João 1
Onanto eto kakle fɔfɔ; Sɛkpɛle (LIP) vs NVT
1 Ditiki nǝmǝ akɛ fɛ béyifo kawunsiǝ.
1 No princípio, aquele que é a Palavra já existia. A Palavra estava com Deus, e a Palavra era Deus.
2 Ditiki nǝmǝ ku Onanto lɛkɛ taa kasɔ ketsyikokɔ.
2 Ele existia no princípio com Deus.
3 Ɛyɛ lǝ wǝǝ, nya Onanto díyifo lesa saa nɛ.
3 Por meio dele Deus criou todas as coisas, e sem ele nada foi criado.
4 Ditiki nǝmǝ ǝǝtǝ nkpǝ,
4 Aquele que é a Palavra possuía a vida, e sua vida trouxe luz a todos.
5 Diyǝnde nǝmǝ ǝǝyǝnde kakpo lǝ ketuntu ǝsuǝ.
5 A luz brilha na escuridão, e a escuridão nunca conseguiu apagá-la.
6 Onanto átsyese utidi utsyuǝ. Wǝ diye ni Yohanes.
6 Deus enviou um homem chamado João
7 Úbǝ nkǝ woedi betidi etiki itsyiko lǝ diyǝnde nǝmǝ ǝsuǝ bǝ lǝ utsyuǝ saa wǝ lɛnɔ ditiki nǝmǝ lǝ ofo ɔnɔ.
7 para falar a respeito da luz, a fim de que, por meio de seu testemunho, todos cressem.
8 Inni Yohanes kosate ni diyǝnde nǝmǝ. Bomu úbǝ nkǝ lǝ udi etiki itsyi lǝ diyǝnde nǝmǝ ǝsuǝ.
8 Ele não era a luz, mas veio para falar da luz.
9 Nyamfo ni lekpasǝ kosate nǝmǝ nɛ, lekpasǝ nǝ nlɛ kawunsiǝ bubǝ nǝ luuyǝnde ditǝ utsyuǝ saa lekpasǝ.
9 Aquele que é a verdadeira luz, que ilumina a todos, estava chegando ao mundo.
10 Ditiki nǝmǝ ákɛ lǝ kawunsiǝ, nya wǝ ǝsuǝ Onanto lɛyɛ úyifo kawunsiǝ, fɛɛ kawunsiǝ eto betidi mǝnnyǝ wǝ bǝtsyǝ lekpo.
10 Veio ao mundo que ele criou, mas o mundo não o reconheceu.
11 Úbǝ wǝ kosate eto betidi ɔflɔ, fɛɛ wǝ betidi mámfo wǝ.
11 Veio a seu próprio povo, e eles o rejeitaram.
12 Fɛɛ bǝtsyuǝ ete léfo wǝ. Nya mba kenke léfo wǝ bánɔɔ, útǝ mǝ ǝsuǝale nnya dítǝ báfiani Onanto eto bebi.
12 Mas, a todos que creram nele e o aceitaram, ele deu o direito de se tornarem filhos de Deus.
13 Bámfiani Onanto eto bebi ɛyɛ lǝ kawunsiǝ eto ditsyǝbi ǝsuǝ nye ɛyɛ lǝ usǝ ku usiǝ eto ubilele eto ketsyue ǝsuǝ. Bomu Onanto kosate lɛtɔnɔ nkǝ woafo mǝ lǝ bafiani wǝ bebi.
13 Estes não nasceram segundo a ordem natural, nem como resultado da paixão ou da vontade humana, mas nasceram de Deus.
14 Ditiki nǝmǝ ǝbǝ léfiani utidinini wǝ dísiǝ lǝ bo nti, nya úyi ku Onanto eto lefonǝ ku sitinti kenke. Nya búnyǝ wǝ diyǝnde kplɛ nǝ eto okle ófo útsyiko wǝ anto ɔflɔ fe Onanto eto Ubi ɔni kplo eso.
