João 9
Onanto eto kakle fɔfɔ; Sɛkpɛle (LIP) vs VC
1 Se Yesu díbǝ ófe ɔntɔɔ, únyǝ utidi utsyuǝ wǝ bále unǝmba.
1 Caminhando, viu Jesus um cego de nascença.
2 Wǝ bakasebi átɔ wǝ bǝnkǝ, “Oteasa, owoe eto lebua dítǝ bále osani ǝmfo unǝmba? Wǝ kosate eso lee wǝ antomǝ eto abua eso?”
2 Os seus discípulos indagaram dele: Mestre, quem pecou, este homem ou seus pais, para que nascesse cego?
3 Mfó Yesu dítǝ mǝ mbuayɛ nkǝ, “Inni nwǝ mfo nye wǝ antomǝ díyifo lebua eso. Bomu bále wǝ nko bǝ lǝ ɛyɛ lǝ wǝ ǝsuǝ lǝ Onanto lǝ ulǝkǝ wǝ keyifo eto ǝsuǝale ote betidi.
3 Jesus respondeu: Nem este pecou nem seus pais, mas é necessário que nele se manifestem as obras de Deus.
4 Se bonkpe lǝ kalesiǝsiǝ ǝsuǝ esoo, ele bǝ buyifo keyifo butǝ nwǝ létsyese mɛ. Kale ǝǝbǝ bolo nya kuutsyuǝ saa lensiembofo keyifo buyifo.
4 Enquanto for dia, cumpre-me terminar as obras daquele que me enviou. Virá a noite, na qual já ninguém pode trabalhar.
5 Lefenǝ eto lefe minsi minkpe lǝ kawunsiǝǝ, mɔ ni kawunsiǝ eto diyǝnde.”
5 Por isso, enquanto estou no mundo, sou a luz do mundo.
6 Se Yesu lɛtɛyi nko ólosǝǝ, ókpo ntufǝ lǝ kasɔ, ɔ́wɔ site úfi se údikiti wǝ lǝ ǝnǝmi,
6 Dito isso, cuspiu no chão, fez um pouco de lodo com a saliva e com o lodo ungiu os olhos do cego.
7 nya ɔ́tɛyi wǝ nkǝ, “Su lǝ esu ǝflǝ ntu lǝ Siloa eto Ditubiǝ ǝsuǝ.” Siloa eto kasɔ ni nkǝ Bákpe wǝ. Nyaso osani ǝmǝ ésu úflǝ ntu bomǝ. Nya wǝ ǝnǝmi lɛsini ɔnlɛ asa bunyǝ, nya úsinkli úbǝ oto.
7 Depois lhe disse: Vai, lava-te na piscina de Siloé {esta palavra significa emissário}. O cego foi, lavou-se e voltou vendo.
8 Wonko mba nkpe lǝ koyotsya ku betidi ba kenke díkǝnyǝ wǝ ɔnlɛ asa bɔtɔɔ, átɔ bǝnkǝ, “Inni osani ǝmfo ni nwǝ díkǝsiǝ lǝ mfó úkatɔ asa?”
8 Então os vizinhos e aqueles que antes o tinham visto mendigar perguntavam: Não é este aquele que, sentado, mendigava?
9 Bǝtsyuǝ átɛyi bǝ wǝ uni. Fɛɛ babamba átɛyi bǝnkǝ, “Owo lo, inni wǝ uni. Bole ete ole wǝ.”
9 Respondiam alguns: É ele. Outros contestavam: De nenhum modo, é um parecido com ele. Ele, porém, dizia: Sou eu mesmo.
10 Bátɔ wǝ bǝnkǝ, “Ntsyǝ ibǝ fɛ fanlɛ asa bunyǝ?”
10 Perguntaram-lhe, então: Como te foram abertos os olhos?
11 Útǝ mbuayɛ nkǝ, “Utidi wǝ baakpo Yesu lɛwɔ sitǝ udikiti mɛ lǝ ǝnǝmi nya ɔ́tɛyi mɛ nkǝ nsu mflǝ ǝnǝmi lǝ Siloa eto ditubiǝ. Nyaso nsu, nya se mímflǝ ǝnǝmi mínlosǝ ete míntsyiko asa bunyǝ.”
