João 4
Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NTLH
1 — ausente —
1 Os fariseus ouviram dizer que Jesus estava ganhando mais discípulos e batizava mais pessoas do que João.
2 — ausente —
2 (De fato, não era Jesus quem batizava, e sim os seus discípulos.)
3 Yud daq muhd mig lo yawd tuhez lehq, Gar liq lehd muhd mig lo te pawz kawq kae che yaog.
3 Quando Jesus ficou sabendo disso, saiu da Judeia e voltou para a Galileia.
4 Yawd awr lehr Sar mar riq muhd mig haq gha phanr kae cawd che yaog.
4 No caminho, ele tinha de passar pela região da Samaria.
5 Kheh te cheaq te lehq, Sar mar riq muhd mig awg khuhn cawg che Sud khar meh che med te med lo yawd gaeg che yaog. Med u ve awr lehr, Yar koq yawd ved yad par Yod sehq haq pid lar haz che mig gig te pez haq ned che yaog.
5 Ele chegou a uma cidade da Samaria, chamada Sicar, que ficava perto das terras que Jacó tinha dado ao seu filho José.
6 U huh Yar koq ve nang baw cawg che yaog. Yer suq yaq kaw tod lag che teq chuhd cheaq te lehq, nang baw awg pad huh mi chehd che yaog. Awg yand u ve awr lehr, muhd kaw cuhaz te yand cawd che yaog.
6 Ali ficava o poço de Jacó. Era mais ou menos meio-dia quando Jesus, cansado da viagem, sentou-se perto do poço.
7 Sar mar riq yad mid te ghad a kaz ca khoag che yaog. Yer suq awr lehr, “Ngag haq a kaz a cehax tawa laoq,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
7 Uma mulher samaritana veio tirar água, e Jesus lhe disse:
8 U ve awg yand khuhn yawd ved awg laq ghuhd teq pa awr lehr, med khuhn cad tug ca vig veh vehr che yaog.
8 (Os discípulos de Jesus tinham ido até a cidade comprar comida.)
9 Sar mar riq yad mid kawq koz che, “Nawg Yud daq chaw phehq liz, a thoq te ngag Sar mar riq yad mid geh a kaz lawg dawg cheawg le,” lehd yawd haq koz vid che yaog. Awg lawn ghod ver, Yud daq chaw he lehq Sar mar riq chaw teq pa awr lehr awg chawd maq te daq cheaq te lehq che kheh koz che yaog.
9 A mulher respondeu: — O senhor é judeu, e eu sou samaritana. Então como é que o senhor me pede água? (Ela disse isso porque os judeus não se dão com os samaritanos.)
10 Yer suq kawq koz che, “Ghig sa pehar che laq sawnr he lehq ‘Ngag haq a kaz a cehax tawa laoq,’ lehz nawg haq koz ax che chaw haq nawg sir ver, nawg yawd geh lawg tug yaog. Kheh te lehq, yawd liz nawg haq co ha teq vid gha che a kaz tawa tug yaog,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
10 Então Jesus disse:
11 Yad mid u ve kawq koz che, “Jawd mawd-og, nawg a kaz nex tug teq chaweh liz mad cawg. Nang baw che nax jad che yaog. Co ha teq vid gha che a kaz haq nawg khar lo gha tuawg le.
11 Ela respondeu: — O senhor não tem balde para tirar água, e o poço é fundo. Como é que vai conseguir essa água da vida?
12 A nig ved awr pa Yar koq awr lehr, nang baw che ngag hehd haq pehar lar che yaog. Yawd awg ton liz, yawd ved awg yad awg dug teq pa liz, yawd ved ced cag teq pa liz, nang baw che haq dawg che yaog. Nawg awr lehr yawd haq keh ir che lehq la,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
12 Nosso antepassado Jacó nos deu este poço. Ele, os seus filhos e os seus animais beberam água daqui. Será que o senhor é mais importante do que Jacó?
