Mateus 6

Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs AAI

Sair da comparação
AAI TUR GEWASIN O BAIBASIT BOUBUN
1 “Thyáphú ǔ ki myáhtye thǐ rò ǔ ki htuthè́ní̤ thǐ agněnuô, pṳ̌me̤ryá prè́ tè̤ dố kayǎ nyěhyǎ nuôma a tǒto. Thǐ ki me̤phúnuô héma, Phè̌ Cò́marya dố mò́khu tôprè̤ dyé pé̤ thǐ tè̤me̤ní̤khwókè to.
1 “Yate nanub, men iti baifa’i isan a bowabow gewasih sabuw nahimaim kwanabowamih, nati na’atube kwanasisinaf na’at, Tamat maramaim boro men a baiyan nitimih.
2 “Me̤phúnuôrò, bí thǐ me̤lǔme̤tyǎ kayǎ sǒrya̤sǒpháphú tahe akhè̌nuô, è́htǒè́mo̤ rò hésoluô̌ pé̤ tǎ ǔ phú kayǎ cyé̤zò́cò́te̤ ané̤ nuôtahe me̤nuô tǎmé̤ ní꤮, me̤těhérò thyáphú ǔ ki dyaduzṳ̂́nyá̤ èthǐ agněnuô, èthǐ me̤lǔme̤tyǎ kayǎ sǒrya̤sǒpháphú tahe dố Judaphú tè̤cò́bè̌ hǒkǔ ná dố klyádè̌kǔ. Vǎ hécò́cò́ thǐ, èthǐ ní̤bè lốbǎ htuô̌lò̌hò́ a tè̤me̤ní̤khwókè tahehò́.
2 “Imih veya ta akir wairafin sawar inabitin men inakurereb sabuw etei hinanowaramih, men sabuw wanawanah rerekabih Kou’ay Bar wanawanan, naatu ef gagamih yahimaim sabuw itih baifa’ih isan tisisinafube kwanasinafumih, anababatun a tur ao’owen, nati sabuw i boro men hai siwar ta God nitihimih.
3 Manárò, thyáphú thǐ lǔhuôlǔthwè́ cyá̤ kuô̌ǔ kayǎ sǒphásǒrya̤phú tahe agněnuô, thǐ takhu cò́htwó dyétè̤nuô nò̌thè́gně tǎ takhu cò́ci tǎmé̤.
3 Isan imih akir wairafin inabibais, wa’iwa’iramaim inibais, saise a’of iti sisib ema’am men naso’ob o abisa kusisinaf.
4 Thǐ ki me̤phúnuô hò́rò, thǐphè̌ dố a myáhtye cyá̤ thǐ tè̤dyéhuôdyéthwè́ tôprè̤nuô, a ki dyé thǐ tè̤me̤ní̤khwókè tahe pǎ.”
4 Iti sawar i wa’iwa’iramaim inasinaf, saise Tamat maramaim o abisa wa’iwa’iramaim isisinaf na’iti boro a baiyan nit.
5 “Rò bí thǐ kwǐcò́bè̌ akhè̌nuô, me̤ tǎ phú kayǎ cyé̤zò́cò́te̤ ané̤ tahe me̤nuô tǎmé̤, me̤těhérò, thyáphú ǔ ki myáhtye èthǐ nuô, èthǐ thè́zṳ̂́ cuốihtò kwǐcò́bè̌ lahyǎ dố Judaphú tè̤cò́bè̌ hǒkǔ htuô̌rò a thè́zṳ̂́ cuốihtòo dố klyáhtû̌klyáto̤ phúnuô. Vǎ hécò́cò́ thǐ, èthǐ ní̤bè lốbǎ htuô̌lò̌hò́ tè̤me̤ní̤khwókè tahehò́.
5 “Naatu yoyobanamih men wanawanah rerekabih tisisinafube, kwanasinafumih, anayabin i tekokok Kou’ay Bar wanawanan hinabat hinayoyoban, o ef na’ih awah kaukusebamaim hinabat hinayoyoban, saise sabuw hina’itih, baise anababatun a tur ao’owen, nati sabuw hai baiyan i hibaika.
