Lucas 22

Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 Awg yand u ve khuhn, Par sar khar pawehd lehd koz che, Khaor mod khuhn did maq ke che pawehd te yand gag vehr tez che yaog.
1 Estava se aproximando a festa dos pães sem fermento, chamada Páscoa,
2 Ghig sa ve paw khod nux teq pa he lehq liq buhq var teq pa awr lehr, khawd-ehg te lehq yawd haq dawz vehr gha tug awg khad ca che yaog. Awg lawn ghod ver, i hehd teq pa awr lehr, muhd mig yad teq pa haq kuhz che yaog.
2 e os chefes dos sacerdotes e os mestres da lei estavam procurando um meio de matar Jesus, mas tinham medo do povo.
3 Kheh te lehq, awg laq ghuhd teq chi ni ghad khuhn chehd che, Yud daq Id sar kar rir oq meh che te ghad ve ni ma khuhn ned haeg Sar tanr geh che yaog.
3 Então Satanás entrou em Judas, chamado Iscariotes, um dos Doze.
4 Yawd awr lehr, Ghig sa ve paw khod nux teq pa he lehq bon yehg nux ve maq yad awg hox teq pa chehd lo kae lehq, Yer suq haq i hehd ve laq khuhn khawd-ehg te chi aq vid gha tug ca jehg daeq che yaog.
4 Judas dirigiu-se aos chefes dos sacerdotes e aos oficiais da guarda do templo e tratou com eles como lhes poderia entregar Jesus.
5 I hehd teq pa ha lehg jad lehq, Yud daq haq phu pid tug kar tiq te daq lar che yaog.
5 A proposta muito os alegrou, e lhe prometeram dinheiro.
6 Yawd liz kar tiq te daq lar che heh, chaw mor nux ma chehd ver, Yer suq haq i hehd ve laq khuhn chid aq vid tug, daq che awg yand haq yawd ca chehd che yaog.
6 Ele consentiu e ficou esperando uma oportunidade para lhes entregar Jesus quando a multidão não estivesse presente.
7 Par sar khar pawehd yawg nehax gha dawz che awg ni he lehq Khaor mod khuhn did maq ke che pawehd te che awg ni teq ni gaeg che yaog.
7 Finalmente, chegou o dia dos pães sem fermento, no qual devia ser sacrificado o cordeiro pascal.
8 Kheh te lehq, Yer suq awr lehr, Per troq he lehq Yod hanr haq kae pe lehq, “A nig Par sar khar pawehd haq gha cad tug awg pun ca te,” lehd koz vid che yaog.
8 Jesus enviou Pedro e João, dizendo: "Vão preparar a refeição da Páscoa".
9 “Khar lo ve ted kag haq ca te le,” lehz ix mag yawd haq kawq na ngawx che yaog.
9 "Onde queres que a preparemos? ", perguntaram eles.
10 Yer suq kawq koz vid che, “Kha nehax na lar. Nig mag med khuhn gehe ver, a kaz phud chid taz tod che te ghad phad haq gha mawg tug yaog. Yawd khaz nuhr kae lehq, yawd yehg khar ve khuhn geh veh liz, nig mag liz u huh ghaq gehe lehq,
10 Ele respondeu: "Ao entrarem na cidade, vocês encontrarão um homem carregando um pote de água. Sigam-no até a casa em que ele entrar
11 Yehg sehr phad haq che kheh koz vid, ‘Sar lar nawg haq na che, Ngag he lehq ngag ved awg laq ghuhd ngag hehd teq pa Par sar khar pawehd cad tug, khehx chaw bawehd khar lo awg le,’ lehz yawd haq na ngawx-oq.
11 e digam ao dono da casa: ‘O Mestre pergunta: Onde é o salão de hóspedes no qual poderei comer a Páscoa com os meus discípulos? ’
12 Kheh te ver, yawd te lar peg che awg thang ted thaeg bawehd ir che te bawehd yawd nig mag haq sir mar ax tug yaog. U huh te laor,” lehz ix mag haq koz vid che yaog.
12 Ele lhes mostrará uma ampla sala no andar superior, toda mobiliada. Façam ali os preparativos".
13 Ix mag kae che te yand, Yer suq koz ax lar che heh gha mawg lehq, Par sar khar pawehd cad tug awg pun te lar che yaog.
