Atos 12
Onanto eto kakle fɔfɔ; Sɛkpɛle (LIP) vs VC
1 Lǝ lefe nǝmfo ǝsuǝ, Oka Herodes ǝmuǝ bafokanɔfɔ eto bǝtsyuǝ nkǝ lǝ ókpe mǝ bulǝ kekleke.
1 Por aquele mesmo tempo, o rei Herodes mandou prender alguns membros da Igreja para os maltratar.
2 Útǝ balo Yakobo wǝ ni Yohanes eto ɔyimisani ku lesiabi.
2 Assim foi que matou à espada Tiago, irmão de João.
3 Nya se únyǝ nkǝ nnya úyifo ákɛ Yudafɔ ɔkɔɛɛ, úmuǝ Petro tsya lǝ lefe nǝ beedi Abolo nnya Ǝyǝnkisǝsa Lǝmbǝ eto Diyi.
3 Vendo que isto agradava aos judeus, mandou prender Pedro. Eram então os dias dos pães sem fermento.
4 Se bǝmuǝ wǝǝ, bákpe wǝ lǝ diyo kaka mba laase diyo nǝmǝ eto ena ena eto akpa ana ba laafloma bǝtsyuǝ ńyǝ lefe saa banlɛ wǝ bose. Herodes eto nsusu ni bǝ lǝ ubǝ ufi wǝ utǝ betidi lǝ bakponko wǝ lekpo lǝ mǝ diyisɛɛ nǝ baakpo Ukpǝ Ása Bo Ɔ́yila eto kama.
4 Mandou prendê-lo e lançou-o no cárcere, entregando-o à guarda de quatro grupos, de quatro soldados cada um, com a intenção de apresentá-lo ao povo depois da Páscoa.
5 Nyaso mba laase mfó ákase Petro lǝ diyo nǝmǝ. Fɛɛ bafokanɔfɔ bamǝ ákato ola kekleke ákalɛ Onanto lekpakpa lǝ wǝ disi.
5 Pedro estava assim encerrado na prisão, mas a Igreja orava sem cessar por ele a Deus.
6 Nya lǝ ketsye ka eto kǝsiǝsǝ ka Herodes díbu disi nkǝ wútǝlǝkǝ Petro lǝ diyo utǝ betidi bamǝǝ, Petro álabe selabe lǝ mba laase eto inuǝ eto nti. Nya bákpe wǝ lǝ kɔnyɔ kplɛ ko béfi batsyasǝ lǝ mǝ kosate eto ani ǝsuǝ. Nya fɛ mba laase mfó eto bǝtsyuǝ díńyǝ banlɛ siku siamǝ bose.
6 Ora, quando Herodes estava para o apresentar, naquela mesma noite dormia Pedro entre dois soldados, ligado com duas cadeias. Os guardas, à porta, vigiavam o cárcere.
7 Akpaakpa koo, Kato eto Ɔtɔnkpe ko lɛbɔ nya lekpasǝ léfo diyo nǝmǝ kenke. Nya Kato eto Ɔtɔnkpe dífi wǝ kɔni útǝkǝ Petro lǝ lekpake ósanklisǝ wǝ nya ɔ́tɛyi nkǝ, “Kɔse mlǝ lǝ ataka ǝńyǝ!” Kɔnyɔ kplɛ ko nkpe wǝ lǝ kɔni lɛsini kɔ́bɔ kókpo lǝ kasɔ.
7 De repente, apresentou-se um anjo do Senhor, e uma luz brilhou no recinto. Tocando no lado de Pedro, o anjo despertou-o: Levanta-te depressa, disse ele. Caíram-lhe as cadeias das mãos.
8 Nya Kato eto Ɔtɔnkpe ǝmǝ lɛtɛyi wǝ nkǝ, “Fi fǝ awu ku afɔkpa akpe.” Nya Petro díyifo nko. Nya Ɔtɔnkpe ǝmǝ disi ɔ́tɛyi wǝ nkǝ, “Fi fǝ awu kɛntsyɛ akpe lǝ ǝtǝkǝko mɛ.”
8 O anjo ordenou: Cinge-te e calça as tuas sandálias. Ele assim o fez. O anjo acrescentou: Cobre-te com a tua capa e segue-me.
