Atos 21

Onanto eto kakle fɔfɔ; Sɛkpɛle (LIP) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Nya se bǝtsyǝ bo kusu bálosǝǝ, búsu búdufǝ lǝ ɔklɔ ǝmǝ nya bɔ́yila búsu Kos. Se kale dísiǝǝ, búsu búdufǝ Rodo nya búdu mfo búsu Patara.
1 Depois de nos separarmos dele, embarcamos e fomos em direção a Cós, e no dia seguinte a Rodes e dali a Pátara.
2 Mfo nya búfi ɔklɔ wǝ ntɔ lǝ Foinike, nya búdu.
2 Encontramos aí um navio que ia partir para a Fenícia. Entramos e seguimos viagem.
3 Se bɔ́ntɔɔ, búnyǝ Kipro eto kasɔ, nya bɔ́yɛ boofe mfo nya búdu bɔ́yɛ ukúe eto lekpake búsu búdufǝ Tiro lǝ Siria eto kasɔ. Nya búsu kaka boolǝkǝ bikǝ bia nkpe lǝ ɔklɔ ǝmǝ kafo.
3 Quando estávamos à vista de Chipre, deixando-a à esquerda, continuamos rumo à Síria e aportamos em Tiro, onde o navio devia ser descarregado.
4 Se bɔ́yifǝ búsu umǝǝ, búnyǝ bafokanɔfɔ ba nkpe mfó. Búsiǝ lǝ mǝ ɔflɔ eyi akuanse, itsyise Lɛwɔnɔ Kɛnkɛ díkǝlǝkǝ óte bafokanɔfɔ bamfo lesa nǝ luubǝ lǝ Paulo ǝsuǝ, nyaso bálɛ Paulo lekpakpa bǝ woensu Yerusalem lefe nǝmfó.
4 Como achássemos uns discípulos, detivemo-nos com eles por sete dias. Eles, sob a inspiração do Espírito, aconselhavam Paulo que não subisse a Jerusalém.
5 Fɛɛ se lefe nǝ ele bǝ budu lǝ mǝ ɔflɔ léyoo, bafokanɔfɔ mfó ku mǝ besio ku bebi kenke ákpa bo esu bétsyǝ kusu lǝ lekpo kɛnyɛ, nya bomblɛ lése akonki bóto ola.
5 Mas, passados que foram esses dias, partimos e seguimos a nossa viagem. Todos eles com suas mulheres e filhos acompanharam-nos até fora da cidade. Ajoelhados na praia, fizemos a nossa oração.
6 Nya bútsyǝ bǝtsyuǝ esu fɛ búdufǝ lǝ ɔklɔ ǝmǝ kafo, nya mǝǝ tsya dísinkli bésu mǝ ayo.
6 Despedimo-nos então e embarcamos, enquanto eles voltaram para suas casas.
7 Se búdu lǝ Tiroo, búnyǝ lǝ Ptolemai. Mfo búsu búsiǝsǝ bafokanɔfɔ ba nkpe mfo, nya búsiǝ lǝ mǝ ɔflɔ diyi lɔni.
7 Navegando, fomos de Tiro a Ptolemaida, onde saudamos os irmãos, passando um dia com eles.
8 Nya se kale dísiǝǝ, búdu mfó búsu Kaisarea. Búsu bɔsɔnɔ Ditiki Sɛɛ eto otsyabe Filipo. Uyifo bawunsǝkotsyuǝ ekuanse ba bǝlǝkǝ lǝ Yerusalem eto ɔni.
8 Partindo no dia seguinte, chegamos a Cesaréia e, entrando na casa de Filipe, o Evangelista, que era um dos sete {diáconos}, ficamos com ele.
9 Ɔkɛ bebisiobi ena ba lensi tɔ bǝsǝ. Beyifo Onanto eto bǝnyɛlǝkǝtidi.
9 Tinha quatro filhas virgens que profetizavam.
10 Nya búsiǝ mfó eyi ǝtsyuǝ. Lǝ lefe nǝ bɔkɛ mfóo, Onanto eto unyɛlǝkǝtidi utsyuǝ wǝ baakpo Agabo étsyi Yudea úbǝ mfó.
10 Já estávamos aí fazia alguns dias, quando chegou da Judéia um profeta, chamado Ágabo.
11 Nya se úbǝ bo ɔflɔɔ, ónyankli abɔsu nya Paulo lékle lǝ nkɛ nya úfi óklǝ wǝ kosate eto ani ku akpa nya ɔ́tɛyi nkǝ, “Lɛwɔnɔ Kɛnkɛ lɛ bɔtɛyi nkǝ, ‘Nko ke Yudafɔ lookle abɔsu nyamfo eto osate lǝ Yerusalem nya boofi wǝ besu bakpe lǝ mba lenni Yudafɔ eto beninǝ eto ani nɛ.’ ”
11 Veio ter conosco, tomou o cinto de Paulo e, amarrando-se com ele pés e mãos, disse: Isto diz o Espírito Santo: assim os judeus em Jerusalém ligarão o homem a quem pertence este cinto e o entregarão às mãos dos pagãos.
