Marcos 8
Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NVT
1 Awg yand u ve awg khuhn, chaw awg mor nux kha peh vad-ag kawq phoz lag lehq, i hehd geh cad tug mad cawg. Kheh te lehq Yer suq yawd ved awg laq ghuhd teq pa haq kug phoz lehq koz vid che,
1 Naqueles dias, outra grande multidão se reuniu e, mais uma vez, o povo ficou sem comida. Jesus chamou os discípulos e disse:
2 “Chaw awg mor nux che haq ngag har kax che yaog. Awg lawn ghod ver, i hehd ngag geh chehd che sehr ni gag vehr lehq, cad tug teq chaweh liz mad cawg.
2 “Tenho compaixão dessa gente. Estão aqui comigo há três dias e não têm mais nada para comer.
3 I hehd awr meq khod chehd lehq ngag i hehd haq koeq pe ver, yaq kaw kanr huh ghad nud jad tug yaog. I hehd ted pehg pehar vid-aq lo lag che yaog,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
3 Se eu os mandar embora com fome, desmaiarão no caminho. Alguns vieram de longe”.
4 Yawd ved awg laq ghuhd teq pa awr lehr, “Chuhr huh heh pir khuhn chaw kheh ma ve haq kha buhz gha car vid tug khaor mod khar lo ca gha tug awg le,” lehz yawd haq kawq koz vid che yaog.
4 Os discípulos disseram: “Como conseguiremos comida suficiente neste lugar deserto para alimentá-los?”.
5 “Nig hehd geh khaor mod khar nid dig cawg hawg le,” lehz Yer suq i hehd haq na ngawx che te yand, “Khaor mod suhr dig cawg che yaog,” lehd i hehd kawq koz vid che yaog.
5 Jesus perguntou: “Quantos pães vocês têm?”. “Sete”, responderam eles.
6 Awg yand u ve khuhn, chaw awg mor nux mig kag lo mi tug yawd tawd pid che yaog. Yawd khaor mod u ve suhr dig haq yug lehq bon haq chid muh peg lehq khehq che yaog. Kheh te peg lehq, khaor mod u ve chaw awg mor nux mehz khuhd suhr huh ca chid teh vid tug, yawd ved awg laq ghuhd teq pa haq yawd pid lehq, i hehd liz chaw awg mor nux mehz khuhd suhr huh ca chid teh vid che yaog.
6 Então Jesus mandou todo o povo sentar-se no chão. Tomou os sete pães, agradeceu a Deus e os partiu em pedaços. Em seguida, entregou-os aos discípulos, que os distribuíram à multidão.
7 I hehd geh ngad nehax liz a cehax cawg che yaog. Awg bon haq chid muh peg khaz nuhr, “Su mehz khuhd suhr huh ca chid teh vid-oq,” lehz Yer suq koz vid che yaog.
7 Eles encontraram, ainda, alguns peixinhos; Jesus também os abençoou e mandou que os discípulos os distribuíssem.
8 I hehd kha buhz cad peg lehq, cad lex che teq pa haq i hehd kawq ghawz che te yand, suhr khuhr luhd kha peh ghad gha che yaog.
8 Todos comeram à vontade. Depois, os discípulos recolheram sete cestos grandes com as sobras.
9 Cad che chaw a lag kheh uhg hinx ghad cawg che yaog. Kheh te peg lehq, yawd i hehd haq koeq pe che yaog.
9 Naquele dia, havia cerca de quatro mil homens na multidão. Após comerem, Jesus os mandou para casa.
10 Teq pear lehax yawd ved awg laq ghuhd teq pa geh huh lawd kor khuhn gehe lehq, Dar lar mar nuq muhd mig lo cind kae che yaog.
10 Em seguida, entrou com seus discípulos num barco e atravessou para a região de Dalmanuta.
11 Awg yand u ve haq, Phar rir sehd teq pa lag lehq, Yer suq haq tawd ghawg daq che yaog. Yawd haq lawnd ngawx tug, muhd nuh maq ve awg hez yawd geh lawg che yaog.
