Mateus 5
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs NVI
1 Bí Byacè Jesǔ myáhtye ná kayǎ bè́mṳ tahe akhè̌nuô, a cuốhtya onyǎo dố sorò̤̌lo̤. Rò a khǒpacè̤̌ tahe hyǎ dố lǔo.
1 Vendo as multidões, Jesus subiu ao monte e se assentou. Seus discípulos aproximaram-se dele,
2 Rò a cáhtya ithyó èthǐ rò a hé,
2 e ele começou a ensiná-los, dizendo:
3 “Kayǎ dố a thè́lè̤htyaní̤ tû́prè́ Cò́marya dố tè̤lò̌꤮ plǐ akǔ tahenuô, a ní̤bè tè̤sò̌ri. Me̤těhérò mò́khu htyělé̤ké̤kǔ nuôma kayǎ phúnuô tahe atè̤ hò́.
3 "Bem-aventurados os pobres em espírito, pois deles é o Reino dos céus.
4 Kayǎ dố anguố̤ahè thǐ tahenuô, a ní̤bè tè̤sò̌ri. Me̤těhérò Cò́marya ki ilò̌í èthǐ pǎ.
4 Bem-aventurados os que choram, pois serão consolados.
5 Kayǎ dố a thè́dǒthè́nga̤ rò a shyalya̤ athè́plò tahenuô, a ní̤bè tè̤sò̌ri. Me̤těhérò hekhu yětôbanuô a ki htwǒlò̌ lǔtè̤ pǎ.
5 Bem-aventurados os humildes, pois eles receberão a terra por herança.
6 Kayǎ dố a thè́zṳ̂́ má̤lakǒ tè̤cò́tè̤te̤ tahenuô, a ní̤bè tè̤sò̌ri, me̤těhérò a ki ní̤bèdû lò̌꤮ tè̤cò́tè̤te̤ dố a thè́zṳ̂́ nuôtahe pǎ.
6 Bem-aventurados os que têm fome e sede de justiça, pois serão satisfeitos.
7 Kayǎ dố a thè́zò̤klabèní̤ ǔ tahenuô, a ní̤bè tè̤sò̌ri. Me̤těhérò Cò́marya ki thè́zò̤ sûke èthǐ pǎ.
7 Bem-aventurados os misericordiosos, pois obterão misericórdia.
8 Kayǎ dố athè́plò mwǒ̤plǐthǐplo tahenuô, a ní̤bè tè̤sò̌ri. Me̤těhérò a ki myáhtye phûtatò cò́ ané̤ ná Cò́marya pǎ.
8 Bem-aventurados os puros de coração, pois verão a Deus.
9 Kayǎ dố a me̤pě̤me̤dwǒ tè̤ tahenuô, a ní̤bè tè̤sò̌ri. Me̤těhérò Cò́marya ki è́ èthǐ ná aphú tahe pǎ.
9 Bem-aventurados os pacificadores, pois serão chamados filhos de Deus.
10 Kayǎ dố ǔ me̤cyě̤me̤cṳ̂ lǔ dố tè̤cò́tè̤te̤ akhu-akhyě tahenuô, a ní̤bè tè̤sò̌ri. Me̤těhérò dố mò́khu ahtyěaké̤kǔ nuôma kayǎ phúnuô tahe atè̤ hò́.
10 Bem-aventurados os perseguidos por causa da justiça, pois deles é o Reino dos céus.
11 “Bí ǔ pacyé̤ishyé thǐ, ǔ me̤cyě̤me̤cṳ̂ thǐ, ǔ kè̤bò̌kè̤bye thǐ rò ǔ hé mǔmyá̤ricyá̤ thǐ dố vǎkhuvǎkhyě tahenuô, thǐ ní̤bè tè̤sò̌ri.
11 "Bem-aventurados serão vocês quando, por minha causa os insultarem, perseguirem e levantarem todo tipo de calúnia contra vocês.