13 Yer suq kawq koz che, “A kaz che haq kha dawg che chaw awr lehr, a kaz kawq sex tug yaog.
13 Então Jesus disse:
14 Kheh ma khuhd, ngag yawd haq pid tug a kaz haq kha dawg che chaw awr lehr, te pawz-a liz a kaz mad kawq sex. Ngag yawd haq pid tug a kaz awr lehr, yawd awg khuhn co tiq ha tiq tuhaz che a kaz khuh phehq tug yaog,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
14 mas a pessoa que beber da água que eu lhe der nunca mais terá sede. Porque a água que eu lhe der se tornará nela uma fonte de água que dará vida eterna.
15 Yad mid u ve kawq koz che, “Jawd mawd-og, ngag a kaz maq gha kawq sex tug he lehq chuhr huh a kaz maq gha kawq khoag tug, a kaz u ve ted ceng ngag haq a cehax pehar laoq,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
15 Então a mulher pediu: — Por favor, me dê dessa água! Assim eu nunca mais terei sede e não precisarei mais vir aqui buscar água.
16 Yer suq awr lehr, “Nawg ved awg phad mawd haq ca kug veha lehq chuhr huh kawq lar-oq,” lehz yawd haq koz vid che te yand,
16 — Vá chamar o seu marido e volte aqui! — ordenou Jesus.
17 “Ngag awg phad mawd mad cawg,” lehz yad mid u ve yawd haq kawq koz vid che yaog.
17 — Eu não tenho marido! — respondeu a mulher. Então Jesus disse:
18 Awg lawn ghod ver, nawg awg phad mawd ngad ghad cawg jaw peg lehq, a meha nawg geh chehd chehd che te ghad awr lehr nawg ved awg phad mawd ma hez. Nawg che kheh koz che awr lehr, cawd jad che yaog,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
18 pois já teve cinco, e este que você tem agora não é, de fato, seu marido. Sim, você falou a verdade.
19 Yad mid u ve kawq koz che, “Jawd mawd-og, nawg awr lehr Ghig sa ve cuh kar var phehq che yaog lehz a meha ngag gha sir che yaog.
19 A mulher respondeu: — Agora eu sei que o senhor é um
20 Ngag hehd ve a pux a pi teq pa awr lehr, keh dig che awg thag huh Ghig sa haq a kor pi che yaog. Kheh ma khuhd, Yer ruq sar lehnr med awg khuhn lehax Ghig sa haq a kor gha pi cawd che yaog lehd nig hehd Yud daq chaw koz che yaog,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
20 Os nossos antepassados adoravam a Deus neste monte , mas vocês, judeus, dizem que Jerusalém é o lugar onde devemos adorá-lo.
21 Yer suq koz che, “Yad mid-og, ngag koz che tawd khuhd haq yonr-oq. Keh dig che ted dig awg thag huh lehd ma koz, Yer ruq sar lehnr med awg khuhn lehd ma koz, Awr pa Ghig sa haq u huh nig hehd a kor maq pi tug ve awg yand gag tug yaog.
21 Jesus disse:
22 Nig hehd awr lehr, nig hehd maq sir che haq a kor pi che yaog. Ngag hehd awr lehr, ngag hehd sir lar che haq a kor pi che yaog. Awg lawn ghod ver, thaer khuhq che ted ceng awr lehr, Yud daq chaw teq pa geh lag che yaog.
22 Vocês, samaritanos, não sabem o que adoram, mas nós sabemos o que adoramos porque a salvação vem dos judeus.
23 Kheh ma khuhd, awg cehg mag a kor pi che chaw teq pa awr lehr, co ha awg khuhn he lehq awg cehg mag cawd che awg khuhn Awr pa Ghig sa haq a kor pi tug awg yand gag vehr chehd lehq, a meha liz gag vehr che yaog. Awg lawn ghod ver, Awr pa Ghig sa awr lehr, yawd haq a kor pi tug u kheh te a kor pi che chaw teq pa haq ca chehd che yaog.