9 Nya Petro létaka útǝkǝko wǝ, nya ɔ́bɔ lǝ diyo nǝmǝ kafo. Lefe nǝmfo kenkee, wánte lǝ lesa nǝ Kato eto Ɔtɔnkpe ǝmǝ nlɛ buyifo eyifo sitinti, úbu nkǝ kola ete ɔnlɛ busiǝ.
9 Pedro saiu e seguiu-o, sem saber se era real o que se fazia por meio do anjo. Julgava estar sonhando.
10 Nya báyɛ báfe mba laase eto ditsyukpa tutɛ ku bǝnuǝfǝ. Nya se báyo situ eto kesie kplɛ ka baayɛ kedufǝ umǝ ǝmǝǝ, siku siamǝ kosate ko lɛsini ǝsuǝ. Nya báyɛ lǝ kesie kamǝ tsya báfe. Nya se báyɛ bésu sɛtɔ sɛkɛɛ, Kato eto Ɔtɔnkpe ǝmǝ ko lénya údu lǝ wǝ ɔflɔ.
10 Passaram o primeiro e o segundo postos da guarda. Chegaram ao portão de ferro, que dá para a cidade, o qual se lhes abriu por si mesmo. Saíram e tomaram juntos uma rua. Em seguida, de súbito, o anjo desapareceu.
11 Lǝ nnya kamaa, fɛ Petro léte lesa nǝ díbǝ wǝ lǝ ǝsuǝ nya ɔ́tɛyi wǝ ǝsuǝ nkǝ, “Mɔmɔ mbote miǝ sitinti ini bǝ Bonamute létsyese wǝ Ɔtɔnkpe ǝmfo nkǝ ubǝ ulǝkǝ mɛ utsyiko lǝ Herodes eto ani ku asa nnya Yudafɔ díbu bǝ booyifo mɛ tsya lǝ diyo nǝmfo kafo!”
11 Então Pedro tornou a si e disse: Agora vejo que o Senhor mandou verdadeiramente o seu anjo e me livrou da mão de Herodes e de tudo o que esperava o povo dos judeus.
12 Nya se únyǝ nnya díbǝ utsyǝ lekpoo, údu úsu Maria wǝ ni Yohanes Marko eto ambe eto diyo kaka betidi kpǝ létsya banlɛ ola boto.
12 Refletiu um momento e dirigiu-se para a casa de Maria, mãe de João, que tem por sobrenome Marcos, onde muitos se tinham reunido e faziam oração.
13 Nya se Petro léyo diyo nǝmǝ eto kǝsiǝǝ, ɔ́sɔ siku siamǝ. Nya uyifoyifosiobi utsyuǝ wǝ baakpo Roda ábɔ úsu nkǝ woabe futsyuǝ uni.
13 Quando bateu à porta de entrada, uma criada, chamada Rode, adiantou-se para escutar.
14 Se ɔ́nɔ Petro eto ɔkɔɛ utsyǝ lekpoo, únyǝ disuǝyuǝ ofensǝ! Itǝ wánsini wǝ siku siamǝ, bomu útsyetsyi úsu wǝ betidi ɔflɔ úsu ɔ́tɛyi mǝ nkǝ Petro ǝbǝ uńyǝ lǝ siku kama.
14 Mal reconheceu a voz de Pedro, de tanta alegria não abriu a porta, mas, correndo para dentro, foi anunciar que era Pedro que estava à porta.
15 Bátɛyi wǝ bǝnkǝ, “Ntɔ disi lébia fǝ?” Nya usi úńyǝ lǝ nnya ǝsuǝ nkǝ sitinti ini. Nyaso bátɛyi wǝ bǝnkǝ, “Nyalɛ ǝtsyuǝǝ, wǝ kato eto ɔtɔnkpe uni!”
15 Disseram-lhe: Estás louca! Mas ela persistia em afirmar que era verdade. Diziam eles: Então é o seu anjo.
16 Lǝ lefe nǝmfo kenke ǝsuǝǝ, Petro esi úńyǝ ɔlɛ kesie eto siku bɔsɔ. Nya lefe nǝ básini se nya bǝnyǝ wǝǝ, íyifo mǝ yanii.