6 Manárò thǐyě, bí thǐ kwǐcò́bè̌ akhè̌nuô, kanuô̌ dố hidò́kǔ rò thò́bí kadǎnuô. Htuô̌rò kwǐcò́bè̌htya pè̤phè̌ dố a odố tè̤tadwǒ akhǎlé̤ tôprè̤ a o nuô. Thǐphè̌ dố a myáhtye cyá̤ tè̤o tadwǒ tôprè̤nuô, a ki dyé thǐ tè̤me̤ní̤khwókè pǎ.
6 Baise o yoyobanamih a bar inarun, etawan inahir, Tamat wa’iwa’iramaim ema’am isan inayoyoban, naatu Tamat abisa wa’iwa’iramaim isinaf i’itin boro a baiyan nit.
7 Thǐ kwǐcò́bè̌ akhè̌nuô, kwǐcò́bè̌ tǎ phú kayǎ dố a thè́gně kuô̌ǔ Cò́marya to nuôtahe kwǐcò́bè̌ nuô tǎmé̤. Èthǐ ma a kwǐcò́bè̌htǔ rò angó̤lasá oto. Ki kwǐcò́bè̌htǔ tû́ma Cò́marya dyé èthǐ prè́ a tane̤ lahyǎ phúnuô.
7 Naatu yoyobanamih men a tur nidun namomonamih, Eteni Sabuw iyab God men hisusu’ub i na’atube tisisinaf. Tenotanot yoyoban manin hinayoyoban God boro hai yoyoban nanowar.
8 Me̤ kuô̌ tǎ lahyǎ phú èthǐ me̤nuô tǎmé̤ ní꤮, me̤těhérò bí thǐ kwǐ tyahíto nuô, thǐphè̌ thè́gně ré̤lò̌ dûhò́ thǐ tè̤lo hò́.
8 Men i hai sinaf kwani’u’ur, anayabin abisa inotanot Tamat i so’obabo o kubifefeyan.
9 “Thǐ tǒbè kwǐcò́bè̌ phútě hénuôma, kwǐ lahyǎ phúyě,
9 Imih iti na’atube kwanayoyoban,
10 Nè̤ ki hyǎ isò́o ní̤dû nè̤htyěnè̤ké̤ bí hekhu yě ní꤮. Phú nè̤ tè̤thè́zṳ̂́thè́lò̌ lốbǎ htuô̌dûhò́ dố mò́khunuô, nò̌lốbǎ kuô̌dû è bí hekhuyě ní꤮.
10 A aiwob tan,
11 Dyépé̤ pè̤ lé̤elé̤ǒ dố pè̤ lobè è yětônyě agně nuôtahe ní꤮.
11 Biyai ana fair isan mar etei ai bay initi.
12 Phú pè̤ plwǒkyǎ htuô̌hò́ kayǎ dố a me̤thû́ pè̤ tahe atè̤thû́ nuô, plwǒkyǎ pé̤kuô̌ ré̤ pè̤ tè̤thû́tè̤ora dố pè̤ cuốme̤thû́ ǔ yěnuôtahe ní꤮.
12 Ai kakafih kunotawiyen,
13 Nò̌cuốnuô̌ tǎ pè̤ dố tè̤ilo-ilyá aklè̌nuô tǎmé̤ ní꤮. Má̤tôkhónuô me̤lwóhteka̤ ré̤ pè̤ dố khǐnéricyá̤ khuklò́ a takhukǔ yěnuô ní꤮. (Me̤těhérò htyěké̤ bèbè, tè̤pro̤tè̤prya̤ bèbè, tè̤taryědu taryěhtǔ bèbè má̤dûhò́ nè̤tè̤ tacṳ́prè̤ talèkrè́ hò́. Amèn.)’
13 Men routobonamaim inanawiyi’imih,
14 “Me̤těhérò thǐ ki plwǒkyǎ kayǎ dố a me̤thû́ thǐnuô tahe atè̤thû́ kihérò, thǐphè̌ o dố mò́khu yětôprè̤ ki plwǒkyǎkuô̌ thǐ tè̤thû́ pǎ.