11 Alguns fariseus vieram ao encontro de Jesus e começaram a discutir com ele. Para pô-lo à prova, exigiram que lhes mostrasse um sinal do céu.
12 Yawd ved ni ma khuhn duhd har jad lehq koz che, “Chaw che teq co awr lehr, a thoq haq te lehq awg hez haq lawg cheawg le. Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax laq, chaw che teq co haq awg hez ted cear liz maq maw vid,” lehd koz che yaog.
12 Ao ouvir isso, Jesus suspirou profundamente e disse: “Por que este povo insiste em pedir um sinal? Eu lhes digo a verdade: não darei sinal algum aos homens desta geração”.
13 Awg yand u ve khuhn, Yer suq i hehd haq phaz daq lar haz lehq, huh lawd kor awg khuhn kawq gehe lehq ghig po nux ox pax awr lo cind veh che yaog.
13 Então ele os deixou, entrou de volta no barco e atravessou para o outro lado do mar.
14 Awg laq ghuhd teq pa khaor mod yug ve kae tug lend lar haz lehq, huh lawd kor awg khuhn i hehd khaor mod ted dig lehax cawg che yaog.
14 Os discípulos, porém, se esqueceram de levar comida. Tinham no barco apenas um pão.
15 Yer suq i hehd haq sa tiq pid lehq koz che, “Phar rir sehd ve did he lehq jawd mawd Her roq ve did haq sa tiq te lehq jaw kae-o,” lehd koz vid che yaog.
15 Enquanto atravessavam o mar, Jesus os advertiu: “Fiquem atentos! Tenham cuidado com o fermento dos fariseus e de Herodes”.
16 I hehd awr lehr, “A nig khaor mod mad cawg cheaq te lehq che kheh koz che yaog,” lehz te ghad he lehq te ghad koz daq che yaog.
16 Os discípulos começaram a discutir entre si porque não tinham trazido pão.
17 Yer suq awg lawn u ve haq sir lehq i hehd haq koz vid che, “Nig hehd khaor mod mad yug veha lag che awg lawn haq a thoq haq te lehq koz daq cheawg le. A meha kheh taw nig hehd ma duhd gag ma duhd sir ser lehq la. Nig hehd ni ma heh chehd ser lehq la.
17 Ao saber do que estavam falando, Jesus disse: “Por que discutem sobre a falta de pão? Ainda não sabem ou não entenderam? Seu coração está tão endurecido que não compreendem?
18 Nig hehd mehz sir cawg liz mad mawg lehq la. Nar puh cawg liz ma kad lehq la. Nig hehd ma duhd nuhd lehq la.
18 Vocês têm olhos, mas não veem? Têm ouvidos, mas não ouvem? Não se lembram de nada?
19 Ngag khaor mod ngad dig haq khehq lehq, chaw ngad hinx ghad haq car vid peg khaz nuhr, nig hehd awg lex khar niq khuhr luhd kawq ghawz gha cheawg le,” lehd koz na ngawx che te yand, “Teq chi niq khuhr luhd gha che yaog,” lehz i hehd yawd haq kawq koz vid che yaog.
19 Quando reparti os cinco pães entre os cinco mil, quantos cestos cheios de sobras vocês recolheram?”. “Doze”, responderam eles.
20 “Ngag khaor mod suhr dig haq yug lehq, chaw uhg hinx ghad haq car vid peg lehq, nig hehd awg lex khar niq khuhr luhd kawq ghawz gha cheawg le,” lehd koz kawq na ngawx che te yand, “Suhr khuhr luhd gha che yaog,” lehz i hehd yawd haq kawq koz vid che yaog.
20 “E quando reparti os sete pães entre os quatro mil, quantos cestos grandes cheios de sobras vocês recolheram?” “Sete”, responderam.
21 Kheh te peg lehq yawd i hehd haq, “A meha liz nig hehd ma duhd sir ser lehq la,” lehd koz vid che yaog.
21 “E vocês ainda não entendem?”, perguntou.
