Mateus 10

Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Yer suq yawd ved awg laq ghuhd teq chi ni ghad haq kug yug lehq ned chaq chiz teq pa haq ghaq kog lehq nag guhg chehd che a nar awg ceng gha lia haq ghu na vid tug yawd i hehd teq pa haq kand pax pid che yaog.
1 Jesus reuniu seus doze discípulos. Conferiu-lhes o poder de expulsar os espíritos imundos e de curar todo mal e toda enfermidade.
2 Che ve awr lehr, awg laq ghuhd teq chi ni ghad ve awg meh yaog. Awg kawd te ghad, Per troq lehd koz che Sid monr he lehq yawd ved awg nax var Anr drehr, Yer ber dehd ve awg yad par Yar koq he lehq yawd ved awg nax var Yod hanr,
2 Eis os nomes dos doze apóstolos: o primeiro, Simão, chamado Pedro; depois André, seu irmão. Tiago, filho de Zebedeu, e João, seu irmão.
3 Phid liq he lehq Bar thawd lar mehd, Thod maq he lehq awg khawnr ghawz var Mar thehr, Ar lar phehd ve awg yad par Yar koq he lehq Thar dehd,
3 Filipe e Bartolomeu. Tomé e Mateus, o publicano. Tiago, filho de Alfeu, e Tadeu.
4 muhd mig haq haq che awg mor khuhn ve Sid monr he lehq Yer suq haq chid aq vid che phad Yud daq Id sar kar rir oq teq pa yaog.
4 Simão, o cananeu, e Judas Iscariotes, que foi o traidor.
5 Yer suq awg laq ghuhd che ve teq chi ni ghad haq kae pe lehq, i hehd haq koz vid che, “Bid saz a naz chaw teq pa chehd kig lo taq kae. Sar mar riq chaw teq pa ve med khuhn liz taq gehe.
5 Estes são os Doze que Jesus enviou em missão, após lhes ter dado as seguintes instruções: Não ireis ao meio dos gentios nem entrareis em Samaria;
6 Kheh ma khuhd mehx vehr che yawg teq pa heh phehq che Id sar rer laq chaw ceng geh lo kae.
6 ide antes às ovelhas que se perderam da casa de Israel.
7 Kae lehq, ‘Muhd nuh maq muhd mid lag gag vehr tez-or,’ lehd koz lehq bon ca mar vid-eq.
7 Por onde andardes, anunciai que o Reino dos céus está próximo.
8 Kheh te lehq, chaw nag teq pa haq liz ca ghu na vid-eq. Suh vehr che chaw teq pa haq liz kawq te teq vid-eq. Khir tuq a nar kex che chaw teq pa haq liz daq kehg vid tug te vid-eq. Ned teq pa haq liz ghaq kog vid-eq. Kand pax che ve haq nig hehd kheha gha che heh te lehq su haq liz kheha ca kawq ga vid-eq.
8 Curai os doentes, ressuscitai os mortos, purificai os leprosos, expulsai os demônios. Recebestes de graça, de graça dai!
9 Nig hehd kae che te yand, nig hehd ve laq sax khuhn phu, si, pehq sanr teq pa ta doz ve kae.
9 Não leveis nem ouro, nem prata, nem dinheiro em vossos cintos,
10 Kheh te lehq, yaq kaw kanr huh lor ver yehd tug awg pun, laq sax, beg ke veq kad, khi noz he lehq jud fir tag liz tad yug ve kae. Awg lawn ghod ver kanx te che chaw awr lehr, cad tug dawg tug haq gha cad cawd che yaog.
10 nem mochila para a viagem, nem duas túnicas, nem calçados, nem bastão; pois o operário merece o seu sustento.
11 Nig hehd teq pa med khar ve ted kag khuhn lehd ma koz, khaz khar ve ted kag khuhn lehd ma koz gehe che te yand, nig hehd teq pa haq ha lehg ha ka haq yug ax gad che chaw ve yehg haq ca na ngawx lehq, med u ve khuhn ma tuhz kae ser che kheh ceh u huh taq hiax chehd lar.
