Marcos 8
Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NTLH
1 Awg yand u ve awg khuhn, chaw awg mor nux kha peh vad-ag kawq phoz lag lehq, i hehd geh cad tug mad cawg. Kheh te lehq Yer suq yawd ved awg laq ghuhd teq pa haq kug phoz lehq koz vid che,
1 Pouco tempo depois, ajuntou-se outra vez uma grande multidão. Como eles não tinham nada para comer, Jesus chamou os discípulos e disse:
2 “Chaw awg mor nux che haq ngag har kax che yaog. Awg lawn ghod ver, i hehd ngag geh chehd che sehr ni gag vehr lehq, cad tug teq chaweh liz mad cawg.
2 — Estou com pena dessa gente porque já faz três dias que eles estão comigo e não têm nada para comer.
3 I hehd awr meq khod chehd lehq ngag i hehd haq koeq pe ver, yaq kaw kanr huh ghad nud jad tug yaog. I hehd ted pehg pehar vid-aq lo lag che yaog,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
3 Se eu os mandar para casa com fome, eles vão cair de fraqueza pelo caminho, pois alguns vieram de longe.
4 Yawd ved awg laq ghuhd teq pa awr lehr, “Chuhr huh heh pir khuhn chaw kheh ma ve haq kha buhz gha car vid tug khaor mod khar lo ca gha tug awg le,” lehz yawd haq kawq koz vid che yaog.
4 Os discípulos perguntaram: — Como vamos encontrar, neste lugar deserto, comida que dê para toda essa gente?
5 “Nig hehd geh khaor mod khar nid dig cawg hawg le,” lehz Yer suq i hehd haq na ngawx che te yand, “Khaor mod suhr dig cawg che yaog,” lehd i hehd kawq koz vid che yaog.
5 — Quantos pães vocês têm? — perguntou Jesus. — Sete! — responderam eles.
6 Awg yand u ve khuhn, chaw awg mor nux mig kag lo mi tug yawd tawd pid che yaog. Yawd khaor mod u ve suhr dig haq yug lehq bon haq chid muh peg lehq khehq che yaog. Kheh te peg lehq, khaor mod u ve chaw awg mor nux mehz khuhd suhr huh ca chid teh vid tug, yawd ved awg laq ghuhd teq pa haq yawd pid lehq, i hehd liz chaw awg mor nux mehz khuhd suhr huh ca chid teh vid che yaog.
6 Aí Jesus mandou o povo sentar-se no chão. Depois pegou os sete pães e deu graças a Deus. Então os partiu e os entregou aos discípulos, e eles os distribuíram ao povo.
7 I hehd geh ngad nehax liz a cehax cawg che yaog. Awg bon haq chid muh peg khaz nuhr, “Su mehz khuhd suhr huh ca chid teh vid-oq,” lehz Yer suq koz vid che yaog.
7 Eles tinham também alguns peixinhos. Jesus deu graças a Deus por eles e mandou que os discípulos os distribuíssem.
8 I hehd kha buhz cad peg lehq, cad lex che teq pa haq i hehd kawq ghawz che te yand, suhr khuhr luhd kha peh ghad gha che yaog.
8 Todos comeram e ficaram satisfeitos; e os discípulos ainda encheram sete cestos com os pedaços que sobraram.
9 Cad che chaw a lag kheh uhg hinx ghad cawg che yaog. Kheh te peg lehq, yawd i hehd haq koeq pe che yaog.
9 As pessoas que comeram eram mais ou menos quatro mil. Jesus mandou o povo embora,
10 Teq pear lehax yawd ved awg laq ghuhd teq pa geh huh lawd kor khuhn gehe lehq, Dar lar mar nuq muhd mig lo cind kae che yaog.
10 e, logo depois, subiu no barco com os seus discípulos, e foi para a região de Dalmanuta.
11 Awg yand u ve haq, Phar rir sehd teq pa lag lehq, Yer suq haq tawd ghawg daq che yaog. Yawd haq lawnd ngawx tug, muhd nuh maq ve awg hez yawd geh lawg che yaog.
11 Alguns fariseus chegaram e começaram a falar com Jesus. Eles queriam conseguir alguma prova contra ele e por isso pediram que ele fizesse um milagre para mostrar que o seu poder vinha mesmo de Deus.
12 Yawd ved ni ma khuhn duhd har jad lehq koz che, “Chaw che teq co awr lehr, a thoq haq te lehq awg hez haq lawg cheawg le. Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax laq, chaw che teq co haq awg hez ted cear liz maq maw vid,” lehd koz che yaog.
12 Jesus deu um grande suspiro e disse:
13 Awg yand u ve khuhn, Yer suq i hehd haq phaz daq lar haz lehq, huh lawd kor awg khuhn kawq gehe lehq ghig po nux ox pax awr lo cind veh che yaog.