12 Nya se bɔ́nɔ etiki nyamfóo, bo ku betidi ba nkpe mfó kenke álɛ Paulo lekpakpa boǝ wensu Yerusalem.
12 A estas palavras, nós e os fiéis que eram daquele lugar, rogamos-lhe que não subisse a Jerusalém.
13 Mfó nya ɔ́tɛyi bo nkǝ, “Beso bǝǝnlɛ nku buwi nya bɛnlɛ mɛ ani bolo mǝ? Ntɔnɔ miǝ bakle mɛ lǝ Yerusalem, lǝ nsu nkpǝ lǝ Bonamute Yesu eso.”
13 Paulo, porém, respondeu: Por que chorais e me magoais o coração? Pois eu estou pronto não só a ser preso, mas também a morrer em Jerusalém pelo nome do Senhor Jesus.
14 Nyaso lefe nǝ búnyǝ boǝ boǝmbofo wǝ nsusu bɔtsyi kawuninsǝǝ, bóyani wǝ nya bɔ́tɛyi wǝ boǝnkǝ, “Bonamute Yesu eto lelabi bǝ itǝ.”
14 Como não pudéssemos persuadi-lo, desistimos, dizendo: Faça-se a vontade do Senhor!
15 Lǝ eyi nyamfo eto kamaa, bomblɛ ǝmuǝ bikǝ nya búdu búsu Yerusalem.
15 Depois desses dias, terminados os preparativos, subimos a Jerusalém.
16 Nya Kaisarea eto bafokanɔfɔ eto bǝtsyuǝ tsya dítǝnko bo. Bákpa bo besuko Kipro eto uninǝ wǝ baakpo Mnason bǝ lǝ búsu bɔsɔnɔ wǝ ɔflɔ mfó. Uninǝ ǝmfo eyifo ofokanɔnyǝ koko.
16 Foram também conosco alguns dos discípulos de Cesaréia, que nos levaram à casa de Menason de Chipre, um antigo discípulo em cuja casa nos devíamos hospedar.
17 Nya se búdufǝ Yerusalem bafokanɔfɔ nkpe mfó áfo bo kukɔnɔ tinti.
17 À nossa chegada em Jerusalém, os irmãos nos receberam com alegria.
18 Se kale dísiǝǝ, Paulo ákpa bo nya búsu búnyǝ Yakobo ku Yerusalem eto bafokanɔfɔ eto beninǝ.
18 No dia seguinte, Paulo dirigiu-se conosco à casa de Tiago, onde todos os anciãos se reuniram.
19 Nya se búsiǝsǝ mǝ bólosǝǝ, Paulo átɛyi mǝ asa nnya kenke Onanto lɛyɛ lǝ wǝ ǝsuǝ úyifo lǝ betidi ba lenni Yudafɔ nti.
19 Tendo-os saudado, contou-lhes uma por uma todas as coisas que Deus fizera entre os pagãos por seu ministério.
20 Se bétsyue wǝ ato balosǝǝ, mǝmblɛ kenke átɛsǝ Onanto. Nya bátɛyi wǝ bǝnkǝ, “Ɔyimi lala, ǝnyǝ kase Yudafɔ akpi akpi kpǝ díkafo bánɔ nya banlɛ Moses eto afi lǝ kɔni kekleke.
20 Ouvindo isso, glorificaram a Deus e disseram a Paulo: Bem vês, irmão, quantos milhares de judeus abraçaram a fé sem abandonar seu zelo pela lei.
21 Bǝtsyuǝ átɛyi mǝ bǝnkǝ fǝ lɛtɛyi Yudafɔ ba nkpe lǝ nlebe nlebe fǝ bensidi Moses eto afi ku bo akpayifoyifo, nya fátɛyi tsya fǝnkǝ mba ni Yudafɔ tsya mensila mǝ bebi alo.
21 Eles têm ouvido dizer de ti que ensinas os judeus, que vivem entre os gentios, a deixarem Moisés, dizendo que não devem circuncidar os seus filhos nem observar os costumes {mosaicos}.