12 Thè́krṳ̂̌thè́lò̌ lahyǎ, thè́luố̤phòphû̌ lahyǎ ní꤮, thǐ tè̤me̤ní̤khwókè dố mò́khu nuô adu lakálakǒ cò́. Prè̤pro̤ dố꤮ nyénu tahenuô ǔ me̤cyě̤me̤cṳ̂ htuô̌hò́ èthǐ phúnuôhò́.”
12 Alegrem-se e regozijem-se, porque grande é a recompensa de vocês nos céus, pois da mesma forma perseguiram os profetas que viveram antes de vocês".
13 “Thǐ tahe ma athyáná hekhu ithè nuô. Manárò ithè ki sû̌hè̌ pǎto hérò cuốme̤ sû̌hè̌ ka̤khyě cyá̤pǎ è phútě? Ǔ nò̌e cyá̤pǎto. Ǔ ki vǐkyǎ kyǎ è dố klyádè̌kǔ rò ǔ zí̤taprò́ cuốkyǎ lò̌ prè́ è.
13 "Vocês são o sal da terra. Mas se o sal perder o seu sabor, como restaurá-lo? Não servirá para nada, exceto para ser jogado fora e pisado pelos homens.
14 “Thǐ tahe ma athyáná hekhu atè̤lǐ nuôhò́. Vǐ̤ odố solo̤ tôvǐ̤ nuô ǔ me̤ tadwǒbícyá̤ è to.
14 "Vocês são a luz do mundo. Não se pode esconder uma cidade construída sobre um monte.
15 Ǔ isǐlǐ htuô̌ mikò̌ rò ǔ taklwǒ̤bí è ná cǒ̤nuô a o tôprè̤꤮ to. Ǔ dyahtya è dố mikò̌rè̤́khu rò a lǐ pé̤ lò̌ǔ tôhitôphyǎ.
15 E, também, ninguém acende uma candeia e a coloca debaixo de uma vasilha. Pelo contrário, coloca-a no lugar apropriado, e assim ilumina a todos os que estão na casa.
16 Phúnuôhò́, thyáphú ǔ ki htuthè́htya pè̤phè̌ odố mò́khu yětôprè̤ agněnuô nò̌lǐtakhè̌ htyaluô̌ kuô̌ thǐ tè̤me̤ryá nuôtahe dố ǔ pwǒ̤꤮ tôprè̤ anyěhyǎ nuô.”
16 Assim brilhe a luz de vocês diante dos homens, para que vejam as suas boas obras e glorifiquem ao Pai de vocês, que está nos céus".
17 “Tane̤thû́ tǎ lahyǎ vǎ ná vǎ hyǎme̤pyé Mosè a tè̤thyótè̤thya ná li dố prè̤pro̤ rǎkyǎ nuôtahe tǎmé̤ ní꤮. Vǎ hyǎ dố vǎ ki hyǎ me̤pyéme̤kyǎ tè̤nuô tahe má̤to. Vǎ hyǎ me̤lốme̤bǎ pé̤ tè̤rǎone yětahe nuôprè́.
17 "Não pensem que vim abolir a Lei ou os Profetas; não vim abolir, mas cumprir.
18 Vǎ hécò́cò́ thǐ, mò́khu ná hekhu tǎ̤prò̤kyǎ tadû́rò, liplò dố a patílốǔ tôplò bèbè, liplò amáadyǎ dố a patílố tôplò nuôbèbè, taki꤮ ma a bè lamé̤kyǎ ní̤ to. Lò̌꤮ liyě tahe héone nuô a bè lốbǎ ré̤lò̌.
18 Digo-lhes a verdade: Enquanto existirem céus e terra, de forma alguma desaparecerá da Lei a menor letra ou o menor traço, até que tudo se cumpra.
