Mateus 9
Onanto eto kakle fɔfɔ; Sɛkpɛle (LIP) vs ARA
1 Yesu édufǝ lǝ ɔklɔ nya usinkli ɔ́yɛ lǝ ditumbukplɛ ǝsuǝ úsu wǝ umǝ.
1 Entrando Jesus num barco, passou para o outro lado e foi para a sua própria cidade.
2 Mfó nya bákpa osani utsyuǝ wǝ léba onkpo kasɔ lǝ belabekǝ ǝsuǝ báboko wǝ ɔflɔ. Se Yesu dínyǝ nkǝ báfo bánɔ tinti esoo, ɔ́tɛyi nwǝ léba onkpo kasɔ ǝmǝ nkǝ, “Ubi, kpe utu. Mfi fǝ abua ntsyɛ fǝ.”
2 E eis que lhe trouxeram um paralítico deitado num leito. Vendo-lhes a fé, Jesus disse ao paralítico: Tem bom ânimo, filho; estão perdoados os teus pecados.
3 Mfó afi eto bateasa bǝtsyuǝ ba díńyǝ mfó lɛtɛyi bǝnkǝ, “Utidi ǝmfo lǝ mbusiotiki budi.”
3 Mas alguns escribas diziam consigo: Este blasfema.
4 Yesu ǝnyǝ mǝ nsusu bomfo utsyǝ lekpo nya ɔ́tɔ mǝ nkǝ, “Beso bɛnlɛ nsusu bua bomfo eto okle bufi?
4 Jesus, porém, conhecendo-lhes os pensamentos, disse: Por que cogitais o mal no vosso coração?
5 Nya nte etiki nnya eto bɔtɛyi diyuǝ enso, ‘Mfi fǝ abua ntsyɛ fǝ,’ lee batɛyi bǝ ‘Taka, lǝ ayɛ edu’?
5 Pois qual é mais fácil? Dizer: Estão perdoados os teus pecados, ou dizer: Levanta-te e anda?
6 Bǝ lǝ nlǝkǝ nte mi miǝ Utidi Eto Ubi kpe ǝsuǝale bǝ lǝ ufi abua ɔtsyɛ lǝ kawunsiǝ mfoo,” ɔ́tɛyi utidi ǝmǝ léba onkpo kasɔ mfó nkǝ, “Taka ǝńyǝ, lǝ efi fǝ belabekǝ lǝ edu esu diyo.”
6 Ora, para que saibais que o Filho do Homem tem sobre a terra autoridade para perdoar pecados — disse, então, ao paralítico: Levanta-te, toma o teu leito e vai para tua casa.
7 Mfó nya osani ǝmǝ létaka nnya úfi wǝ belabekǝ nnya údu úsu diyo.
7 E, levantando-se, partiu para sua casa.
8 Lefe nǝ betidi bamfó dínyǝ nyamfoo, sikpi ǝmuǝ mǝ nnya bátɛsǝ Onanto bǝ úfi ǝsuǝale nyamfo eto okle útǝ betidi.
8 Vendo isto, as multidões, possuídas de temor, glorificaram a Deus, que dera tal autoridade aos homens.
9 Yesu édu mfó nya se ɔnyɛ ɔntɔɔ, únyǝ nwǝ laafo umǝnko utsyuǝ wǝ baakpo Mateo wǝ nsi lǝ wǝ keyifokɔ. Nya ɔ́tɛyi wǝ nkǝ, “Tǝkǝko mɛ.” Mfó ǝmǝ nya Mateo létaka útǝkǝko wǝ.
9 Partindo Jesus dali, viu um homem chamado Mateus sentado na coletoria e disse-lhe: Segue-me! Ele se levantou e o seguiu.
10 Lefe nǝ Yesu nsi ɔnlɛ lesa budi lǝ Mateo eto diyoo, mba laafo umǝnko kpǝ ku babuayifo bǝtsyuǝ ǝbǝ bákɔ ku Yesu ku wǝ bakasebi ǝsuǝ lǝ lesakedikɔ mfó.
10 E sucedeu que, estando ele em casa, à mesa, muitos publicanos e pecadores vieram e tomaram lugares com Jesus e seus discípulos.