22 Lǝ nyamfo eso be ele bǝ buyifo mɔmɔ? Buyi boǝ bǝǝbǝ esu bɔbɛbɛ kǝbǝ. Itsyise bɔɔnɔ bǝ ǝbǝ ákpe lǝ bo ɔflɔ mfo.”
22 Que se há de fazer? Sem dúvida, saberão de tua chegada.
23 Nya bǝtǝ wǝ nsusu bǝnkǝ, “Bokpe betidi ena bǝtsyuǝ lǝ bo mfo, ba díkaka ntamu.
23 Faze, pois, o que te vamos dizer. Temos aqui quatro homens que têm um voto.
24 Yɛnko mǝ esuko Yudafɔ eto Disumuyo mfó nya lǝ fǝ nku lǝ bɛkpi mi esi nya lǝ awunsǝko mǝ lǝ bafo mǝ disikpinkpi eto kayo. Nyamfo luutǝ utidi saa nyǝ nkǝ sidia bátɛyi lǝ fǝ ǝsuǝ, nyaso fintsya lɛ Moses eto kɔfi budi lǝ kɔni.
24 Toma-os contigo, faze com eles os ritos da purificação e paga por eles {a oferta obrigatória} para que rapem a cabeça. Então todos saberão que é falso quanto de ti ouviram, mas que também tu guardas a lei.
25 Nya bafokanɔfɔ ba lenni Yudafɔɔ, bɔ́ɔwɔni ekue bútǝ mǝ bɔ́tɛyi mǝ boǝ, bayɛ̀ edisa nnya béfi bǝtǝ bǝfiǝ kedi ku kɔtɔ ku bebuki ba baawaninsǝ simuǝ kaalo eto sinǝ eto budi, lǝ bayɛ sɛsɔnɔ budi.”
25 Mas a respeito dos que creram dentre os gentios, já escrevemos, ordenando que se abstenham do que for sacrificado aos ídolos, do sangue, da carne sufocada e da fornicação.
26 Nyaso se kale disiǝǝ, Paulo ákpa basani bamǝ nya bésu béyifo disikpinkpi eto lekpa nǝmǝ. Nyamfo eto kamaa, úsu Yudafɔ eto Disumuyo úsu útǝ besumunyǝ bote eyi nnya kama fɛ disikpinkpi eto lekpa nǝmǝ loolo itǝ lǝ befi kedi eto bikǝ baboko lǝ beyifo keditǝtǝ eto lekpa lǝ mǝ disi.
26 Então Paulo acompanhou aqueles homens no dia seguinte e, purificando-se com eles, entrou no templo e fez aí uma declaração do termo do voto, findo o qual se devia oferecer um sacrifício a favor de cada um deles.
27 Nya se íbu sɛkɛ lǝ eyi akuanse nyamǝ lǝ eyoo, Yudafɔ bǝtsyuǝ étsyi Asia eti bǝbǝ bǝnyǝ Paulo lǝ Yudafɔ eto Disumuyo mfo. Nyaso bákpadi betidi bǝtsyuǝ básɔ lebo nya bǝmuǝ wǝ.
27 Ao fim dos sete dias, os judeus, vindos da Ásia, viram Paulo no templo e amotinaram todo o povo. Lançando-lhe as mãos,
28 Nya bǝńyǝ mfó banlɛ kudu bokpo bǝnkǝ, “Israel eto basani, bɛwunsǝko bo! Osani ǝmfo ni nwǝ nlɛ botsyilama kate betidi kenke lǝ nlebe nlebe asa nnya ńyǝ lǝ bo betidi ku afi ku Disumuyo nǝmfo ǝsuǝ. Nya kama tsyaa, woakpa mba lenni Yudafɔ kedufǝnko Disumuyo nnya nlɛ bote nkǝ bákpe bo Yudafɔ eto kakɛnkɛkɔ kamfo kɔfiɔ!”
28 gritavam: Ó judeus, valei-nos! Este é o homem que por toda parte prega a todos contra o povo, a lei e o templo. Além disso, introduziu até gregos no templo e profanou o lugar santo.
29 Bátɛyi nko itsyise lefe nǝ lefe mǝǝ, bǝnyǝ bǝ Paulo ku Trofimo wǝ ni Efesonyǝ balɛ bɔyɛ kafe lǝ Yerusalem. Lǝ nyaso béfi nsusu bǝ ókpa wǝ úsuko Yudafɔ eto Disumuyo mfó.
29 É que tinham visto Trófimo, de Éfeso, com ele na cidade, e pensavam que Paulo o tivesse introduzido no templo.
30 Nyaso se banlɛ kudu bokpo nkoo, étakasǝ betidi kenke lǝ umǝ ǝmǝ nya bátaka ku kudu nya bétsyetsyi bésu bátsya lǝ kusumukɔ mfó. Bǝtsyuǝ ǝnǝ Paulo babɔnko lǝ Disumuyo nya béti biku kenke.
