Mateus 6

Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 “Thyáphú ǔ ki myáhtye thǐ rò ǔ ki htuthè́ní̤ thǐ agněnuô, pṳ̌me̤ryá prè́ tè̤ dố kayǎ nyěhyǎ nuôma a tǒto. Thǐ ki me̤phúnuô héma, Phè̌ Cò́marya dố mò́khu tôprè̤ dyé pé̤ thǐ tè̤me̤ní̤khwókè to.
1 — Tenham o cuidado de não praticarem os seus deveres religiosos em público a fim de serem vistos pelos outros. Se vocês agirem assim, não receberão nenhuma recompensa do Pai de vocês, que está no céu.
2 “Me̤phúnuôrò, bí thǐ me̤lǔme̤tyǎ kayǎ sǒrya̤sǒpháphú tahe akhè̌nuô, è́htǒè́mo̤ rò hésoluô̌ pé̤ tǎ ǔ phú kayǎ cyé̤zò́cò́te̤ ané̤ nuôtahe me̤nuô tǎmé̤ ní꤮, me̤těhérò thyáphú ǔ ki dyaduzṳ̂́nyá̤ èthǐ agněnuô, èthǐ me̤lǔme̤tyǎ kayǎ sǒrya̤sǒpháphú tahe dố Judaphú tè̤cò́bè̌ hǒkǔ ná dố klyádè̌kǔ. Vǎ hécò́cò́ thǐ, èthǐ ní̤bè lốbǎ htuô̌lò̌hò́ a tè̤me̤ní̤khwókè tahehò́.
2 — Quando você der alguma coisa a uma pessoa necessitada, não fique contando o que fez, como os hipócritas fazem nas
3 Manárò, thyáphú thǐ lǔhuôlǔthwè́ cyá̤ kuô̌ǔ kayǎ sǒphásǒrya̤phú tahe agněnuô, thǐ takhu cò́htwó dyétè̤nuô nò̌thè́gně tǎ takhu cò́ci tǎmé̤.
3 Mas você, quando ajudar alguma pessoa necessitada, faça isso de tal modo que nem mesmo o seu amigo mais íntimo fique sabendo do que você fez.
4 Thǐ ki me̤phúnuô hò́rò, thǐphè̌ dố a myáhtye cyá̤ thǐ tè̤dyéhuôdyéthwè́ tôprè̤nuô, a ki dyé thǐ tè̤me̤ní̤khwókè tahe pǎ.”
4 Isso deve ficar em segredo; e o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
5 “Rò bí thǐ kwǐcò́bè̌ akhè̌nuô, me̤ tǎ phú kayǎ cyé̤zò́cò́te̤ ané̤ tahe me̤nuô tǎmé̤, me̤těhérò, thyáphú ǔ ki myáhtye èthǐ nuô, èthǐ thè́zṳ̂́ cuốihtò kwǐcò́bè̌ lahyǎ dố Judaphú tè̤cò́bè̌ hǒkǔ htuô̌rò a thè́zṳ̂́ cuốihtòo dố klyáhtû̌klyáto̤ phúnuô. Vǎ hécò́cò́ thǐ, èthǐ ní̤bè lốbǎ htuô̌lò̌hò́ tè̤me̤ní̤khwókè tahehò́.
5 — Quando vocês orarem, não sejam como os hipócritas. Eles gostam de orar de pé nas
6 Manárò thǐyě, bí thǐ kwǐcò́bè̌ akhè̌nuô, kanuô̌ dố hidò́kǔ rò thò́bí kadǎnuô. Htuô̌rò kwǐcò́bè̌htya pè̤phè̌ dố a odố tè̤tadwǒ akhǎlé̤ tôprè̤ a o nuô. Thǐphè̌ dố a myáhtye cyá̤ tè̤o tadwǒ tôprè̤nuô, a ki dyé thǐ tè̤me̤ní̤khwókè pǎ.
6 Mas você, quando orar, vá para o seu quarto, feche a porta e ore ao seu Pai, que não pode ser visto. E o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
7 Thǐ kwǐcò́bè̌ akhè̌nuô, kwǐcò́bè̌ tǎ phú kayǎ dố a thè́gně kuô̌ǔ Cò́marya to nuôtahe kwǐcò́bè̌ nuô tǎmé̤. Èthǐ ma a kwǐcò́bè̌htǔ rò angó̤lasá oto. Ki kwǐcò́bè̌htǔ tû́ma Cò́marya dyé èthǐ prè́ a tane̤ lahyǎ phúnuô.
7 — Nas suas orações, não fiquem repetindo o que vocês já disseram, como fazem os pagãos. Eles pensam que Deus os ouvirá porque fazem orações compridas.
