Mateus 10
Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NVT
1 Yer suq yawd ved awg laq ghuhd teq chi ni ghad haq kug yug lehq ned chaq chiz teq pa haq ghaq kog lehq nag guhg chehd che a nar awg ceng gha lia haq ghu na vid tug yawd i hehd teq pa haq kand pax pid che yaog.
1 Jesus reuniu seus doze discípulos e lhes deu autoridade para expulsar espíritos impuros e curar todo tipo de enfermidade e doença.
2 Che ve awr lehr, awg laq ghuhd teq chi ni ghad ve awg meh yaog. Awg kawd te ghad, Per troq lehd koz che Sid monr he lehq yawd ved awg nax var Anr drehr, Yer ber dehd ve awg yad par Yar koq he lehq yawd ved awg nax var Yod hanr,
2 Estes são os nomes dos doze apóstolos: primeiro, Simão, também chamado Pedro, depois André, irmão de Pedro, Tiago, filho de Zebedeu, João, irmão de Tiago,
3 Phid liq he lehq Bar thawd lar mehd, Thod maq he lehq awg khawnr ghawz var Mar thehr, Ar lar phehd ve awg yad par Yar koq he lehq Thar dehd,
3 Filipe, Bartolomeu, Tomé, Mateus, o cobrador de impostos, Tiago, filho de Alfeu, Tadeu,
4 muhd mig haq haq che awg mor khuhn ve Sid monr he lehq Yer suq haq chid aq vid che phad Yud daq Id sar kar rir oq teq pa yaog.
4 Simão, o cananeu, Judas Iscariotes, que depois traiu Jesus.
5 Yer suq awg laq ghuhd che ve teq chi ni ghad haq kae pe lehq, i hehd haq koz vid che, “Bid saz a naz chaw teq pa chehd kig lo taq kae. Sar mar riq chaw teq pa ve med khuhn liz taq gehe.
5 Jesus enviou os Doze com as seguintes instruções: “Não vão aos gentios nem aos samaritanos;
6 Kheh ma khuhd mehx vehr che yawg teq pa heh phehq che Id sar rer laq chaw ceng geh lo kae.
6 vão, antes, às ovelhas perdidas do povo de Israel.
7 Kae lehq, ‘Muhd nuh maq muhd mid lag gag vehr tez-or,’ lehd koz lehq bon ca mar vid-eq.
7 Vão e anunciem que o reino dos céus está próximo.
8 Kheh te lehq, chaw nag teq pa haq liz ca ghu na vid-eq. Suh vehr che chaw teq pa haq liz kawq te teq vid-eq. Khir tuq a nar kex che chaw teq pa haq liz daq kehg vid tug te vid-eq. Ned teq pa haq liz ghaq kog vid-eq. Kand pax che ve haq nig hehd kheha gha che heh te lehq su haq liz kheha ca kawq ga vid-eq.
8 Curem os doentes, ressuscitem os mortos, purifiquem os leprosos e expulsem os demônios. Deem de graça, pois também de graça vocês receberam.
9 Nig hehd kae che te yand, nig hehd ve laq sax khuhn phu, si, pehq sanr teq pa ta doz ve kae.
9 “Não levem no cinto moedas de ouro, prata ou mesmo de cobre.
10 Kheh te lehq, yaq kaw kanr huh lor ver yehd tug awg pun, laq sax, beg ke veq kad, khi noz he lehq jud fir tag liz tad yug ve kae. Awg lawn ghod ver kanx te che chaw awr lehr, cad tug dawg tug haq gha cad cawd che yaog.
10 Não levem bolsa de viagem, nem outra muda de roupa, nem sandálias, nem cajado. Quem trabalha merece seu sustento.
11 Nig hehd teq pa med khar ve ted kag khuhn lehd ma koz, khaz khar ve ted kag khuhn lehd ma koz gehe che te yand, nig hehd teq pa haq ha lehg ha ka haq yug ax gad che chaw ve yehg haq ca na ngawx lehq, med u ve khuhn ma tuhz kae ser che kheh ceh u huh taq hiax chehd lar.