19 Ǔpěpě꤮ bèbè, dố a khè̌talwócuốtalye̤ tè̤mekyǎngó̤ dố a patílốǔ tômǎ̤ rò a ki ithyó ǔ ná ǔ ki khè̌talwócuốtalye̤ thyákuô̌phú ènuô kihéma dố mò́khu htyělé̤ké̤kǔ pǎnuô, Cò́marya ki dya è phú kayǎ dố a patílố ǔ tôprè̤ pǎ. Manárò ǔpěpě꤮ bèbè, dố a ohtwǒprè̤ krwǒ tè̤thyótè̤thya rò a ithyó ǔ dố ǔ ki krwǒ me̤kuô̌ phúnuô hénuôma, dố mò́khu htyělé̤ké̤kǔ nuô, Cò́marya ki dya è ná kayǎ dố adulố꤮ ǔ tôprè̤ pǎ.
19 Todo aquele que desobedecer a um desses mandamentos, ainda que dos menores, e ensinar os outros a fazerem o mesmo, será chamado menor no Reino dos céus; mas todo aquele que praticar e ensinar estes mandamentos será chamado grande no Reino dos céus.
20 Phúnuôrò vǎ hécò́cò́ thǐ, thǐ kicò́kite̤klò̌ ná prè̤ithyó tè̤thyótè̤thya athárá yětahe ná Pharisěophú yětahe to hénuôma, thǐ nuô̌bè́ cyá̤ dố mò́khu htyělé̤ké̤kǔ taki꤮ to.”
20 Pois eu lhes digo que se a justiça de vocês não for muito superior à dos fariseus e mestres da lei, de modo nenhum entrarão no Reino dos céus".
21 “Thǐ ní̤huô̌ htuô̌dûhò́ ná Cò́marya hé ǔ mú꤮ nukhè̌, ‘Me̤thyě tǎ kayǎ tǎmé̤. Kayǎ tôprè̤prè̤ dố a me̤thyě ǔ nuô, ǔ bè cirya lǔ pǎ.’
21 "Vocês ouviram o que foi dito aos seus antepassados: ‘Não matarás’, e ‘quem matar estará sujeito a julgamento’.
22 Manárò vǎ hé thǐ, kayǎ tôprè̤prè̤ dố a thè́plòdu a khǒbò́thyó tahenuô, ǔ tǒbè cirya è. Htuô̌to kayǎ tôprè̤prè̤ dố a hé mǔmyá̤ricyá̤ a khǒbò́thyó tahenuô, ǔ tǒbè è́cuố cirya lǔ dố Judaphú a khuklò́dukhusuhtǔ tahe anyěhyǎ. Manárò kayǎ tôprè̤prè̤ ki hé ǔ, ‘Kayǎ olốoklò̌’ phúnuô hénuôma, a tǒ rò̤ ní̤dyé ané̤, me̤těhérò a hyǎtǒ phûhò́ ná mò́rapò̤tya̤ akǔhò́.
22 Mas eu lhes digo que qualquer que se irar contra seu irmão estará sujeito a julgamento. Também, qualquer que disser a seu irmão: ‘Racá’, será levado ao tribunal. E qualquer que disser: ‘Louco! ’, corre o risco de ir para o fogo do inferno.
23 “Me̤phúnuôrò, nè̤ phyéhyǎní̤ nè̤ tè̤lǔtè̤tyǎ dố tè̤lǔrè̤́ a o rò bí nè̤ kíré̤ lǔhtya akhè̌, nè̤ ki tane̤htyabètuố̤ kayǎ tôprè̤prè̤ dố nè̤ me̤thû́ lǔ rò athè́plò mǐpé̤hí nè̤ to kihérò,
23 "Portanto, se você estiver apresentando sua oferta diante do altar e ali se lembrar de que seu irmão tem algo contra você,
24 dyakyǎ nè̤ tè̤lǔtè̤tyǎ bí tè̤lǔrè̤́ anyěhyǎ nuô, rò ka̤me̤ pě̤dwǒ krṳ̂̌klè̌ ré̤ ná ènuô. Htuô̌rò hyǎ lǔhtya no nè̤ tè̤lǔtè̤tyǎ yě.
24 deixe sua oferta ali, diante do altar, e vá primeiro reconciliar-se com seu irmão; depois volte e apresente sua oferta.