8 Me̤ kuô̌ tǎ lahyǎ phú èthǐ me̤nuô tǎmé̤ ní꤮, me̤těhérò bí thǐ kwǐ tyahíto nuô, thǐphè̌ thè́gně ré̤lò̌ dûhò́ thǐ tè̤lo hò́.
8 Não sejam como eles, pois, antes de vocês pedirem, o Pai de vocês já sabe o que vocês precisam.
9 “Thǐ tǒbè kwǐcò́bè̌ phútě hénuôma, kwǐ lahyǎ phúyě,
9 Portanto, orem assim:
10 Nè̤ ki hyǎ isò́o ní̤dû nè̤htyěnè̤ké̤ bí hekhu yě ní꤮. Phú nè̤ tè̤thè́zṳ̂́thè́lò̌ lốbǎ htuô̌dûhò́ dố mò́khunuô, nò̌lốbǎ kuô̌dû è bí hekhuyě ní꤮.
10 Venha o teu
11 Dyépé̤ pè̤ lé̤elé̤ǒ dố pè̤ lobè è yětônyě agně nuôtahe ní꤮.
11 Dá-nos hoje o alimento que precisamos.
12 Phú pè̤ plwǒkyǎ htuô̌hò́ kayǎ dố a me̤thû́ pè̤ tahe atè̤thû́ nuô, plwǒkyǎ pé̤kuô̌ ré̤ pè̤ tè̤thû́tè̤ora dố pè̤ cuốme̤thû́ ǔ yěnuôtahe ní꤮.
12 Perdoa as nossas ofensas
13 Nò̌cuốnuô̌ tǎ pè̤ dố tè̤ilo-ilyá aklè̌nuô tǎmé̤ ní꤮. Má̤tôkhónuô me̤lwóhteka̤ ré̤ pè̤ dố khǐnéricyá̤ khuklò́ a takhukǔ yěnuô ní꤮. (Me̤těhérò htyěké̤ bèbè, tè̤pro̤tè̤prya̤ bèbè, tè̤taryědu taryěhtǔ bèbè má̤dûhò́ nè̤tè̤ tacṳ́prè̤ talèkrè́ hò́. Amèn.)’
13 E não deixes que sejamos tentados,
14 “Me̤těhérò thǐ ki plwǒkyǎ kayǎ dố a me̤thû́ thǐnuô tahe atè̤thû́ kihérò, thǐphè̌ o dố mò́khu yětôprè̤ ki plwǒkyǎkuô̌ thǐ tè̤thû́ pǎ.
14 — Porque, se vocês perdoarem as pessoas que ofenderem vocês, o Pai de vocês, que está no céu, também perdoará vocês.
15 Manárò thǐ ki plwǒkyǎ kayǎ dố a me̤thû́ thǐ nuôtahe atè̤thû́ to kihérò, thǐphè̌ o dố mò́khu yětôprè̤ plwǒkyǎkuô̌ thǐ tè̤thû́ toto.”
15 Mas, se não perdoarem essas pessoas, o Pai de vocês também não perdoará as ofensas de vocês.
16 “Bí thǐ duôesè akhè̌nuô, cyé̤nócyé̤kǎ tǎ thǐmèthè phú kayǎ cyé̤zò́cò́te̤ ané̤ nuôtahe tǎmé̤ ní꤮. Thyáphú ǔ ki thè́gně ná èthǐ duôesè nuôrò a cyé̤nócyé̤kǎ amèthè. Vǎ hécò́cò́ thǐ, dố ǔ htuthè́ èthǐ akhu-akhyě, èthǐ ní̤bè lốbǎ lò̌hò́ akhwóakèyě hò́. Khwókè dố aruô nuô a ní̤bè pǎtohò́.
16 — Quando vocês jejuarem, não façam uma cara triste como fazem os hipócritas, pois eles fazem isso para todos saberem que eles estão jejuando. Eu afirmo a vocês que isto é verdade: eles já receberam a sua recompensa.
17 Manárò thǐyě, bí thǐ duôesè akhè̌nuô, plò̤́ lahyǎ thǐ khuklò́ ná máǔhtyě, khwípró̤ lahyǎ thǐ khuluô̤ rò plè̤́plǐ lahyǎ thǐ mèthè.
17 Mas você, quando jejuar, lave o rosto e penteie o cabelo
18 Thyáphú ǔ ki myáhtyethè́gně tǎ ná thǐ duôesè tǎmé̤ nuô, me̤ lahyǎ phúnuô. Manárò thǐphè̌ odố tè̤tadwǒ yětôprè̤nuô a ki myáhtye tè̤me̤ dố a tadwǒ tahe rò a ki dyé thǐ tè̤me̤ní̤khwókè pǎ.”