14 Assim, a Palavra se tornou ser humano, carne e osso, e habitou entre nós. Ele era cheio de graça e verdade. E vimos sua glória, a glória do Filho único do Pai.
15 Yohanes ǝlǝkǝ wǝ óte betidi lǝ lefe nǝ óbe letsya. Ófa ɔ́tɛyi nkǝ, “Nwǝmfo ni utidi wǝ ǝsuǝ míndi etiki mintsyiko minkǝ, ‘Nwǝ ntǝkǝ mɛ kama ɔnlɛ bubǝǝ, amɔ oso mɛ, itsyise okpe koko fɛ bále mɛ.’ ”
15 João deu testemunho dele quando disse em alta voz: “Este é aquele a quem eu me referia quando disse: ‘Alguém virá depois de mim, muito mais poderoso que eu, pois existia muito antes de mim’”.
16 Ɛyɛ lǝ wǝ lefonǝ kplɛ ǝsuǝǝ, ókpo bomblɛ kenke atsyɔ kpǝ.
16 De sua plenitude todos nós recebemos graça sobre graça.
17 Itsyise Onanto ǝtǝ bo kɔfi komǝ ɛyɛ lǝ Moses ǝsuǝ. Fɛɛ wǝ lefonǝ ku sitinti siamǝ ǝbǝ bo ɔflɔ ɛyɛ lǝ Yesu Kristo ǝsuǝ.
17 Pois a lei foi dada por meio de Moisés, mas a graça e a verdade vieram por meio de Jesus Cristo.
18 Kuutsyuǝ saa mǝnnyǝ tɔ Onanto unyǝ. Wǝ ubi ɔni kplo wǝ lekate ko Onanto wǝ nsi lǝ wǝ Anto ǝmǝ eto akɔɔ, wǝ ni díbǝ úlǝkǝ futsyǝ Onanto ni óte bo nɛ.
18 Ninguém jamais viu a Deus, mas o Filho único, que mantém comunhão íntima com o Pai, o revelou.
19 Yudafɔ eto beninǝ ba nkpe lǝ Yerusalem ákpe besumunyǝ ku Lewifɔ bésu Yohanes ɔflɔ. Bátɔ wǝ bǝnkǝ, “Owoe ko feni?”
19 Este foi o testemunho de João quando os líderes judeus enviaram de Jerusalém sacerdotes e levitas para lhe perguntar: “Quem é você?”.
20 Mfóo, Yohanes mánni mbuayɛ butǝ bomu ókpasǝ mǝ nkǝ, “Inni mɔ ni Nwǝ Onanto Lékpo Ɔhile Utsyǝ.”
20 Ele respondeu com toda franqueza: “Eu não sou o Cristo”.
21 Bátɔ wǝ bǝnkǝ, “Nyalɛ owoe feni? Fǝ ni Unyɛlǝkǝtidi Elia?”
21 “Então quem é você?”, perguntaram eles. “É Elias?” “Não”, respondeu ele. “É o Profeta por quem temos esperado?” “Não.”
22 Nyaso bátɔ wǝ bǝnkǝ, “Tɛyi bo lesatsyuǝ nǝ busu bɔtɛyi mba lékpe bo kɔtɔ! Owoe feni? Nya be fanlɛ bɔtɛyi itsyi lǝ fǝ ǝsuǝ?”
22 “Afinal, quem é você? Precisamos de uma resposta para aqueles que nos enviaram. O que você tem a dizer de si mesmo?”
23 Yohanes ǝtǝ mǝ mbuayɛ fe kase Unyɛlǝkǝtidi Yesaya lɛwɔni utsyǝ nkǝ, “Mɔ ni utidi wǝ nlɛ bofa lǝ mfiminti kafe eto ɔkɔɛ katɛyi nkǝ, ‘Bɛtsyɔnsǝ Bonamute eto kusu bitsyǝ itǝ wǝ bubǝ!’ ”
23 João respondeu com as palavras do profeta Isaías: “Eu sou uma voz que clama no deserto: ‘Preparem o caminho para a vinda do Senhor!’”.
