Mateus 27

Onanto eto kakle fɔfɔ; Sɛkpɛle (LIP) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 Se kale dísiǝ ku olesiǝtu, Besumunyǝ ninǝ ku umǝ eto beninǝ kenke átsya nya báse uyi bǝ boolo Yesu.
1 De manhã cedo, todos os chefes dos sacerdotes e líderes religiosos do povo tomaram a decisão de condenar Jesus à morte.
2 Bákpe wǝ lǝ amena nya bákpa wǝ bésu bákpe Romafɔ eto Aba eto Uninǝ Pilato lǝ ani.
2 E, amarrando-o, levaram-no e o entregaram a Pilatos, o governador.
3 Se Yuda, wǝ dídu Yesu lɛnɔ nkǝ bálo wǝ dikpǝnkpii, ífi wǝ tinti, nya úsinkliko sika flubia awosi ǝtsyǝ nyamǝ úsuko besumunyǝ ninǝ ku umǝ eto beninǝ bamǝ.
3 Quando Judas, que o havia traído, viu que Jesus fora condenado, foi tomado de remorso e devolveu aos chefes dos sacerdotes e aos líderes religiosos as trinta moedas de prata.
4 Ɔ́tɛyi nkǝ, “Nyifo kabua bǝ mfi utidi wǝ dímenyifo kabua ntǝ miǝ balo!”
4 E disse: "Pequei, pois traí sangue inocente". E eles retrucaram: "Que nos importa? A responsabilidade é sua".
5 Yuda éfi atabi nyamǝ óto ókpe lǝ Onanto eto Disumuyo mfó, nya usu ókpe ukuǝ úkpe.
5 Então Judas jogou o dinheiro dentro do templo, saindo, foi e enforcou-se.
6 Nya besumunyǝ ninǝ bamfó lɛsɛ atabi nyamǝ nya bátɛyi bǝnkǝ, “Atabi nyamfo eyifo kɔtɔ eto atabi, nya iyifo lesa nǝ ńyǝ lǝ bo kesumu eto kɔfi ǝsuǝ bǝ bufi atabi nyamfo bokpe lǝ bo kesumu eto otobe. Bo kɔfi eti nyamfo kusu.”
6 Os chefes dos sacerdotes ajuntaram as moedas e disseram: "É contra a lei colocar este dinheiro no tesouro, visto que é preço de sangue".
7 Se bákpe disii, báse nya uyi bǝnkǝ befi atabi nyamǝ bésu báya Asa eto Otonto eto Kasɔ itǝ bafɔ eto kebikekɔ.
7 Então decidiram usar aquele dinheiro para comprar o campo do Oleiro, para cemitério de estrangeiros.
8 Nyamfo esoo, bǝtǝkǝ kasɔ kamǝ diye bǝ Kɔtɔ eto Kasɔ ibǝ ese lǝ mmi.
8 Por isso ele se chama campo de Sangue até o dia de hoje.
9 Itǝ lesa nǝ Onanto eto unyɛlǝkǝtidi Yeremia lɛtɛyi útsyǝ díbǝ itǝ nkǝ, “Béfi sika flubia eto atabi fosi ǝtsyǝ, nya Israelfɔ lɛtɔnɔ bǝ boofo lǝ wǝ disi
9 Então se cumpriu o que fora dito pelo profeta Jeremias: "Tomaram as trinta moedas de prata, preço em que foi avaliado pelo povo de Israel,
10 béfi báya Otonto eto Kasɔ, fe kase Bonamute léla nkǝ nyifo.”
10 e as usaram para comprar o campo do Oleiro, como o Senhor me ordenou".
11 Bákpa Yesu báboko Romafɔ eto Aba eto Unyɛsiǝ Ninǝ Pilato eto ǝnǝmi. Nya ɔ́tɔ wǝ nkǝ, “Fǝ ni Yudafɔ eto Oka ǝmǝ?”
11 Jesus foi posto diante do governador, e este lhe perguntou: "Você é o rei dos judeus? " Respondeu-lhe Jesus: "Tu o dizes".
