Lucas 20
Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NTLH
1 Teq ni thad huh, Yer suq Yer ruq sar lehnr bon yehg nux khuhn chaw kha peh haq mar vid lehq ha lehg che bon khuhd mar chehd-ag huh, Ghig sa ve paw khod nux teq pa, liq buhq var teq pa he lehq awg hox chaw mawd teq pa teq geha lag lehq koz che,
1 Certo dia, Jesus estava no pátio do Templo ensinando o povo e anunciando o evangelho . Então chegaram ali alguns chefes dos sacerdotes e alguns mestres da Lei, junto com alguns líderes do povo,
2 “Nawg khar lo kand pax gha lehq su med nged huhd chehd che haq ghaq kog cheawg le. A sug nawg haq kand pax pehar cheawg le. Ngag hehd haq liz a cehax koz ax laoq,” lehd koz na che yaog.
2 e perguntaram: — Diga para nós: com que autoridade você faz essas coisas? Quem lhe deu essa autoridade?
3 Kheh te lehq, Yer suq kawq koz che, “Ngag liz ni hehd haq tawd te khuhd na ngawx sar. Nig hehd kawq yaw khuhq ax ngawx ser.
3 Jesus respondeu:
4 Yod hanr yawd baz tiz sar pid chehd che, muhd nuh kawag lo lag cheawg la, ma hez ver, chaw yad teq pa geh lag cheawg la,” lehz i hehd teq pa haq na che yaog.
4 Quem deu autoridade a João para batizar? Foi Deus ou foram pessoas?
5 I hehd teq pa phoz jehg daq lehq koz che, “‘Muhd nuh kawag lo lag cheawg’ lehd koz ver, ‘Nig hehd a thoq te yawd haq maq yonr cheawg le,’ lehz yawd kawq koz tug yaog.
5 Aí eles começaram a dizer uns aos outros: — O que é que vamos dizer? Se dissermos que foi Deus, ele vai perguntar: “Então por que vocês não creram em João?”
6 ‘Chaw yad teq pa geh lag cheawg’ lehd koz ver, chaw che ve teq pa a nig haq huhx meh ga bag vehr tug yaog. Awg lawn ghod ver Yod hanr awr lehr, Ghig sa ve cuh kar var awg lehz i hehd yonr che yaog,” lehd koz daq che yaog.
6 Mas, se dissermos que foram pessoas, esta multidão vai nos apedrejar, pois eles acham que João era profeta .
7 Kheh te lehq, i hehd teq pa yawd haq kawq koz vid che, “Khar lo lag che nar ngag hehd maq sir,” lehd koz vid che yaog.
7 Por isso responderam: — Nós não sabemos quem deu autoridade a João para batizar.
8 Kheh te lehq, Yer suq liz i hehd haq koz vid che, “Ngag liz kand pax khar lo lag lehq kanx che kheh te che, nig hehd heh te lehq ma koz ax hawg,” lehz i hehd haq kawq koz vid che yaog.
8 Jesus disse:
9 Kheh te lehq, Yer suq chaw awg gha lia haq tawd par hax che kheh te mar vid che, “Chaw te ghad phad yawd a pehx med kho te lehq saw kha ke lar haz lehq, su kho te cad var teq pa haq awg phuhd kawq ghawz cad tug ngar vid lar haz lehq, awg bag muhd mig lo muh chawa ca chehd tod che yaog.
9 Depois Jesus contou esta parábola para o povo:
10 Awg yand gaeg che te yand, kho ngar te var chehd lo yawd gha cawd che awg sir awg no ca ghawez tug, yawd ved awg ceg var te ghad kae pe che yaog. Kho ngar te var u ve awg ceg var u ve haq ghawg phuhz dawz lehq, teq chaweh ma pid lehq ghaq kawq pe che yaog.
10 Quando chegou o tempo da colheita, ele mandou um empregado para receber a sua parte. Mas os lavradores bateram nele e o mandaram de volta sem nada.
11 Awg khaz nuhr te pawz, yawd ved awg ceg var te ghad i hehd chehd lo kawq kae pe che yaog. U ve te ghad haq liz ghawg phuhz dawz lehq kha muhd kha na kaod te gid peg lehq, awg ton kawad kawq pe che yaog.