14 “Taituwa o isa bowabow kakafin hisisinaf inanotawiyen, Tamat maramaim o a kakafih auman boro nanotawiyen.
15 Manárò thǐ ki plwǒkyǎ kayǎ dố a me̤thû́ thǐ nuôtahe atè̤thû́ to kihérò, thǐphè̌ o dố mò́khu yětôprè̤ plwǒkyǎkuô̌ thǐ tè̤thû́ toto.”
15 Baise hai kakafih men inanotanotwiyen na’at, o a kakafin auman Tamat boro men nanotawiyen.
16 “Bí thǐ duôesè akhè̌nuô, cyé̤nócyé̤kǎ tǎ thǐmèthè phú kayǎ cyé̤zò́cò́te̤ ané̤ nuôtahe tǎmé̤ ní꤮. Thyáphú ǔ ki thè́gně ná èthǐ duôesè nuôrò a cyé̤nócyé̤kǎ amèthè. Vǎ hécò́cò́ thǐ, dố ǔ htuthè́ èthǐ akhu-akhyě, èthǐ ní̤bè lốbǎ lò̌hò́ akhwóakèyě hò́. Khwókè dố aruô nuô a ní̤bè pǎtohò́.
16 “Kwanayoyohar ana veya men sabuw wanawanah rerekabih kwani’u’urih, anayabin nati na’atube teyoyohar, saise taituwah hina’itih yoharayah hinarouw hinifa’ih isan. Anababatun a tur ao’owen nati sabuw hai baiyan i hibaika.
17 Manárò thǐyě, bí thǐ duôesè akhè̌nuô, plò̤́ lahyǎ thǐ khuklò́ ná máǔhtyě, khwípró̤ lahyǎ thǐ khuluô̤ rò plè̤́plǐ lahyǎ thǐ mèthè.
17 Baise kwanayoyohar ana veya yumat kwanasouwen arib raiy kwanay kwanisuwar,
18 Thyáphú ǔ ki myáhtyethè́gně tǎ ná thǐ duôesè tǎmé̤ nuô, me̤ lahyǎ phúnuô. Manárò thǐphè̌ odố tè̤tadwǒ yětôprè̤nuô a ki myáhtye tè̤me̤ dố a tadwǒ tahe rò a ki dyé thǐ tè̤me̤ní̤khwókè pǎ.”
18 saise sabuw afa boro men hina so’ob kwa i kwayoyohar, baise Tamat wa’iwa’iramaim ema’ama, o abisa akisimo isinaf i’itin boro a baiyan nit.
19 “Tè̤duzá̤htyathè̌ dố hekhu yěnuô, pṳ̌ dya-oplò́ tǎ dố thǐgně tǎmé̤, me̤těhérò tè̤ yětahe nuôma karò̤́ akrè̤́ e cyá̤, a hte-ihtekrè́ pyécyá̤, prè̤ehuôehí htyanuô̌ ehuô cyá̤ prè́.
19 “A sawar gewasih iti tafaramamaim inaya inatototo, ganidor boro na’aan fufur naatu simur boro na’arah, naatu bainowah auman boro a bar hinakwib hinarun a sawar hinabain.
20 Manárò dya-oplò́ lahyǎ thǐ tè̤duzá̤htyathè̌ dố mò́khu bí karò̤́ akrè̤́ e cyá̤ to, a hte-ihtekrè́ pyécyá̤to, prè̤ehuôehí htyanuô̌ cyá̤to akhǎlé̤ nuô.
20 Imih a sawar etei maramaim inaya inatoto, saise ganidor boro men hina’aan, naatu simur boro men na’arah, naatu bainowah boro men a bar hinakwib hinarun hina bainuwihimih.
21 Me̤těhérò, thǐ tè̤duzá̤htyathè̌ obítě tôphonuô, thǐ thè́plò otố̤kuô̌ bínuô.”
21 A toto abuyoy menamaim kuya’aya, o dogor boro imaim mar etei nama.
22 “Mèthèplò yěnuôma athyáná mikò̌ tômě dố né̤klò̤́ agněhò́, thǐ mèthèplò ki lǐsè́ryá hérò, thǐ né̤klò̤́ sǐprè̤lò̌ ki luô̌lǐphó ryáklò̌ pǎ.