12 Fɛɛ wántɛyi kulesa itsyi lǝ besumunyǝ ninǝ ku umǝ eto beninǝ eto nyɛ bo banlɛ bola kǝtǝkǝ wǝ ǝsuǝ.
12 Acusado pelos chefes dos sacerdotes e pelos líderes religiosos, ele nada respondeu.
13 Mfó nya Pilato lɛtɔ wǝ nkǝ, “Etiki nnya banlɛ bɔtɛyi lǝ fǝ ǝsuǝ mfo manka fǝ lee?”
13 Então Pilatos lhe perguntou: "Você não ouve a acusação que eles estão fazendo contra você? "
14 Fɛɛ íyifo Aba eto uninǝ ǝmǝ yani tinti se Yesu lɛni wémfe kɛnyɛ útǝ mbuayɛ saa.
14 Mas Jesus não lhe respondeu nenhuma palavra, de modo que o governador ficou muito impressionado.
15 Ídi Aba eto uninǝ lesa nǝ úkeyifo lɛlɛ saa lǝ bǝǝbǝ Ukpǝ Ása Bo Ɔ́yila eto diyi budi, bǝ oyani mba béti bákpe lǝ Aba eto diyo eto ɔni wǝ betidi kpǝ bamǝ lɛtɔ, utǝ mǝ.
15 Por ocasião da festa era costume do governador soltar um prisioneiro escolhido pela multidão.
16 Lǝ lefe nǝmfóo, mba bákpe lǝ diyo mfó eto ɔni akɛ, wǝ betidi nyi kukɔnɔ nya baakpo wǝ bǝ Baraba.
16 Eles tinham, naquela ocasião, um prisioneiro muito conhecido, chamado Barrabás.
17 Nyaso lefe nǝ betidi kpǝ díbǝ bátsyaa, Pilato átɔ mǝ nkǝ, “Owoe biala biǝ nyani ntǝ mi? Baraba lee, lee Yesu wǝ betidi laakpo bǝ Nwǝ Onanto Lékpo Ɔhile Utsyǝ?”
17 Pilatos perguntou à multidão que ali se havia reunido: "Qual destes vocês querem que lhes solte: Barrabás ou Jesus, chamado Cristo? "
18 Úyifo nko itsyise óte nkǝ kekisi eso Yudafɔ eto beninǝ bamfo lékpa wǝ báboko.
18 Porque sabia que o haviam entregado por inveja.
19 Lefe nǝ Pilato nsi ɔnlɛ lekpo nǝmǝ bokpoo, wǝ usiǝ átsyese wǝ ɔtɔnkpe nkǝ, “Lǝkǝ fǝ ani lǝ utidi wǝ dímenyifo kabua saa mfo eto etiki ǝsuǝ, itsyise nsiǝ kola kǝnǝ eto ketsye itsyi lǝ wǝ ǝsuǝ, nnya dítǝ sikpi dímuǝ mɛ tinti!”
19 Estando Pilatos sentado no tribunal, sua mulher lhe enviou esta mensagem: "Não se envolva com este inocente, porque hoje, em sonho, sofri muito por causa dele".
20 Besumunyǝ ninǝ ku umǝ eto beninǝ ábiasǝ betidi ba létsya mfo eto ato bǝnkǝ batɔ Pilato lǝ oyani Baraba utǝ mǝ lǝ balo Yesu.
20 Mas os chefes dos sacerdotes e os líderes religiosos convenceram a multidão a que pedisse Barrabás e mandasse executar a Jesus.
