódhɨ dré gò, kábilígyà ɨ̀ dré adrézó akódhɨ nɨ kúlí yi. Akódhɨ adré áyɨ tàndɨ nɨ kábilígyà kɨ azí àyɨ kɨ rú sè gò, adrézó àyɨ kɨ dri pfòzo àyɨ ɨ́be kɨvɨ̀ na.
3 O porteiro abre a porta para ele. As ovelhas reconhecem a sua voz quando ele as chama pelo nome, e ele as leva para fora do curral.
4 Kòꞌo àyɨ pfòle títí dre dhɨ, adré dhèle àyɨ kandrá. Gò kábilígyà nda ɨ̀ dré adrézó lɨ̀le vásà, ɨ̀ dré kúlí nɨ nɨ nìle be dhɨ sè.
4 Quando todas estão do lado de fora, ele vai na frente delas, e elas o seguem porque conhecem a voz dele.
5 Dɨ, kábilígyà nda ɨ̀ kɨtswá tàdzí lɨ̀le móndɨ́ twá ɨ̀ dré nìle ko dhɨ vésè ko. Be ró dhɨ, ɨ̀ nɨ lapá ràle akódhɨ nda kandrásè, ɨ̀ dré kúlí nɨ nɨ nìle ko dhɨ sè.»
5 Mas de jeito nenhum seguirão um estranho! Pelo contrário, elas fugirão, pois não conhecem a voz de estranhos.
6 Yésu tà tá tà nda àyɨ dré kúlí alaala sè. Dɨ, tà dré adrélé tàle nda kɨ àndu fɨ ɨ́na àyɨ drìna ko.
6 Jesus fez esta comparação, mas ninguém entendeu o que ele queria dizer.
7 Dɨ Yésu dré gòzo tàá dhɨ: «Má adré tà bàti ta àmɨ dré: Ma gɨ́rɨ́ti kábilígyà ɨ dré dhɨ ꞌɨ.
7 Então Jesus continuou:
8 Móndyá wä́yi alɨ̀bhá drìdrì má kandrá dhɨ ɨ tá kùgubhá ꞌɨ, ɨ̀ndɨ̀ kä́ribhá ꞌɨ. Dɨ, kábilígyà nda ɨ̀ yi tá àyɨ ko.
8 Todos os que vieram antes de mim são ladrões e bandidos, mas as ovelhas não deram atenção à voz deles.
9 Ma gɨ́rɨ́ti ꞌɨ. Dhya ángùdhi adrélépi afɨ́lé má ꞌásè dhɨ nɨ adrɨ́. Akódhɨ nda nɨ adré afɨ́lé, adrélé pfòle, adrélé kpà ngá kisú nyàle.
9 Eu sou a porta. Quem entrar por mim será salvo; poderá entrar e sair e achará comida.
10 Kùgú adré ngbà ꞌí alɨ̀le kɨtswálé ngá kugù, kɨtswálé móndɨ́ kɨ tupfú todràle, ɨ̀ndɨ̀ kɨtswálé tà kɨzá. Dɨ, má alɨ̀ mána móndɨ́ ɨ̀ kàdréró lɨ́drɨ̀ ɨ́be, ɨ̀ndɨ̀ lɨ́drɨ̀ nda kògaró àyɨ léna gagà.
10 O ladrão só vem para roubar, matar e destruir; mas eu vim para que as ovelhas tenham vida, a vida completa.
11 Ma kábilígyà lɨkɨ́lépi dóro dhɨ ꞌɨ. Kábilígyà lɨkɨ́lépi dóro nda adré áyɨ lɨ́drɨ̀ fe áyɨ kábilígyà ɨ dré.
11 — Eu sou o bom pastor; o bom pastor dá a vida pelas ovelhas.
12 Dɨ, kàdré dhya adrélépi ngbà ꞌí àzí ꞌo làfa sè dhɨ nɨ tà sè dhɨ, akódhɨ nda kábilígyà lɨkɨ́lépi ꞌɨ bàti ko. Kábilígyà nda ɨ kpà akódhɨ nɨ tàndɨ àdhya ꞌɨ ko. Akódhɨ kònò kàlagɨ́ adréràꞌa alɨ̀le dhɨ, adré ɨ́na kábilígyà nda kɨ tayɨ́ lapázó. Gò kàlagɨ́ nda dré adrézó kábilígyà nda kɨ turú, adrézó àyɨ kɨ lapé.
