Marcos 3
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs NTLH
1 Jesǔ kanuô̌ khyěthyá dố tè̤cò́bè̌hǒkǔ rò bínuô tôphonuô, kayǎ takhuthyě o tôprè̤.
1 Jesus foi outra vez à sinagoga . Estava ali um homem que tinha uma das mãos aleijada.
2 A yǒ tǒ ná Mò̤́nyěduô akhu-akhyě, Pharisěophú tahehenuô a thè́zṳ̂́ pṳ̌ pṳ̂́ Byacè Jesǔ atè̤thû́ rò a opò̤́ myá lǔ ná Mò̤́nyěduô yěnuôma a zasǐmé̤ kayǎ dá yětôprè̤ pǎ è̌, ma to è̌ phúnuô.
2 Estavam também na sinagoga algumas pessoas que queriam acusar Jesus de desobedecer à Lei ; por isso ficaram espiando Jesus com atenção para ver se ele ia curar o homem no sábado.
3 Rò Jesǔ hé kayǎ takhuthyě tôkhó yětôprè̤, “Hyǎ dố nyěyě.”
3 Ele disse para o homem:
4 Htuô̌rò a sudyǎ èthǐ, “Pè̤ tè̤thyótè̤thya hé pè̤ ná bí Judaphú a Mò̤́nyěduô akhè̌nuôma, pè̤ tǒbè me̤cwó̤ ǔ è̌? Má̤toma pè̤ tǒbè me̤pyá̤me̤sè̌ ǔ è̌? Pè̤ tǒbè me̤lwóhteka̤ kayǎ tôprè̤prè̤ athè́plò htwǒprè̤ è̌? Má̤torò pè̤ tǒbè me̤thyě ǔ è̌?” Manárò èthǐ dyátaklwo lò̌plǐ prè́.
4 E perguntou aos outros: Ninguém respondeu nada.
5 A bèsè̌ Jesǔ athè́plò, me̤těhérò èthǐ khǎlèduô̌ lò̌plǐ cò́ pwǒ̤꤮ tôprè̤, tè̤thè́zò̤ní̤ ǔnuô a o cò́ taki꤮ to akhu-akhyě, Jesǔ myá èthǐ rò a thè́plòdu talwósû́lû̌ rò a hé kayǎ takhuthyě tôkhó yětôprè̤, “Zó̤hte nè̤ takhunuô,” rò a zó̤hte atakhu, rò atakhu ryáka̤khyě plû́lò̌ khyěthyá.
5 Então Jesus olhou zangado e triste para eles porque não queriam entender. E disse para o homem: O homem estendeu a mão, e ela sarou.
6 Pharisěophú tahe htecuố taphǎkyǎ rò tôphuốtuô̌ èthǐ cuốoplò́ tố̤ná kayǎ dố a krwǒkuô̌ Khwí Herodè akhyě nuôtahe rò èthǐ cuố okú hébè ní̤dyélǔ ná tǒbè me̤thyě Jesǔ phútě ari-akyǎ.
6 Logo depois os fariseus saíram dali e, junto com as pessoas do partido de Herodes , começaram a fazer planos para matar Jesus.
7 Jesǔ ná a khǒpacè̤̌ tahe htecuố taphǎkyǎ dố Galilea htyěòdu rò kayǎ dố Galilea ké̤kǔ nuôtahe krwǒ ró̤è́꤮ kuô̌ nyacò́ èthǐkhyěcò́. Tahehe nuôma dố Juda ké̤kǔ,
7 Jesus e os discípulos foram até o lago da Galileia. Junto com ele ia muita gente da Galileia, da Judeia,
8 tahehe nuôma dố vǐ̤ Jerusalem, tahehe nuôma dố Idumea ké̤ ná dố Jordano htyěklǒ cíhte tôkyě, tahehe nuôma a o tavǐtava̤ lahyǎ bí vǐ̤ Tyre ná vǐ̤ Sido yěnuôtahe lò̌꤮ plǐ krwǒkuô̌ lò̌ èthǐ akhyě. Lò̌꤮ kayǎ yětahe nuôma kayǎ dố a ní̤huô̌ lò̌plǐ Jesǔ me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ yětahe rò a krwǒcuốkuô̌ èthǐkhyě prè́.