21 Fɛɛ Pilato átɔ betidi ba létsya mfó nkǝ, “Betidi inuǝ bamfo eto nti, nte nwǝ bela biǝ nyani ntǝ mi?”
21 Então perguntou o governador: "Qual dos dois vocês querem que eu lhes solte? " Responderam eles: "Barrabás! "
22 Nya Pilato dísi ɔ́tɔ mǝ nkǝ, “Nyalɛ, be ele bǝ nyifo ku Yesu wǝ baakpo bǝ Nwǝ Onanto Lékpo Ɔhile Utsyǝ mɔmɔ?”
22 Perguntou Pilatos: "Que farei então com Jesus, chamado Cristo? " Todos responderam: "Crucifica-o! "
23 Fɛɛ Pilato átɔ mǝ nkǝ, “Nte kabua ka úyifo?”
23 "Por quê? Que crime ele cometeu? ", perguntou Pilatos. Mas eles gritavam ainda mais: "Crucifica-o! "
24 Se Pilato dínyǝ nkǝ wensiembofo kulesa buyifo lenni bulǝ ebubǝǝ, úfi ntu nya úflǝ ani lǝ sitiditu nǝmǝ eto ǝnǝmi nya ɔ́tɛyi nkǝ, “Nnyǝ mɔ ani, nnyǝ mɔ akpa, mɔ ani ǝmbǝ lǝ osani ǝmfo eto bolo ǝsuǝ! Mi etiki ini.”
24 Quando Pilatos percebeu que não estava obtendo nenhum resultado, mas, pelo contrário, estava se iniciando um tumulto, mandou trazer água, lavou as mãos diante da multidão e disse: "Estou inocente do sangue deste homem; a responsabilidade é de vocês".
25 Sitiditu siamǝ kenke ǝtǝ mbuayɛ bǝnkǝ, “Wǝ ukpǝ bǝ utǝkǝ lǝ bo ku bo bebi lǝ ǝsuǝ!”
25 Todo o povo respondeu: "Que o sangue dele caia sobre nós e sobre nossos filhos! "
26 Mfó nya Pilato léyani Baraba útǝ mǝ. Nya se útǝ báblɛ Yesu bálosǝ, óyani wǝ útǝ nkǝ básɔ wǝ lǝ uyi ǝsuǝ.
26 Então Pilatos soltou-lhes Barrabás, mandou açoitar Jesus e o entregou para ser crucificado.
27 Nya Pilato eto bamamanyǝ lékpa Yesu bésuko Aba eto uninǝ eto diyo, nya bamamanyǝ ba kenke díbǝ bátsyilama wǝ.
27 Então, os soldados do governador levaram Jesus ao Pretório e reuniram toda a tropa ao seu redor.
28 Bǝlǝkǝ wǝ awu lǝ ǝsuǝ nya béfi awu sia bákpe wǝ.
28 Tiraram-lhe as vestes e puseram nele um manto vermelho;
29 Nya béfi biyu bédi lekpakpa bétsyisǝ wǝ lǝ disi fɛ béfi uyi bákpe wǝ lǝ kodiani. Nya báse akonki lǝ wǝ ǝnǝmi fe oka seka nya bǝmǝ wǝ bátɛyi bǝnkǝ, “Yuu, yuuduu,! Yudafɔ eto Oka lǝ usiǝ nkpǝ kɛntsyɛɛ!”
29 fizeram uma coroa de espinhos e a colocaram em sua cabeça. Puseram uma vara em sua mão direita e, ajoelhando-se diante dele, zombavam: "Salve, rei dos judeus! "
30 Bétufǝ ntufǝ bákpo wǝ lǝ ǝsuǝ nya bálɛ uyi ǝmǝ báfo básɔ wǝ lǝ disi.
30 Cuspiram nele e, tirando-lhe a vara, batiam-lhe com ela na cabeça.
31 Se bǝmǝ wǝ bálosǝ nkoo, bǝlǝkǝ wǝ awu sia nyamǝ lǝ ǝsuǝ nya besi béfi wǝ awu nyamǝ bákpe wǝ. Nya bákpa wǝ báyɛnko bésu wǝ kasɔkɔ lǝ uyikabie ǝsuǝ.
31 Depois de terem zombado dele, tiraram-lhe o manto e vestiram-lhe suas próprias roupas. Então o levaram para crucificá-lo.
32 Lefe nǝ bédu lǝ umǝ báyɛ bantɔɔ, bátsyako osani utsyuǝ wǝ ditsyi Kirene wǝ baakpo Simon. Bamamanyǝ bamǝ áhiɛ wǝ bǝ ofo Yesu eto uyikabie komǝ utsyi.
