Mateus 17

Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Khuhq ni peg lehq Yer suq awr lehr Per troq, Yar koq he lehq Yar koq ve awg nax var Yod hanr haq lehax sir ve lehq keh muh maq ted mag thag lo i hehd taez che yaog.
1 Seis dias depois, Jesus tomou consigo Pedro, Tiago e João, seu irmão, e conduziu-os à parte a uma alta montanha.
2 Kheh te lehq i hehd mehz khuhd suhr huh Yer suq ve awg hoq awg han pa che yaog. Yawd ved mehz khuhd vawr, muhd ni heh te lehq awg ghiz pawd lehq yawd ved beg ke veq kad liz awg ghiz heh te lehq awg phu ched phehq vehr che yaog.
2 Lá se transfigurou na presença deles: seu rosto brilhou como o sol, suas vestes tornaram-se resplandecentes de brancura.
3 Mod ser he lehq Ed lid yaq liz i hehd mehz khuhd suhr huh tuhaz lehq Yer suq haq tawd yaw daq chehd che yaog.
3 E eis que apareceram Moisés e Elias conversando com ele.
4 Kheh te lehq Per troq Yer suq haq koz vid che, “Jawd mawd-og, a nig chuhr huh lag chehd chehd che awr lehr daq jad vehr che yaog. Nawg ni ma cawd ver ngag chuhr huh hax po seh lehd te tug yaog. Nawg awg pun ted mag, Mod ser awg pun ted mag he lehq Ed lid yaq awg pun ted mag te tug yaog,” lehd koz vid che yaog.
4 Pedro tomou então a palavra e disse-lhe: Senhor, é bom estarmos aqui. Se queres, farei aqui três tendas: uma para ti, uma para Moisés e outra para Elias.
5 Per troq koz chehd che mad peg tand, awg ghiz pawd-aw ghad te che mog i hehd haq lag lehq hoz beh vehr che yaog. Kheh te lehq mog u ve khuhn awg khuhd buhg tuhaz lehq koz che, “Chaw che ve awr lehr ngag haq jad che ngag ved Yad phu yaog. Yawd haq ngag ni ma cawd jad che yaog. Yawd ved tawd khuhd haq na yur-og,” lehd koz che yaog.
5 Falava ele ainda, quando veio uma nuvem luminosa e os envolveu. E daquela nuvem fez-se ouvir uma voz que dizia: Eis o meu Filho muito amado, em quem pus toda minha afeição; ouvi-o.
6 Awg laq ghuhd teq pa gha kad che te yand i hehd kuhz jad lehq mehz khuhd miag lo boz cuhx vehr che yaog.
6 Ouvindo esta voz, os discípulos caíram com a face por terra e tiveram medo.
7 Awg yand u ve khuhn Yer suq lag lehq i hehd haq soz lar lehq koz che, “Tu lor. Ta kuhz,” lehd koz vid che yaog.
7 Mas Jesus aproximou-se deles e tocou-os, dizendo: Levantai-vos e não temais.
8 I hehd kuhr kawq chid ngawx che te yand awg kag awr ve chaw te ghad-eg liz mad mawg. Yer suq te ghad lehax chehd chehd lawz che haq gha mawg che yaog.
8 Eles levantaram os olhos e não viram mais ninguém, senão unicamente Jesus.
9 Kheh te peg lehq i hehd teq pa kehaq lo kawq yaq tod-ag huh Yer suq i hehd haq koz vid che, “Chaw yad ve Yad phu suh kig lo mad kawq teq tuag ser che kheh ceh nig hehd gha mawg lar haz che awg lawn che ve chaw te ghad-eg haq liz ta koz vid,” lehd koz vid che yaog.
9 E, quando desciam, Jesus lhes fez esta proibição: Não conteis a ninguém o que vistes, até que o Filho do Homem ressuscite dos mortos.
10 Kheh te lehq yawd ved awg laq ghuhd teq pa yawd haq na che, “A thoq te lehq liq buhq var teq pa Ed lid yaq awg kawd lag lawg lehd koz lar cheawg le,” lehd koz lehq na che yaog.
10 Em seguida, os discípulos o interrogaram: Por que dizem os escribas que Elias deve voltar primeiro?
11 Yer suq kawq koz vid che, “Ed lid yaq awr lehr awg kawd maq gha lag lehq awg ceng gha lia haq gha saw ghu te lar che yaog.
11 Jesus respondeu-lhes: Elias, de fato, deve voltar e restabelecer todas as coisas.
12 Kheh ma khuhd ngag nig hehd haq koz ax laq, Ed lid yaq lag peor. Kheh liz i hehd yawd haq maq sir cheaq te lehq i hehd te gad che heh yawd haq te vid che yaog. U ve haq kha sur suar chaw yad ve Yad phu haq liz i hehd ve laq khuhn gha khanr tug yaog,” lehd koz che yaog.
12 Mas eu vos digo que Elias já veio, mas não o conheceram; antes, fizeram com ele quanto quiseram. Do mesmo modo farão sofrer o Filho do Homem.
13 Kheh te lehq awg laq ghuhd teq pa awr lehr, Yod hanr a kaz tur var ve awg lawn haq yawd koz chehd che law lehz i hehd sir vehr che yaog.
13 Os discípulos compreenderam, então, que ele lhes falava de João Batista.
14 Yer suq he lehq yawd ved awg laq ghuhd teq pa chaw awg mor nux chehd-ag huh kawq gag che te yand haw khaz var te ghad lag lehq yawd mehz khuhd suhr huh nar khehr teh mi lar lehq koz che,
14 E, quando eles se reuniram ao povo, um homem aproximou-se deles e prostrou-se diante de Jesus,
15 “Jawd mawd-og, ngag yad par haq a cehax har kax laoq. Yawd puhq phez cheaq te lehq gha khanr jad che yaog. Yawd a mir khuhn he lehq a kaz khuhn te thawz te thawz kuhd geh don chehd che yaog.