22 “Matat i biyat ana hinow, matat gewasin, biyat etei boro marakawin.
23 Manárò thǐ mèthèplò ki lǐò́ruố̤ hénuôma, thǐné̤ ki khílò̌ sǐprè̤ pǎ. Tè̤lǐ dố a tǒ odố thǐkǔnuô, a ki oto hérò, a khítarṳ̂ cò́ bá꤮ těnuô tane̤ myádû ní꤮.”
23 Baise matat kakafin, biyat tutufin etei boro gugumin kakafin, naatu nati gugumin i wanu’umin kakafin.
24 “Ǔ me̤cyá̤ tè̤me̤ dố Byacè thè́nyě̤ atè̤nò̌ alè̤̌nuô a o tôprè̤꤮ to. A ki thè́htekyǎ ní̤dyé tôprè̤ pǎ, rò a ki mo̤ ní̤dyé tôprè̤ pǎ. Má̤torò a ki thè́plòícû̌ ní̤dyé tôprè̤ pǎ, rò a ki me̤takhwótakè sûkyǎ ní̤dyé tôprè̤ pǎ. Thǐ me̤pé̤lò̌ Cò́marya agněgně, rû̌ agněgně nyě̤côlò̌ nuô, aní̤ to.”
24 “Orot ta’imon men karam boro orot gagamih rou’ab isah nabow, ana gewasin orot ta i boro nakwahir, naatu orot ta isan niyabow, orot ta ana tur i boro nanowar naatu orot ta boro nifutuw.
25 “Me̤phúnuôrò vǎ hé thǐ, bèkṳ́bèkyǎ̤ tǎ dố thǐ tè̤ohtwǒprè̤ agněnuô tǎmé̤. Dố thǐ lé̤elé̤ǒ agně bèbè, thǐ lé̤kû̌lé̤thyá agně bèbè, kṳ́kyǎ̤ tǎ lahyǎ tǎmé̤. Pè̤ thè́htwǒprè̤ yěnuô a loduklò̌ ná lé̤elé̤ǒ má̤to è̌? Pè̤ né̤klò̤́yě a loduklò̌ ná lé̤kû̌lé̤thyá má̤to è̌?
25 “Isan imih a tur ao’owen, ayawas isan men kwaniyababan, a tom isan, biya isan, naatu ar faifuw isan. Kwanotanot yawas i sawar gagamin ar faifuw naatu a tom hairi natabirih?
26 Myábû̌kuô̌ lahyǎ htuphúzuố̤phú dố mò́lè̤̌ nuôtahe. A isò́iplû̌ kuô̌ǔ to, a kè́ kuô̌ǔ buố to, a buốcyǎ okuô̌ǔ to tadû́rò thǐ Phè̌ Cò́marya dố mò́khu tôprè̤ buôe èthǐ. Thǐ rò, thǐ ngṳdupri̤duklò̌ ná htuphúzuố̤phú nuôtahe má̤to è̌?
26 Kwanuw mamu kwa’itah, men masaw tebob naatu men masaw tefafour, na’atube aurih bay ana korom en baise Tamat maramaim kaifih bay ebitih. Imih kwa i men mamu ekakaifih na’atube ekakaifimih.
27 Dố thǐkṳ́thǐkyǎ̤ akhu-akhyěrò, thǐ cwihtǔhyǎ è́htya cyá̤ ní̤dyéklò̌ pó̤ thǐ mò̤́nyěmò̤́thè̌ taki꤮ phú prè́nuô a o tôprè̤꤮ to.
27 Imih yababan men karam boro a yawas nakumanin kwanama’amih
28 “Thǐ cuốkṳ́cuốkyǎ̤ ná thǐ tè̤kû̌tè̤thyá agně me̤tě? Tè̤phǒtè̤kí̤ dố nyekhu nuôtahe a phè́htyaphǒhtya lahyǎ phútěnuô, tane̤ myámò̌ lahyǎ. Èthǐ erya̤ kuô̌ǔ tôcô꤮ to, a ihí kuô̌ǔ taphyá to.