18 para os outros não saberem que você está jejuando. E somente o seu Pai, que não pode ser visto, saberá que você está jejuando. E o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
19 “Tè̤duzá̤htyathè̌ dố hekhu yěnuô, pṳ̌ dya-oplò́ tǎ dố thǐgně tǎmé̤, me̤těhérò tè̤ yětahe nuôma karò̤́ akrè̤́ e cyá̤, a hte-ihtekrè́ pyécyá̤, prè̤ehuôehí htyanuô̌ ehuô cyá̤ prè́.
19 — Não ajuntem riquezas aqui na terra, onde as traças e a ferrugem destroem, e onde os ladrões arrombam e roubam.
20 Manárò dya-oplò́ lahyǎ thǐ tè̤duzá̤htyathè̌ dố mò́khu bí karò̤́ akrè̤́ e cyá̤ to, a hte-ihtekrè́ pyécyá̤to, prè̤ehuôehí htyanuô̌ cyá̤to akhǎlé̤ nuô.
20 Pelo contrário, ajuntem riquezas no céu, onde as traças e a ferrugem não podem destruí-las, e os ladrões não podem arrombar e roubá-las.
21 Me̤těhérò, thǐ tè̤duzá̤htyathè̌ obítě tôphonuô, thǐ thè́plò otố̤kuô̌ bínuô.”
21 Pois onde estiverem as suas riquezas, aí estará o coração de vocês.
22 “Mèthèplò yěnuôma athyáná mikò̌ tômě dố né̤klò̤́ agněhò́, thǐ mèthèplò ki lǐsè́ryá hérò, thǐ né̤klò̤́ sǐprè̤lò̌ ki luô̌lǐphó ryáklò̌ pǎ.
22 — Os olhos são como uma luz para o corpo: quando os olhos de vocês são bons, todo o seu corpo fica cheio de luz.
23 Manárò thǐ mèthèplò ki lǐò́ruố̤ hénuôma, thǐné̤ ki khílò̌ sǐprè̤ pǎ. Tè̤lǐ dố a tǒ odố thǐkǔnuô, a ki oto hérò, a khítarṳ̂ cò́ bá꤮ těnuô tane̤ myádû ní꤮.”
23 Porém, se os seus olhos forem maus, o seu corpo ficará cheio de escuridão. Assim, se a luz que está em você virar escuridão, como será terrível essa escuridão!
24 “Ǔ me̤cyá̤ tè̤me̤ dố Byacè thè́nyě̤ atè̤nò̌ alè̤̌nuô a o tôprè̤꤮ to. A ki thè́htekyǎ ní̤dyé tôprè̤ pǎ, rò a ki mo̤ ní̤dyé tôprè̤ pǎ. Má̤torò a ki thè́plòícû̌ ní̤dyé tôprè̤ pǎ, rò a ki me̤takhwótakè sûkyǎ ní̤dyé tôprè̤ pǎ. Thǐ me̤pé̤lò̌ Cò́marya agněgně, rû̌ agněgně nyě̤côlò̌ nuô, aní̤ to.”
24 — Um escravo não pode servir a dois donos ao mesmo tempo, pois vai rejeitar um e preferir o outro; ou será fiel a um e desprezará o outro. Vocês não podem servir a Deus e também servir ao dinheiro.
25 “Me̤phúnuôrò vǎ hé thǐ, bèkṳ́bèkyǎ̤ tǎ dố thǐ tè̤ohtwǒprè̤ agněnuô tǎmé̤. Dố thǐ lé̤elé̤ǒ agně bèbè, thǐ lé̤kû̌lé̤thyá agně bèbè, kṳ́kyǎ̤ tǎ lahyǎ tǎmé̤. Pè̤ thè́htwǒprè̤ yěnuô a loduklò̌ ná lé̤elé̤ǒ má̤to è̌? Pè̤ né̤klò̤́yě a loduklò̌ ná lé̤kû̌lé̤thyá má̤to è̌?
25 — Por isso eu digo a vocês: não se preocupem com a comida e com a bebida que precisam para viver nem com a roupa que precisam para se vestir. Afinal, será que a vida não é mais importante do que a comida? E será que o corpo não é mais importante do que as roupas?
26 Myábû̌kuô̌ lahyǎ htuphúzuố̤phú dố mò́lè̤̌ nuôtahe. A isò́iplû̌ kuô̌ǔ to, a kè́ kuô̌ǔ buố to, a buốcyǎ okuô̌ǔ to tadû́rò thǐ Phè̌ Cò́marya dố mò́khu tôprè̤ buôe èthǐ. Thǐ rò, thǐ ngṳdupri̤duklò̌ ná htuphúzuố̤phú nuôtahe má̤to è̌?
