João 9

Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Yer suq yaq kaw kae tod che te yand, pawag thad loar mehz cox vehr che chaw te ghad haq yawd gha mawg che yaog.
1 Enquanto Jesus caminhava, viu um homem cego de nascença.
2 Awg yand u ve khuhn, yawd ved awg laq ghuhd teq pa koz che, “Rar bid-og. Chaw che te ghad pawag thad loar mehz cox vehr che awr lehr, a sug ved vend bax haq te lehq le. Yawd ved vend bax haq te lehq la. Awr pa awr ye ve vend bax haq te lehq la,” lehz yawd haq na ngawx che yaog.
2 E os seus discípulos perguntaram: — Mestre, quem pecou para que este homem nascesse cego? Ele ou os pais dele?
3 Yer suq kawq koz che, “Yawd ved vend bax haq te che ma hez. Awr pa awr ye ve vend bax haq te che liz ma hez. Yawd awg khuhn lo Ghig sa ve kanx teq pa kha sehax maw vid tug awg pun yawd che kheh phehq che yaog.
3 Jesus respondeu:
4 Ngag haq lag peha che phad ve kanx teq pa haq muhd kaw huh a nig gha te che yaog. Chaw te ghad-eg liz kanx te maq gha che muhd khax ve awg yand gag vehr tug yaog.
4 É necessário que façamos as obras daquele que me enviou enquanto é dia; a noite vem, quando ninguém pode trabalhar.
5 Ngag awr lehr mig gig koar chehd ser che awg yand awg khuhn, mig gig ve awg ghiz phehq che yaog,” lehd yawd koz che yaog.
5 Enquanto estou no mundo, sou a luz do mundo.
6 Che kheh koz peg khaz nuhr, mig kag huh yawd cux ghig pheq puhr lehq a jeq nehz te peg lehq, chaw u ve te ghad ve mehz sir haq gehz vid che yaog.
6 Depois de dizer isso, Jesus cuspiu na terra, fez lama com a saliva e com a lama untou os olhos do cego.
7 “Sid lonr ghig po lo kae lehq chuhd kha-oq,” lehz Yer suq yawd haq koz vid che yaog. (Sid lonr lehd koz che cuhx kig awr lehr, Kae pe vehor lehd koz gad che yaog.) Kheh te lehq yawd kae lehq ca chuhd kha che yaog. Awg yand u ve haq, yawd mehz mawg vehr lehq yawd ved yehg lo kawaq che yaog.
7 Então disse ao cego: Siloé quer dizer “Enviado”. O cego foi, lavou-se e voltou vendo.
8 Kheh te lehq, yawd ved yehg awg pad awg ki huh chehd che chaw teq pa he lehq yawd lawg cad chehd che haq gha mawg jaw che chaw teq pa koz che, “Chaw che ve phad awr lehr, pong lag thad mi lar lehq lawg cad chehd che chaw te ghad ma hez hawg la,” lehd koz daq che yaog.
8 Então os vizinhos e os que antes o conheciam de vista, como mendigo, perguntavam: — Não é este o que ficava sentado pedindo esmolas?
9 Ted pehg pehar koz che, “Yawd yaog.” Ted pehg pehar koz che, “Yawd ma hez. Yawd haq sur che chaw te ghad yaog,” lehd koz daq che yaog. Kheh ma khuhd, yawd awg ton koz che, “Nig hehd koz daq chehd che chaw awr lehr ngag yaog,” lehd koz che yaog.
9 Uns diziam: — É ele. Outros: — Não, mas se parece com ele. O homem dizia: — Sou eu.
10 Kheh te cheaq te lehq i hehd koz che, “Kheh te ver, nawg ved mehz sir khawd-ehg kheh te kawq mawg gha vehr cheawg le,” lehz yawd haq na ngawx che yaog.
10 Então lhe perguntaram: — Como foram abertos os seus olhos?
11 Yawd kawq koz che, “Yer suq meh che chaw te ghad a jeq nehz te lehq, ngag ved mehz sir haq gehz ax peg lehq, ‘Sid lonr ghig po lo kae lehq chuhd khaoq,’ lehz ngag haq koz ax che yaog. Kheh te cheaq te lehq, ngag ca chuhd kha che te yand mehz mawg vehr che yaog,” lehd yawd i hehd haq koz vid che yaog.