8 de Jerusalém, da Idumeia, do lado leste do rio Jordão e da região de Tiro e de Sidom. Todos iam ao encontro de Jesus porque ouviam falar a respeito das coisas que ele fazia.
9 Jesǔ hé a khǒpacè̤̌ tahe ná thyáphú kayǎ bè́mṳdu yětahe ki hyǎ tadwítashya tǎ lǔ tǎmé̤ agněnuô, a nò̌taritaryǎ one èthǐ thòklyě tôbè.
9 Jesus pediu aos discípulos que arranjassem um barco para ele a fim de não ser esmagado pela multidão.
10 Jesǔ cuố hétuố̤ a khǒpacè̤̌ phúyě me̤těhérò a yǒ me̤sǐmé̤ è́nyacò́ hò́ kayǎswíkayǎsè̌ tahe hò́, rò kayǎ dố aswíasè̌ pǎ tahenuô, a yǒ dwíhyǎtǒ lǔ rò kíré̤ hyǎ tôbè lò̌ lǔ akhu-akhyěrò a nò̌me̤ ǔ phúnuô prè́.
10 Pois ele estava curando tanta gente, que todos os doentes se juntavam em volta dele para tocá-lo.
11 Né me̤bè kayǎ yětahenuô, a myáhtye Jesǔ bíkhè̌tě꤮ bèbè, a lakhû́tǎ̤ dố Jesǔ a mèthènyě rò a è́htǒ lahyǎ, “Nè̤ ma Cò́marya aphúkhǔ tôprè̤,” a hé lahyǎ phúnuô.
11 E as pessoas que tinham espíritos maus, ao verem Jesus, caíam aos pés dele e gritavam: — O senhor é o Filho de Deus!
12 Rò a thè́prwǒ̤ khǐné nuôtahe, “Vǎ ma ǔpěnuô hésoluô̌ pé̤ tǎ ǔ tôprè̤꤮ tǎmé̤ ní꤮.”
12 Mas Jesus proibiu duramente os espíritos de dizerem quem ele era.
13 Htuô̌rò Jesǔ htya dố solo̤ rò a è́hyǎ kayǎ dố atǒ lǔthè́plò nuôtahe dố a o rò èthǐ hyǎ lahyǎ dố lǔo.
13 Jesus subiu um monte, chamou os que ele quis, e eles foram para perto dele.
14 Jesǔ nwóphyé a khǒpacè̤̌ shyéthè́nyě̤ rò a hé èthǐ, “Vǎ nwóhtya thǐ ná thǐ tǒbè otố̤kuô̌ ná vǎ htuô̌to vǎ ki nò̌htecuố thǐ pǎ rò thǐ ki cuốhésodônyǎ pé̤ ǔ ná Cò́marya alǎ̤angó̤ pǎ. Rò a è́ ní̤dyé èthǐ yě shyéthè́nyě̤ amwi̤ ná Prè̤dônyǎphú.
14 Então escolheu doze homens para ficarem com ele e serem enviados para anunciar o evangelho . A esses doze ele chamou de apóstolos .
15 Htuô̌to vǎ ki dyé thǐ tè̤taryěshyosò̌ dố thǐ ki vè̤́htekyǎbè́ khǐné nuôtahe pǎ.”
15 Eles receberam autoridade para expulsar demônios.
16 Jesǔ nwóhtya a khǒpacè̤̌ shyéthè́nyě̤ yětahe nuôma kryá꤮ ǔpě hé rò, Simonè (Dố Jesǔ è́thè̌taple lǔmwi̤ ná Petru)
16 Os doze foram estes: Simão, a quem Jesus deu o nome de Pedro;
17 Zebedeo aphúprè̤khǔ Jakomo ná apuố̤ Giovanni, rò Jesǔ è́thè̌taple èthǐmwǐ̤ ná Boanerge. Angó̤lasá ma shyelya̤ a phúprè̤khǔ tahe.