16 Pedro continuava a bater. Afinal abriram a porta, viram-no e ficaram atônitos.
17 Úyifo mǝ kɔni nkǝ bánkpo kudu. Ɔ́tɛyi mǝ asa nnya díbǝ ku kase Bonamute díbǝ úlǝkǝ we utsyiko lǝ diyo nǝmǝ kafo. Nya ɔ́tɛyi mǝ nkǝ, “Bisu bɛtɛyi Yakobo ku bayimi bafɛfɛ asa nnya díbǝ.” Nya udu mǝ lǝ ɔflɔ úsu kalebe bamba.
17 Ele, acenando-lhes com a mão que se calassem, contou como o Senhor o havia livrado da prisão, e disse: Comunicai-o a Tiago e aos irmãos. Em seguida, saiu dali e retirou-se para outro lugar.
18 Nya se kale dísiǝǝ, íyifo mba laase mfó yaa, nya éboko bulǝ kpǝ. Bátɔ mǝ ǝsuǝ bǝnkǝ, “Se tutuutu Petro lefe mɔmɔ?”
18 Logo que amanheceu, houve um sobressalto pouco comum entre os soldados sobre o que acontecera a Pedro.
19 Nya Herodes ǝtǝ bábɛbɛ wǝ tinti, fɛɛ bǝnnyǝ wǝ. Útǝ bǝmuǝ mba laase diyo nǝmǝ bákpoko mǝ lekpo, nya útǝ nkǝ balo mǝ. Lǝ nnya kamaa, Herodes édu lǝ Yudea úsu úsiǝ lǝ Kaisarea itǝ lefe ditsyuǝ.
19 Herodes, procurando-o e não o achando, instaurou um processo contra os guardas e mandou supliciá-los. Em seguida, desceu da Judéia para Cesaréia, onde permaneceu.
20 Lǝ lefe nǝmfóo, Herodes ǝnyǝ ɔblɔ tinti ókpe Tiro ku Sidon eto betidi, nyaso bésu lǝ sitiditu ǝsuǝ bǝ lǝ besu bǝnyǝ wǝ. Bésu bátɔ bɔwunsǝko betsyi lǝ Blasto wǝ ni Herodes eto nwǝ laabe diyo ɔflɔ bǝ ɔlɛ Herodes lekpakpa lǝ utǝ lǝ lɔniyifoyifo lǝ dibǝ lǝ mǝ inuǝ bamǝ ku Herodes eto nti. Ibǝ nko itsyise Herodes eto kasɔ bǝkǝnyǝ mǝ didisa ketsyiko.
20 Estava Herodes em conflito com os habitantes de Tiro e de Sidônia. Estes, porém, de comum acordo, se apresentaram a ele, e, com o favor de Blasto, que era camareiro do rei, pediram a paz. {Porque a sua região era abastecida por ele.}
21 Nya lǝ diyi nǝ Oka Herodes ditsyǝ mǝǝ, ókpe wǝ bekankǝ nya úsiǝ lǝ wǝ lekankpomɛ ǝsuǝ údi betidi bamǝ etiki.
21 No dia marcado, Herodes, vestido em traje real, sentou-se no tribunal e lhes dirigiu uma alocução.
22 Se údi etiki ólosǝǝ, betidi bamǝ áfa básɔ ani bǝtǝ wǝ nya bátɛyi bǝnkǝ, “Onanto Kosate eto ɔkɔɛ uni! Inni utidi!”
22 O povo aplaudia: É a voz de um deus, e não de um homem!
23 Lamfolamfoo, Bonamute eto Ɔtɔnkpe ákpe Herodes bufi lǝ ǝsuǝ, itsyise wémfi atɛsɛ Onanto. Nya batsyini dídi wǝ ǝsuǝ kenke, nya úkpǝ.
23 No mesmo instante, o anjo do Senhor o feriu, por ele não haver dado honra a Deus. E, roído de vermes, expirou.
24 Nya Onanto eto Ditiki Sɛɛ nǝmǝ lɛyɛ letsyo, dísensǝ nya bafokanɔfɔ difui bakpe.
24 Entretanto, a palavra de Deus crescia e se espalhava sempre mais.
25 Nya lefe nǝ Barnaba ku Saulo lélosǝ mǝ keyifo ka bákpe mǝ bǝ besu beyifoo, bésinkli betsyi Yerusalem bǝbǝ nya bákpa Yohanes wǝ tsya baakpo Marko báyɛnko báboko.
25 Tendo Barnabé e Saulo concluído a sua missão, voltaram de Jerusalém {a Antioquia}, levando consigo João, que tem por sobrenome Marcos.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.