11 Ele respondeu: — O homem chamado Jesus fez lama, passou nos meus olhos e disse: “Vá ao tanque de Siloé e lave-se.” Então fui, lavei-me e estou vendo.
12 I hehd kawq koz che, “Yawd khar lo kae le,” lehz chaw u ve te ghad haq na ngawx che te yand, “Ngag maq sir,” lehd yawd kawq koz vid che yaog.
12 Eles perguntaram: — Onde está ele? Respondeu: — Não sei.
13 Chaw u ve teq pa awr lehr, mehz cox jaw che chaw u ve te ghad haq Phar rir sehd teq pa chehd lo sir kae che yaog.
13 Levaram aos fariseus aquele que antes era cego.
14 Yer suq a jeq nehz te lehq yawd ved mehz sir haq mawg vehr vid gha che teq ni awr lehr, Sa ba to awg ni phehq che yaog.
14 E era sábado o dia em que Jesus fez a lama e lhe abriu os olhos.
15 Yawd ved mehz sir khawd-ehg kheh te kawq mawg gha vehr che awg lawn Phar rir sehd teq pa yawd haq te pawz kawq na ngawx che te yand, yawd kawq koz che, “Ngag ved mehz sir haq yawd a jeq nehz gehz ax lehq, ngag ca chuhd kha che te yand mehz mawg vehr che yaog,” lehd yawd i hehd haq koz vid che yaog.
15 Então os fariseus lhe perguntaram outra vez como podia ver. Ele respondeu: — Ele pôs lama sobre os meus olhos, lavei-me e estou vendo.
16 Kheh te lehq, Phar rir sehd awg mor khuhn ve ted pehg pehar koz che, “Chaw u ve phad awr lehr Ghig sa lo lag che ma hez. Awg lawn ghod ver, Sa ba to awg ni thad yawd maq ce maq kan,” lehd koz che yaog. Kheh ma khuhd, ted pehg pehar koz che, “Vend bax yad te ghad awr lehr, che kheh te che awg hez teq pa haq khawd-ehg kheh te gha tuawg le,” lehd koz daq che yaog. Kheh te lehq, i hehd te ghad he lehq te ghad duhd khad maq hawr daq che yaog.
16 Por isso, alguns dos fariseus diziam: — Esse homem não é de Deus, porque não guarda o sábado. Mas outros diziam: — Como pode um homem pecador fazer sinais como estes? E houve divisão entre eles.
17 Kheh te cheaq te lehq, mehz cox jaw che chaw haq i hehd te pawz kawq koz vid che, “Nawg ved mehz sir haq yawd mawg vehr vid gha che haq te lehq chaw u ve te ghad awg lawn nawg khawd-ehg kheh koz tuawg le,” lehz na ngawx che yaog. Yawd awr lehr, “Chaw u ve phad awr lehr Ghig sa ve cuh kar var phehq che yaog,” lehd yawd kawq koz khuhq vid che yaog.
17 De novo perguntaram ao cego: — O que você diz a respeito dele, uma vez que lhe abriu os olhos? Ele respondeu: — É um profeta.
18 Kheh ma khuhd, Yud daq chaw ve awg hox awg nax teq pa awr lehr, mehz mawg vehr che chaw te ghad ve awr pa awr ye haq mad kug na ser kheh ceh yawd awr lehr awg kawd maq thad loar mehz cox lehq awg khaz nuhr mehz kawq mawg gha vehr che haq i hehd maq yonr.
18 Os judeus não acreditaram que ele tinha sido cego e que agora podia ver, enquanto não chamaram os pais dele
19 I hehd awr lehr, awr pa awr ye haq koz vid che, “Che phad awr lehr nig mag ved yad par yaog la. Pawag thad loar mehz cox che lehz nig mag koz che awr lehr, che te ghad yaog la. Kheh te ver, a meha khawd-ehg kheh te lehq yawd mehz mawg vehr cheawg le,” lehz na ngawx che yaog.
19 e lhes perguntaram: — É este o filho de vocês, que vocês dizem que nasceu cego? Como é que agora ele está vendo?