15 dizendo: Senhor, tem piedade de meu filho, porque é lunático e sofre muito: ora cai no fogo, ora na água...
16 Nawg ved awg laq ghuhd teq pa chehd lo ngag yawd haq sir veha lag liz i hehd yawd haq ghu na vid maq gha,” lehd koz vid che yaog.
16 Já o apresentei a teus discípulos, mas eles não o puderam curar.
17 Yer suq kawq koz vid che, “Ni ma kuhq lehq maq yonr che chaw teq paog. Ngag nig hehd geh khawd-ehg muh maq gha chehd ser tuawg le. Nig hehd haq khawd-ehg muh maq gha yeg khanr ser tuawg le. Chaw yad nehax ix ve ngag chehd lo sir veha lar-oq,” lehd koz vid che yaog.
17 Respondeu Jesus: Raça incrédula e perversa, até quando estarei convosco? Até quando hei de aturar-vos? Trazei-mo.
18 Kheh te lehq Yer suq ned u ve haq ded lehq ned u ve yad par nehax u ve khuhn tuhz veh che yaog. Te pehar lehax yad par nehax u ve liz na vehr che yaog.
18 Jesus ameaçou o demônio e este saiu do menino, que ficou curado na mesma hora.
19 Kheh te lehq, Yer suq yawad lehax chehd chehd huh awg laq ghuhd teq pa yawd geh lag lehq na che, “A thoq te lehq ngag hehd ned u ve haq ghaq tuhz maq gha cheawg le,” lehd koz che yaog.
19 Então os discípulos lhe perguntaram em particular: Por que não pudemos nós expulsar este demônio?
20 Yer suq kawq koz vid che, “Awg lawn ghod ver nig hehd kha sehax maq yonr cheaq te lehq yaog. Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax laq, nig hehd yonr che ted ceng a ghawd yuhd kheh hia liz cawg ver, keh che ve ted dig haq, ‘Ox lo jiz kae,’ lehd koz vid liz, jiz veh tug yaog. Nig hehd te maq gha che teq chaweh liz mad cawg hawg,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
20 Jesus respondeu-lhes: Por causa de vossa falta de fé. Em verdade vos digo: se tiverdes fé, como um grão de mostarda, direis a esta montanha: Transporta-te daqui para lá, e ela irá; e nada vos será impossível.
21 — ausente —
21 Quanto a esta espécie de demônio, só se pode expulsar à força de oração e de jejum.
22 Gar liq lehd muhd mig khuhn i hehd teq geha phoz chehd thad huh Yer suq koz che, “Chaw yad ve Yad phu awr lehr chaw yad ve laq khuhn chid aq che haq gha khanr tug awg yand ned vehr che yaog.
22 Enquanto caminhava pela Galiléia, Jesus lhes disse: O Filho do Homem deve ser entregue nas mãos dos homens.
23 I hehd yawd haq dawz vehr lehq sehr ni teq ni gaeg ver yawd kawq teq tuag tug yaog,” lehd koz che te yand, awg laq ghuhd teq pa duhd har jad che yaog.
23 Matá-lo-ão, mas ao terceiro dia ressuscitará. E eles ficaram profundamente aflitos.
24 I hehd Kar per nar unr med lo kawq gaeg che te yand, bon yehg nux awg pun awg khawnr ghawz sehr phad teq pa Per troq chehd lo lag lehq, “Nawg ved sar lar vawr awg khawnr maq ke cheawg la,” lehd koz na ngawx che yaog.
24 Logo que chegaram a Cafarnaum, aqueles que cobravam o imposto da didracma aproximaram-se de Pedro e lhe perguntaram: Teu mestre não paga a didracma?
25 Per troq kawq koz vid che, “Ke che yaog,” lehd koz che yaog. Kheh te lehq Per troq yehg khuhn gehe che te yand, Yer suq tawd awg kawd yaw lehq koz che, “Sid monr-og, nawg khawd-ehg kheh duhd-aq le. Mig gig koar ve jawd mawd teq pa awr lehr a suq geh awg khawnr ghawz cawd hawg le. A suq yawd ved yad geh la. Ma hez ver su geh ghawz che la,” lehd koz na ngawx che yaog.
25 Paga sim, respondeu Pedro. Mas quando chegaram à casa, Jesus preveniu-o, dizendo: Que te parece, Simão? Os reis da terra, de quem recebem os tributos ou os impostos? De seus filhos ou dos estrangeiros?
26 “Su geh ghawz che yaog,” lehz Per troq koz che te yand, Yer suq awr lehr, “Kheh te ver, i hehd ve yad teq pa awg khawnr maq ke vehr che yaog.
26 Pedro respondeu: Dos estrangeiros. Jesus replicou: Os filhos, então, estão isentos.
27 Kheh ma khuhd awg khawnr ghawz par teq pa a nig haq maq gha nez nag vid tug nawg ghig po lo kae lehq ber ted mag ca bag keoq. Awg kawd maq gha che ngad haq yug lehq mawq kaw ngax ngawx ver phu ted thehq haq nawg gha mawg tug yaog. Phu u ve haq yug ve lehq ngag awg pun he lehq nawg awg pun i hehd haq ca ke vid-eq,” lehz Per troq haq koz vid che yaog.
27 Mas não convém escandalizá-los. Vai ao mar, lança o anzol, e ao primeiro peixe que pegares abrirás a boca e encontrarás um estatere. Toma-o e dá-o por mim e por ti.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 17, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.