11 Nas cidades ou aldeias onde entrardes, informai-vos se há alguém ali digno de vos receber; ficai ali até a vossa partida.
12 Yehg khuhn gehe che te yand Ghig sa ve awg bon i hehd haq naq vid-oq.
12 Entrando numa casa, saudai-a: Paz a esta casa.
13 Yehg u ve khuhn nawg haq ha lehg ha ka haq yug ax ver, Ghig sa ve awg bon yehg ka u ve khuhn cawg vehr che yaog. Kheh ma khuhd yehd ka u ve nawg haq mad haq yug ax ver, Ghig sa ve awg bon u ve nawg chehd lo kawaq vehr tug yaog.
13 Se aquela casa for digna, descerá sobre ela vossa paz; se, porém, não o for, vosso voto de paz retornará a vós.
14 Kheh te lehq, nawg haq mad haq yug ax lehq nawg ved tawd khuhd haq maq na yug ver, yehg u ve khuhn lehd ma koz, med u ve khuhn lehd ma koz, tuhez thad ver, khi ho haq hehr chehd che jeq mia u ve haq phi kha lar haz-oq.
14 Se não vos receberem e não ouvirem vossas palavras, quando sairdes daquela casa ou daquela cidade, sacudi até mesmo o pó de vossos pés.
15 Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax laq, suhx jehg suhx taz che awg ni gaeg ver, med u ve awr lehr Sawd donr he lehq Kawd mod raq med haq keh liz gha khanr jad tug yaog.
15 Em verdade vos digo: no dia do juízo haverá mais indulgência com Sodoma e Gomorra que com aquela cidade.
16 Yawg nehax haq heh phid mor nux khuhn lo kae pea che heh te lehq, ngag nig hehd haq kae pea che yaog. Kheh te cheaq te lehq vig heh te lehq cud yiq gha cawg lehq, a pia heh te lehq su haq mad yaq vix che chaw heh teoq.
16 Eu vos envio como ovelhas no meio de lobos. Sede, pois, prudentes como as serpentes, mas simples como as pombas.
17 Chaw yad teq pa haq sa tiq kha nehax taoq. Awg lawn ghod ver, i hehd awr lehr, suhx jehg suhx taz var teq pa mehz khuhd suhr lo nig hehd haq pheh ve suhx jehg suhx taz lehq i hehd ve bon lawg kig awg khuhn nig hehd haq jawq tug yaog.
17 Cuidai-vos dos homens. Eles vos levarão aos seus tribunais e açoitar-vos-ão com varas nas suas sinagogas.
18 Ngag haq te lehq, nig hehd haq muhd mig jawd mawd he lehq jawd mawd nux teq pa mehz khuhd suhr lo su yug ve kae tug yaog. I hehd teq pa ve mehz khuhd suhr he lehq bid saz a naz chaw teq pa mehz khuhd suhr nig hehd ngag awg lawn sax khiz gha khanr tug yaog.
18 Sereis por minha causa levados diante dos governadores e dos reis: servireis assim de testemunho para eles e para os pagãos.
19 Su nig hehd haq pheh che te yand nig hehd tawd khawd kheh gha koz yaw tug ta duhd har. Awg yand u ve khuhn gaeg ver, tawd khawd kheh gha koz gha yaw tug nig hehd haq sir ax tug yaog.
19 Quando fordes presos, não vos preocupeis nem pela maneira com que haveis de falar, nem pelo que haveis de dizer: naquele momento ser-vos-á inspirado o que haveis de dizer.
20 Awg lawn ghod ver, tawd yaw sehr pha vawr nig hehd ma hez hawg. Nig hehd ve Awr pa ve Awg ha phu awr lehr, nig hehd haq cud lehq tawd yaw tuhz peha tug yaog.
20 Porque não sereis vós que falareis, mas é o Espírito de vosso Pai que falará em vós.
21 A vix a nax te ghad he lehq te ghad suh tug chid aq daq tug yaog. Awr pa liz a sug yawd ved yad haq suh tug chid aq daq tug yaog. Yad teq pa liz, a sug yawd ved awr pa awr ye haq kawq phuhz lehq dawz vehr tug yaog.