20 Yawd ved awr pa awr ye kawq koz che, “Che phad awr lehr, ngag nid-ag ve yad par phehq lehq pawag thad loar mehz cox var phehq che haq ngag nid-ag sir chehd che yaog.
20 Então os pais responderam: — Sabemos que este é o nosso filho e que nasceu cego,
21 Kheh liz, a meha khawd-ehg kheh te lehq yawd mehz kawq mawg gha vehr che haq ngag nid-ag maq sir. Yawd ved mehz sir haq a sug mawg vehr vid che haq liz ngag nid-ag maq sir. Yawd haq na ngawx-oq. Yawd ir vehr che yaog. Yawd ved awg ton awg lawn yawd koz ax tug yaog,” lehd koz vid che yaog.
21 mas não sabemos como agora está vendo. E também não sabemos quem lhe abriu os olhos. Perguntem a ele, pois já tem idade e poderá falar por si mesmo.
22 Yawd ved awr pa awr ye che kheh koz che awr lehr, Yud daq chaw ve awg hox awg nax teq pa haq kuhz cheaq te lehq koz che yaog. Awg lawn ghod ver, Yer suq awr lehr Khreq phehq che yaog lehd koz lehq khanr yug che chaw a sug te ghad haq lehd ma koz, i hehd ve bon awg mor awg khuhn ghaq tuhz tug yaog lehz, Yud daq chaw ve awg hox awg nax teq pa jehg chez lar peg che yaog.
22 Os pais dele disseram isso porque estavam com medo dos judeus, pois estes já tinham combinado que, se alguém confessasse que Jesus era o Cristo, seria expulso da sinagoga.
23 Kheh te cheaq te lehq, awr pa awr ye koz che, “Yawd ir vehr che yaog. Yawd haq na ngawx-oq,” lehd koz vid che yaog.
23 Foi por isso que os pais dele disseram: “Ele já tem idade e poderá falar por si mesmo.”
24 Kheh te lehq i hehd awr lehr, mehz cox jaw che chaw haq te pawz kawq kug veha lehq koz che, “Ghig sa haq lehax chid ir chid muh vid-oq. Chaw u ve awr lehr, vend bax yad phehq che haq ngag hehd sir che yaog,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
24 Então chamaram, pela segunda vez, o homem que tinha sido cego e lhe disseram: — Diga a verdade diante de Deus; nós sabemos que esse homem é pecador.
25 Awg yand u ve haq yawd kawq koz che, “Yawd vend bax yad lehq nar, ma hez lehq nar, ngag maq sir. Ted ceng haq ngag sir che yaog. Awg kawd maq thad ngag mehz cox che liz, a meha ngag mehz mawg vehr che yaog,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
25 Ele respondeu: — Se é pecador, não sei. Uma coisa sei: eu era cego e agora vejo.
26 I hehd kawq koz che, “Yawd nawg haq khawd-ehg kheh tea cheawg le. Nawg ved mehz sir haq yawd khawd-ehg kheh te lehq kawq mawg vehr vid gha cheawg le,” lehz yawd haq na ngawx che yaog.
26 Perguntaram-lhe outra vez: — O que ele fez a você? Como lhe abriu os olhos?
27 Yawd kawq koz che, “Ar sind heh ngag nig hehd haq koz ax peg che liz nig hehd maq na. A thoq te lehq nig hehd te pawz kawq kad gad ser-a le. Nig hehd liz, yawd ved awg laq ghuhd te gad lehq la,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
27 Ele respondeu: — Já lhes disse, mas vocês não ouviram. Por que querem ouvir outra vez? Por acaso vocês também querem se tornar discípulos dele?
28 I hehd yawd haq kha muhd kha na koz lehq, “Nawg awr lehr yawd ved awg laq ghuhd phehq che yaog. Ngag hehd awr lehr, Mod ser ve awg laq ghuhd phehq che yaog.
28 Então o insultaram e lhe disseram: — Discípulo dele é você! Nós somos discípulos de Moisés.
29 Ghig sa awr lehr Mod ser haq tawd yaw vid lar che haq ngag hehd sir che yaog. Kheh ma khuhd, chaw che phad khar lo lag che haq ngag hehd maq sir,” lehd koz che yaog.