23 Mas virá o tempo, e, de fato, já chegou, em que os verdadeiros adoradores vão adorar o Pai em espírito e em verdade. Pois são esses que o Pai quer que o adorem.
24 Ghig sa awr lehr awg ha phehq che yaog. Kheh te lehq, yawd haq a kor pi che chaw teq pa awr lehr, co ha awg khuhn he lehq awg cehg mag cawd che awg khuhn a kor gha pi che yaog,” lehd yawd haq koz vid che yaog.
24 Deus é Espírito, e por isso os que o adoram devem adorá-lo em espírito e em verdade.
25 Yad mid u ve kawq koz che, “Mir six yaq lag tug haq ngag sir che yaog. Yawd lag gag che te yand, yawd a nig haq awg ceng gha lia koz mar ax tug yaog,” lehz Yer suq haq koz vid che yaog. (Mir six yaq lehd koz che awr lehr, Khreq haq koz che yaog.)
25 A mulher respondeu: — Eu sei que o
26 Yer suq kawq koz che, “Nawg haq tawd yaw chehd che ngag awr lehr, yawd yaog,” lehz yad mid u ve haq koz vid che yaog.
26 Então Jesus afirmou:
27 Awg yand u ve khuhn yawd ved awg laq ghuhd teq pa kawq gag vehr lehq, yad mid geh yawd tawd yaw daq chehd che haq i hehd and che yaog. Kheh ma khuhd, “Nawg a thoq haq he gad lehq le. A thoq te yawd geh nawg tawd yaw daq chehd cheawg le,” lehz te ghad-eg liz maq na ngawx.
27 Naquele momento chegaram os seus discípulos e ficaram admirados, pois ele estava conversando com uma mulher. Mas nenhum deles perguntou à mulher o que ela queria. E também não perguntaram a Jesus por que motivo ele estava falando com ela.
28 Kheh te lehq, yad mid u ve awr lehr, yawd ved a kaz mawq khu haq teh lar haz lehq, med awg khuhn lo koeq lehq med yad teq pa haq koz vid che,
28 Em seguida, a mulher deixou ali o seu pote, voltou até a cidade e disse a todas as pessoas:
29 “Ngag kha te jaw che awg lawn awg gha lia ngag haq koz ax vehr che chaw te ghad haq ca ngawx laoq. Yawd awr lehr Khreq phehq che lehq nar,” lehd koz vid che yaog.
29 — Venham ver o homem que disse tudo o que eu tenho feito. Será que ele é o Messias?
30 I hehd med khuhn tuhez lehq Yer suq chehd lo lag che yaog.
30 Muitas pessoas saíram da cidade e foram para o lugar onde Jesus estava.
31 Awg yand u ve awg khuhn awg laq ghuhd teq pa koz che, “Rar bid-og, cad tug a cehax cad-oq,” lehz yawd haq lawg khawx che yaog.
31 Enquanto isso, os discípulos pediam a Jesus: — Mestre, coma alguma coisa!
32 Kheh ma khuhd, yawd awr lehr, “Nig hehd maq sir che cad tug ngag cawg che yaog,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
32 Jesus respondeu:
33 Kheh te lehq, awg laq ghuhd teq pa koz che, “Chaw ted pehg pehar yawd haq cad tug lag car vid lehq nar,” lehz te ghad he lehq te ghad na daq che yaog.
33 Então os discípulos começaram a perguntar uns aos outros: — Será que alguém já trouxe comida para ele?
34 Yer suq kawq koz che, “Ngag haq peha che phad ve a lor haq te lehq, yawd ved kanx haq te peg che awr lehr, ngag ved cad tug phehq che yaog.
34 — A minha comida — disse Jesus — é fazer a vontade daquele que me enviou e terminar o trabalho que ele me deu para fazer.