13 Então Jesus foi embora. Ele subiu no barco e voltou para o lado leste do lago.
14 Awg laq ghuhd teq pa khaor mod yug ve kae tug lend lar haz lehq, huh lawd kor awg khuhn i hehd khaor mod ted dig lehax cawg che yaog.
14 Os discípulos haviam esquecido de levar pão e só tinham um pão no barco.
15 Yer suq i hehd haq sa tiq pid lehq koz che, “Phar rir sehd ve did he lehq jawd mawd Her roq ve did haq sa tiq te lehq jaw kae-o,” lehd koz vid che yaog.
15 Jesus chamou a atenção deles, dizendo:
16 I hehd awr lehr, “A nig khaor mod mad cawg cheaq te lehq che kheh koz che yaog,” lehz te ghad he lehq te ghad koz daq che yaog.
16 Aí os discípulos começaram a dizer uns aos outros: — Ele está dizendo isso porque não temos pão.
17 Yer suq awg lawn u ve haq sir lehq i hehd haq koz vid che, “Nig hehd khaor mod mad yug veha lag che awg lawn haq a thoq haq te lehq koz daq cheawg le. A meha kheh taw nig hehd ma duhd gag ma duhd sir ser lehq la. Nig hehd ni ma heh chehd ser lehq la.
17 Jesus ouviu o que eles estavam dizendo e perguntou:
18 Nig hehd mehz sir cawg liz mad mawg lehq la. Nar puh cawg liz ma kad lehq la. Nig hehd ma duhd nuhd lehq la.
18 Vocês têm olhos e não enxergam? Têm ouvidos e não escutam? Não lembram
19 Ngag khaor mod ngad dig haq khehq lehq, chaw ngad hinx ghad haq car vid peg khaz nuhr, nig hehd awg lex khar niq khuhr luhd kawq ghawz gha cheawg le,” lehd koz na ngawx che te yand, “Teq chi niq khuhr luhd gha che yaog,” lehz i hehd yawd haq kawq koz vid che yaog.
19 dos cinco pães que eu parti para cinco mil pessoas? Quantos cestos cheios de pedaços vocês recolheram? Eles responderam: — Doze.
20 “Ngag khaor mod suhr dig haq yug lehq, chaw uhg hinx ghad haq car vid peg lehq, nig hehd awg lex khar niq khuhr luhd kawq ghawz gha cheawg le,” lehd koz kawq na ngawx che te yand, “Suhr khuhr luhd gha che yaog,” lehz i hehd yawd haq kawq koz vid che yaog.
20 Jesus perguntou outra vez: Eles responderam: — Sete.
21 Kheh te peg lehq yawd i hehd haq, “A meha liz nig hehd ma duhd sir ser lehq la,” lehd koz vid che yaog.
21 Então Jesus perguntou:
22 U ve awg khaz nuhr, i hehd Ber sehd daq med lo gaeg che yaog. Chaw ted pehg mehz cox var te ghad haq yawd chehd lo sir veha lag lehq, yawd haq vad vid tug Yer suq haq lawg khawx che yaog.
22 Depois Jesus e os discípulos chegaram ao povoado de Betsaida. Algumas pessoas trouxeram um cego e pediram a Jesus que tocasse nele.
23 Yawd mehz cox var ve laq kuhr haq ghawg lehq khaz awg bag lo sir ve tuhez che yaog. Yawd ved mehz sir haq cux ghig pheq ke vid peg lehq, yawd awg thag huh laq kuhr tar lehq, “Nawg ted ceng cear mawr-a la,” lehd koz yawd haq na ngawx che yaog.
23 Ele pegou o cego pela mão e o levou para fora do povoado. Então cuspiu, passou a saliva nos olhos do homem, pôs a mão sobre ele e perguntou:
24 Chaw u ve chid ngawx lehq, “Ngag chaw teq pa haq mawg che yaog. I hehd awr lehr suhz cehg haq sur liz, yaq kaw tod kae chehd che yaog,” lehd koz che yaog.
24 O homem olhou e disse: — Vejo pessoas; elas parecem árvores, mas estão andando.
25 Yawd ved mehz sir haq Yer suq laq kuhr te pawz kawq vad che yaog. Chaw u ve awr lehr te pawz kha nehax kawq ngawx che te yand, mehz sir daq vehr lehq awg gha lia haq kha nehax kehr ghad mawg che yaog.
25 Jesus pôs outra vez as mãos sobre os olhos dele. Dessa vez o cego olhou firme e ficou curado; aí começou a ver tudo muito bem.
26 Awg yand u ve haq Yer suq yawd haq, “Khaz che awg khuhn taq gehe,” lehd koz vid lehq, yawd ved yehg lo koeq vid che yaog.
26 Em seguida, Jesus mandou o homem para casa e ordenou:
27 Yer suq he lehq yawd ved awg laq ghuhd teq pa Phid liq Kehd sar riq muhd mig awg khuhn cawg che khaz teq pa huh kae che yaog. Yaq kaw kanr huh kae chehd-ag huh, yawd ved awg laq ghuhd teq pa haq yawd na ngawx che, “Su ngag haq a suawg lehd koz cheawg le.”