12 Um empregado trabalha somente por dinheiro; ele não é pastor, e as ovelhas não são dele. Por isso, quando vê um lobo chegando, ele abandona as ovelhas e foge. Então o lobo ataca e espalha as ovelhas.
13 Dhya nda adré lapálé, dré adrélé ngbà ꞌí àzí ꞌo làfa sè dhɨ sè, ɨ̀ndɨ̀ dré adrélé kábilígyà nda kɨ tà kisù ko dhɨ sè. Kábilígyà lɨkɨ́lépi dhe áyɨ kábilígyà ɨ kandrá|src="BK00004B.TIF" size="span" loc="JHN 10:1-13 "
13 O empregado foge porque trabalha somente por dinheiro e não se importa com as ovelhas. Eu sou o bom pastor. Assim como o Pai me conhece, e eu conheço o Pai, assim também conheço as minhas ovelhas, e elas me conhecem. E estou pronto para morrer por elas.
14 Ma kábilígyà lɨkɨ́lépi dóro dhɨ ꞌɨ. Má nì áma kábilígyà ɨ be, ɨ̀ndɨ̀ áma kábilígyà nda ɨ̀ nì kpà ma be,
14 — ausente —
15 ngóró áma Atá dré áma nìle be dhɨ tɨ́nɨ, ɨ̀ndɨ̀ má dré kpà áma Atá nɨ nìle be dhɨ tɨ́nɨ. Má adré áma lɨ́drɨ̀ fe áma kábilígyà nda ɨ dré.
15 — ausente —
16 Ma kókpà kábilígyà àruka adrébhá gɨ́rɨ́ kònɨ̀dhɨ ꞌá ko dhɨ ɨ́be. Adré lèá dhɨ, má kàdrì àyɨ nda ɨ afɨ́zó àyɨ ɨ́be be. Ɨ̀ nɨ kpà áma kúlí yi gò, kábilígyà títí nda ɨ̀ dré adrézó pä̀rí àlo ró, àyɨ kɨ lɨkɨ́lépi dré kpà adrézó àlo kwákwá.
16 Tenho outras ovelhas que não estão neste curral. Eu preciso trazer essas também, e elas ouvirão a minha voz. Então elas se tornarão um só rebanho com um só pastor.
17 Áma Atá adré áma le tò, má dré adrélé áma lɨ́drɨ̀ fe kɨtswázó gòle dòá tódhyá dhɨ sè.
17 — O Pai me ama porque eu dou a minha vida para recebê-la outra vez.
18 Dhya àlo kɨtswá áma lɨ́drɨ̀ tɨngá bwà ko. Dɨ, má adré mána fèá ngóró má dré adrélé lèle ꞌòle dhɨ tɨ́nɨ. Ma rìnyí ɨ́be kɨtswázó fèá, ɨ̀ndɨ̀ ma kpà rìnyí ɨ́be kɨtswázó gòle dòá. Kòrɨ̀dhɨ, tòlɨ́ má dré kisúlé áma Atá vélésè dhɨ ꞌɨ.»
18 Ninguém tira a minha vida de mim, mas eu a dou por minha própria vontade. Tenho o direito de dá-la e de tornar a recebê-la, pois foi isso o que o meu Pai me mandou fazer.
19 Yésu nɨ kúlí nda ɨ sè dhɨ, Yúdà ànzɨ ɨ̀ dré gòzo tódhyá ru lanzɨ́.
19 Quando ouviu isso, o povo se dividiu outra vez. Muitos diziam:
20 Àyɨ kɨ àruka bǐ dhɨ ɨ̀ adré tá tàá dhɨ: «Akódhɨ tɨrɨ́ kònzɨ ɨ́be ɨ́ léna! Ngá kɨzá akódhɨ nɨ drì dre! Mɨ̀ adré akódhɨ nɨ yi àdho tà sè?»
20 — Ele está dominado por um demônio! Está louco! Por que é que vocês escutam o que ele diz?
21 Dɨ, àruka nɨ ɨ̀ adré kó tàá dhɨ: «Dhya adrélépi tɨrɨ́ kònzɨ ɨ́be ɨ́ léna dhɨ adré ɨ́na kúlí ta kònɨ̀nɨ ko. Tɨrɨ́ kònzɨ nɨ kɨtswá tsì móndɨ́ mì kùdúkùdu ró dhɨ kɨ mì nzi bwà?»