21 O irmão entregará seu irmão à morte. O pai, seu filho. Os filhos levantar-se-ão contra seus pais e os matarão.
22 Ngag ved awg meh haq te lehq, chaw awg gha lia nawg haq cand tug yaog. Kheh ma khuhd awg leh med kha gag yeg chehd che chaw teq pa awr lehr, thaer khuhq che haq gha tug yaog.
22 Sereis odiados de todos por causa de meu nome, mas aquele que perseverar até o fim será salvo.
23 Med te med khuhn su nawg haq du deh ax ver, awg kag awg nuz awr ve med lo phaw eq. Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax laq, Id sar rer laq ve med teq pa haq nig hehd kae che mad peg tand chaw yad ve Yad phu lag gag vehr tug yaog.
23 Se vos perseguirem numa cidade, fugi para uma outra. Em verdade vos digo: não acabareis de percorrer as cidades de Israel antes que volte o Filho do Homem.
24 Awg laq ghuhd awr lehr yawd ved sar lar haq keh maq ir hawg. Awg ceg liz yawd ved awg sehr phad haq keh maq ir hawg.
24 O discípulo não é mais que o mestre, o servidor não é mais que o patrão.
25 Awg laq ghuhd awr lehr yawd ved sar lar haq sur lehq, awg ceg liz yawd ved awg sehr phad haq sur ver, ni khaz suh cawd vehr che yaog. Su yehg sehr phad haq, ‘Ber sar bud laq,’ lehd koz ver, yawd ved yehg yad ka yad teq pa haq cheaq keh liz lex lehq koz tug ma hez hawg la.
25 Basta ao discípulo ser tratado como seu mestre, e ao servidor como seu patrão. Se chamaram de Beelzebul ao pai de família, quanto mais o farão às pessoas de sua casa!
26 Kheh te lehq i hehd haq ta kuhz. Awg lawn ghod ver kha hoz beh lar che awg ceng gha lia liz maq gha saw pheq tuhz lehq kha khuhd ceh lar che awg ceng gha lia liz maq sir gha tug teq chaweh mad cawg.
26 Não os temais, pois; porque nada há de escondido que não venha à luz, nada de secreto que não se venha a saber.
27 Ngag nig hehd haq awg naz tud te kig huh koz ax che awg ceng teq pa awr lehr, awg ghiz pawd kig lo kawq koz vid-oq. Nig hehd haq a yax yax khuhd sad ax che awg ceng teq pa awr lehr, yehg thag lo taez lehq su haq hax ceh nux kug lehq koz vid-oq.
27 O que vos digo na escuridão, dizei-o às claras. O que vos é dito ao ouvido, publicai-o de cima dos telhados.
28 Awg ton haq dawz vehr gha liz nawg ved co ha haq dawz vehr maq gha che chaw haq ta kuhz. Kheh ma khuhd muhd naz hoq khuhn co ha haq liz awg ton haq liz te lug gha che phad haq kuhz lor.
28 Não temais aqueles que matam o corpo, mas não podem matar a alma; temei antes aquele que pode precipitar a alma e o corpo na geena.
29 Jar mead nehax nig kheh ted pehq phuhad lehax huhd che liz, nig hehd ve awr pa ve a lor ma cawd ver, teq kheha liz mig giaq lo cheag mad gag hawg.
29 Não se vendem dois passarinhos por um asse? No entanto, nenhum cai por terra sem a vontade de vosso Pai.
30 Nawg ved a kor haq ve cuhz kheh muh nehax awg kheh gha lia haq liz, yawd saw ghawn ngawx lar peor.
30 Até os cabelos de vossa cabeça estão todos contados.
31 Kheh te cheaq te lehq ta kuhz. Jar mead awg mor nux u ve teq pa haq keh nig hehd awr lehr awg phuhd khaz jad che yaog.
31 Não temais, pois! Bem mais que os pássaros valeis vós.
32 Chaw khar ve te ghad lehd ma koz, chaw yad mehz khuhd suhr ngag haq khanr yug ver, muhd nuh maq lo chehd che ngag ved Awr pa mehz khuhd suhr ngag liz yawd haq khanr yug tug yaog.