11 Respondeu ele: Aquele homem que se chama Jesus fez lodo, ungiu-me os olhos e disse-me: Vai à piscina de Siloé e lava-te. Fui, lavei-me e vejo.
12 Bátɔ wǝ bǝ, “Sieti onkpe?”
12 Interrogaram-no: Onde está esse homem? Respondeu: Não o sei.
13 Bákpa nwǝ eto ǝnǝmi léba kɔ ǝmǝǝ, bésuko Farisifɔ bamǝ ɔflɔ.
13 Levaram então o que fora cego aos fariseus.
14 Diyi nǝ Yesu lɛnwɔ sitǝ údikiti lǝ unǝmba ǝmǝ eto ǝnǝmi fɛ ótsya wǝǝ, éyifo Ɔnwɛditsyǝyi.
14 Ora, era sábado quando Jesus fez o lodo e lhe abriu os olhos.
15 Nya Farisifɔ bamǝ tsya lɛtɔ osani ǝmǝ kase íyifo fɛ útsyiko asa bunyǝ. Ɔ́tɛyi mǝ nkǝ, “Sitǝ ɔ́nwɔ úfi údikiti mɛ lǝ ǝnǝmi. Nya mímflǝ mɔ ǝnǝmi ete míntsyiko asa bunyǝ.”
15 Os fariseus indagaram dele novamente de que modo ficara vendo. Respondeu-lhes: Pôs-me lodo nos olhos, lavei-me e vejo.
16 Mfó nya Farisifɔ bamǝ eto bǝtsyuǝ lɛtɛyi wǝ bǝnkǝ, “Utidi wǝ díyifo nyamfo embofo Onanto ɔflɔ butsyi! Itsyise weenyifo lǝ Ɔnwɛditsyǝyi eto kɔfi ǝsuǝ.”
16 Diziam alguns dos fariseus: Este homem não é o enviado de Deus, pois não guarda sábado. Outros replicavam: Como pode um pecador fazer tais prodígios? E havia desacordo entre eles.
17 Nyaso Farisifɔ bamǝ esi bátɔ osani ǝmǝ bǝnkǝ, “Se fanlɛ bɔtɛyi fǝnkǝ wǝ lɛsini fǝ ǝnǝmii, be ni fǝ nsusu itsyi lǝ wǝ ǝsuǝ?”
17 Perguntaram ainda ao cego: Que dizes tu daquele que te abriu os olhos? É um profeta, respondeu ele.
18 Yudafɔ bamǝ mámfo bánɔ sitinti bǝ osani ǝmǝ ába ǝnǝmi fɛ usi útsyiko asa bunyǝ isu ese lefe nǝ bákpadi wǝ anto mǝ díbǝ.
18 Mas os judeus não quiseram admitir que aquele homem tivesse sido cego e que tivesse recobrado a vista, até que chamaram seus pais.
19 Bátɔ mǝ bǝ, “Mi ubisaibi ni nwǝ mfo? Biǝ béle wǝ unǝmba, nya ntsyǝ iyifo fɛ omfe ɔnlɛ asa bunyǝ mɔmɔ?”
19 E os interrogaram: É este o vosso filho? Afirmais que ele nasceu cego? Pois como é que agora vê?
20 Wǝ anto mǝ ǝtǝ mbuayɛ bǝnkǝ, “Buyi boǝ bo ubi uni. Nya bunyi tsya boǝ bole wǝ unǝmba.
20 Seus pais responderam: Sabemos que este é o nosso filho e que nasceu cego.
21 Fɛɛ bunyi kase íyifo fɛ omfe ɔnlɛ asa bunyǝ. Nya bunyi futsyǝ tsya létsya wǝ ǝnǝmi nyamǝ. Bɛtɔ wǝ kosate lǝ ɔtɛyi mi itsyise wóobe!”