32 Ao saírem, encontraram um homem de Cirene, chamado Simão, e o forçaram a carregar a cruz.
33 Nya bésu báyo kaka baakpo Golgata eto kasɔnɔnɔ ni Ditidisikɔbe ku kalua.
33 Chegaram a um lugar chamado Gólgota, que quer dizer Lugar da Caveira,
34 Bǝtǝ Yesu nte bo bátsyakasǝ ku kofa ko nkpe kalo bǝ unǝ. Fɛɛ se útu mu óbee, ɔ́ni wǝnnǝ mu.
34 e lhe deram para beber vinho misturado com fel; mas, depois de prová-lo, recusou-se a beber.
35 Mfó nya bamamanyǝ bamǝ lɛsɔ wǝ bamanklasǝ lǝ uyikabie ǝsuǝ, nya bákpo asa basɛɛ fɛ bésie wǝ awu bǝtǝ bǝtsyuǝ.
35 Depois de o crucificarem, dividiram as roupas dele, tirando sortes.
36 Nya kamaa, bǝsiǝ mfó bákase wǝ.
36 E, sentando-se, vigiavam-no ali.
37 Lǝ wǝ disi katoo, báwɔni asa bámanklasǝ lǝ uyi ǝmǝ ǝsuǝ. Nnya báwɔni bǝnkǝ lesa nǝ eso bálo wǝ ni bǝ, “Nnyǝ Yesu, Nwǝ Ni Yudafɔ Eto Oka.”
37 Por cima de sua cabeça colocaram por escrito a acusação feita contra ele: ESTE É JESUS, O REI DOS JUDEUS.
38 Básɔ beyu inuǝ bǝtsyuǝ tsya lǝ uyikabie ǝsuǝ bákɔ lǝ Yesu ǝsuǝ. Ɔni áfaka lǝ wǝ sediani nya ɔni tsya léfaka lǝ wǝ simǝni.
38 Dois ladrões foram crucificados com ele, um à sua direita e outro à sua esquerda.
39 Betidi ba kenke lɛyɛ mfó étinkǝsǝ mǝ esi nya báka Yesu fefe.
39 Os que passavam lançavam-lhe insultos, balançando a cabeça
40 Bátɛyi bǝnkǝ, “Fǝ ni nwǝ lɛtɛyi fǝnkǝ eboba Desumuyo Kplɛ akpo lǝ kasɔ, esinkli ato ni ǝńyǝnsǝ lǝ eyi ǝtsyǝ ǝsuǝ nɛ! Lǝkǝ fǝ ǝsuǝ, lǝ Onanto eto Ubi feni! Yifǝ lǝ uyikabie komǝ ǝsuǝ ǝbǝ kasɔ.”
40 e dizendo: "Você que destrói o templo e o reedifica em três dias, salve-se! Desça da cruz, se é Filho de Deus! "
41 Nko ke besumunyǝ ninǝ ku afi eto bateasa ku umǝ eto beninǝ tsya dímǝ wǝ bátɛyi bǝnkǝ,
41 Da mesma forma, os chefes dos sacerdotes, os mestres da lei e os líderes religiosos zombavam dele,
42 “Ófo betidi bamba lǝ nkpǝ, fɛɛ wǝmbofó wǝ ǝsuǝ bulǝkǝ! Lǝ Yudafɔ eto Oka unii, ɔyifǝ lǝ kuyi ǝsuǝ mɔmɔ ubǝ, lǝ bofo wǝ bɔnɔ!
42 dizendo: "Salvou os outros, mas não é capaz de salvar a si mesmo! E é o rei de Israel! Desça agora da cruz, e creremos nele.
43 Ófó Onanto ɔ́nɔ, nya waakpadi wǝ ǝsuǝ nkǝ Onanto eto Ubi. Nyaso bitǝ lǝ bobe lǝ Onanto aala wǝǝ, lǝ ulǝkǝ wǝ mɔmɔ lǝ bobe!”