13 Eles saíram e encontraram tudo como Jesus lhes tinha dito. Então, prepararam a Páscoa.
14 Awg yand gaeg che te yand, yawd teh cuh pad huh mi lehq, cuh yad teq pa liz yawd geh teq geha mi cad che yaog.
14 Quando chegou a hora, Jesus e os seus apóstolos reclinaram-se à mesa.
15 Kheh te lehq yawd koz che, “Tuq che khanr che haq ngag maq gha khanr ser huh, nig hehd geh teq geha ngag Par sar khar pawehd che haq cad gad jad che yaog.
15 E disse-lhes: "Desejei ansiosamente comer esta Páscoa com vocês antes de sofrer.
16 Awg lawn ghod ver, ngag nig hehd haq koz ax laq, Ghig sa ve muhd mig khuhn pawehd che ve ted mag mad gag maq chi ser che kheh ceh, pawehd che ted mag haq ngag mad kawq cad hawg,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
16 Pois eu lhes digo: Não comerei dela novamente até que se cumpra no Reino de Deus".
17 Kheh te peg lehq, yawd kawz khehd haq yug lehq bon chid muh peg khaz nuhr yawd koz che, “Kawz khehd che haq yug lehq nig hehd pehg dawor.
17 Recebendo um cálice, ele deu graças e disse: "Tomem isto e partilhem uns com os outros.
18 Ngag nig hehd haq koz ax laq, Ghig sa ve muhd mig mad gag ser che kheh ceh, yaq ni khaz nuhr ver, ngag a pehx med ghig haq mad kawq dawg hawg,” lehd koz vid che yaog.
18 Pois eu lhes digo que não beberei outra vez do fruto da videira até que venha o Reino de Deus".
19 Khaor mod haq liz yawd yug lehq bon haq chid muh che yaog. U kheh te peg lehq, yawd khaor mod haq khehq lehq, awg laq ghuhd teq pa haq pid lehq koz vid che, “Cheawg lehr, nig hehd awg pun tand che ngag ved awg ton yaog. Ngag haq duhd nuhd tug che kheh teo,” lehd koz vid che yaog.
19 Tomando o pão, deu graças, partiu-o e o deu aos discípulos, dizendo: "Isto é o meu corpo dado em favor de vocês; façam isto em memória de mim".
20 U ve heh te lehq, muhd phiq awr cad peg huh liz kawz khehd haq yawd yug lehq koz che, “Kawz khehd che awg lehr, nig hehd awg pun nger puhr lar che, ngag ved awg suhr haq yug te lar che kar tiq sax caz awg suhx phehq che yaog.
20 Da mesma forma, depois da ceia, tomou o cálice, dizendo: "Este cálice é a nova aliança no meu sangue, derramado em favor de vocês.
21 Ngawx lor. Ngag haq kawq phuhz che chaw te ghad liz, ngag geh a khehd che ve ted mag khuha lehax cad chehd che yaog.
21 "Mas eis que a mão daquele que vai me trair está com a minha sobre a mesa.
22 Chaw yad ve Yad phu awr lehr, yawd haq Ghig sa duhd chez lar che heh khanr suh che khuhn gha te koeq tug yaog. Kheh ma khuhd, yawd haq kawq phuhz che chaw te ghad awr lehr, gha lug gha sez tug yaog,” lehd koz che yaog.
22 O Filho do homem vai, como foi determinado; mas ai daquele que o trai! "
23 Kheh te lehq, awg laq ghuhd teq pa awr lehr, a nig awg khuhn a sug te ghad che kheh te tuawg le lehz i hehd koz daq che yaog.
23 Eles começaram a perguntar entre si qual deles iria fazer aquilo.
24 Ghig sa ve muhd mig awg khuhn a sug suaq keh gha ir tuawg le lehd koz lehq, awg laq ghuhd teq pa tawd ghawg daq che yaog.
24 Surgiu também uma discussão entre eles, acerca de qual deles era considerado o maior.
25 Kheh te lehq Yer suq koz che, “Bid saz a naz ve jawd mawd teq pa awr lehr, i hehd teq pa awg khod-aq uq penr che yaog. I hehd teq pa awg khod-aq kand pax cawg che chaw teq pa haq bon sehr phad, lehz i hehd koz che yaog.