11 Mfó nya Farisifɔ ba dínyǝ nyamfoo, lɛtɔ wǝ bakasebi bǝnkǝ, “Beso mi oteasa ku mba laafo umǝnko ku babuayifo leedi lesa kakɔ?”
11 Ora, vendo isto, os fariseus perguntavam aos discípulos: Por que come o vosso Mestre com os publicanos e pecadores?
12 Yesu ánɔ lesa nǝ bátɛyi nyaso útǝ mbuayɛ nkǝ, “Betidi ba nkpe ǝsuǝale manhiã ofanyǝ enso mba ni befimfi hã.
12 Mas Jesus, ouvindo, disse: Os sãos não precisam de médico, e sim os doentes.
13 Bisu lǝ bisu bɛbɛbɛ nnya báwɔni bákpe lǝ Awɔnisa Kɛnkɛ eto Kukue eto kasɔ bǝnkǝ, ‘Kaminsǝnyǝnyǝ maabɛbɛ, nya inni bebukilolo kǝtǝ kedi.’ Mǝmbǝ miǝ mǝǝbǝ nlǝkǝ betidi sɛɛ, bomu babuayifo eso mimbǝ.”
13 Ide, porém, e aprendei o que significa:
14 Mfó nya Ntuflǝsǝtidi Yohanes eto bakasebi díbǝ bátɔ Yesu bǝnkǝ, “Beso bonko Farisifɔ laakle kɛnyɛ lǝ lefe lefe ǝsuǝ, fɛɛ fǝ bakasebi laankle kɛnyɛ?”
14 Vieram, depois, os discípulos de João e lhe perguntaram: Por que jejuamos nós, e os fariseus [muitas vezes], e teus discípulos não jejuam?
15 Yesu ǝtǝ mǝ mbuayɛ nkǝ, “Bibubibu biǝ okafɔsǝ eto baklobo ba nkpe lǝ wǝ ɔflɔ yifo mǝ ǝsuǝ yooyooyoo ku kaminsǝ lǝ lefe nǝ eto lefe onkpe lǝ mǝ ɔflɔ? Yanle bǝ ibǝ nko kulefe! Fɛɛ diyi ditsyuǝ ebubǝ nǝ ǝsuǝ bookpa okafɔsǝ ǝmǝ bedunko lǝ mǝ ɔflɔ. Lǝ lefe nǝmfó ǝsuǝǝ, bookle kɛnyɛ bǝsiǝ.
15 Respondeu-lhes Jesus: Podem, acaso, estar tristes os convidados para o casamento, enquanto o noivo está com eles? Dias virão, contudo, em que lhes será tirado o noivo, e nesses dias hão de jejuar.
16 “Kuutsyuǝ saa emfi kafia eto lefianku fɔfɔ katale kǝtǝkǝ lǝ kakoko ǝsuǝ. Itsyise lefianku fɔfɔ nǝmǝ ebunǝ ni ǝsuǝ dilǝkǝ lǝ lekoko nǝmǝ ǝsuǝ itǝ bǝ dibiǝ koko nǝmǝ ebola disensǝ lekpe.
16 Ninguém põe remendo de pano novo em veste velha; porque o remendo tira parte da veste, e fica maior a rotura.
17 “Nko ke kuutsyuǝ saa leemfi nte fɔfɔ kakpo lǝ kubukikuetobe koko kafo itsyise nte bomǝ ebɔkpɔ itǝ otobǝ ǝmǝ eboba nya nte bomǝ luuwi nya otobe ǝmǝ loobia. Bomu beefi nte fɔfɔ kakpo lǝ kubukikuetobe fɔfɔ kafo. Nya asakpa ǝnuǝ nyamǝ ebutsyǝ kukɔnɔ.”
17 Nem se põe vinho novo em odres velhos; do contrário, rompem-se os odres, derrama-se o vinho, e os odres se perdem. Mas põe-se vinho novo em odres novos, e ambos se conservam.