28 “Naatu aisim ar faifuw isah kwabiyababan? Sigar beran kwanuw kwa’itih, men kafai hibow raro’oh ebababan, o biyah isan ar faifuw tesasakiramih.
29 Manárò vǎ hé thǐ꤮, Khwí Solomo dố a o cò́ ná a tè̤duzá̤htyathè̌ lò̌꤮ plǐ cò́ yětôprè̤nuô, a hyeca̤ dố atwó̤ krṳ̂nya̤lè́ ná tè̤phǒ nuôtôphǒ prè́nuô a o tôba꤮ to.
29 Baise a tur ao’owen, aiwob orot Solomon toto buyoy wairafin, ana faifuw eo’osen i men ta iti beran ana gewasinabe’emih.
30 Kayǎ dố a tè̤zṳ̂́ patíthǐ꤮ mi̤mò̤́ thòtò̤̌mò̤́ dố yětônyě rò aphè́htya, parǒpǎ rò ǔ bè isû́û̌ nuô̌kyǎ prè́ è ná mi prè́ yětahe꤮ rò Cò́marya dyékû̌dyéthyá lǔ kihérò, thǐyě tahenuô, Cò́marya ki dyékû̌dyéthyá tǎ̤te̤ lakǒ cò́ thǐ pǎ.
30 God kaiyar fotan ebi’osen wainih kwana’itin, fotan iti boun natasasar, maras boro nakimow nare wairaf wan hinayara’aten hina’arah. Baise kwa i Tamat God uman yanamaim ekakaifi, aisim men kwabitumitum?
31 Me̤phúnuôrò, thukṳ́thè́kyǎ̤ lahyǎ tǎmé̤ ní꤮. ‘Pè̤ kíré̤ e pǎ ǐtě?’ ‘Pè̤ kíré̤ ǒ pǎ ǐtě?’ Tomaná ‘Pè̤ kíré̤ kû̌thyá pǎ ǐtě?’ Hé lahyǎ phúnuô tǎmé̤.
31 Imih men kwaniyababan kwanao, au ar au faifuw boro menamaim anabow ana’osen, naatu bay boro menamaim anabow ana, harew menamaim anahun anatom?
32 Me̤těhérò kayǎ dố a thè́gně kuô̌ǔ Cò́marya to tahenuô, a lṳ̂myápṳ̌ me̤ lahyǎ phúnuô prè́. Manárò thǐphè̌ dố mò́khu yětôprè̤nuô a thè́gně lò̌plǐ hò́ thǐ tè̤lo nuôtahe hò́.
32 Eteni Sabuw i sawar iti isah tibiyababan, naatu Tamat maramaim kwa a yababan etei i so’ob.
33 Myápṳ̌ ré̤ lahyǎ Cò́marya ahtyěaké̤ ná a tè̤cò́tè̤te̤ tahenuô, rò lò̌꤮ tè̤dố thǐ lo yětahenuô, Cò́marya ki dyé kuô̌pó̤dû thǐ pǎ.
33 Baise wan i mar ana aiwob naatu ma gewasin kwananuwih kwanab, naatu sawar iti etei boro tafan naya’abar nit kwanabow.
34 Me̤phúnuôrò, parǒpǎ agněnuô kṳ́kyǎ̤ tǎ lahyǎ tǎmé̤ ní꤮, me̤těhérò, parǒpǎ agněnuô, a tè̤kṳ́tè̤kyǎ̤ okhò ní̤dyédû pǎ. Tônyě ná tônyě a tè̤kṳ́tè̤kyǎ̤ nuô a pòkṳ́pòkyǎ̤ ní̤dyédû hò́.”
34 Isan imih maras isan men kwaniyababan, anayabin maras ibo akisin ana yababan. Na’atube veya ta’ita’imon hai yababan men inabo’ay inanot a yababan nara’atamih.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.