25 Jesus lhes disse: "Os reis das nações dominam sobre elas; e os que exercem autoridade sobre elas são chamados benfeitores.
26 Kheh ma khuhd, nig hehd khuhn u kheh maq gha te hawg. Nig hehd awg khuhn suaq keh ir che chaw te ghad awr lehr, suaq keh i jad che chaw te ghad heh teo. Awg hox te che chaw te ghad liz su ved awg ceg heh teo.
26 Mas, vocês não serão assim. Pelo contrário, o maior entre vocês deverá ser como o mais jovem, e aquele que governa como o que serve.
27 Kheh te ver, teh cuh haq mi cad chehd che he lehq te car te taw chehd che a sug suaq keh ir cheawg le. Mi cad chehd che phad ma hez hawg la. Kheh ma khuhd, ngag vawr nig hehd geh chehd che te car te taw var heh te lehq chehd che yaog.
27 Pois quem é maior: o que está à mesa, ou o que serve? Não é o que está à mesa? Mas eu estou entre vocês como quem serve.
28 Ngag ber che lawd che haq gha khanr thad nig hehd awr lehr, ngag geh khar thad liz chehd che chaw teq pa yaog.
28 Vocês são os que têm permanecido ao meu lado durante as minhas provações.
29 Ngar pa ngag haq muhd mig pehar che heh te lehq, ngag liz nig hehd haq muhd mig pehar tug yaog.
29 E eu lhes designo um Reino, assim como meu Pai o designou a mim,
30 Kheh te lehq, ngag ved muhd mig khuhn ngag ved teh cuh haq nig hehd gha mi cad gha mi dawg tug yaog. Nig hehd awr lehr, kaw jaw thag lo mi lehq, Id sar rer laq chaw teq chi nid ceng haq nig hehd suhx gha jehg lehq suhx gha taz tug yaog.
30 para que vocês possam comer e beber à minha mesa no meu Reino e sentar-se em tronos, julgando as doze tribos de Israel.
31 Sid monr-og, Sid monr-og, kha nehax na. Sar tanr nig hehd teq pa haq su a cag ha kha khenx kha che heh te lehq, nig hehd haq ha kha tug lawg chehd vehr che yaog.
31 "Simão, Simão, Satanás pediu vocês para peneirá-los como trigo.
32 Kheh ma khuhd, nawg yonr che ted ceng maq gha mehx vehr tug, ngag nawg awg pun bon lawg peor. Nawg kawq phuhz kawaq che te yand, nawg ved a vix a nax teq pa haq awg ghad pid-oq,” lehd koz vid che yaog.
32 Mas eu orei por você, para que a sua fé não desfaleça. E quando você se converter, fortaleça os seus irmãos".
33 Kheh te lehq Per troq kawq koz che, “Jawd mawd-og, ngag nawg geh kae tug te lar peor. Thawnr yehg khuhn lehd ma koz, suh kig lo lehd ma koz, ngag kae tug yaog,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
33 Mas ele respondeu: "Estou pronto para ir contigo para a prisão e para a morte".
34 Yer suq kawq koz che, “Per troq-og, ngag nawg haq koz ax laq, yaq pehax ghaz phuh mad buhg tand, nawg ngag haq maq sir daq lehz sehr pawz kha gag koz tug yaog,” lehd koz vid che yaog.
34 Respondeu Jesus: "Eu lhe digo, Pedro, que antes que o galo cante hoje, três vezes você negará que me conhece".
35 Yer suq yawd ved awg laq ghuhd teq pa haq na ngawx lehq koz che, “Ngag nig hehd haq kae pea lehq, phu kaw pi, laq sax he lehq khi noz mad yug ve kae cuha ver, nig hehd lor che cuz che awg ceng cawg ser hawg la,” lehz Yer suq na ngawx che te yand, “Lor che cuz che ted cear liz, mad cawg,” lehz yawd haq kawq koz vid che yaog.
35 Então Jesus lhes perguntou: "Quando eu os enviei sem bolsa, saco de viagem ou sandálias, faltou-lhes alguma coisa? " "Nada", responderam eles.
36 Kheh te lehq yawd kawq koz vid che, “A meha a sug phu kaw pi he lehq laq sax cawg liz yug ve kae. A teh mad cawg che chaw teq pa ver, a sug yawd ved veq kad huhd lehq a teh ca vig yuer.