24 Nya betidikpekpe ba dítsyi Yudafɔ ba baakpo Farisifɔ ɔflɔ bǝbǝǝ,
24 Então os fariseus que tinham sido enviados
25 lɛtɔ Yohanes bǝ, “Lenni fǝ ni Nwǝ Onanto Lékpo Ɔhile Utsyǝ, nye Elia, nye unyɛlǝkǝtidi ǝmǝǝ, ntsyǝ ibǝ fɛ fanlɛ ntuflǝsǝflǝsǝ eto lekpa buyifo?”
25 lhe perguntaram: “Se você não é o Cristo, nem Elias, nem o Profeta, que direito tem de batizar?”.
26 Yohanes ǝtǝ mǝ mbuayɛ nkǝ, “Mɔ alɛɛ, meefi ntu keyifo ntuflǝsǝflǝsǝ eto lekpa nǝmfo. Fɛɛ utidi utsyuǝ ńyǝ mi lenti, wǝ binnyi.
26 João lhes disse: “Eu batizo com água, mas em seu meio há alguém que vocês não reconhecem.
27 Utǝkǝ mɛ kama ɔlɛ bubǝ nya wǝ afokpa eto kekue mǝnńyǝ ntǝ kulaa tsya bǝ nyankli.”
27 Embora ele venha depois de mim, não sou digno de desamarrar as correias de sua sandália”.
28 Asa nyamfo ǝbǝ lǝ Betania eto umǝ lǝ Yordan eto ketu eto ditukpenkpe nǝ nse. Mfó Yohanes nlɛ ntuflǝsǝflǝsǝ eto lekpa buyifo kǝtǝ betidi nɛ.
28 Esse encontro aconteceu em Betânia, um povoado a leste do rio Jordão, onde João estava batizando.
29 Kǝsiǝsǝǝ, Yohanes ǝnyǝ Yesu nlɛ wǝ ɔflɔ bubǝ nya ɔ́tɛyi mba ńyǝ wǝ lǝ ɔflɔ nkǝ, “Nyǝ Onanto eto Lesamubi nǝ ntsyi kawunsiǝ eto abua ɔntɔnko.
29 No dia seguinte, João viu Jesus caminhando em sua direção e disse: “Vejam! É o Cordeiro de Deus, que tira o pecado do mundo!
30 Wǝ ni utidi wǝ ǝsuǝ míntɛyi mintsyiko lefe nǝ míndi etiki míntɛyi minkǝ, ‘Utidi utsyuǝ tǝkǝ mɛ kama ɔnlɛ bubǝ wǝ lɛmɔ onso mɛ, itsyise okpe kokooko fɛ bále mɛ.’
30 Era a ele que eu me referia quando disse: ‘Um homem virá depois de mim, muito mais poderoso que eu, pois existia muito antes de mim’.
31 Mɔ kosate tsya mánte utidi ǝmǝ. Fɛɛ wǝ bubǝ eso mímbǝ minlɛ ntuflǝsǝflǝsǝ eto lekpa nǝmfo buyifo bǝ lǝ nlǝkǝ wǝ nte Israel eto kusǝ eto betidi.”
31 Eu não o conhecia, mas vim batizando com água para que ele fosse revelado a Israel”.
32 Mfó nya Yohanes disi ɔ́tɛyi lǝ wǝ ǝsuǝ nkǝ, “Nnyǝ miǝ Onanto eto Lɛwɔnɔ áyifǝ dítsyi kato dísiǝ lǝ wǝ ǝsuǝ fe lɛblɛkpa seka.
32 Então João deu o seguinte testemunho: “Vi o Espírito Santo descer do céu na forma de uma pomba e permanecer sobre ele.