27 Depois Jesus e os seus discípulos foram para os povoados que ficam perto de Cesareia de Filipe. No caminho, ele lhes perguntou:
28 Awg laq ghuhd teq pa kawq koz che, “Chaw ted pehg pehar nawg haq Yod hanr A kaz tur var yaog lehd koz che, ted pehg pehar Ed lid yaq yaog lehd koz che, kheh te lehq ted pehg pehar a mig thad lo Ghig sa ve cuh kar var awg khuhn ve te ghad phehq che yaog,” lehz nawg haq koz che yaog.
28 Os discípulos responderam: — Alguns dizem que o senhor é João Batista; outros, que é Elias; e outros, que é um dos
29 Awg yand u ve khuhn Yer suq awr lehr, “Nig hehd teq pa vawr ngag haq a suawg lehd koz chehd cheawg le,” lehz i hehd haq na ngawx che te yand, “Nawg awr lehr Khreq yaog,” lehz Per troq kawq koz vid che yaog.
29 — E vocês? Quem vocês dizem que eu sou? — perguntou Jesus. — O senhor é o
30 Yawd awg lawn chaw te ghad-eg haq liz maq gha koz vid tug, Yer suq i hehd haq tawd hehnd chawa yaw vid lar che yaog.
30 Então Jesus proibiu os discípulos de contarem isso a qualquer pessoa.
31 Awg yand u ve khuhn chaw yad ve Yad phu awr lehr, laex ceng haq gha tuq gha khanr tug awg lawn yawd i hehd haq mar vid che yaog. Awg hox chaw mawd teq pa, paw khod nux teq pa he lehq liq buhq var teq pa yawd haq chid bag lehq dawz vehr tug awg lawn lehd ma koz, sehr ni teq ni gaeg ver yawd kawq teq tuag tug awg lawn lehd ma koz, i hehd haq mar vid che yaog.
31 Jesus começou a ensinar os discípulos, dizendo: — O
32 Awg lawn che yawd kha sehax saw koz mar vid che yaog. Kheh te lehq, Per troq Yer suq haq ted kag lo sir ve lehq ded che yaog.
32 Jesus dizia isso com toda a clareza. Então Pedro o levou para um lado e começou a repreendê-lo.
33 Yer suq phuhz ngawx lehq yawd ved awg laq ghuhd teq pa haq mawg che te yand Per troq haq koz vid che, “Sar tanr-og, phawe lor. Awg lawn ghod ver, nawg ved duhd khad awr lehr, Ghig sa ve duhd khad ma hez. Chaw yad ve duhd khad phehq che yaog,” lehd koz lehq yawd haq ded che yaog.
33 Jesus virou-se, olhou para os discípulos e repreendeu Pedro, dizendo:
34 Awg yand u ve haq, chaw awg mor nux he lehq yawd ved awg laq ghuhd teq pa haq yawd kug yug lehq koz vid che, “Chaw te ghad ghad ngag khaz nuhr ghaq lag gad ver, a sug yawd ved a lor haq chid bag lar haz lehq, a sug yawd ved laq kan haq taz lehq ngag khaz nuhr ghaq lar-oq.
34 Aí Jesus chamou a multidão e os discípulos e disse:
35 Awg lawn ghod ver, a sug te ghad lehd ma koz, a sug yawd ved a saq haq pong vid gad che ver, yawd ved a saq sond tug yaog. Kheh ma khuhd, a sug te ghad lehd ma koz, ngag awg pun he lehq ha lehg che bon khuhd awg pun yawd ved a saq sond ver, yawd ved a saq haq pong vid tug yaog.
35 Pois quem põe os seus próprios interesses em primeiro lugar nunca terá a vida verdadeira; mas quem esquece a si mesmo por minha causa e por causa do
36 Chaw te ghad ghad mig gig awg gha lia haq gha liz, yawd ved a saq sond vehr ver, a thoq vawr awg bon cawag le.
36 O que adianta alguém ganhar o mundo inteiro, mas perder a vida verdadeira?
37 Chaw te ghad ghad, a sug yawd ved a saq awg pun a thoq maq ted ceng haq yug lehq pa gha tuawg le.
37 Pois não há nada que poderá pagar para ter de volta essa vida.
38 Awg lawn ghod ver, chaw khar ve te ghad lehd ma koz, te yaq vix lehq vend bax te vix che chaw che teq co awg khuhn ngag haq he lehq ngag ved tawd khuhd haq yaq taw che ver, chaw yad ve Yad phu awr lehr, yawd Awr pa ve awg mig awg phond awg khuhn daq che kehg che muhd nuh maq cuh yad teq pa geh teq geha lag che te yand, chaw u ve haq yaq taw tug yaog.
38 Portanto, se nesta época de incredulidade e maldade alguém tiver vergonha de mim e dos meus ensinamentos, então o Filho do Homem, quando vier na
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.