30 Alvoroçou-se toda a cidade com grande ajuntamento de povo. Agarraram Paulo e arrastaram-no para fora do templo, cujas portas se fecharam imediatamente.
31 Nya lefe nǝ bála bǝ lǝ balo wǝǝ, Romafɔ eto bamamanyǝ eto ɔtɔnkotɔnko kplɛ ánɔ nkǝ Yerusalemfɔ kenke átaka bǝńyǝ balɛ bulǝ bokpe.
31 Como quisessem matá-lo, o tribuno da coorte foi avisado de que toda Jerusalém estava amotinada.
32 Lamfolamfo, ókpa bamamanyǝ ninǝ ku bamamanyǝ bǝtsyuǝ ɔ́yɛnko nya bésu kaka banlɛ bulǝ bokpe mfó. Nya se mba ntɔnko mba nlɛ bulǝ bokpe dínyǝ bamamanyǝ bamfóo, báyɛ Paulo bɔblɛ.
32 Ele tomou logo soldados e oficiais e correu aos manifestantes. Estes, ao avistarem o tribuno e os saldados, cessaram de espancar Paulo.
33 Mfó nya ɔtɔnkotɔnko kplɛ ǝmǝ dítǝ kusu nkǝ bǝmuǝ Paulo nya béfi amana ǝnuǝ bákpe wǝ. Nya fɛ ɔ́tɔ ɔ́nɔ utsyǝ eto okle utidi ǝmfo ni ku lesa nǝ úyifo.
33 Aproximando-se então o tribuno, prendeu-o e mandou acorrentá-lo com duas cadeias. Perguntou então quem era e o que havia feito.
34 Nya betidi bamfó eto utsyuǝ saa eto lesa nǝ ɔ́tɛyi lɛbɔ lete. Nya se bamamanyǝ eto ɔtɔnkotɔnko ǝmfo mámfo ditiki saa nǝ banlɛ bɔtɛyi kasɔ bɔnɔ itsyi lǝ kudu ko betidi bamǝ nlɛ bokpo esoo, ɔ́tɛyi nkǝ bakpa Paulo besu beti bakpe lǝ bamamanyǝ eto diyo.
34 Na multidão todos gritavam de tal modo que, não podendo apurar a verdade por causa do tumulto, mandou que fosse recolhido à cidadela.
35 — ausente —
35 Quando Paulo chegou às escadas, foi carregado pelos soldados, por causa do furor da multidão.
36 — ausente —
36 O povo o seguia em massa dizendo aos gritos: À morte
37 Nya lǝ lefe nǝ baala bǝ befi wǝ besu beti bakpe lǝ diyoo, Paulo átɛyi bamamanyǝ eto ɔtɔnkotɔnko kplɛ nkǝ, “Ǝǝntǝ mɛ kusu lǝ ndinko fǝ etiki sɛkɛɛ?”
37 Quando estava para ser introduzido na fortaleza, Paulo perguntou ao tribuno: É-me permitido dizer duas palavras? Este respondeu: Sabes o grego!
38 Nya usi ɔ́tɔ wǝ nkǝ, “Inni fǝ ni Egiptenyǝ wǝ lékpa bewudifɔ akpi ana ba létaka bǝńyǝ lǝ Aba ǝsuǝ lefe nǝ léfe mǝ lǝ mfóo, nya bétsyetsyi bédu bésu mfiminti kafo?”
38 Não és tu, portanto, aquele egípcio que há tempos levantou um tumulto e conduziu ao deserto quatro mil extremistas?
39 Nya Paulo dílǝkǝ kɛnyɛ nkǝ, “Yudanyǝ mini. Bále mɛ lǝ Tarso lǝ Kilikia eto kasɔ. Nya umǝ ǝmfóo, enni umǝ kɛkɛ. Lǝ nyasoo, lekpakpa tǝ kusu lǝ ndi ko betidi bamfo etiki.”
39 Paulo replicou: Eu sou judeu, natural de Tarso, na Cilícia, cidadão dessa ilustre cidade. Mas rogo-te que me permitas falar ao povo.
40 Nyaso uninǝ ǝmfo átɔnɔ útǝ Paulo kusu nkǝ udinko mǝ etiki. Nya Paulo lɛbɔ úbǝ úńyǝ lǝ kesie eto atalakpoe mfo nya óbesǝ ani kato nya ɔ́tɛyi mǝ nkǝ bedi kã. Nya se bédi kãã, údi mǝ etiki lǝ Yudafɔ eto sele ǝsuǝ nkǝ,
40 O tribuno lho permitiu. Paulo, em pé nos degraus, acenou ao povo com a mão e se fez um grande silêncio. Falou em língua hebraica do seguinte modo:

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 21, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.