11 “Sempre que entrarem em uma cidade ou povoado, procurem uma pessoa digna e fiquem em sua casa até partirem.
12 Yehg khuhn gehe che te yand Ghig sa ve awg bon i hehd haq naq vid-oq.
12 Quando entrarem na casa, saúdem-na com a paz.
13 Yehg u ve khuhn nawg haq ha lehg ha ka haq yug ax ver, Ghig sa ve awg bon yehg ka u ve khuhn cawg vehr che yaog. Kheh ma khuhd yehd ka u ve nawg haq mad haq yug ax ver, Ghig sa ve awg bon u ve nawg chehd lo kawaq vehr tug yaog.
13 Se o lar se revelar digno, que sua paz permaneça nela; se não, retirem a bênção.
14 Kheh te lehq, nawg haq mad haq yug ax lehq nawg ved tawd khuhd haq maq na yug ver, yehg u ve khuhn lehd ma koz, med u ve khuhn lehd ma koz, tuhez thad ver, khi ho haq hehr chehd che jeq mia u ve haq phi kha lar haz-oq.
14 Se alguma casa ou cidade se recusar a recebê-los ou a ouvir sua mensagem, sacudam a poeira dos pés ao sair.
15 Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax laq, suhx jehg suhx taz che awg ni gaeg ver, med u ve awr lehr Sawd donr he lehq Kawd mod raq med haq keh liz gha khanr jad tug yaog.
15 Eu lhes digo a verdade: no dia do juízo, as cidades perversas de Sodoma e Gomorra serão tratadas com menos rigor que essa cidade.
16 Yawg nehax haq heh phid mor nux khuhn lo kae pea che heh te lehq, ngag nig hehd haq kae pea che yaog. Kheh te cheaq te lehq vig heh te lehq cud yiq gha cawg lehq, a pia heh te lehq su haq mad yaq vix che chaw heh teoq.
16 “Ouçam, eu os envio como ovelhas no meio de lobos. Portanto, sejam espertos como serpentes e simples como pombas.
17 Chaw yad teq pa haq sa tiq kha nehax taoq. Awg lawn ghod ver, i hehd awr lehr, suhx jehg suhx taz var teq pa mehz khuhd suhr lo nig hehd haq pheh ve suhx jehg suhx taz lehq i hehd ve bon lawg kig awg khuhn nig hehd haq jawq tug yaog.
17 Tenham cuidado, pois vocês serão entregues aos tribunais e chicoteados nas sinagogas.
18 Ngag haq te lehq, nig hehd haq muhd mig jawd mawd he lehq jawd mawd nux teq pa mehz khuhd suhr lo su yug ve kae tug yaog. I hehd teq pa ve mehz khuhd suhr he lehq bid saz a naz chaw teq pa mehz khuhd suhr nig hehd ngag awg lawn sax khiz gha khanr tug yaog.
18 Por minha causa serão julgados diante de governantes e reis, mas essa será a oportunidade de falar a meu respeito a eles e aos gentios.
19 Su nig hehd haq pheh che te yand nig hehd tawd khawd kheh gha koz yaw tug ta duhd har. Awg yand u ve khuhn gaeg ver, tawd khawd kheh gha koz gha yaw tug nig hehd haq sir ax tug yaog.
19 Quando forem presos, não se preocupem com o modo como responderão nem com o que dirão. Naquele momento, as palavras certas lhes serão concedidas,
20 Awg lawn ghod ver, tawd yaw sehr pha vawr nig hehd ma hez hawg. Nig hehd ve Awr pa ve Awg ha phu awr lehr, nig hehd haq cud lehq tawd yaw tuhz peha tug yaog.
20 pois não serão vocês que falarão, mas o Espírito de seu Pai falará por meio de vocês.
21 A vix a nax te ghad he lehq te ghad suh tug chid aq daq tug yaog. Awr pa liz a sug yawd ved yad haq suh tug chid aq daq tug yaog. Yad teq pa liz, a sug yawd ved awr pa awr ye haq kawq phuhz lehq dawz vehr tug yaog.
21 “O irmão trairá seu irmão e o entregará à morte, e assim também o pai a seu próprio filho. Os filhos se rebelarão contra os pais e os matarão.