22 U ve awg khaz nuhr, i hehd Ber sehd daq med lo gaeg che yaog. Chaw ted pehg mehz cox var te ghad haq yawd chehd lo sir veha lag lehq, yawd haq vad vid tug Yer suq haq lawg khawx che yaog.
22 Quando chegaram a Betsaida, algumas pessoas trouxeram um cego a Jesus e lhe pediram que o tocasse.
23 Yawd mehz cox var ve laq kuhr haq ghawg lehq khaz awg bag lo sir ve tuhez che yaog. Yawd ved mehz sir haq cux ghig pheq ke vid peg lehq, yawd awg thag huh laq kuhr tar lehq, “Nawg ted ceng cear mawr-a la,” lehd koz yawd haq na ngawx che yaog.
23 Ele tomou o cego pela mão e o levou para fora do povoado. Em seguida, cuspiu nos olhos do homem, pôs as mãos sobre ele e perguntou: “Vê alguma coisa?”.
24 Chaw u ve chid ngawx lehq, “Ngag chaw teq pa haq mawg che yaog. I hehd awr lehr suhz cehg haq sur liz, yaq kaw tod kae chehd che yaog,” lehd koz che yaog.
24 Recuperando aos poucos a vista, o homem respondeu: “Vejo pessoas, mas não as enxergo claramente. Parecem árvores andando”.
25 Yawd ved mehz sir haq Yer suq laq kuhr te pawz kawq vad che yaog. Chaw u ve awr lehr te pawz kha nehax kawq ngawx che te yand, mehz sir daq vehr lehq awg gha lia haq kha nehax kehr ghad mawg che yaog.
25 Jesus pôs as mãos sobre os olhos do homem mais uma vez, e sua visão foi completamente restaurada; ele passou a ver tudo com nitidez.
26 Awg yand u ve haq Yer suq yawd haq, “Khaz che awg khuhn taq gehe,” lehd koz vid lehq, yawd ved yehg lo koeq vid che yaog.
26 Então Jesus se despediu dele e disse: “Ao voltar para casa, não entre no povoado”.
27 Yer suq he lehq yawd ved awg laq ghuhd teq pa Phid liq Kehd sar riq muhd mig awg khuhn cawg che khaz teq pa huh kae che yaog. Yaq kaw kanr huh kae chehd-ag huh, yawd ved awg laq ghuhd teq pa haq yawd na ngawx che, “Su ngag haq a suawg lehd koz cheawg le.”
27 Jesus e seus discípulos deixaram a Galileia e foram para os povoados perto de Cesareia de Filipe. Enquanto caminhavam, Jesus lhes perguntou: “Quem as pessoas dizem que eu sou?”.
28 Awg laq ghuhd teq pa kawq koz che, “Chaw ted pehg pehar nawg haq Yod hanr A kaz tur var yaog lehd koz che, ted pehg pehar Ed lid yaq yaog lehd koz che, kheh te lehq ted pehg pehar a mig thad lo Ghig sa ve cuh kar var awg khuhn ve te ghad phehq che yaog,” lehz nawg haq koz che yaog.
28 Eles responderam: “Alguns dizem que o senhor é João Batista; outros, que é Elias ou um dos profetas”.
29 Awg yand u ve khuhn Yer suq awr lehr, “Nig hehd teq pa vawr ngag haq a suawg lehd koz chehd cheawg le,” lehz i hehd haq na ngawx che te yand, “Nawg awr lehr Khreq yaog,” lehz Per troq kawq koz vid che yaog.
29 “E vocês?”, perguntou ele. “Quem vocês dizem que eu sou?” Pedro respondeu: “O senhor é o Cristo!”.