11 O dono mandou outro empregado, mas eles também bateram nele, depois o trataram de modo vergonhoso e o mandaram de volta sem nada.
12 Kheh te lehq, awg ceg var seh ghad te ghad haq yawd kawq kae pe che yaog. U ve te ghad haq liz ghawg dawz nag vid peg lehq ghaq kog vehr che yaog.
12 Então ele enviou um terceiro empregado, mas os lavradores também bateram nele e o expulsaram.
13 Kheh te ver, kho sehr phad koz che, ‘Ngag khawd-ehg kheh te ver cawd tuawg le. Ngag haq che yad par haq ngag kae pe sar. I hehd teq pa yawd haq yawz yan vawd gha hawg,’ lehd koz che yaog.
13 Aí o dono da plantação pensou: “O que vou fazer? Já sei: vou mandar o meu filho querido. Tenho certeza de que vão respeitá-lo.”
14 Kheh ma khuhd, kho ngar te var u ve teq pa, yad par u ve haq gha mawg lehq koz daq che, ‘Chaw cheawg lehr, awg sinx gha var te ghad yaog. Laor, yawd ved awg sinx a nig gha tug yawd haq dawz vehar veg,’ lehd koz daq che yaog.
14 — Mas, quando os lavradores viram o filho, disseram: “Este é o filho do dono; ele vai herdar a plantação. Vamos matá-lo, e a plantação será nossa.”
15 Kheh te lehq, i hehd yawd haq kho awg bag lo ghawg ve lehq dawz chid bag vehr che yaog.
15 — Então eles jogaram o filho para fora da plantação e o mataram. Aí Jesus perguntou:
16 Yawd lag lehq, kho ngar te var teq pa haq saw dawz vehr lehq, kho u ve yug lehq awg kag awg nuz awr ve chaw teq pa haq kawq ngar vid tug yaog,” lehz Yer suq koz che yaog.
16 Ele virá, matará aqueles homens e dará a plantação a outros lavradores. Então as pessoas que estavam ouvindo disseram: — Que Deus não permita que isso aconteça!
17 Kheh te lehq, Yer suq i hehd teq pa haq ngawx cuhx lar lehq koz vid che,
17 Mas Jesus olhou bem para eles e disse:
18 Huhx meh u ve thag huh kuhd kaq che chaw awr lehr, khod lehq theh vehr tug yaog. Chaw a sug te ghad lehd ma koz, huhx meh u ve che kaq ver lehr, chaw u ve awg mi tehz veh tug yaog,” lehz Yer suq koz vid che yaog.
18 Quem cair em cima dessa pedra ficará em pedaços. E, se a pedra cair sobre alguém, essa pessoa vai virar pó.
19 Liq buhq var he lehq Ghig sa ve paw khod nux teq pa awr lehr, tawd par hax u ve te mar che i hehd haq koz chi chehd che yaog lehz gha sir che yaog. Kheh te lehq, awg yand u ve khuhn yawd haq pheh yug tug te che yaog. Kheh liz, su haq i hehd kuhz che yaog.
19 Os mestres da Lei e os chefes dos sacerdotes sabiam que era contra eles que Jesus havia contado essa parábola e queriam prendê-lo ali mesmo, porém tinham medo do povo.
20 Yer suq haq muhd mig jawd mawd ve kand pax khuhn chid aq vid gha tug, i hehd chaw jaz phehd lehq, yawd tawd yaw yaq che haq ca gha tug chaw daq chaw thed heh te lehq yawd geh kae pe lar che yaog.
20 Então começaram a vigiar Jesus. Pagaram alguns homens para fazerem perguntas a ele. Eles deviam fingir que eram sinceros e procurar conseguir alguma prova contra Jesus. Assim os mestres da Lei e os chefes dos sacerdotes teriam uma desculpa para o prender e entregar nas mãos do Governador romano.
21 Jaz ngawx par u ve teq pa koz che, “Sar lar-og, nawg vawr thed-e ghad mar vid koz vid lehq, chaw yad ve mehz khuhd haq liz maq ngawx che khuhn Ghig sa ve kanx khad haq thed-e ghad cawd aw ghad mar vid cheawg, lehz ngag hehd sir che yaog.