21 Outros afirmavam: — Quem está dominado por um demônio não fala assim! Será que um demônio pode dar vista aos cegos?
22 Lókyá kɨdhɨ̀ àdhya sè dhɨ, Yúdà ànzɨ ɨ̀ adré tá gwányá adrézó tépelò nɨ bhàma twá Gìká dré dhɨ nɨ tà kisù dhɨ nɨ ꞌo Yèrúsalémà na.
22 Era inverno, e em Jerusalém estavam comemorando a Festa da Dedicação .
23 Dɨ Yésu dré tá adréràꞌa atsílé tépelò nɨ kògbo zìle Sòlòmónò àdhya ró dhɨ ꞌásè dhɨ ꞌá dhɨ,
23 Jesus estava andando pelo pátio do Templo, perto da entrada chamada “ Alpendre de Salomão ”.
24 Yúdà ànzɨ ɨ̀ dré ru kɨmózó akódhɨ làgásè kúrú gò, tàá drá dhɨ: «Mɨ́ nɨ tà kòdhɨ nɨ losó vwàle lókyá be ángopɨ́? Mɨ́ kàdré Mèsɨ́yà ꞌɨ bàti dhɨ, mɨ́ tà rè àma dré ngádra ꞌá ká.»
24 Então o povo se ajuntou em volta dele e perguntou: — Até quando você vai nos deixar na dúvida? Diga com franqueza: você é ou não é o
25 Dɨ Yésu logó àyɨ dré dhɨ: «Má tà tá tà nda àmɨ dré dre. Dɨ, mɨ̀ kaꞌì àmɨkya ma ko. Tà lɨ́ndrɨ́ga ró má dré adrélé ꞌòle áma Atá nɨ rú sè dhɨ ɨ̀ adré tadhá ngádra ꞌá dhɨ, ma àdhi ꞌɨ ya dhɨ nɨ̀.
25 Jesus respondeu:
26 Dɨ, mɨ̀ kaꞌì àmɨkya ma ko, mɨ̀ dré adrélé áma kábilígyà ꞌɨ ko dhɨ sè.
26 mas vocês não creem porque não são minhas ovelhas.
27 Áma kábilígyà ɨ̀ adré áma kúlí yi. Má nì kpà àyɨ be gò, ɨ̀ dré adrézó áma lebè.
27 As minhas ovelhas escutam a minha voz; eu as conheço, e elas me seguem.
28 Má adré lɨ́drɨ̀ kóná vésè kólyá dhɨ nɨ fe àyɨ dré gò, ɨ̀ dré kɨtswázó tàdzí dràle ko. Dhya àlo kɨtswá kpà àyɨ kɨ topá má drɨ́gásè bwà ko.
28 Eu lhes dou a vida eterna, e por isso elas nunca morrerão. Ninguém poderá arrancá-las da minha mão.
29 Áma Atá àyɨ kɨ afèlepi má dré dhɨ kàdrɨ̀ ngá wä́yi dhɨ kɨ lavú. Dɨ dhya àlo kɨtswá àyɨ kɨ topá áma Atá nda drɨ́gásè bwà ko.
29 O poder que o Pai me deu é maior do que tudo, e ninguém pode arrancá-las da mão dele.
30 Àma áma Atá be dhɨ ɨ àlo ꞌɨ.»
30 Eu e o Pai somos um.
31 Gò Yúdà ànzɨ nda ɨ̀ dré gòzo tódhyá kɨ́rà kudhú kɨtswázó Yésu nɨ lebhé dràle ásà.
31 Então eles tornaram a pegar pedras para matar Jesus.
32 Dɨ Yésu dré tàzoá àyɨ dré dhɨ: «Má ꞌo tà lɨ́ndrɨ́ga ró dóro bǐ angábhá áma Atá vélésè dhɨ ɨ àmɨ dré nòle dhɨ ꞌí. Dɨ tà nda ɨ kòfalé dhɨ, mɨ̀ adré ꞌòle áma lebhé kɨ́rà sè tà ángùdhi sè?»