17 Tiago e João, filhos de Zebedeu (a estes ele deu o nome de Boanerges, que quer dizer “Filhos do Trovão”);
18 Andrea, Philipu, Bartholomeo, Matteo, Thomazo, Alphaeo aphúkhǔ Jakomo, Thaddeo, Simonè dố a mo̤ ní̤dyé ahtyěaké̤ yěnuô tôprè̤,
18 André, Filipe, Bartolomeu, Mateus, Tomé, Tiago, filho de Alfeu; Tadeu, Simão, o nacionalista;
19 ná Juda Iscariot dố a isè̌tǎ̤kyǎ Jesǔ nuôtôprè̤.
19 e Judas Iscariotes, que traiu Jesus.
20 Yětôphuốrò Jesǔ ka̤ dố hi. Kayǎ hyǎ oplu-ophè kuô̌lò̌ khyěthyálǔ tuố̤ cò́ dố èthǐ elè́ǒlè́ pǎ cò́ sè to.
20 Quando Jesus foi para casa, uma grande multidão se ajuntou de novo, e era tanta gente, que ele e os discípulos não tinham tempo nem para comer.
21 Bí a puố̤vyá̤muố̤phè̌ ní̤huô̌ hò́ tè̤me̤-ané̤ phúyě akhè̌nuô, èthǐ htecuố rò a ki cuố cwika̤ lǔ me̤těhérò èthǐ hé lǔzo̤, “A cô ná a tamwǐ,” èthǐ hé lǔ phúnuô.
21 Os parentes de Jesus souberam disso e foram buscá-lo porque algumas pessoas estavam dizendo que ele estava louco.
22 Htuô̌rò kayǎ thè́gně tè̤thyótè̤thya o dố vǐ̤ Jerusalem tahe hyǎlya̤ rò a hé lahyǎ, “Khǐnékhǐnò̌ Beelzebul o dố Jesǔ akǔ, rò a yǒ ní̤bè khǐné khuklò́du nuôtahe a taryěpro̤prya̤ tû́rò a vè̤́htekyǎ bè́ prè́ khǐné nuôtahe prè́.”
22 Alguns mestres da Lei, que tinham vindo de Jerusalém, diziam: — Ele está dominado por
23 Rò Jesǔ è́hyǎ èthǐ dố a o rò a hé èthǐ ná ngó̤khákho phúyě, “Khǐnéricyá̤ khuklò́ cuố vè̤́htebè́ cyá̤ khyěthyá khǐnéricyá̤ khuklò́ phútě?
23 Então Jesus chamou todos e começou a ensiná-los por meio de parábolas. Ele dizia:
24 Htyěké̤phú ná htyěké̤phú ki sá ní̤dyé khyědû lǔ hérò ahtyěaké̤ oklò̤ma plehyǎ ícû̌ tố̤cyá̤ pǎ lǔ to.
24 O país que se divide em grupos que lutam entre si certamente será destruído.
25 Hiphúphyǎphú kiklyékingǎ ní̤dyé khyědû lǔ hérò hiphúphyǎphú yě o plehyǎ tố̤cyá̤ pǎ lǔ to.
25 Se uma família se divide, e as pessoas que fazem parte dela começam a lutar entre si, ela será destruída.
26 Phúnuôrò khǐnéricyá̤ khuklò́ ná khǐnéricyá̤ khuklò́ ki sá ní̤dyé khyěthyádûlǔ hérò a taryěshyosò̌ tahenuô, a oklò̤ma cyá̤to. A taryěshyosò̌ tahe ki lamé̤kyǎ pǎ.
