João 20
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs NTLH
1 Judaphú a Mò̤́nyěduô htuô̌ anotôrǒ mò̤́lǐ ro̤mû́ mò̤́khíò́pǎ akhè̌nuô, Magdalena dò̌kǔmuố̤ Maria hyǎ dố luô̤̌khu rò a myáhtye ná lò̤́du dố ǔ htulò̌bí lǔ ná luô̤̌kǔ nuôtôměnuô ǔ htulò̌taphǎ cuốkyǎ lǔ.
1 Domingo bem cedo, quando ainda estava escuro, Maria Madalena foi até o túmulo e viu que a pedra que tapava a entrada tinha sido tirada.
2 Rò a klyaka̤ dố Simonè Petru ná Jesǔ a khǒpacè̤̌ dố a mo̤ ní̤dyé lǔ dố aruôtôprè̤ a o rò a héso pé̤ èthǐ, “Èthǐ phyécuốkyǎmé̤ hò́ Byacè nuô dố luô̤̌kǔ hò́. Èthǐ cuốdya-otǒ lǔ bítě꤮ nuô pè̤ thè́gně to.”
2 Então foi correndo até o lugar onde estavam Simão Pedro e outro discípulo, aquele que Jesus amava, e disse: — Tiraram o Senhor Jesus do túmulo, e não sabemos onde o puseram!
3 Yětôphuốrò Petru ná Byacè a khǒpacè̤̌ dố aruô tôprè̤ klyahyǎ lahyǎ dố luô̤̌khu.
3 Então Pedro e o outro discípulo foram até o túmulo.
4 Èthǐ klyahyǎ pró̤ lǔ prè́ tadû́rò Byacè a khǒpacè̤̌ dố aruô yětôprè̤ klyapryǎklò̌ ná Petru akhu-akhyě, a klyahyǎ tuố̤ré̤klò̌ lǔ dố luô̤̌khu.
4 Os dois saíram correndo juntos, mas o outro correu mais depressa do que Pedro e chegou primeiro.
5 A hyǎ ngò̤myácǒnuô̌ dố luô̤̌kǔ rò a myáhtye ikè̤̌ báplǐhtǔ yě okyǎ bínuô, manárò a hyǎnuô̌ dố akǔ to.
5 Ele se abaixou para olhar lá dentro e viu os lençóis de linho; porém não entrou no túmulo.
6 Yětôphuốrò Simonè Petru dố a klyahyǎ tǎ̤no dố lǔkhyěkhu yětôprè̤ hyǎtuố̤ rò a hyǎnuô̌ dố luô̤̌kǔ. Rò a myáhtye ikè̤̌ báplǐhtǔ nuôtôba okyǎ bínuô.
6 Mas Pedro, que chegou logo depois, entrou. Ele também viu os lençóis colocados ali
7 Htuô̌rò a myáhtye tuố̤kuô̌ khuhtǒ dố ǔ bobí pé̤ ná Byacè Jesǔ akhuklò́ nuôtôbaba. A khuhtǒphú yětôbanuô a otố̤kuô̌ ná ikè̤̌ báplǐhtǔ nuôtôba to. A botalǔ kyǎ khódû tôpho.
7 e a faixa que tinham posto em volta da cabeça de Jesus. A faixa não estava junto com os lençóis, mas estava enrolada ali ao lado.
8 Dốkhyě rò a khǒpacè̤̌ dố a klyahyǎ tuố̤ré̤ dố luô̤̌khu yětôprè̤ hyǎnuô̌ dố akǔ. A hyǎ myáhtye rò a zṳ̂́e ná Jesǔ htwǒprè̤ ka̤khyě hò́.
8 Aí o outro discípulo, que havia chegado primeiro, também entrou no túmulo. Ele viu e creu.
9 Lisǎsè̌ héone cò́hò́, Byacè Jesǔ ki thyě ihtòka̤khyě pǎ tadû́rò, tuố̤ cò́hò́ bínuôkhè̌nuô, phú lisǎsè̌ héone yěnuô, a khǒpacè̤̌ tahe thè́gněplǒ híto.
9 (Eles ainda não tinham entendido as Escrituras Sagradas , que dizem que era preciso que Jesus ressuscitasse.)