32 Portanto, quem der testemunho de mim diante dos homens, também eu darei testemunho dele diante de meu Pai que está nos céus.
33 Kheh ma khuhd chaw khar ve te ghad lehd ma koz, chaw yad mehz khuhd suhr ngag haq chid bag ver, muhd nuh maq lo chehd che ngag ved Awr pa meh khuhd suhr ngag liz yawd haq chid bag tug yaog.
33 Aquele, porém, que me negar diante dos homens, também eu o negarei diante de meu Pai que está nos céus.
34 Mig gig thag huh cawd daq hawr daq tug awg pun ngag lag cheawg lehd ta duhd. Cawd daq hawr daq tug awg pun ngag lag che ma hez hawg. A dax haq ngag yug veha lag che yaog.
34 Não julgueis que vim trazer a paz à terra. Vim trazer não a paz, mas a espada.
35 Awg lawn ghod ver, yad par he lehq yawd ved awr pa, yad mid he lehq yawd ved awr ye, awg khed ma he lehq yawd ved awr pi ma teq pa, te ghad he lehq te ghad ma cawd daq vid tug ngag lag che yaog.
35 Eu vim trazer a divisão entre o filho e o pai, entre a filha e a mãe, entre a nora e a sogra,
36 A sug yawd ved cand par awr lehr a sug yawd ved yehg yad ka yad teq pa phehq tug yaog.
36 e os inimigos do homem serão as pessoas de sua própria casa.
37 Ngag haq haq cheaq keh, a sug yawd ved awr pa awr ye haq haq che chaw te ghad awr lehr ngag ved awg laq ghuhd te maq kenr. Ngag haq haq cheaq keh a sug yawd ved yad par yad mid haq haq che chaw te ghad awr lehr, ngag ved awg laq ghuhd te maq kenr.
37 Quem ama seu pai ou sua mãe mais que a mim, não é digno de mim. Quem ama seu filho mais que a mim, não é digno de mim.
38 A sug yawd ved laq kan haq taz lehq ngag khaz nuhr mad ghaq che chaw te ghad awr lehr, ngag ved awg laq ghuhd te maq kenr.
38 Quem não toma a sua cruz e não me segue, não é digno de mim.
39 A sug yawd ved a saq gha pong tug te che chaw te ghad awr lehr, a saq gha sond tug yaog. Kheh ma khuhd ngag awg pun a sug yawd ved a saq haq sond che chaw te ghad awr lehr, a saq haq kawq gha tug yaog.
39 Aquele que tentar salvar a sua vida, perdê-la-á. Aquele que a perder, por minha causa, reencontrá-la-á.
40 Nig hehd haq haq yug che chaw awr lehr, ngag haq liz haq yug che yaog. Kheh te lehq ngag haq haq yug che chaw awr lehr, ngag haq lag peha che phad haq liz haq yug che yaog.
40 Quem vos recebe, a mim recebe. E quem me recebe, recebe aquele que me enviou.
41 Chaw te ghad Ghig sa ve cuh kar var phehq cheaq te lehq, su yawd haq haq yug ver, haq yug che phad liz cuh kar var haq kha sur suar Ghig sa geh laq sawnr gha tug yaog. Chaw te ghad thed che cawd che chaw phehq cheaq te lehq, su yawd haq haq yug ver, haq yug che phad liz thed che cawd che chaw te ghad haq kha sur suar Ghig sa geh laq sawnr gha tug yaog.
41 Aquele que recebe um profeta, na qualidade de profeta, receberá uma recompensa de profeta. Aquele que recebe um justo, na qualidade de justo, receberá uma recompensa de justo.
42 Chaw khar ve te ghad lehd ma koz, ngag ved awg laq ghuhd awg khuhn i jad che chaw te ghad haq a kaz gawg maq te kawz taw vid ver, taw vid che phad awr lehr, awg bon ma sond tug yaog lehz, ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax che yaog,” lehd Yer suq koz che yaog.
42 Todo aquele que der ainda que seja somente um copo de água fresca a um destes pequeninos, porque é meu discípulo, em verdade eu vos digo: não perderá sua recompensa.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.