21 Esses homens perguntaram: — Mestre, sabemos que aquilo que o senhor diz e ensina é certo. Sabemos também que o senhor não julga pela aparência e ensina a verdade sobre a maneira de viver que Deus exige.
22 A nig muhd mig jawd mawd nux Kehd sar haq awg khawnr ke vid cawd hawg la, maq ke vid cawd hawg la,” lehd koz na ngawx che yaog.
22 Diga: é ou não é contra a nossa Lei pagar impostos ao Imperador romano?
23 Kheh liz, Yer suq awr lehr, i hehd cud yiq te lehq khuhd na chehd che haq sir lehq koz vid che,
23 Mas Jesus percebeu a má intenção deles e disse:
24 “Phu ted thehq yug vea ngag ngawx-ag. A sug ved awg han, a sug ved awg meh cawg lehq nar,” lehd koz na ngawx gha mehx, “Muhd mig jawd mawd nux Kehd sar ve cawg che yaog,” lehz kawq koz vid che yaog.
24 — Tragam aqui uma moeda. De quem são o nome e a cara que estão gravados nela? — São do Imperador! — responderam eles.
25 Kheh te lehq, Yer suq koz che, “Kheh te ver, muhd mig jawd mawd nux Kehd sar ve med nged ver, muhd mig jawd mawd nux Kehd sar haq pid-oq. Ghig sa ve med nged ver, Ghig sa haq kawq khuhq pid-oq,” lehz kawq koz vid che yaog.
25 Então Jesus disse:
26 Chaw mor nux mehz khuhd suhr huh yawd tawd yaw yaq kig haq ca maq gha. Kheh te lar, yawd yaw khuhq che tawd haq i hehd and lehq taq chuhax chehd chehd che yaog.
26 Eles não puderam conseguir nenhuma prova contra Jesus diante do povo. Por isso ficaram calados, admirados com a resposta dele.
27 Kawq teq tuag che mad cawg hawg ghod che Sar duq kehd chaw ted pehg pehar yawd chehd lo lag lehq koz che,
27 Alguns saduceus , os quais afirmam que ninguém ressuscita, chegaram perto de Jesus
28 “Sar lar-og, Mod ser ngag hehd awg pun che kheh koz buhq ax lar che, chaw te ghad awg mid ma ca lehq, yad mad cawg ser lehq suh vehr ver, awg nax var u ve awg vix var mid ma haq kawq he lehq awg vix var ve awg ceng awg khad gha cawg vid che yaog, lehd koz buhq lar che yaog.
28 e disseram: — Mestre, Moisés escreveu para nós a seguinte
29 Pong lag thad awg vix awg nax suhr ghad cawg che yaog. Awg vix kaog te ghad awg mid ma he lehq yad mad cawg ser huh suh vehr che yaog.
29 Acontece que havia sete irmãos. O mais velho casou e morreu sem deixar filhos.
30 Ni ghad te ghad liz,
30 Então o segundo casou com a viúva,
31 seh ghad te ghad liz yad mid u ve haq he che yaog. Awg vix awg nax suhr ghad kha gag yad mid u ve haq he lehq yad mad cawg he lar haz lehq saw suh vehr che yaog.
31 e depois, o terceiro. E assim a mesma coisa aconteceu com os sete irmãos, isto é, todos morreram sem deixar filhos.
32 Awg khaz nuhr gaeg lehq, yad mid u ve liz suh vehr che yaog.
32 Depois a mulher também morreu.
33 Kheh te cheaq te lehq, kawq teq tuag ver, yad mid u ve te ghad a sug mid ma te tuawg le. Awg lawn ghod ver, i hehd suhr ghad yad mid u ve haq saw he peg che yaog,” lehd koz na ngawx che yaog.
33 Portanto, no dia da ressurreição, de qual dos sete a mulher vai ser esposa? Pois todos eles casaram com ela!
34 Yer suq kawq koz che, “A meha mig gig cheaq chehd che chaw teq pa awr lehr, awg phad mawd awg mid ma he daq lehq na ka pawehd te che cawg che yaog.
34 Jesus respondeu:
35 Kheh ma khuhd, awg khaz nuhr ve teq coaq suh kig lo kawq teq tuag che ted ceng haq gha kenr che chaw teq pa awr lehr, awg phad mawd awg mid ma he daq lehq na ka pawehd te che mad kawq cawg vehr che yaog.