43 Ele confiou em Deus. Que Deus o salve agora, se dele tem compaixão, pois disse: ‘Sou o Filho de Deus! ’ "
44 Nko ken beyu ba ku wǝ básɔ lǝ kuyi ǝsuǝ tsya léka wǝ nɛ.
44 Igualmente o insultavam os ladrões que haviam sido crucificados com ele.
45 Idu lǝ kakɔmi eto abombo lefosi ǝnuǝǝ, kawunsiǝ kenke ána tũũ isu ese lǝ ketsyitsyokɔmi eto abombo ǝtsyǝ.
45 E houve trevas sobre toda a terra, do meio dia às três horas da tarde.
46 Fe abombo ǝtsyǝ etii, Yesu áfa bembembe ɔ́tɛyi nkǝ, “Eli, Eli, lama sabaktani?” Nyamfo eto kasɔ ni, “Mɔ Onanto, mɔ Onanto! Beso fáyani mɛ fǝtsyǝ?”
46 Por volta das três horas da tarde, Jesus bradou em alta voz: "Eloí, Eloí, lamá sabactâni? " que significa: "Meu Deus! Meu Deus! Por que me abandonaste? "
47 Betidi bǝtsyuǝ díńyǝ mfó ánɔ lesa nǝ ɔ́tɛyi, nya bátɛyi bǝnkǝ, “Ɔlɛ Elia bokpadi!”
47 Quando alguns dos que estavam ali ouviram isso, disseram: "Ele está chamando Elias".
48 Mǝ ɔni étsyetsyi nya úfi okosa wǝ bákpe lǝ nte eto sonkpe, nya úfi mu ku uyi úsuko nkǝ lǝ utǝ wǝ lǝ unǝ.
48 Imediatamente, um deles correu em busca de uma esponja, embebeu-a em vinagre, colocou-a na ponta de uma vara e deu-a a Jesus para beber.
49 Fɛɛ betidi bamba átɛyi bǝnkǝ, “Bińyǝ lǝ bobe! Bitǝ lǝ bobe lǝ Elia ebubǝ ulǝkǝ wǝ utsyiko kuyi komfo ǝsuǝ.”
49 Mas os outros disseram: "Deixem-no. Vejamos se Elias vem salvá-lo".
50 Yesu esi ófa bembembe nya úkpǝ.
50 Depois de ter bradado novamente em alta voz, Jesus entregou o espírito.
51 Lamfolamfoo, Disumuyo Kplɛ eto kafia kplɛ dísie lǝ akpa ǝnuǝ itsyi kato ibǝ kasɔ. Nya kasɔ kamǝ kenke dítinkǝ, nya aba léba.
51 Naquele momento, o véu do santuário rasgou-se em duas partes, de alto a baixo. A terra tremeu, e as rochas se partiram.
52 Edi ásini, nya Onanto eto betidi kɛnkɛ kpǝ ba díkekpǝ létaka bǝbǝ nkpǝ.
52 Os sepulcros se abriram, e os corpos de muitos santos que tinham morrido foram ressuscitados.
53 Bábɔ lǝ mǝ edi kafo nya se Yesu létaka útsyi ɔkɔmǝ úbǝ nkpǝǝ, bésu Yudafɔ eto Umǝ Kɛnkɛ ǝmǝ kafo kaka betidi kpǝ dínyǝ mǝ.
53 E, saindo dos sepulcros, depois da ressurreição de Jesus, entraram na cidade santa e apareceram a muitos.
54 Se Omamanyǝ ninǝ ku bamamanyǝ ba díńyǝ bákase Yesu dínyǝ kase kasɔ dítinkǝ ku asa nnya díbǝ mfó kenkee, sikpi ǝmuǝ mǝ tinti! Nya bátɛyi bǝnkǝ, “Sitintii, utidi ǝmfo éyifo Onanto eto Ubi.”
54 Quando o centurião e os que com ele vigiavam Jesus viram o terremoto e tudo o que havia acontecido, ficaram aterrorizados e exclamaram: "Verdadeiramente este era o Filho de Deus! "