36 Ele lhes disse: "Mas agora, se vocês têm bolsa, levem-na, e também o saco de viagem; e se não têm espada, vendam a sua capa e comprem uma.
37 Kheh te cheaq te lehq, ngag nig hehd haq koz ax laq, ‘yawd haq chaw haeg teq pa khuhn sawr ke tug yaog,’ lehd koz buhq lar che tawd khuhd u ve awr lehr, ngag awg khuhn gha kex gha phehaq che yaog. Awg lawn ghod ver, ngag awg lawn buhq lar che teq pa awg cehg mag phehaq tug yaog,” lehd koz che yaog.
37 Está escrito: ‘E ele foi contado com os transgressores’; e eu lhes digo que isto precisa cumprir-se em mim. Sim, o que está escrito a meu respeito está para se cumprir".
38 I hehd kawq koz vid che “Jawd mawd-og, ngawx-ehq chuhr a teh nid mag cawg vehr che yaog,” lehd koz vid che te yand, yawd koz che, “Pehog. Awg lawn cheaq tad kawq koz lor,” lehz yawd i hehd haq kawq koz vid che yaog.
38 Os discípulos disseram: "Vê, Senhor, aqui estão duas espadas". "É o suficiente! ", respondeu ele.
39 U ve khaz nuhr, yawd tuhez lehq yawd kae jaw che heh te lehq, Sar lonr kehaq lo kae che yaog. Awg laq ghuhd teq pa liz, yawd khaz nuhr ghaq kae che yaog.
39 Como de costume, Jesus foii para o monte das Oliveiras, e os seus discípulos o seguiram.
40 Yawd kae lehq gaeg che te yand, “Ber che lawd che khuhn nig hehd maq gha gehe tug bon kha nehax lawg chehd-oq,” lehz yawd i hehd haq koz vid che yaog.
40 Chegando ao lugar, ele lhes disse: "Orem para que vocês não caiam em tentação".
41 Awg laq ghuhd teq pa chehd kig huh te lehq, huhx meh bag chi miag huh gaeg lehq, yawd nar khehr teh mi lehq koz che,
41 Ele se afastou deles a uma pequena distância, ajoelhou-se e começou a orar:
42 “A pa-og, nawg ni ma cawd ver, kawz khehd che ve haq ngag gha pong tug a cehax tea laoq. Kheh ma khuhd, ngag ved a lor cawd che heh tad phehq vid. Nawg ved a lor cawd che heh phehq vid,” lehd koz bon lawg che yaog.
42 "Pai, se queres, afasta de mim este cálice; contudo, não seja feita a minha vontade, mas a tua".
43 Awg yand u ve khuhn, muhd nuh maq cuh yad te ghad muhd nuh kawag lo tuhaz lehq yawd haq awg ghad pid che yaog.
43 Apareceu-lhe então um anjo do céu que o fortalecia.
44 Yawd ni ma khuhn tuq khaq jad cheaq te lehq, yawd bon hax ceh kawq lawg che yaog. Yawd a kir tuhz che liz awg suhr ghig heh te lehq mig kag lo sod yaq che yaog.
44 Estando angustiado, ele orou ainda mais intensamente; e o seu suor era como gotas de sangue que caíam no chão.
45 Yawd bon lawg lar haz tu lehq awg laq ghuhd teq pa chehd lo koeq che te yand, i hehd duhd har jad che khuhn yuhq mir ka chehd che haq yawd gha mawg che yaog.
45 Quando se levantou da oração e voltou aos discípulos, encontrou-os dormindo, dominados pela tristeza.
46 Yawd i hehd haq koz vid che, “A thoq te nig hehd yuhq mir ka chehd cheawg le. Tu-og. Ber che lawd che khuhn maq gha gehe tug bon lawg chehd-oq,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
46 "Por que estão dormindo? ", perguntou-lhes. "Levantem-se e orem para que vocês não caiam em tentação! "
47 Yawd che kheh koz chehd che te yand, cuh yad teq chi ni ghad khuhn chehd che Yud daq meh che te ghad, chaw mor nux haq sir vea lag che yaog. Yer suq haq bux vid tug, awg pad huh yawd jiz gehag che yaog.