21 Mas não sabemos como agora ficou vendo, nem quem lhe abriu os olhos. Perguntai-o a ele. Tem idade. Que ele mesmo explique.
22 Wǝ antomǝ átɛyi nyamfo nko itsyise balɛ Yudafɔ sikpi bote, itsyise Yudafɔ átɛyi bǝtsyǝ bǝ utsyǝǝ ke lɛtɛyi nkǝ ófo Yesu ɔ́nɔ fe Nwǝ Onanto Lékpo Ɔhile Utsyǝǝ, boolǝkǝ wǝ betsyiko lǝ mǝ katsyakɔ.
22 Seus pais disseram isso porque temiam os judeus, pois os judeus tinham ameaçado expulsar da sinagoga todo aquele que reconhecesse Jesus como o Cristo.
23 Nyamfo eso wǝ antomǝ lɛtɛyi bǝnkǝ, “Wóobe, bɛtɔ wǝ kosate nɛ!”
23 Por isso é que seus pais responderam: Ele tem idade, perguntai-lho.
24 Bákpadi nwǝ bále unǝmba ǝmǝ dinuǝfǝ nya bátɛyi wǝ bǝnkǝ, “Te Onanto sikpi lǝ atɛyi bo sitinti! Buyi boǝ utidi wǝ létsya fɛ mfó eyifo obuayifo!”
24 Tornaram a chamar o homem que fora cego, dizendo-lhe: Dá glória a Deus! Nós sabemos que este homem é pecador.
25 Osani ǝmǝ ǝtǝ mǝ mbuayɛ nkǝ, “Mɔɔ, minnyi lǝ obuayifo ni osani ǝmfo lee unni. Lesa lɔni minyi mɔɔtɛyi ni bǝnkǝ, kɔɔ mba ǝnǝmi. Fɛɛ mɔmɔɔ, mfe nlɛ bunyǝ!”
25 Disse-lhes ele: Se esse homem é pecador, não o sei... Sei apenas isto: sendo eu antes cego, agora vejo.
26 Bátɔ wǝ bǝnkǝ, “Be úyifo fǝ nya ntsyǝ ɔ́yɛ ótsya fǝ ǝnǝmi nyamǝ?”
26 Perguntaram-lhe ainda uma vez: Que foi que ele te fez? Como te abriu os olhos?
27 Útǝ mbuayɛ nkǝ, “Mboka mi bɔtɛyi éfe, fɛɛ bianla biǝ biafo nnya. Beso bela biǝ bisi bianɔ nnya? Lee, bela biǝ miitsya afiani wǝ bakasebii?”
27 Respondeu-lhes: Eu já vo-lo disse e não me destes ouvidos. Por que quereis tornar a ouvir? Quereis vós, porventura, tornar-vos também seus discípulos?...
28 Báka wǝ bátɛyi bǝnkǝ, “Fǝ ete ni wǝ okasebi. Boo, Moses eto bakasebi buni.
28 Então eles o cobriram de injúrias e lhe disseram: Tu que és discípulo dele! Nós somos discípulos de Moisés.
29 Buyi boǝ Onanto édiko Moses etiki. Nya nwǝ mfo alɛɛ, boante kaka utsyi kulaa tsya!”
29 Sabemos que Deus falou a Moisés, mas deste não sabemos de onde ele é.
30 Mfó nya osani ǝmǝ lɛtɛyi mǝ nkǝ, “Nte ditiki nǝ eto okle ni nǝmfo? Binyi kaka utsyi, fɛɛ wǝ lɛsini mɛ ǝnǝmi nɛ!
30 Respondeu aquele homem: O que é de admirar em tudo isso é que não saibais de onde ele é, e entretanto ele me abriu os olhos.