55 Besio kpǝ ba dítsyi Galilea ba díkawunsǝko Yesu ǝńyǝ lǝ kɔsɛsɛ bákabe asa nnya díbǝ.
55 Muitas mulheres estavam ali, observando de longe. Elas haviam seguido Jesus desde a Galiléia, para o servir.
56 Mǝ bǝtsyuǝ ni Maria Magdalene, ku Maria wǝ ni Yakobo ku Yosef eto ambe ku Sebedeo eto usiǝ.
56 Entre elas estavam Maria Madalena; Maria, mãe de Tiago e de José; e a mãe dos filhos de Zebedeu.
57 Se éyo ditsyitsyo lefee, otabinyǝ utsyuǝ wǝ baakpo Yosef, nya úyifo Yesu eto okasebi wǝ ditsyi Arimatea ǝbǝ.
57 Ao cair da tarde chegou um homem rico, de Arimatéia, chamado José, que se tornara discípulo de Jesus.
58 Úsu Pilato ɔflɔ nya ɔ́tɔ wǝ nkǝ lǝ ofo Yesu eto ɔkɔ. Pilato ǝtǝ kusu nkǝ befi ɔkɔ ǝmǝ bǝtǝ Yosef.
58 Dirigindo-se a Pilatos, pediu o corpo de Jesus, e Pilatos ordenou que lhe fosse entregue.
59 Nyaso Yosef áfo ɔkɔ ǝmǝ nya úfi kafia flubia kǝtsyuǝ úmli wǝ.
59 José tomou o corpo, envolveu-o num limpo lençol de linho
60 Nya úfi wǝ úsu úbikǝ lǝ kebikekɔ lǝ wǝ kosate eto kudi fɔfɔ ko bǝlǝkǝ lǝ koba kǝmiǝ. Nya ominansǝ leba nǝ lɛmɔ úti ko kɛnyɛ nya údu.
60 e o colocou num sepulcro novo, que ele havia mandado cavar na rocha. E, fazendo rolar uma grande pedra sobre a entrada do sepulcro, retirou-se.
61 Maria Magdalene ku Maria nuǝfǝ ǝsiǝ mfó balɛ kudi komǝ bobe.
61 Maria Madalena e a outra Maria estavam assentadas ali, em frente do sepulcro.
62 Nya se kale disiǝ nya ini Ɔnwɛditsyǝyii esoo, usumunyǝ ninǝ ku Farisifɔ ésu Pilato ɔflɔ.
62 No outro dia, que era o seguinte ao da Preparação, os chefes dos sacerdotes e os fariseus dirigiram-se a Pilatos
63 Nya bátɛyi wǝ bǝnkǝ, “Uninǝ, lefe nǝ odiantidi ǝmǝ dísiǝ nkpǝǝ, ɔ́tɛyi nkǝ, ‘Lǝ nkpǝǝ, bootakasǝ mɛ betsyiko ɔkɔmǝ lǝ eyi ǝtsyǝ eto kama.’
63 e disseram: "Senhor, lembramos que, enquanto ainda estava vivo, aquele impostor disse: ‘Depois de três dias ressuscitarei’.
64 Nyaso tǝ lǝ bamamanyǝ lǝ base kudi komǝ kukɔnɔ isu ese diyi tsyǝfǝ nǝmǝ, kase wǝ bakasebi lembusu beyu ɔkɔ ǝmǝ bedunko batɛyi betidi bǝnkǝ ótaka utsyi ɔkɔmǝ. Lǝ ibǝ nkoo, sidia sia bɔɔtɛyi ǝbɔkɛ seso nsia kɔ.”
64 Ordena, pois, que o sepulcro dele seja guardado até o terceiro dia, para que não venham seus discípulos e, roubando o corpo, digam ao povo que ele ressuscitou dentre os mortos. Este último engano será pior do que o primeiro".
65 Mfó nya Pilato lɛtɛyi mǝ nkǝ, “Bitǝ lǝ bamamanyǝ lǝ besu base kudi komǝ fe kase boofo.”
65 "Levem um destacamento", respondeu Pilatos. "Podem ir, e mantenham o sepulcro em segurança como acharem melhor".
66 Nyaso bésu bálɔ béti leba nǝ béti lǝ kudi komǝ kɛnyɛ kekleke bǝtsyǝ ko lekpo, bǝ lǝ utsyuǝ etidi ni lǝ bǝnyǝ bǝtsyǝ lekpo, nya bǝtsyǝ bamamanyǝ bǝ base ko.
66 Eles foram e armaram um esquema de segurança no sepulcro; e além de deixarem um destacamento montando guarda, lacraram a pedra.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 27, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.