26 Se o reino de Satanás se dividir em grupos, e esses grupos lutarem entre si, o reino não continuará a existir, mas será destruído.
27 Manárò bí kayǎ tôprè̤ cuốnuô̌ dố khǐnéricyá̤ khuklò́ dố athyáná kayǎshyokayǎsò̌ tôprè̤ ahikǔ akhè̌nuô, a ki nuô̌ cò̌klò̤ma ré̤ lǔ to kihénuô, a nuô̌ phyéphení̤ cyá̤ lǔtǎ̤tè̤ takhyá꤮ to. A cò̌klò̤ma htuô̌ lǔ tû́ma a phyéphe ní̤ cyá̤ lǔ tǎ̤tè̤ prè́.
27 — Ninguém pode entrar na casa de um homem forte e roubar os seus bens, sem primeiro amarrá-lo. Somente assim essa pessoa poderá levar o que ele tem em casa.
28 Vǎ hécò́cò́ thǐ, lò̌꤮ prè̤lukayǎ a tè̤thû́ tahe ná lò̌꤮ a hébè mǔmyá̤ricyá̤ Cò́marya tahenuô Cò́marya ki plwǒkyǎ lò̌ èthǐ tè̤thû́ prè́.
28 — Eu afirmo a vocês que isto é verdade: os pecados que as pessoas cometem ou as
29 Manárò kayǎ dố a pacyé̤ishyé Thè́ Sǎsè̌ Byacè nuô Cò́marya plwǒkyǎbè́ pǎ cò́ lǔtè̤thû́ taki꤮ to. Atè̤thû́ yěnuô a ki omacyá̤ lǎ tacṳ́prè̤ talèkrè́ hò́.”
29 Mas as blasfêmias contra o Espírito Santo nunca serão perdoadas porque a culpa desse pecado dura para sempre.
30 Jesǔ cuốhétuố̤ phúyě me̤těhérò, “Khǐnékhǐnò̌ o dố lǔkǔ,” èthǐ yǒ hé phúnuô.
30 Jesus falou assim porque diziam que ele estava dominado por um espírito mau.
31 Jesǔ amuố̤ ná a puố̤prè̤khǔ tahe hyǎo kahtò dố hiklò̌ rò a nò̌cuốè́ ǔ ná Jesǔ.
31 Em seguida a mãe e os irmãos de Jesus chegaram; eles ficaram do lado de fora e mandaram chamá-lo.
32 Rò kayǎ è́prè̤ onyǎ tava̤ pluphè lò̌ ná Jesǔ. Ǔ hé Jesǔ, “Myámò̌ dố nuô, nè̤muố̤ ná nè̤ puố̤prè̤khǔ nè̤ puố̤prè̤mò tahe olò̌ dố hiklò̌nuô rò a sudyǎthû́ lahyǎ nè̤.”
32 Muita gente estava sentada em volta dele, e algumas pessoas lhe disseram: — Escute! A sua mãe e os seus irmãos estão lá fora, procurando o senhor.
33 Rò a hésû èthǐ, “Vǎmuố̤ ná vǎ puố̤prè̤khǔ tahema ǔpě?”
33 Jesus perguntou:
34 A myá tavǐtava̤ní̤ kayǎ onyǎplu tava̤ lǔ nuôtahe rò a hé, “Yělé, kayǎ dố a o bíyě tahe nuôma má̤hò́ vǎmuố̤ ná vǎ puố̤prè̤khǔ tahehò́.
34 Aí olhou para as pessoas que estavam sentadas em volta dele e disse:
35 Kayǎ dố a me̤tǒ phú Cò́marya a tè̤thè́zṳ̂́ nuôtahema má̤hò́ vǎpuố̤vǎvyá̤ tahe ná vǎmuố̤ hò́,” a hé phúnuô.
35 Pois quem faz a vontade de Deus é meu irmão, minha irmã e minha mãe.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.