25 “Kayǎ tôprè̤prè̤ ki hé nè̤ ná nè̤ me̤thû́me̤plá lǔ rò a ki è́htya nè̤ dố khwíhi kihérò, bí thǐ hyǎ ró̤lǔ dố klyálo̤ akhè̌nuô, me̤ tǎ̤tǒtǎ̤bè pryǎré̤lè́kyǎ ná ènuô. Pǎma a dyétǎ̤kyǎ nè̤ dố prè̤ciryatè̤ a takhukǔ, rò prè̤ciryatè̤ yě ki dyétǎ̤ dǐtû́ nè̤ dố prè̤opò̤́ dò́tǎ̤ ǔ dố htò̌kǔ tahe a takhukǔ rò a ki dò́nuô̌kyǎ nè̤ dố htò̌kǔ pǎ.
25 "Entre em acordo depressa com seu adversário que pretende levá-lo ao tribunal. Faça isso enquanto ainda estiver com ele a caminho, pois, caso contrário, ele poderá entregá-lo ao juiz, e o juiz ao guarda, e você poderá ser jogado na prisão.
26 Vǎ hécò́cò́ nè̤, nè̤ ki plálǐlò̌bè́ nè̤su yěnuô to hénuôma, nè̤ htebè́ to.”
26 Eu lhe garanto que você não sairá de lá enquanto não pagar o último centavo".
27 “Thǐ ní̤huô̌ htuô̌hò́ ná Cò́marya hé ǔ mú꤮ nukhè̌, ‘Cuốthû́ tǎ ǔphúǔmě tǎmé̤.’
27 "Vocês ouviram o que foi dito: ‘Não adulterarás’.
28 Manárò vǎ hé thǐ, kayǎ tôprè̤prè̤ dố a myá prè̤mò rò a tane̤ patánuô, a cuốthû́hò́ ná prè̤mò nuôtôprè̤ dố a thè́plòkǔ hò́.
28 Mas eu lhes digo: qualquer que olhar para uma mulher para desejá-la, já cometeu adultério com ela no seu coração.
29 Nè̤mèthè cò́htwó tôkyě ki nò̌me̤ nè̤ tè̤thû́ kihérò, kaǔhtekyǎ rò vǐkyǎ kyǎ è nuô. Phû꤮ ná ǔ ki vǐtǎ̤kyǎ lò̌ nè̤ né̤klò̤́ sǐprè̤ lò̌ dố ngarakǔ nuô, nè̤mèthè lè̌kyǎ tôkyě ma aryáklò̌ pǎ cò́.
29 Se o seu olho direito o fizer pecar, arranque-o e lance-o fora. É melhor perder uma parte do seu corpo do que ser todo ele lançado no inferno.
30 Nè̤ takhu cò́htwó tôkyě ki nò̌me̤ nè̤ tè̤thû́ kihérò, pǎ̤tṳ̂̌ rò vǐkyǎ kyǎ ènuô. Phû꤮ ná ǔ ki vǐtǎ̤kyǎ lò̌ nè̤ né̤klò̤́ sǐprè̤ lò̌ dố ngarakǔ nuô, nè̤ takhu tṳ̂̌kyǎ tôkhó ma aryáklò̌ pǎ cò́.”
30 E se a sua mão direita o fizer pecar, corte-a e lance-a fora. É melhor perder uma parte do seu corpo do que ir todo ele para o inferno".
31 “Ǔ hé, ‘Kayǎ dố a thè́zṳ̂́ okyǎ amě nuô, a tǒbè dyé prè̤mò nuôtôprè̤ ná li-okyǎ plû́ lǔ a tè̤rǎmárǎdyǎ tôba.’
31 "Foi dito: ‘Aquele que se divorciar de sua mulher deverá dar-lhe certidão de divórcio’.