22 Ngag ved awg meh haq te lehq, chaw awg gha lia nawg haq cand tug yaog. Kheh ma khuhd awg leh med kha gag yeg chehd che chaw teq pa awr lehr, thaer khuhq che haq gha tug yaog.
22 Todos os odiarão por minha causa, mas quem perseverar até o fim será salvo.
23 Med te med khuhn su nawg haq du deh ax ver, awg kag awg nuz awr ve med lo phaw eq. Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax laq, Id sar rer laq ve med teq pa haq nig hehd kae che mad peg tand chaw yad ve Yad phu lag gag vehr tug yaog.
23 Quando forem perseguidos numa cidade, fujam para outra. Eu lhes digo a verdade: o Filho do Homem voltará antes que tenham percorrido todas as cidades de Israel.
24 Awg laq ghuhd awr lehr yawd ved sar lar haq keh maq ir hawg. Awg ceg liz yawd ved awg sehr phad haq keh maq ir hawg.
24 “O discípulo não está acima de seu mestre, nem o escravo acima de seu senhor.
25 Awg laq ghuhd awr lehr yawd ved sar lar haq sur lehq, awg ceg liz yawd ved awg sehr phad haq sur ver, ni khaz suh cawd vehr che yaog. Su yehg sehr phad haq, ‘Ber sar bud laq,’ lehd koz ver, yawd ved yehg yad ka yad teq pa haq cheaq keh liz lex lehq koz tug ma hez hawg la.
25 Para o discípulo é suficiente ser como seu mestre, e o escravo, como seu senhor. Uma vez que o dono da casa foi chamado de Belzebu, os membros da família serão chamados de nomes ainda piores!
26 Kheh te lehq i hehd haq ta kuhz. Awg lawn ghod ver kha hoz beh lar che awg ceng gha lia liz maq gha saw pheq tuhz lehq kha khuhd ceh lar che awg ceng gha lia liz maq sir gha tug teq chaweh mad cawg.
26 “Não tenham medo daqueles que os ameaçam, pois virá o dia em que tudo que está encoberto será revelado, e tudo que é secreto será divulgado.
27 Ngag nig hehd haq awg naz tud te kig huh koz ax che awg ceng teq pa awr lehr, awg ghiz pawd kig lo kawq koz vid-oq. Nig hehd haq a yax yax khuhd sad ax che awg ceng teq pa awr lehr, yehg thag lo taez lehq su haq hax ceh nux kug lehq koz vid-oq.
27 O que agora lhes digo no escuro, anunciem às claras, e o que sussurro em seus ouvidos, proclamem dos telhados.
28 Awg ton haq dawz vehr gha liz nawg ved co ha haq dawz vehr maq gha che chaw haq ta kuhz. Kheh ma khuhd muhd naz hoq khuhn co ha haq liz awg ton haq liz te lug gha che phad haq kuhz lor.
28 “Não tenham medo dos que querem matar o corpo; eles não podem tocar na alma. Temam somente a Deus, que pode destruir no inferno tanto a alma como o corpo.
29 Jar mead nehax nig kheh ted pehq phuhad lehax huhd che liz, nig hehd ve awr pa ve a lor ma cawd ver, teq kheha liz mig giaq lo cheag mad gag hawg.
29 Quanto custam dois pardais? Uma moeda de cobre? No entanto, nenhum deles cai no chão sem o conhecimento de seu Pai.
30 Nawg ved a kor haq ve cuhz kheh muh nehax awg kheh gha lia haq liz, yawd saw ghawn ngawx lar peor.
30 Quanto a vocês, até os cabelos de sua cabeça estão contados.
31 Kheh te cheaq te lehq ta kuhz. Jar mead awg mor nux u ve teq pa haq keh nig hehd awr lehr awg phuhd khaz jad che yaog.
31 Portanto, não tenham medo; vocês são muito mais valiosos que um bando inteiro de pardais.
32 Chaw khar ve te ghad lehd ma koz, chaw yad mehz khuhd suhr ngag haq khanr yug ver, muhd nuh maq lo chehd che ngag ved Awr pa mehz khuhd suhr ngag liz yawd haq khanr yug tug yaog.