33 Tutɛ mánte miǝ wǝ uni. Fɛɛ lefe nǝ Onanto létsyese mɛ nkǝ mbǝ keyifo ntuflǝsǝflǝsǝ eto lekpa nǝmǝǝ, ɔ́tɛyi mɛ nkǝ, ‘Ebunyǝ se mɔ Lɛwɔnɔ lɔɔyifǝ ditsyi kato dibǝ disiǝ lǝ utsyuǝ ǝmǝ ǝsuǝ, ete ebote fǝ wǝ ni utidi wǝ luufi Lɛwɔnɔ Kɛnkɛ ukeyifo ntuflǝsǝflǝsǝ eto lekpa nǝmǝ nɛ.’
33 Eu não sabia quem ele era, mas, quando Deus me enviou para batizar com água, disse-me: ‘Aquele sobre o qual você vir o Espírito descer e permanecer, esse é o que batizará com o Espírito Santo’.
34 Nya mínyǝ se íbǝ nkomǝ lǝ utidi ǝmfo ǝsuǝ. Nya minlɛ mi bɔtɛyi sitinti miǝ wǝ ni Onanto eto Ubi kosate ǝmǝ nɛ.”
34 Eu vi isso acontecer e, portanto, dou testemunho de que ele é o Filho de Deus”.
35 Kǝsiǝsǝǝ, Yohanes ku wǝ bakasebi inuǝ si bǝńyǝ mfó ke,
35 No dia seguinte, João estava novamente com dois de seus discípulos.
36 nya únyǝ Yesu díbǝ ɔnlɛ bofe. Nya se únyǝ wǝǝ, ɔ́tɛyi nkǝ, “Bebee, nyǝ Onanto eto Lesamubi nǝmǝǝ!”
36 Quando viu Jesus passar, olhou para ele e declarou: “Vejam! É o Cordeiro de Deus!”.
37 Bakasebi inuǝ bamfo ánɔ nnya Yohanes lɛtɛyi nya bédu bésu bǝtǝkǝko wǝ.
37 Ao ouvirem isso, os dois discípulos de João seguiram Jesus.
38 Se Yesu lɛtsyi ɔwuninsǝ únyǝ nkǝ bǝtǝkǝko wǝǝ, ɔ́tɔ mǝ nkǝ, “Be biabɛbɛ?”
38 Jesus olhou em volta e viu que o seguiam. “O que vocês querem?”, perguntou. Eles responderam: “Rabi (que significa ‘Mestre’), onde o senhor está hospedado?”.
39 Ɔ́tɛyi mǝ nkǝ, “Bibǝ bebe.” Lefe nǝmfó ebutsyǝ fe ditsyitsyo eto abombo ana seka.
39 “Venham e vejam”, disse ele. Eram cerca de quatro horas da tarde quando o acompanharam até o lugar onde Jesus estava hospedado, e passaram o resto do dia com ele.
40 Bakasebi inuǝ ba lɛnɔ Yohanes eto ditiki nǝmǝ fɛ bǝtǝtǝko Yesuu, eto ɔni ni Andrea wǝ ni Simon Petro eto ɔyimi.
40 André, irmão de Simão Pedro, era um dos dois que ouviram o que João tinha dito e seguiram Jesus.
41 Lesa tutɛ nǝ Andrea ǝmǝ díyifo ni bǝ úsu ɔ́bɛbɛ wǝ ɔyimi, ini Simon nya ɔ́tɛyi wǝ nkǝ, “Búnyǝ Mesia ǝmǝ,” eto kasɔ ni Kristo wǝ ni Nwǝ Onanto Lékpo Ɔhile Utsyǝ.