30 Yawd awg lawn chaw te ghad-eg haq liz maq gha koz vid tug, Yer suq i hehd haq tawd hehnd chawa yaw vid lar che yaog.
30 Mas Jesus os advertiu de que não falassem a ninguém a seu respeito.
31 Awg yand u ve khuhn chaw yad ve Yad phu awr lehr, laex ceng haq gha tuq gha khanr tug awg lawn yawd i hehd haq mar vid che yaog. Awg hox chaw mawd teq pa, paw khod nux teq pa he lehq liq buhq var teq pa yawd haq chid bag lehq dawz vehr tug awg lawn lehd ma koz, sehr ni teq ni gaeg ver yawd kawq teq tuag tug awg lawn lehd ma koz, i hehd haq mar vid che yaog.
31 Então Jesus começou a lhes ensinar que era necessário que o Filho do Homem sofresse muitas coisas e fosse rejeitado pelos líderes do povo, pelos principais sacerdotes e pelos mestres da lei. Seria morto, mas três dias depois ressuscitaria.
32 Awg lawn che yawd kha sehax saw koz mar vid che yaog. Kheh te lehq, Per troq Yer suq haq ted kag lo sir ve lehq ded che yaog.
32 Enquanto falava abertamente sobre isso com os discípulos, Pedro o chamou de lado e o repreendeu por dizer tais coisas.
33 Yer suq phuhz ngawx lehq yawd ved awg laq ghuhd teq pa haq mawg che te yand Per troq haq koz vid che, “Sar tanr-og, phawe lor. Awg lawn ghod ver, nawg ved duhd khad awr lehr, Ghig sa ve duhd khad ma hez. Chaw yad ve duhd khad phehq che yaog,” lehd koz lehq yawd haq ded che yaog.
33 Jesus se virou, olhou para seus discípulos e repreendeu Pedro. “Afaste-se de mim, Satanás!”, disse ele. “Você considera as coisas apenas do ponto de vista humano, e não da perspectiva de Deus.”
34 Awg yand u ve haq, chaw awg mor nux he lehq yawd ved awg laq ghuhd teq pa haq yawd kug yug lehq koz vid che, “Chaw te ghad ghad ngag khaz nuhr ghaq lag gad ver, a sug yawd ved a lor haq chid bag lar haz lehq, a sug yawd ved laq kan haq taz lehq ngag khaz nuhr ghaq lar-oq.
34 Depois, chamou a multidão e os discípulos e disse: “Se alguém quer ser meu seguidor, negue a si mesmo, tome sua cruz e siga-me.
35 Awg lawn ghod ver, a sug te ghad lehd ma koz, a sug yawd ved a saq haq pong vid gad che ver, yawd ved a saq sond tug yaog. Kheh ma khuhd, a sug te ghad lehd ma koz, ngag awg pun he lehq ha lehg che bon khuhd awg pun yawd ved a saq sond ver, yawd ved a saq haq pong vid tug yaog.
35 Se tentar se apegar à sua vida, a perderá. Mas, se abrir mão de sua vida por minha causa e por causa das boas-novas, a salvará.
36 Chaw te ghad ghad mig gig awg gha lia haq gha liz, yawd ved a saq sond vehr ver, a thoq vawr awg bon cawag le.
36 Que vantagem há em ganhar o mundo inteiro, mas perder a vida?
37 Chaw te ghad ghad, a sug yawd ved a saq awg pun a thoq maq ted ceng haq yug lehq pa gha tuawg le.
37 E o que daria o homem em troca de sua vida?
38 Awg lawn ghod ver, chaw khar ve te ghad lehd ma koz, te yaq vix lehq vend bax te vix che chaw che teq co awg khuhn ngag haq he lehq ngag ved tawd khuhd haq yaq taw che ver, chaw yad ve Yad phu awr lehr, yawd Awr pa ve awg mig awg phond awg khuhn daq che kehg che muhd nuh maq cuh yad teq pa geh teq geha lag che te yand, chaw u ve haq yaq taw tug yaog.
38 Se alguém se envergonhar de mim e de minha mensagem nesta época de adultério e pecado, o Filho do Homem se envergonhará dele quando vier na glória de seu Pai com os santos anjos”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.