10 Htuô̌rò èthǐ yěthè́nyě̤ ka̤khyě lahyǎ dố ahi.
10 E os dois voltaram para casa.
11 Manárò Maria rò a ihtò okyǎ bí luô̤̌kǔhtû̌nuô rò a nguố̤. Bí a nguố̤ khè̌, a ngò̤ takò̤ myácǒnuô̌ dố luô̤̌kǔ.
11 Maria Madalena tinha ficado perto da entrada do túmulo, chorando. Enquanto chorava, ela se abaixou, olhou para dentro
12 Rò a myáhtye mò́khu tanéphú thyání̤ hyeca̤bǔ thè́nyě̤ onyǎo dố Jesǔ luô̤̌to̤ lé̤o nuô. Tôprè̤ rò a o dố a khuklò́htè́ tôkyě, tôprè̤ rò a o dố a khǎzó̤ tôkyě.
12 e viu dois anjos vestidos de branco, sentados onde tinha sido posto o corpo de Jesus. Um estava na cabeceira, e o outro, nos pés.
13 Rò èthǐ sudyǎ Maria, “Mòmuố̤, nè̤ nguố̤ me̤tě?”
13 Os anjos perguntaram: — Mulher, por que você está chorando? Ela respondeu: — Levaram embora o meu Senhor, e eu não sei onde o puseram!
14 Bí a tarí ka̤khyě akhè̌nuô, a myáhtye Byacè Jesǔ kahtòo dố lǔkhyěkhu tadû́rò a thè́gně ná Byacè Jesǔ má̤to.
14 Depois de dizer isso, ela virou para trás e viu Jesus ali de pé, mas não o reconheceu.
15 “Mòmuố̤꤮, nè̤ nguố̤ me̤tě? Nè̤ myápṳ̌ ǔpě?” A sudyǎ lǔ phúnuô.
15 Então Jesus perguntou: Ela pensou que ele era o jardineiro e por isso respondeu: — Se o senhor o tirou daqui, diga onde o colocou, e eu irei buscá-lo.
16 “Maria,” Byacè Jesǔ hé lǔ phúnuô.
16 — Maria! — disse Jesus. Ela virou e respondeu em — “Rabôni!” (Esta palavra quer dizer “Mestre”.)
17 Rò Byacè Jesǔ hé lǔ, “Pṳ̂́ tǎ vǎ mé̤, me̤těhérò vǎ ka̤ dố vǎphè̌ o híto. Cuố dố vǎ puố̤vyá̤ nuôtahe a o rò cuốhé pé̤ èthǐ, ‘Vǎ ki ka̤kahtya dố vǎphè̌ ma amá̤má̤, thǐ phè̌ ma amá̤má̤, vǎ Cò́marya ma amá̤má̤, thǐ Cò́marya ma amá̤má̤ yětôprè̤ a opǎ’” a hé lǔ phúnuô.
17 Jesus disse:
18 Magdalena dò̌kǔmuố̤ Maria yě cuố dyásopé̤ a khǒpacè̤̌ tahe ná tè̤ritè̤kyǎ yě rò a hé pé̤ èthǐ, “Vǎ myáhtyehò́ Byacè hò́!” Rò a héluô̌ pé̤ èthǐ ná Byacè hé pé̤ lǔ nuôtahe.
18 Então Maria Madalena foi e disse aos discípulos de Jesus: — Eu vi o Senhor! E contou o que Jesus lhe tinha dito.
19 Bí Judaphú a Mò̤́nyěduô mò̤́katò̤ nuôtônyě htuô̌ shyéparǒ tônyě mò̤́khípaló̤ akhè̌nuô, a khǒpacè̤̌ tahe thè́isě lahyǎ Judaphú a khuklò́du tahe alé̤ rò a me̤ma lahyǎ kadǎ, rò bí èthǐ oplò́ tố̤lǔ dố hidò́kǔ akhè̌nuô, Byacè Jesǔ hyǎihtò oluô̌khyé pé̤ dố èthǐ klǎměkǔ rò a hé èthǐ, “Tè̤thè́plò kacṳ́kabè́ ki okuô̌dû ná thǐ ní꤮,” a hé èthǐ phúnuô.
19 Naquele mesmo domingo, à tarde, os discípulos de Jesus estavam reunidos de portas trancadas, com medo dos líderes judeus. Então Jesus chegou, ficou no meio deles e disse:
20 A héhtuô̌ pé̤ èthǐ phúnuôrò a dyéluô̌ pé̤ èthǐ ná atakhu ná arò̤̌klè̌. Bí a khǒpacè̤̌ tahe myáhtye lǔ akhè̌nuô, a thè́krṳ̂̌thè́lò̌ tapa̤ lahyǎ cò́.
20 Em seguida lhes mostrou as suas mãos e o seu lado. E eles ficaram muito alegres ao verem o Senhor.
21 Byacè Jesǔ hé khyěthyá èthǐ, “Tè̤thè́plò kacṳ́kabè́ ki odû ná thǐ ní꤮! Rò phú vǎphè̌ nò̌hyǎ vǎ nuô, vǎ nò̌cuốkuô̌ thǐ.”