32 Manárò vǎ hé thǐ, prè̤khǔ ǔpěpě꤮ bèbè, amě cuốthû́ prè̤khǔ má̤to rò a ki okyǎ amě hénuô, a nò̌hò́ amě dố a ki cuốthû́ ná prè̤khǔ hò́. Ǔpěpě꤮ bèbè dố a ki cuốphyé ná prè̤mò dố avè̤ okyǎ lǔ yětôprè̤nuô, a cuốthû́hò́ ná prè̤mò nuôtôprè̤ hò́.”
32 Mas eu lhes digo que todo aquele que se divorciar de sua mulher, exceto por imoralidade sexual, faz que ela se torne adúltera, e quem se casar com a mulher divorciada estará cometendo adultério".
33 “Vǎ hé khyěthyá, thǐ ní̤huô̌ htuô̌dûhò́ Cò́marya hé ǔ mú꤮ nukhè̌, ‘Nè̤ ò́lya̤ htuô̌hò́ nè̤ngó̤ nuô, me̤pyékyǎ tǎmé̤. Cò́ná nè̤ tè̤ò́lya̤ dố nè̤ ò́lya̤ htuô̌hò́ ná Byacè Cò́marya tahenuô.’
33 "Vocês também ouviram o que foi dito aos seus antepassados: ‘Não jure falsamente, mas cumpra os juramentos que você fez diante do Senhor’.
34 Manárò vǎ hé thǐ, bí thǐ ò́lya̤ tôcôcô akhè̌nuô, cuốbyǎ tǎ taki꤮ tǎmé̤. Mò́khu bèbè, cuốbyǎ tǎ taki꤮ tǎmé̤. Mò́khu ma Cò́marya khǎlé̤ lé̤onyǎ.
34 Mas eu lhes digo: Não jurem de forma alguma: nem pelo céu, porque é o trono de Deus;
35 Hekhu bèbè, cuốbyǎ tǎ taki꤮ mé̤, me̤těhérò hekhu ma Cò́marya khǎduô lé̤zí̤. Vǐ̤ Jerusalem bèbè cuốbyǎ tǎ taki꤮ mé̤mé̤, me̤těhérò vǐ̤ Jerusalem ma khwídu cò́phyahtǔ lé̤o akhǎlé̤.
35 nem pela terra, porque é o estrado de seus pés; nem por Jerusalém, porque é a cidade do grande Rei.
36 Cuốbyǎ ka̤dyé tǎ nè̤ khuklò́ tǎmé̤mé̤, me̤těhérò khuluô̤ tôbǒphú prè́nuô nè̤ me̤lò̤me̤bǔ cyá̤to.
36 E não jure pela sua cabeça, pois você não pode tornar branco ou preto nem um fio de cabelo.
37 Nè̤ hébè akhè̌nuô, amá̤rò ‘amá̤’ hénuô, amá̤torò ‘amá̤to’ hénuô, lò̌꤮ tè̤hélốhéklò̌ nuôtahe ma a hyǎ dố khǐnéricyá̤ khuklò́ a o prè́.”
37 Seja o seu ‘sim’, ‘sim’, e o seu ‘não’, ‘não’; o que passar disso vem do Maligno".
38 “Thǐ ní̤huô̌ htuô̌dûhò́ ǔ hé, ‘Ki kayǎ tôprè̤prè̤ me̤lè̌ takè ǔmèthè nuô, ǔ bè me̤lè̌sûkhyě amèthè. Htuô̌rò a ki me̤lakè̤́ takè ǔkhukhyě nuô, ǔ bè me̤lakè̤́sûkhyě akhukhyě.’
38 "Vocês ouviram o que foi dito: ‘Olho por olho e dente por dente’.
39 Manárò vǎ hé thǐ, me̤lyě̤sû ka̤khyě tǎ kayǎcyě̤ kayǎricyá̤ nuôtôprè̤ tǎmé̤. Ki a plyá̤ thǐ khǎlí̤shyé tôkyě hérò dyé plyá̤ pó̤ è dố nuô tôkyěnuô.