32 “Quem me reconhecer em público aqui na terra, eu o reconhecerei diante de meu Pai no céu.
33 Kheh ma khuhd chaw khar ve te ghad lehd ma koz, chaw yad mehz khuhd suhr ngag haq chid bag ver, muhd nuh maq lo chehd che ngag ved Awr pa meh khuhd suhr ngag liz yawd haq chid bag tug yaog.
33 Mas quem me negar aqui na terra, eu também o negarei diante de meu Pai no céu.
34 Mig gig thag huh cawd daq hawr daq tug awg pun ngag lag cheawg lehd ta duhd. Cawd daq hawr daq tug awg pun ngag lag che ma hez hawg. A dax haq ngag yug veha lag che yaog.
34 “Não imaginem que vim trazer paz à terra! Não vim trazer paz, mas a espada.
35 Awg lawn ghod ver, yad par he lehq yawd ved awr pa, yad mid he lehq yawd ved awr ye, awg khed ma he lehq yawd ved awr pi ma teq pa, te ghad he lehq te ghad ma cawd daq vid tug ngag lag che yaog.
35 ‘Vim para pôr o homem contra seu pai, a filha contra sua mãe, e a nora contra sua sogra.
36 A sug yawd ved cand par awr lehr a sug yawd ved yehg yad ka yad teq pa phehq tug yaog.
36 Seus inimigos estarão em sua própria casa’.
37 Ngag haq haq cheaq keh, a sug yawd ved awr pa awr ye haq haq che chaw te ghad awr lehr ngag ved awg laq ghuhd te maq kenr. Ngag haq haq cheaq keh a sug yawd ved yad par yad mid haq haq che chaw te ghad awr lehr, ngag ved awg laq ghuhd te maq kenr.
37 “Quem ama seu pai ou sua mãe mais que a mim não é digno de mim; e quem ama seu filho ou sua filha mais que a mim não é digno de mim.
38 A sug yawd ved laq kan haq taz lehq ngag khaz nuhr mad ghaq che chaw te ghad awr lehr, ngag ved awg laq ghuhd te maq kenr.
38 Quem se recusa a tomar sua cruz e me seguir não é digno de mim.
39 A sug yawd ved a saq gha pong tug te che chaw te ghad awr lehr, a saq gha sond tug yaog. Kheh ma khuhd ngag awg pun a sug yawd ved a saq haq sond che chaw te ghad awr lehr, a saq haq kawq gha tug yaog.
39 Quem se apegar à própria vida a perderá; mas quem abrir mão de sua vida por minha causa a encontrará.
40 Nig hehd haq haq yug che chaw awr lehr, ngag haq liz haq yug che yaog. Kheh te lehq ngag haq haq yug che chaw awr lehr, ngag haq lag peha che phad haq liz haq yug che yaog.
40 “Quem recebe vocês recebe a mim, e quem me recebe também recebe aquele que me enviou.
41 Chaw te ghad Ghig sa ve cuh kar var phehq cheaq te lehq, su yawd haq haq yug ver, haq yug che phad liz cuh kar var haq kha sur suar Ghig sa geh laq sawnr gha tug yaog. Chaw te ghad thed che cawd che chaw phehq cheaq te lehq, su yawd haq haq yug ver, haq yug che phad liz thed che cawd che chaw te ghad haq kha sur suar Ghig sa geh laq sawnr gha tug yaog.
41 Quem acolhe um profeta como alguém que fala da parte de Deus recebe a mesma recompensa que um profeta. E quem acolhe um justo por causa de sua justiça recebe uma recompensa igual à dele.
42 Chaw khar ve te ghad lehd ma koz, ngag ved awg laq ghuhd awg khuhn i jad che chaw te ghad haq a kaz gawg maq te kawz taw vid ver, taw vid che phad awr lehr, awg bon ma sond tug yaog lehz, ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax che yaog,” lehd Yer suq koz che yaog.
42 Se alguém der um copo de água fria que seja ao menor de meus seguidores, certamente não perderá sua recompensa”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.