18 Lefe nǝ Yesu nlɛ mǝ etiki budinkoo, Yudafɔ eto katsyakɔ eto uninǝ utsyuǝ ǝbǝ wǝ ɔflɔ nya óse akonki, ɔ́lɛ wǝ lekpakpa ɔ́tɛyi nkǝ, “Mɔ ubisiobi ǝkpǝ mɔmɔmɔmɔ, tsya bǝ lǝ ǝbǝ efi fǝ ani ǝtǝkǝ wǝ lǝ ǝsuǝ lǝ otaka.”
18 Enquanto estas coisas lhes dizia, eis que um chefe, aproximando-se, o adorou e disse: Minha filha faleceu agora mesmo; mas vem, impõe a mão sobre ela, e viverá.
19 Nyaso Yesu átaka útǝkǝko wǝ ku wǝ bakasebi.
19 E Jesus, levantando-se, o seguia, e também os seus discípulos.
20 Se ɔntɔɔ, usionko utsyuǝ wǝ kɔtɔ díkakpo lǝ lefosi alɛ ǝnuǝ sɔ̃ɔ̃ ǝsuǝ tsya ǝtǝkǝko Yesu kama nya útidi wǝ awu eto kotosi.
20 E eis que uma mulher, que durante doze anos vinha padecendo de uma hemorragia, veio por trás dele e lhe tocou na orla da veste;
21 Úyifo nko nya ɔ́tɛyi wǝ ǝsuǝ lǝ bofokanɔ ǝsuǝ nkǝ, “Lǝ ntidi wǝ awu koo, mɔ bufi ebɔyɛ mɛ.”
21 porque dizia consigo mesma: Se eu apenas lhe tocar a veste, ficarei curada.
22 Yesu átsyi ɔ́wuninsǝ únyǝ wǝ nya ɔ́tɛyi wǝ nkǝ, “Muǝ utu alɛ, mɔ ubi. Fǝ bofokanɔ átsya fǝ.” Lǝ lefe nǝmfo ǝsuǝ tututuu, bufí bomǝ ǝyuǝ wǝ.
22 E Jesus, voltando-se e vendo-a, disse: Tem bom ânimo, filha, a tua fé te salvou. E, desde aquele instante, a mulher ficou sã.
23 Nnya kamaa, Yesu ésu katsyakɔ eto uninǝ ǝmǝ eto diyo nya se únyǝ mba leefe nkpatsyaku ku mba nlɛ bofa kewi nkuu,
23 Tendo Jesus chegado à casa do chefe e vendo os tocadores de flauta e o povo em alvoroço, disse:
24 ɔ́tɛyi mǝ nkǝ, “Utsyuǝ saa bɔ usu lekple, disiobi nǝmǝ mǝnkpǝ, bomu selabe ete onlabe.” Mfo bétsyiko wǝ bumǝ.
24 Retirai-vos, porque não está morta a menina, mas dorme. E riam-se dele.
25 Nya se bála betidi bamǝ babɔsɛɛ, Yesu édufǝ diyo nǝ ubisiobi ǝmǝ nlabe, nya ɔ́kɔbe wǝ lǝ kɔni, nya ótaka úsiǝ.
25 Mas, afastado o povo, entrou Jesus, tomou a menina pela mão, e ela se levantou.
26 Ditiki nǝmfo ésensǝ léba lékpo lǝ kasɔ kamǝ eto lekpake nǝmfó kenke.
26 E a fama deste acontecimento correu por toda aquela terra.
27 Se Yesu dídu mfó ɔnyɛ ɔntɔɔ, bǝnǝmba inuǝ bǝtsyuǝ átaka bǝtǝkǝko wǝ ku kudu bembembe bátɛyi bǝnkǝ, “Oka, David eto ubi! Nyǝ bo kaminsǝ!”
27 Partindo Jesus dali, seguiram-no dois cegos, clamando: Tem compaixão de nós, Filho de Davi!
28 Nya se Yesu dísu údufǝ diyoo, bǝnǝmba inuǝ bamǝ edufǝ mfó. Nya Yesu lɛtɔ mǝ nkǝ, “Befo bɛnɔ biǝ moofo mi botsya?”
28 Tendo ele entrado em casa, aproximaram-se os cegos, e Jesus lhes perguntou: Credes que eu posso fazer isso? Responderam-lhe: Sim, Senhor!