41 André foi procurar seu irmão, Simão, e lhe disse: “Encontramos o Messias (isto é, o Cristo)”.
42 Nya ókpa Simon úsuko Yesu ɔflɔ.
42 Então André levou Simão para conhecer Jesus. Olhando para ele, Jesus disse: “Você é Simão, filho de João, mas será chamado Cefas (isto é, Pedro)”.
43 Kǝsiǝsiǝǝ, Yesu ála nkǝ weesu kasɔ ka baakpo bǝ Galilea. Nya se ɔnyɛ ɔntɔɔ, únyǝ utsyuǝ wǝ baakpo Filipo nya ɔ́tɛyi wǝ nkǝ, “Bǝtǝkǝko mɛ.”
43 No dia seguinte, Jesus decidiu ir à Galileia. Encontrou Filipe e lhe disse: “Siga-me”.
44 Filipo etsyi Betsaida, umǝ wǝ Andrea ku Petro tsya ditsyi.
44 Filipe era de Betsaida, cidade natal de André e Pedro.
45 Se Filipo dísu únyǝ Nataniel, ɔ́tɛyi wǝ nkǝ, “Búunyǝ utidi ǝmǝ ǝsuǝ Moses ku Onanto eto bǝnyɛlǝkǝtidi lɛwɔni asa betsyiko bǝtsyǝ lǝ Awɔnisa Kɛnkɛ eto Kukue ǝsuǝ! Wǝ ni Yosef eto ubi Yesu wǝ ditsyi Nasaret!”
45 Filipe foi procurar Natanael e lhe disse: “Encontramos aquele sobre quem Moisés, na lei, e os profetas escreveram! Seu nome é Jesus de Nazaré, filho de José”.
46 Nataniel átɔ nkǝ, “Lesa sɛɛ ditsyuǝ ebofo bɔbɔ ketsyi Nasaret kǝbǝǝ?”
46 “Nazaré!”, exclamou Natanael. “Pode vir alguma coisa boa de Nazaré?” “Venha e veja você mesmo”, respondeu Filipe.
47 Se Yesu dínyǝ Nataniel lɛyɛ ɔnlɛ wǝ ɔflɔ bubǝǝ, ɔ́tɛyi itsyi lǝ wǝ ǝsuǝ nkǝ, “Nyǝ Israelnyǝ tinti nlɛ bubǝ mǝǝ, woanwɛ betidi.”
47 Jesus viu Natanael se aproximar e disse: “Aí está um verdadeiro filho de Israel, um homem totalmente íntegro”.
48 Nataniel átɔ wǝ nkǝ, “Ntsyǝ féyifo fáte utidi wǝ eto okle mini?”
48 “Como o senhor sabe a meu respeito?”, perguntou Natanael. Jesus respondeu: “Vi você sob a figueira antes que Filipe o chamasse”.
49 Nataniel átɛyi wǝ nkǝ, “Oteasa, eyifo Onanto eto Ubi kosate. Fǝ ni Israelfɔ eto Oka ǝmǝ!”
49 Então Natanael exclamou: “Rabi, o senhor é o Filho de Deus, o Rei de Israel!”.
50 Mfó nya Yesu lɛtɔ wǝ nkǝ, “Eni nnya míntɛyi fǝ miǝ nnyǝ fǝ lǝ koto komǝ kalɔ eso fáfo fánɔɔ? Ebunyǝ asa nnya nsi nso nyamfo.”
50 Jesus lhe perguntou: “Você crê nisso porque eu disse que o vi sob a figueira? Você verá coisas maiores que essa”.
51 Nya ɔ́tɛyi mǝ nkǝ, “Sitinti minlɛ mi bɔtɛyi minkǝ, biunyǝ se kato lɔɔsini nya Onanto eto batɔnkpe nlɛ kato bobe kesu kayifǝ kǝbǝ mɔ, Utidi eto Ubi, ɔflɔ.”
51 E acrescentou: “Eu lhes digo a verdade: vocês verão o céu aberto e os anjos de Deus subindo e descendo sobre o Filho do Homem”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.