32 E ele disse:
33 Dɨ Yúdà ànzɨ nda ɨ̀ logó drá dhɨ: «Mà adré ámɨ lebhé kɨ́rà sè tà dóro nda kɨ àlo sè ko. Be ró dhɨ, mà adré àmakya ámɨ lebhé kɨ́rà sè, mɨ́ dré adrélé Gìká nɨ lodhá dhɨ sè. Àngyá ko, mɨ móndɨ́ ro nɨ, mɨ́ adré mɨ́na ámɨ ꞌo adrélé Gìká ro!»
33 Eles responderam: — Não é por causa de nenhuma coisa boa que queremos matá-lo, mas porque, ao dizer isso, você está
34 Dɨ Yésu logó àyɨ dré dhɨ: «À tɨsɨ̀ zakó tsì àmɨ kɨ tátrɨ́trɨ́ kúlí na dhɨ, Gìká tà tá dhɨ: ‹Àmɨ gìká ꞌɨ!›
34 Então Jesus afirmou:
35 Mà nì tàle dhɨ, à kɨtswá tà àlo tɨsɨ̀le Gìká nɨ Kúlí na dhɨ nɨ bhe gàrà dri bwà ko dhɨ be. Dɨ Gìká kòzi kó móndyá áyɨ Kúlí kisúbhá dhɨ ɨ gìká ɨ ró dhɨ,
35 Sabemos que as
36 mɨ̀ adré dɨ àmɨkya tàá dhɨ, má adré Gìká nɨ lodhá, má dré tàle dhɨ ma Gìká nɨ Mváagó ꞌɨ dhɨ sè dhɨ ngɨ́nɨ? Tà bàti ró dhɨ, Gìká Atá nda bhà ma twá adrélé ɨ́na ró gò, áma amùzo bvò kònɨ̀dhɨ lé dhɨ nɨ̀.
36 Quanto a mim, o Pai me escolheu e me enviou ao mundo. Então por que vocês dizem que blasfemo contra Deus quando afirmo que sou Filho dele?
37 Má kàdré tà áma Atá dré adrélé ꞌòle dhɨ kɨ ꞌo kòdhya ko dhɨ, mɨ̀ kòkaꞌì ma ko.
37 Se não faço o que o meu Pai manda, não creiam em mim.
38 Dɨ, má kàdré tà nda kɨ ꞌo ꞌí dhɨ, gba mɨ̀ kàdré áma kaꞌì ko yà dhɨ, mɨ̀ kàdré tà lɨ́ndrɨ́ga ró má dré adrélé ꞌòle nda kɨ kaꞌì kòdhya, mɨ̀ kònìró tàle dhɨ, áma Atá má léna, ɨ̀ndɨ̀ ma áma Atá léna dhɨ be.»
38 Mas, se eu faço, e vocês não creem em mim, então creiam pelo menos nas coisas que faço. E isso para que vocês fiquem sabendo de uma vez por todas que o Pai vive em mim e que eu vivo no Pai.
39 Dɨ ɨ̀ dré gòzo adrélé láti nda kɨtswázó akódhɨ nɨ ru. Dɨ, akódhɨ dré ɨ́na ngàzo pfòle lyà àyɨ kòfalésè.
39 A essa altura tentaram novamente prendê-lo, mas Jesus escapou das mãos deles.
40 Àmvolásà dhɨ, Yésu dré gòzo lɨ̀le zyàle Yòròdánè nɨ taꞌá na, àrà Yòwánɨ̀ dré tá adrézó bàtísimò fe drìdrì dhɨ na. Dré adrézó kònàle gìle lókyá be vwàvwà ro tsà gò,
40 Ele voltou de novo para o lado leste do rio Jordão, foi para o lugar onde João Batista tinha batizado antes e ficou lá.
41 móndɨ́ zyandre dhɨ ɨ̀ dré alɨ̀zo akódhɨ vélé. Ɨ̀ adré tá tàá dhɨ: «Yòwánɨ̀ ꞌo tá ɨ́na tà àlo lɨ́ndrɨ́ga ró dhɨ ko. Dɨ, tà títí dré tá tàle agó kòdhɨ nɨ tà dri dhɨ ɨ tá tà bàti ꞌɨ.»
41 E muita gente ia vê-lo, dizendo: — João não fez nenhum milagre, mas tudo o que ele disse sobre Jesus é verdade.
42 Dɨ móndɨ́ zyandre dhɨ ɨ̀ dré Yésu nɨ kaꞌìzo kònàle.
42 E naquele lugar muita gente creu em Jesus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.