26 Vejam os passarinhos que voam pelo céu: eles não semeiam, não colhem, nem guardam comida em depósitos. No entanto, o Pai de vocês, que está no céu, dá de comer a eles. Será que vocês não valem muito mais do que os passarinhos?
27 Dố thǐkṳ́thǐkyǎ̤ akhu-akhyěrò, thǐ cwihtǔhyǎ è́htya cyá̤ ní̤dyéklò̌ pó̤ thǐ mò̤́nyěmò̤́thè̌ taki꤮ phú prè́nuô a o tôprè̤꤮ to.
27 E nenhum de vocês pode encompridar a sua vida, por mais que se preocupe com isso.
28 “Thǐ cuốkṳ́cuốkyǎ̤ ná thǐ tè̤kû̌tè̤thyá agně me̤tě? Tè̤phǒtè̤kí̤ dố nyekhu nuôtahe a phè́htyaphǒhtya lahyǎ phútěnuô, tane̤ myámò̌ lahyǎ. Èthǐ erya̤ kuô̌ǔ tôcô꤮ to, a ihí kuô̌ǔ taphyá to.
28 — E por que vocês se preocupam com roupas? Vejam como crescem as flores do campo: elas não trabalham, nem fazem roupas para si mesmas.
29 Manárò vǎ hé thǐ꤮, Khwí Solomo dố a o cò́ ná a tè̤duzá̤htyathè̌ lò̌꤮ plǐ cò́ yětôprè̤nuô, a hyeca̤ dố atwó̤ krṳ̂nya̤lè́ ná tè̤phǒ nuôtôphǒ prè́nuô a o tôba꤮ to.
29 Mas eu afirmo a vocês que nem mesmo Salomão, sendo tão rico, usava roupas tão bonitas como essas flores.
30 Kayǎ dố a tè̤zṳ̂́ patíthǐ꤮ mi̤mò̤́ thòtò̤̌mò̤́ dố yětônyě rò aphè́htya, parǒpǎ rò ǔ bè isû́û̌ nuô̌kyǎ prè́ è ná mi prè́ yětahe꤮ rò Cò́marya dyékû̌dyéthyá lǔ kihérò, thǐyě tahenuô, Cò́marya ki dyékû̌dyéthyá tǎ̤te̤ lakǒ cò́ thǐ pǎ.
30 É Deus quem veste a erva do campo, que hoje dá flor e amanhã desaparece, queimada no forno. Então é claro que ele vestirá também vocês, que têm uma fé tão pequena!
31 Me̤phúnuôrò, thukṳ́thè́kyǎ̤ lahyǎ tǎmé̤ ní꤮. ‘Pè̤ kíré̤ e pǎ ǐtě?’ ‘Pè̤ kíré̤ ǒ pǎ ǐtě?’ Tomaná ‘Pè̤ kíré̤ kû̌thyá pǎ ǐtě?’ Hé lahyǎ phúnuô tǎmé̤.
31 Portanto, não fiquem preocupados, perguntando: “Onde é que vamos arranjar comida?” ou “Onde é que vamos arranjar bebida?” ou “Onde é que vamos arranjar roupas?”
32 Me̤těhérò kayǎ dố a thè́gně kuô̌ǔ Cò́marya to tahenuô, a lṳ̂myápṳ̌ me̤ lahyǎ phúnuô prè́. Manárò thǐphè̌ dố mò́khu yětôprè̤nuô a thè́gně lò̌plǐ hò́ thǐ tè̤lo nuôtahe hò́.
32 Pois os pagãos é que estão sempre procurando essas coisas. O Pai de vocês, que está no céu, sabe que vocês precisam de tudo isso.
33 Myápṳ̌ ré̤ lahyǎ Cò́marya ahtyěaké̤ ná a tè̤cò́tè̤te̤ tahenuô, rò lò̌꤮ tè̤dố thǐ lo yětahenuô, Cò́marya ki dyé kuô̌pó̤dû thǐ pǎ.
33 Portanto, ponham em primeiro lugar na sua vida o
34 Me̤phúnuôrò, parǒpǎ agněnuô kṳ́kyǎ̤ tǎ lahyǎ tǎmé̤ ní꤮, me̤těhérò, parǒpǎ agněnuô, a tè̤kṳ́tè̤kyǎ̤ okhò ní̤dyédû pǎ. Tônyě ná tônyě a tè̤kṳ́tè̤kyǎ̤ nuô a pòkṳ́pòkyǎ̤ ní̤dyédû hò́.”
34 Por isso, não fiquem preocupados com o dia de amanhã, pois o dia de amanhã trará as suas próprias preocupações. Para cada dia bastam as suas próprias dificuldades.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.