29 Sabemos que Deus falou a Moisés, mas este nem sabemos de onde é.
30 Yawd kawq koz che, “Yawd ngag ved mehz sir haq mawg vehr vid gha che liz, yawd khar lo lag che haq nig hehd maq sir che awr lehr, and tug cawg che yaog.
30 O homem respondeu: — É estranho que vocês não saibam de onde ele é, mas ele me abriu os olhos.
31 Ghig sa awr lehr, vend bax yad teq pa ve tawd khuhd haq maq na yug che haq a nig sir che yaog. Kheh ma khuhd, chaw te ghad ghad Ghig sa haq yawz yan lehq yawd ved a lor haq te ver, chaw u ve te ghad ve tawd khuhd haq Ghig sa na yug che yaog.
31 Sabemos que Deus não atende a pecadores. Pelo contrário, se alguém teme a Deus e pratica a sua vontade, a este atende.
32 Muhd kawr mig yaq thad loar tanr lehq yaq ni kha gag, pawag thad liz mehz cox chehd che chaw haq su mehz kawq mawg vehr vid gha che, chaw te ghad-eg liz ma kad jaw.
32 Desde que o mundo existe, jamais se ouviu que alguém tenha aberto os olhos a um cego de nascença.
33 Chaw u ve te ghad awr lehr, Ghig sa lo lag che ma hez ver, yawd teq chaweh liz te maq gha,” lehd i hehd haq koz vid che yaog.
33 Se este homem não fosse de Deus, não poderia ter feito nada.
34 I hehd kawq koz che, “Nawg awr lehr vend bax kha peh cawg che awg khuhn pawag liz, nawg ngag hehd haq mar cheawg la,” lehd koz vid lehq, yawd haq i hehd Yud daq chaw ve bon mor awg khuhn ghaq tuhz vid che yaog.
34 Mas eles disseram: — Você nasceu cheio de pecado e quer nos ensinar? E o expulsaram.
35 Chaw u ve haq su ghaq tuhz vid che awg lawn haq Yer suq gha kad lehq, yawd haq ca mawg che te yand, “Chaw yad ve Yad phu haq nawg yonr cheawg la,” lehz Yer suq yawd haq na ngawx che yaog.
35 Jesus ouviu que eles tinham expulsado o homem. Ao encontrá-lo, perguntou:
36 “Jawd mawd-og, yawd haq ngag gha yonr tug, Chaw yad ve Yad phu awr lehr a suawg le,” lehz na ngawx che yaog.
36 Ele respondeu: — Quem é, Senhor, para que eu creia nele?
37 Yer suq kawq koz che, “Nawg yawd haq gha mawg vehr che yaog. A meha nawg haq tawd yaw chehd che awr lehr yawd yaog,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
37 E Jesus lhe disse:
38 “Jawd mawd-og, ngag yonr che yaog,” lehz yawd koz lehq Yer suq haq a kor pi che yaog.
38 Então ele afirmou: — Eu creio, Senhor! E o adorou.
39 Awg yand u ve khuhn Yer suq koz che, “Mehz mad mawg che chaw teq pa mehz mawg tug he lehq mehz mawg che chaw teq pa mehz cox tug, suhx jehg tug awg pun mig gig khod-aq lo ngag lag che yaog,” lehz koz che yaog.
39 Jesus continuou: —
40 Yawd awg pad huh chehd chehd che Phar rir sehd teq pa tawd u ve haq gha kad che te yand, “Ngag hehd liz mehz cox var phehq cheawg la,” lehz yawd haq na ngawx che yaog.
40 Alguns dos fariseus que estavam perto dele perguntaram-lhe: — Por acaso também nós somos cegos?
41 Yer suq kawq koz che, “Nig hehd mehz cox var phehq cehg mag ver, nig hehd awr lehr vend bax cawg tug ma hez. Kheh ma khuhd, ‘Ngag hehd mehz mawg chehd che yaog,’ lehz a meha nig hehd koz cheaq te lehq, nig hehd vend bax cawg chehd che yaog.
41 Jesus respondeu:

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.