31 Buyi boǝ Onanto eentsyue babuayifo koto, fɛɛ lǝ utsyuǝ eesumu Onanto, nya weeyifo wǝ lelabii, weetsyue wǝ koto kanɔ wǝ olatoto.
31 Sabemos, porém, que Deus não ouve a pecadores, mas atende a quem lhe presta culto e faz a sua vontade.
32 Idu taa kawunsiǝ eto kasɔ ketsyikokɔɔ, bóannɔ tɔ bǝ kuutsyuǝ saa wǝ átsya nwǝ bále unǝmba.
32 Jamais se ouviu dizer que alguém tenha aberto os olhos a um cego de nascença.
33 Lenni Onanto ɔflɔ utsyii, eni wǝmbofo kulesa buyifo.”
33 Se esse homem não fosse de Deus, não poderia fazer nada.
34 Batɛyi wǝ bǝnkǝ, “Fǝǝ bále ku lebua fábe ku nii! Nya fǝ bomu lela fǝ aate bo asaa?” Nyaso bála wǝ, bábɔnko lǝ Yudafɔ eto katsyakɔ kamǝ.
34 Responderam-lhe eles: Tu nasceste todo em pecado e nos ensinas?... E expulsaram-no.
35 Yesu ánɔ nkǝ bála wǝ nyaso se únyǝ osani ǝmǝǝ, ɔ́tɔ wǝ nkǝ, “Áfo Utidi Eto Ubi ánɔ?”
35 Jesus soube que o tinham expulsado e, havendo-o encontrado, perguntou-lhe: Crês no Filho do Homem?
36 Osani ǝmǝ ǝtǝ wǝ mbuayɛ nkǝ, “Nto, te mɛ futsyǝ uni, bǝ lǝ mfo wǝ nnɔ.”
36 Respondeu ele: Quem é ele, Senhor, para que eu creia nele?
37 Mfó nya Yesu lɛtɛyi wǝ nkǝ, “Ébunyǝ utidi ǝmǝ koko, nnyǝ wǝ ni nwǝ nlɛ fǝ etiki budinko mfo mɔmɔ nɛ.”
37 Disse-lhe Jesus: Tu o vês, é o mesmo que fala contigo!
38 Osani ǝmǝ átɛyi nkǝ, “Bonamute, mfo nnɔɔ!” Nya óse akonki lǝ Yesu eto ǝnǝmi úsumu wǝ.
38 Creio, Senhor, disse ele. E, prostrando-se, o adorou.
39 Yesu átɛyi nkǝ, “Mbǝ kawunsiǝ kamfo bǝ lǝ nkponko betidi lekpo, bǝ lǝ bǝnǝmba lǝ bǝnyǝ asa, nya mba lǝǝnyǝǝ, lǝ bafiani bǝnǝmba.”
39 Jesus então disse: Vim a este mundo para fazer uma discriminação: os que não vêem vejam, e os que vêem se tornem cegos.
40 Farisifɔ ba díńyǝ mfo lɛnɔ nnya Yesu lɛtɛyii, átɔ wǝ nkǝ, “Nyalɛ bɔtɛyi fanlɛ fǝ bo tsya ába ǝnǝmi lee?”
40 Alguns dos fariseus, que estavam com ele, ouviram-no e perguntaram-lhe: Também nós somos, acaso, cegos?...
41 Yesu ǝtǝ mǝ mbuayɛ nkǝ, “Lǝ boba mi ǝnǝmi lebaa, eni biebudi dikpi, fɛɛ se biǝ bɛlɛ bunyǝ esoo, mi abua tǝkǝ mi lǝ ǝsuǝ.”
41 Respondeu-lhes Jesus: Se fôsseis cegos, não teríeis pecado, mas agora pretendeis ver, e o vosso pecado subsiste.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.