47 Enquanto ele ainda falava, apareceu uma multidão conduzida por Judas, um dos Doze. Este se aproximou de Jesus para saudá-lo com um beijo.
48 Kheh te lehq Yer suq koz vid che, “Yud daq-og, nawg bux che haq te lehq chaw yad ve Yad phu haq chid aq vid che law lehg,” lehd koz vid che yaog.
48 Mas Jesus lhe perguntou: "Judas, com um beijo você está traindo o Filho do homem? "
49 Yer suq geh chehd che chaw teq pa awr lehr, khawd-ehg kheh te lag vehr che haq gha mawg che te yand, “Jawd mawd-og, ngag hehd a teh gha ghawg chuh lawg la,” lehd koz vid che yaog.
49 Ao verem o que ia acontecer, os que estavam com Jesus lhe disseram: "Senhor, atacaremos com espadas? "
50 I hehd awg khuhn ve chaw te ghad awr lehr, Ghig sa ve paw khod nux ve awg ceg var te ghad haq chuh lehq, laq yaq awr pax ve nar puh chez vehr che yaog.
50 E um deles feriu o servo do sumo sacerdote, decepando-lhe a orelha direita.
51 Yer suq koz vid che, “Pehog. Tad kawq te lor,” lehd koz vid peg lehq, awg ceg var u ve nar puh haq yug lehq kawq ghu na vid che yaog.
51 Jesus, porém, respondeu: "Basta! " E tocando na orelha do homem, ele o curou.
52 Kheh te lehq, Yer suq yawd haq ca phehag che Ghig sa ve paw khod nux teq pa, Yer ruq sar lehnr bon yehg nux ve maq yad awg hox teq pa he lehq awg hox chaw mawd teq pa haq phuhz ngawx lar lehq koz vid che, “Nig hehd ngag chaw khuhd-awg lehd duhd lehq la. A teh taz, suhz tag taz vea lag che.
52 Então Jesus disse aos chefes dos sacerdotes, aos oficiais da guarda do templo e aos líderes religiosos que tinham vindo procurá-lo: "Estou eu chefiando alguma rebelião, para que vocês tenham vindo com espadas e varas?
53 Ngag ni gha lia nig hehd geh Yer ruq sar lehnr bon yehg nux khuhn chehd thad ver, nig hehd ngag haq maq pheh yug. Kheh ma khuhd a meha ve awg yand awr lehr, nig hehd ve awg yand yaog. Naz hoq che kand pax ve awg yand yaog,” lehd koz vid che yaog.
53 Todos os dias eu estava com vocês no templo e vocês não levantaram a mão contra mim. Mas esta é a hora de vocês — quando as trevas reinam".
54 Kheh te lehq, i hehd yawd haq pheh ve lehq Ghig sa ve paw khod nux ve yehg lo seh ve kae che yaog. Per troq awr lehr, i hehd khaz nuhr vid vid-ag lo ghaq kae tod che yaog.
54 Então, prendendo-o, levaram-no para a casa do sumo sacerdote. Pedro os seguia à distância.
55 Yehg pad huh ko lar che awg kaw jen huh su a mir ceh lehq teq geha mi lehq a mir phoz lehg chehd-ag huh, Per troq liz su geh a mir ca mi leheg che yaog.
55 Mas, quando acenderam um fogo no meio do pátio e se sentaram ao redor dele, Pedro sentou-se com eles.
56 Yawd a mir ghiz pawd kig huh mi chehd lehq, awg ceg ma te ghad mawg lehq yawd kha nehax ngawx peg lehq koz che, “Che phad liz u ve phad geh chehd che chaw te ghad yaog,” lehd koz che yaog.
56 Uma criada o viu sentado ali à luz do fogo. Olhou fixamente para ele e disse: "Este homem estava com ele".
57 Kheh liz Per troq pha yax te lehq koz che, “Yad mid-og, ngag yawd haq maq sir daq,” lehd koz che yaog.
57 Mas ele negou: "Mulher, não o conheço".
58 Kheh te lehq, awg khaz nuhr maq muh tand chaw te ghad yawd haq kawq mawg lehq koz che, “Nawg liz u ve teq pa khuhn chehd che chaw te ghad yaog,” lehd koz vid che te yand Per troq koz che, “Phad-og, ngag ma hez hawg,” lehd koz che yaog.