35 Har pa uhg lehd gaeg ver, cag ghiq che awg yand gaeg tug yaog lehz nig hehd koz che ma hez hawg la. Kheh ma khuhd, ngawx lor, ngag nig hehd haq koz ax laq, ha teq pa haq chid ngawx-oq. A meha liz cag ghiq tug a cag meh vehr lehq six-i ghad phehq vehor.
35 Vocês costumam dizer: “Daqui a quatro meses teremos a colheita.” Mas olhem e vejam bem os campos: o que foi plantado já está maduro e pronto para a colheita.
36 Ti sehr phad he lehq ghiq sehr phad teq geha gha ha lehg tug, cag ghiq sehr phad awr lehr ghad phuhd gha chehd vehr lehq co tiq ha tiq awg pun awg sir ghawz ke chehd vehr che yaog.
36 Quem colhe recebe o seu salário, e o resultado do seu trabalho é a vida eterna para as pessoas. E assim tanto o que semeia como o que colhe se alegrarão juntos.
37 Kheh te cheaq te lehq, ‘Te ghad ti lehq te ghad ghiq che yaog,’ lehd koz che tawd te khuhd awr lehr, che haq cawd daq jad che yaog.
37 Porque é verdade o que dizem: “Um semeia, e outro colhe.”
38 Nig hehd kanx maq gha te lar kig huh ngag nig hehd haq cag ca ghiq pe che yaog. Su kanx te lar lehq, i hehd te lar che kanx u ve ve ghiq kig awg khuhn nig hehd geh vehor,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
38 Eu mandei vocês colherem onde não trabalharam; outros trabalharam ali, e vocês aproveitaram o trabalho deles.
39 Yad mid u ve awr lehr, “Ngag kha te jaw che awg lawn awg gha lia yawd ngag haq koz ax che yaog,” lehz sax khiz khanr che haq te lehq, med u ve awg khuhn chehd che Sar mar riq chaw laex ghad Yer suq haq yonr che yaog.
39 Muitos samaritanos daquela cidade creram em Jesus porque a mulher tinha dito: “Ele me disse tudo o que eu tenho feito.”
40 Kheh te cheaq te lehq, Sar mar riq chaw teq pa yawd chehd lo lag gag thad, i hehd geh chehd tug yawd haq lawg khawx che yaog. Kheh te lehq, yawd u huh niq ni chehd che yaog.
40 Quando os samaritanos chegaram ao lugar onde Jesus estava, pediram a ele que ficasse com eles, e Jesus ficou ali dois dias.
41 Kheh te lehq, yawd ved tawd khuhd haq te lehq u ve haq keh mad-ag che chaw laex ghad liz kawq yonr che yaog.
41 E muitos outros creram por causa da mensagem dele.
42 I hehd awr lehr yad mid u ve haq koz vid che, “Nawg ved tawd khuhd haq lehax te lehq ngag hehd yonr che ma hez. Awg lawn ghod ver, ngag hehd awg ton yawd ved tawd khuhd haq ngag hehd gha kad lehq, chaw cheawg lehr mig gig yad teq pa ve Thaer khuhq par awg cehg mag phehq che haq ngag hehd sir che yaog,” lehd koz che yaog.
42 Eles diziam à mulher: — Agora não é mais por causa do que você disse que nós cremos, mas porque nós mesmos o ouvimos falar. E sabemos que ele é, de fato, o Salvador do mundo.
43 Yer suq u huh niq ni chehd peg khaz nuhr, Gar liq lehd muhd mig lo kae che yaog.
43 Depois de ficar dois dias ali, Jesus foi para a região da Galileia.
44 Awg lawn ghod ver, Ghig sa ve cuh kar var awr lehr, a sug yawd ved muhd mig awg khuhn awg mig awg phond mad cawg lehz, Yer suq yawd awg ton sax khiz khanr jaw che yaog.