21 Então Jesus disse de novo:
22 A héhtuô̌ phúnuôrò a thè́cuố dố èthǐkhu rò a hé èthǐ, “Phyésû lahyǎ Thè́ Sǎsè̌ Byacè yě.
22 Depois soprou sobre eles e disse:
23 Thǐ ki plwǒkyǎ ǔtè̤thû́ tahe hérò ǔtè̤thû́ ki plwǒkyǎ pǎ. Thǐ ki plwǒkyǎ ǔtè̤thû́ to hérò, ǔtè̤thû́ ki plwǒkyǎ to.”
23 Se vocês perdoarem os pecados de alguém, esses pecados são perdoados; mas, se não perdoarem, eles não são perdoados.
24 Bí Jesǔ cuốnuô̌ oluô̌ pé̤ a khǒpacè̤̌ dố hikǔ akhè̌nuô, Thomazo dố ǔ è́pó̤ lǔmwi̤ ná Didymo yětôprè̤ okuô̌ ná èthǐ bínuô to.
24 Acontece que Tomé, um dos discípulos, que era chamado de “o Gêmeo”, não estava com eles quando Jesus chegou.
25 A khǒpacè̤̌ yětahe hé Thomazo, “Pè̤ myáhtyehò́ Byacè hò́,” a hé pé̤ lǔ phúnuô.
25 Então os outros discípulos disseram a Tomé: — Nós vimos o Senhor! Ele respondeu: — Se eu não vir o sinal dos pregos nas mãos dele, e não tocar ali com o meu dedo, e também se não puser a minha mão no lado dele, não vou crer!
26 Dốkhyě thuô̌thyótônyěnuô, Byacè Jesǔ a khǒpacè̤̌ tahe oplò́ tố̤khyělǔ dố hinuô tômě akǔ. Bínuôakhè̌ Thomazo otố̤kuô̌ ná èthǐ bínuô. Èthǐ me̤ma kadǎ tadû́rò Byacè Jesǔ hyǎnuô̌ ihtòo dố èthǐ klǎměkǔ rò a hé èthǐ, “Tè̤thè́plò kacṳ́kabè́ ki okuô̌dû ná thǐ ní꤮” phúnuô.
26 Uma semana depois, os discípulos de Jesus estavam outra vez reunidos ali com as portas trancadas, e Tomé estava com eles. Jesus chegou, ficou no meio deles e disse:
27 Yětôphuốrò a hé Thomazo, “Hyǎmyámò̌ vǎ takhukǔyě, hyǎ rò kaǔmyádû ná nè̤ kanò̌ nuô. Zó̤hyǎ nè̤ takhunuô rò phû̌myádû vǎ rò̤̌klè̌ acwè̌yě. Thè́plò rare tǎmé̤. Tarú zṳ̂́enuô.” A hé lǔ phúnuô.
27 Em seguida disse a Tomé:
28 “Vǎ Byacè, vǎ Cò́marya,” Thomazo hésû lǔ phúnuô.
28 Então Tomé exclamou: — Meu Senhor e meu Deus!
29 Htuô̌rò Byacè Jesǔ hé lǔ, “Nè̤ yǒ myáhtye vǎ khukhyěrò nè̤ zṳ̂́e prè́. Kayǎ dố a myáhtye vǎ to rò a zṳ̂́e tahenuô a ki ní̤bè tè̤sò̌ri,” a hé lǔ phúnuô.
29 — Você creu porque me viu? — disse Jesus. — Felizes são os que não viram, mas assim mesmo creram!
30 Byacè Jesǔ dyéluô̌ pé̤ tè̤me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ dố a khǒpacè̤̌ tahe anyěhyǎ dố ǔ rǎmánuô̌ tố̤ bí li yětôba akǔ to tahenuô a oè́lǎ pǎ cò́.
30 Jesus fez diante dos discípulos muitos outros milagres que não estão escritos neste livro.
31 Manárò ǔ rǎo li yětôba ma thyáphú thǐ ki zṳ̂́e ná Jesǔ ma Messia, è ma Cò́marya aphúkhǔ tôprè̤, rò dố thǐ zṳ̂́e lǔ akhu-akhyěrò, thǐ ki ní̤bè thè́htwǒprè̤ agněnuô, ǔ rǎ pé̤ thǐ prè́.
31 Mas estes foram escritos para que vocês creiam que Jesus é o Messias , o Filho de Deus. E para que, crendo, tenham vida por meio dele.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.