58 Pouco depois, um homem o viu e disse: "Você também é um deles". "Homem, não sou! ", respondeu Pedro.
59 Teq nar lir kheh muha kawq gaeg lehq, chaw te ghad phad koz che, “Chaw che ve phad liz u ve phad geh chehd che te ghad cehg mag yaog. Awg lawn ghod ver, yawd liz Gar liq lehd chaw yaog,” lehd koz lehq sax khiz khanr che yaog.
59 Cerca de uma hora mais tarde, outro afirmou: "Certamente este homem estava com ele, pois é galileu".
60 Per troq koz che, “Phad-og, nawg koz chehd che yix ve ngag maq sir,” lehd koz che yaog. Yawd u kheh koz chehd che mad peg tand ghaz phuh buhg vehr che yaog.
60 Pedro respondeu: "Homem, não sei do que você está falando! " Falava ele ainda, quando o galo cantou.
61 Kheh te lehq Jawd mawd Yer suq awr lehr, Per troq haq kuhr phuhz ngawx che yaog. “Yaq pehax ghaz phuh mad buhg tand, nawg ngag haq maq sir daq lehz sehr pawz kha gag koz tug yaog,” lehd koz vid lar che haq Per troq duhd nuhd-ag che yaog.
61 O Senhor voltou-se e olhou diretamente para Pedro. Então Pedro se lembrou da palavra que o Senhor lhe tinha dito: "Antes que o galo cante hoje, você me negará três vezes".
62 Kheh te lehq, yawd awg bag lo tuhez lehq hax ceh nux huhg che yaog.
62 Saindo dali, chorou amargamente.
63 Yer suq haq pheh lar che chaw teq pa awr lehr, yawd haq koz gid ghig gid lehq dawz che yaog.
63 Os homens que estavam detendo Jesus começaram a zombar dele e a bater nele.
64 Yawd ved mehz khuhd haq pha yug hoz tehr lar dawz phehd lar lehq, “A sug nawg haq dawz che law le. Ghig sa ve cuh kar var heh te lehq ngag hehd haq koz ax laoq,” lehd yawd haq koz vid che yaog.
64 Cobriam seus olhos e perguntavam: "Profetize! Quem foi que lhe bateu? "
65 I hehd yawd haq kaod koz gid lehq, maq sawnr ma caz kaod te gid che yaog.
65 E lhe dirigiam muitas outras palavras de insulto.
66 Muhd thid-ag che te yand, Yud daq chaw teq pa ve awg hox chaw mawd te chehd che Ghig sa ve paw khod nux teq pa he lehq liq buhq var teq pa phawng daq che yaog. Su yawd haq jehg daq var awg mor u ve mehz khuhd suhr sir ve kae lehq koz che,
66 Ao romper do dia, reuniu-se o Sinédrio, tanto os chefes dos sacerdotes quanto os mestres da lei, e Jesus foi levado perante eles.
67 “Nawg Khreq yaog la, ngag hehd haq a cehax koz ax,” lehd koz na che yaog.
67 "Se você é o Cristo, diga-nos", disseram eles. Jesus respondeu: "Se eu vos disser, não crereis em mim
68 Ngag nig hehd haq na liz, nig hehd kawq khuhq ax tug ma hez.
68 e, se eu vos perguntar, não me respondereis.
69 Kheh ma khuhd, chaw yad ve Yad phu awr lehr, yaq ni khaz nuhr ver, kand pax ir jad che Ghig sa ve laq yaq awr phawd awr mi chehd tug yaog,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
69 Mas de agora em diante o Filho do homem estará assentado à direita do Deus Todo-poderoso".
70 Kheh te lehq, i hehd teq pa Yer suq haq na che, “Kheh te ver, nawg Ghig sa ve Yad phu yaog la,” lehd koz na che yaog.
70 Perguntaram-lhe todos: "Então, você é o Filho de Deus? " "Vós estais dizendo que eu sou", respondeu ele.
71 Kheh te lehq i hehd koz che, “A nig a thoq sax khiz kawq ca tug lor ser hawg le. Awg lawn ghod ver, yawd koz che tawd khuhd haq a nig awg ton gha kad peor,” lehd koz che yaog.
71 Eles disseram: "Por que precisamos de mais testemunhas? Acabamos de ouvir dos próprios lábios dele".

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.