44 Pois, como ele mesmo disse: “Um profeta não é respeitado na sua própria terra.”
45 Kheh ma khuhd, yawd Gar liq lehd muhd mig lo gaeg che te yand, Gar liq lehd chaw teq pa yawd haq haq yug che yaog. Awg lawn ghod ver, chaw u ve teq pa awr lehr, Yer ruq sar lehnr med lo Par sar khar pawehd awg khuhn kae jaw lehq, pawehd u ve awg khuhn yawd kha te che awg hez teq pa haq gha mawg vehr che haq te lehq yaog.
45 Quando chegou à Galileia, os moradores dali o receberam bem. É que eles tinham ido à Festa da Páscoa , em Jerusalém, e tinham visto tudo o que Jesus havia feito lá.
46 Kheh te lehq, a kaz haq yawd a pehx med ghig phehaq vid vehr che ted kag, Gar liq lehd muhd mig Kar naq khaz khuhn yawd te pawz kawq gag che yaog. Awg yand u ve haq, Kar per nar unr med awg khuhn lo chehd che jawd mawd haq kanx te vid var chaw ir te ghad ve yad par nag chehd che yaog.
46 Jesus voltou a Caná da Galileia, onde havia transformado água em vinho. Estava ali um alto funcionário público que morava em Cafarnaum. Ele tinha em casa um filho doente.
47 Yer suq awr lehr, Yud daq muhd mig lo tu lehq Gar liq lehd muhd mig lo lag gag vehr che awg lawn haq jawd mawd ve kanx te var u ve gha kad che te yand, yawd ved yad par suh vehr tez cheaq te lehq, Yer suq lag lehq yawd haq ghu na vid tug, yawd Yer suq haq ca lawg khawx-ag che yaog.
47 Quando ouviu dizer que Jesus tinha vindo da Judeia para a Galileia, foi pedir a ele que fosse a Cafarnaum e curasse o seu filho, que estava morrendo.
48 Kheh te lehq Yer suq koz che, “Nig hehd awg hez he lehq and tug teq pa haq maq gha mawg ver, nig hehd ca yonr tug ma hez,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
48 Jesus disse ao funcionário:
49 “Jawd mawd-og, ngag ved yad maq suh ser huh a cehax lar-oq,” lehz jawd mawd ve kanx te var u ve yawd haq koz vid che yaog.
49 Ele respondeu: — Senhor, venha depressa, antes que o meu filho morra!
50 Yer suq kawq koz che, “Koeq lor. Nawg ved yad par gha teq chehd tug yaog,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
50 — Volte para casa! O seu filho vai viver! — disse Jesus. Ele creu nas palavras de Jesus e foi embora.
51 Yawd koeq tod che te yand, yawd ved awg ceg teq pa yawd haq phud daq lehq, “Nawg ved yad par na vehor,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
51 No caminho encontrou-se com os seus empregados, que disseram: — O seu filho está vivo!
52 Kheh te lehq, “Yawd khar thad te yand tanr na vehr cheawg le,” lehd koz na ngawx che te yand, “A mig ni muhd phiq phawd awr teq nar rir thad huh, yawd kaz nag che na vehr che yaog,” lehz i hehd yawd haq koz vid che yaog.
52 Então ele perguntou a que horas o filho havia começado a melhorar. Os empregados responderam: — Ontem, à uma da tarde, a febre passou.
53 Kheh te lehq, awg yand u ve awr lehr, “Nawg ved yad par gha teq chehd tug yaog,” lehz Yer suq yawd haq koz vid che awg yand haq cawd che yaog lehz awr pa sir lehq, yawd awg ton he lehq yawd ved yehg yad ka yad awg gha lia liz Yer suq haq yonr vehr che yaog.
53 Aí o pai lembrou que havia sido naquela mesma hora que Jesus tinha dito: “O seu filho vai viver.” Então ele e toda a família creram em Jesus.
54 Awg hez che awr lehr, Yer suq Yud daq muhd mig lo tu lehq Gar liq lehd muhd mig lo lag gag vehr khaz nuhr, yawd te che awg hez nid ceng ted ceng phehq che yaog.
54 Esse foi o segundo milagre que Jesus fez depois de ter ido da Judeia para a Galileia.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.