39 Mas eu lhes digo: Não resistam ao perverso. Se alguém o ferir na face direita, ofereça-lhe também a outra.
40 Kayǎ tôprè̤prè̤ ki hé thǐ ná thǐ me̤thû́ lǔ, rò a ki kwǐplá thǐ ná ca̤ tôba dố prè̤cirya anyěhyǎ kihérò dyépó̤ è ná thǐ ca̤klò̌du nuô.
40 E se alguém quiser processá-lo e tirar-lhe a túnica, deixe que leve também a capa.
41 Kayǎ dố a pé̤epé̤ǒ thǐ rò a nò̌zácuố thǐ tǎ̤tè̤ tômilenuô, zácuố pé̤ è nyě̤mile nuô.
41 Se alguém o forçar a caminhar com ele uma milha, vá com ele duas.
42 Kayǎ dố a kwǐ thǐ tôprè̤prè̤nuô, dyépé̤ è. Kayǎ dố a kwǐbòkwǐló̤ thǐnuô, dyébòdyéló̤ pé̤ è ní꤮.”
42 Dê a quem lhe pede, e não volte as costas àquele que deseja pedir-lhe algo emprestado".
43 “Thǐ ní̤huô̌ htuô̌dûhò́ ǔ hé, ‘Mo̤ní̤ nè̤khǒnè̤thyó rò thè́htekyǎ kayǎ dố a thè́hte nè̤ nuô.’
43 "Vocês ouviram o que foi dito: ‘Ame o seu próximo e odeie o seu inimigo’.
44 Manárò vǎ hé thǐ, mo̤ní̤ kayǎ dố a thè́hte thǐ nuôtahe rò kwǐcò́bè̌ pé̤ kayǎ dố a me̤cyě̤me̤cṳ̂ thǐ nuô tahe.
44 Mas eu lhes digo: Amem os seus inimigos e orem por aqueles que os perseguem,
45 Thǐ ki mo̤ní̤ ǔ phúnuô kihérò thǐ má̤hò́ Phè̌ Cò́marya dố mò́khu tôprè̤ a phúmòphúkhǔ thǐtahe hò́, me̤těhérò, kayǎcyě̤ kayǎricyá̤ tahe bèbè, kayǎ ryá tahe bèbè, Cò́marya nò̌htyaprè́ tamò̤́ tôbèbè꤮ tuô̌ prè́. Kayǎcò́ tahe bèbè, kayǎ cò́to tahe bèbè, Cò́marya nò̌cṳ̂tǎ̤ ké̤nuô ma a thyálǔ prè́.
45 para que vocês venham a ser filhos de seu Pai que está nos céus. Porque ele faz raiar o seu sol sobre maus e bons e derrama chuva sobre justos e injustos.
46 Thǐ ki mo̤ní̤ prè́tû́ kayǎ dố a mo̤ní̤ thǐ nuôtahe prè́ kihérò Cò́marya dyé thǐ tè̤me̤ní̤khwókè to. Ki me̤prè́ phúnuô kihérò prè̤kwǐamo-arǎ tahe꤮ ma a me̤cyá̤ prè́prè́.
46 Se vocês amarem aqueles que os amam, que recompensa receberão? Até os publicanos fazem isso!
47 Thǐ ki hémo̤héryá prè́tû́ thǐpuố̤thǐvyá̤ kihérò, a lé̤khólé̤khye tó̤ phútě? Kayǎ dố a zṳ̂́enyá̤e kuô̌ǔ Cò́marya to tahe꤮ rò phú thǐ me̤nuô꤮ ma a me̤cyá̤prè́ vǎhéto?
47 E se vocês saudarem apenas os seus irmãos, o que estarão fazendo de mais? Até os pagãos fazem isso!
48 Me̤phúnuôrò, phú thǐphè̌ dố mò́khu yětôprè̤ a ryálốryábǎ nuô, ryálốryábǎ thyákuô̌ ná è nuô ní꤮.”
48 Portanto, sejam perfeitos como perfeito é o Pai celestial de vocês".
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.