35 Mas as pessoas que merecem alcançar a ressurreição e a vida futura não vão casar lá,
36 Suh kig lo i hehd teq pa kawq tea tuag vehr cheaq te lehq Ghig sa ve muhd nuh maq cuh yad heh phehq vehr che yaog. Suh che ted ceng i hehd khuhn mad kawq cawg vehr cheaq te lehq Ghig sa ve awg yad awg dug phehq vehr che yaog.
36 pois serão como os anjos e não poderão morrer. Serão filhos de Deus porque ressuscitaram.
37 Suh vehr che chaw kawq teq tuag che awg lawn, Mod ser liz a chud bid haq a mir toq che awg lawn buhq thad huh pheq mar lar che yaog. Yawd awr lehr Jawd mawd Ghig sa haq, Ar brar hanr ve Ghig sa, Id caq ve Ghig sa he lehq Yar koq ve Ghig sa phehq che yaog, lehd koz lar che yaog.
37 E Moisés mostra claramente que os mortos serão ressuscitados. Quando fala do espinheiro que estava em fogo, ele escreve que o Senhor é “o Deus de Abraão, o Deus de Isaque e o Deus de Jacó.”
38 Ghig sa awr lehr, suh vehr che chaw teq pa ve Ghig sa phehq che ma hez. Teq chehd che chaw teq pa ve Ghig sa phehq che yaog. Yawd haq te lehq, suh vehr che chaw awg gha lia teq chehd che yaog,” lehz koz vid che yaog.
38 Isso mostra que Deus é Deus dos vivos e não dos mortos, pois para ele todos estão vivos.
39 Kheh te lehq, liq buhq var teq pa ted pehg koz che, “Sar lar-og, nawg koz cheawg lehr cawd jad vehr che yaog,” lehd kawq koz vid che yaog.
39 Aí alguns mestres da Lei disseram: — Boa resposta, Mestre!
40 Kheh te lehq, i hehd teq pa te ghad-eg liz, Yer suq haq kawq na ngawx maq pir vehr che yaog.
40 E não tinham coragem de lhe fazer mais perguntas.
41 Kheh te lehq, yawd i hehd teq pa haq na lehq koz che, “Khreq awr lehr, Dar viq ve yad yaog, lehz a thoq te su koz cheawg le.
41 Em seguida Jesus perguntou a eles:
42 Awg lawn ghod ver, Dar viq yawd awg ton koz che,
42 Pois o próprio Davi diz assim no livro de Salmos:
43 Nawg ved cand par teq pa haq nawg ved khi huhx lo nawg ved khi tar kig ngag yug tea peg thad kha gag,
43 até que eu ponha os seus inimigos
44 Kheh te lehq, Dar viq liz yawd haq Jawd mawd lehd koz ver, khawd-ehg te lehq yawd ved yad te ghag le,” lehz na ngawx che yaog.
44 Se Davi chama o Messias de Senhor, como é que o Messias pode ser descendente de Davi?
45 Chaw kha peh vad-ag phoz na chehd-ag huh, yawd awg laq ghuhd teq pa haq koz vid che,
45 O povo todo estava escutando, e Jesus disse aos discípulos:
46 “Liq buhq var teq pa haq sa tiq kha nehax tar-oq. I hehd awr lehr, a poq yehg maq te che haq deh lehq ca te tod gad lehq kax khuhn lo liz, su i hehd haq yawz yan ax vid gad lehq bon lawg kig awg khuhn lo liz awg mig awg phond cawg che mi khuhd haq mi lehq thi cad thi dawg kig huh liz, awg mig awg phond cawg che mi kig haq lehax i hehd ca mi gad che yaog.
46 — Cuidado com os
47 Chaw che ve teq pa awr lehr, meh chuhd ma ve yehg liz pha yax te lehq, yawd ved vend bax maq gha tuhaz tug bon pehz muh mehz te lawg che yaog. Suaq keh lex lehq ir jad che toq haq i hehd teq pa gha khanr tug yaog,” lehd koz vid che yaog.
47 Exploram as viúvas e roubam os seus bens; e, para disfarçar, fazem orações compridas. Portanto, o castigo que eles vão sofrer será pior ainda!
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.