29 Mfó nya Yesu dítidi mǝ ǝnǝmi nya ɔ́tɛyi mǝ nkǝ, “Tǝ lǝ ibǝ itǝ fe kase befo bɛnɔ.”
29 Então, lhes tocou os olhos, dizendo: Faça-se-vos conforme a vossa fé.
30 Nya ete mǝ ǝnǝmi lɛsini. Nya Yesu díkǝ mǝ ato kekleke nkǝ, “Biantɛyi kuutsyuǝ saa nyamfo.”
30 E abriram-se-lhes os olhos. Jesus, porém, os advertiu severamente, dizendo: Acautelai-vos de que ninguém o saiba.
31 Fɛɛ se bédu mfóo, bábe ditiki nǝmfo letsya utidi sa anɔ lǝ lɛkpɔ nǝmfó kenke itsyi lǝ Yesu ǝsuǝ.
31 Saindo eles, porém, divulgaram-lhe a fama por toda aquela terra.
32 Se betidi bamfo dídu bantɔɔ, betidi bǝtsyuǝ ákpa osani utsyuǝ wǝ lɛwɔnɔ bua dítǝ ɔnnlɛ etiki bofo budi báboko Yesu ɔflɔ.
32 Ao retirarem-se eles, foi-lhe trazido um mudo endemoninhado.
33 Óla lɛwɔnɔ bua nǝmǝ úlǝkǝ lǝ wǝ ǝsuǝ. Mfó nya utidi ǝmǝ dítsyiko etiki budi. Nyamfo éyifo betidi ba ńyǝ mfó yanii, bátɛyi bǝnkǝ, “Boǝnnyǝ tɔ nyamfo eto okle bunyǝ kulefe lǝ Israel eto kasɔ!”
33 E, expelido o demônio, falou o mudo; e as multidões se admiravam, dizendo: Jamais se viu tal coisa em Israel!
34 Fɛɛ Farisifɔ bǝtsyuǝ átɛyi bǝnkǝ, “Awɔnɔ bua eto oka wǝ lǝǝtǝ wǝ ǝsuǝale, nya úfi ɔnlɛ awɔnɔ bua nyamfó bola kǝlǝkǝ nɛ.”
34 Mas os fariseus murmuravam: Pelo maioral dos demônios é que expele os demônios.
35 Yesu áyɛ ótsyilama kǝmǝ ku mbuto bo nkpe lǝ lekpake nǝ lɛfi mfó. Óte asa lǝ Yedafɔ eto ntsyakɔ. Óbe Ditiki Sɛɛ nǝmǝ letsya óte asa itsyi lǝ Onanto eto sekakedikɔ ǝsuǝ. Nya ótsya betidi efimbi efimbi kenke.
35 E percorria Jesus todas as cidades e povoados, ensinando nas sinagogas, pregando o evangelho do reino e curando toda sorte de doenças e enfermidades.
36 Nya se únyǝ sitiditu siamǝǝ, mǝ asa ǝnǝ wǝ kafo itsyise ǝsuǝ ába mǝ, nya bánkɛ ɔwɔnsǝkotsyuǝ saa, nya beyifo fe basamu ba lǝmbǝ obebe.
36 Vendo ele as multidões, compadeceu-se delas, porque estavam aflitas e exaustas como ovelhas que não têm pastor.
37 Nyaso ɔ́tɛyi wǝ bakasebi nkǝ, “Bɛkuɛnke bia díkayo bulǝkǝ fui, fɛɛ beyifoyifo bamǝ emfui.
37 E, então, se dirigiu a seus discípulos: A seara, na verdade, é grande, mas os trabalhadores são poucos.
38 Nyaso bɛlɛ ɔkuɛnsate ǝmǝ lekpakpa lǝ otsyese beyifoyifo lǝ bǝbǝ bawunsǝ lǝ bǝlǝkǝ bɛkuɛnkǝ biamǝ.”
38 Rogai, pois, ao Senhor da seara que mande trabalhadores para a sua seara.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.