João 20

Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Judaphú a Mò̤́nyěduô htuô̌ anotôrǒ mò̤́lǐ ro̤mû́ mò̤́khíò́pǎ akhè̌nuô, Magdalena dò̌kǔmuố̤ Maria hyǎ dố luô̤̌khu rò a myáhtye ná lò̤́du dố ǔ htulò̌bí lǔ ná luô̤̌kǔ nuôtôměnuô ǔ htulò̌taphǎ cuốkyǎ lǔ.
1 No primeiro dia da semana, de madrugada, quando ainda estava escuro, Maria Madalena foi ao túmulo e viu que a pedra da entrada tinha sido removida.
2 Rò a klyaka̤ dố Simonè Petru ná Jesǔ a khǒpacè̤̌ dố a mo̤ ní̤dyé lǔ dố aruôtôprè̤ a o rò a héso pé̤ èthǐ, “Èthǐ phyécuốkyǎmé̤ hò́ Byacè nuô dố luô̤̌kǔ hò́. Èthǐ cuốdya-otǒ lǔ bítě꤮ nuô pè̤ thè́gně to.”
2 Então correu e foi até onde estavam Simão Pedro e o outro discípulo, a quem Jesus amava, e disse-lhes: — Tiraram o Senhor do túmulo, e não sabemos onde o colocaram.
3 Yětôphuốrò Petru ná Byacè a khǒpacè̤̌ dố aruô tôprè̤ klyahyǎ lahyǎ dố luô̤̌khu.
3 Com isso, Pedro e o outro discípulo saíram e foram até o túmulo.
4 Èthǐ klyahyǎ pró̤ lǔ prè́ tadû́rò Byacè a khǒpacè̤̌ dố aruô yětôprè̤ klyapryǎklò̌ ná Petru akhu-akhyě, a klyahyǎ tuố̤ré̤klò̌ lǔ dố luô̤̌khu.
4 Ambos corriam juntos, mas o outro discípulo correu mais depressa do que Pedro e chegou primeiro ao túmulo.
5 A hyǎ ngò̤myácǒnuô̌ dố luô̤̌kǔ rò a myáhtye ikè̤̌ báplǐhtǔ yě okyǎ bínuô, manárò a hyǎnuô̌ dố akǔ to.
5 E, abaixando-se, viu os lençóis de linho, mas não entrou.
6 Yětôphuốrò Simonè Petru dố a klyahyǎ tǎ̤no dố lǔkhyěkhu yětôprè̤ hyǎtuố̤ rò a hyǎnuô̌ dố luô̤̌kǔ. Rò a myáhtye ikè̤̌ báplǐhtǔ nuôtôba okyǎ bínuô.
6 Simão Pedro, seguindo-o, chegou e entrou no túmulo. Ele também viu os lençóis
7 Htuô̌rò a myáhtye tuố̤kuô̌ khuhtǒ dố ǔ bobí pé̤ ná Byacè Jesǔ akhuklò́ nuôtôbaba. A khuhtǒphú yětôbanuô a otố̤kuô̌ ná ikè̤̌ báplǐhtǔ nuôtôba to. A botalǔ kyǎ khódû tôpho.
7 e o lenço que tinha estado sobre a cabeça de Jesus, e que não estava com os lençóis, mas enrolado num lugar à parte.
8 Dốkhyě rò a khǒpacè̤̌ dố a klyahyǎ tuố̤ré̤ dố luô̤̌khu yětôprè̤ hyǎnuô̌ dố akǔ. A hyǎ myáhtye rò a zṳ̂́e ná Jesǔ htwǒprè̤ ka̤khyě hò́.
8 Então o outro discípulo, que havia chegado primeiro ao túmulo, também entrou. Ele viu e creu.
9 Lisǎsè̌ héone cò́hò́, Byacè Jesǔ ki thyě ihtòka̤khyě pǎ tadû́rò, tuố̤ cò́hò́ bínuôkhè̌nuô, phú lisǎsè̌ héone yěnuô, a khǒpacè̤̌ tahe thè́gněplǒ híto.
9 Pois ainda não tinham compreendido a Escritura, que era necessário que ele ressuscitasse dentre os mortos.
10 Htuô̌rò èthǐ yěthè́nyě̤ ka̤khyě lahyǎ dố ahi.
10 E os discípulos voltaram outra vez para casa.
11 Manárò Maria rò a ihtò okyǎ bí luô̤̌kǔhtû̌nuô rò a nguố̤. Bí a nguố̤ khè̌, a ngò̤ takò̤ myácǒnuô̌ dố luô̤̌kǔ.
11 Maria, no entanto, permanecia junto à entrada do túmulo, chorando. Enquanto chorava, abaixou-se e olhou para dentro do túmulo.
12 Rò a myáhtye mò́khu tanéphú thyání̤ hyeca̤bǔ thè́nyě̤ onyǎo dố Jesǔ luô̤̌to̤ lé̤o nuô. Tôprè̤ rò a o dố a khuklò́htè́ tôkyě, tôprè̤ rò a o dố a khǎzó̤ tôkyě.
12 Ela viu dois anjos vestidos de branco, sentados onde o corpo de Jesus tinha sido colocado, um à cabeceira e outro aos pés.
13 Rò èthǐ sudyǎ Maria, “Mòmuố̤, nè̤ nguố̤ me̤tě?”
13 Então eles perguntaram: — Mulher, por que você está chorando? Ela respondeu: — Porque levaram o meu Senhor, e não sei onde o puseram.
14 Bí a tarí ka̤khyě akhè̌nuô, a myáhtye Byacè Jesǔ kahtòo dố lǔkhyěkhu tadû́rò a thè́gně ná Byacè Jesǔ má̤to.
14 Depois de dizer isso, ela se virou para trás e viu Jesus em pé, mas não reconheceu que era Jesus.
15 “Mòmuố̤꤮, nè̤ nguố̤ me̤tě? Nè̤ myápṳ̌ ǔpě?” A sudyǎ lǔ phúnuô.
15 Jesus lhe perguntou: Ela, supondo que ele fosse o jardineiro, respondeu: — Se o senhor o tirou daqui, diga-me onde o colocou, e eu o levarei.
16 “Maria,” Byacè Jesǔ hé lǔ phúnuô.
16 Jesus disse: Ela, voltando-se, lhe disse, em hebraico: — Raboni! (“Raboni” quer dizer “Mestre”.)
17 Rò Byacè Jesǔ hé lǔ, “Pṳ̂́ tǎ vǎ mé̤, me̤těhérò vǎ ka̤ dố vǎphè̌ o híto. Cuố dố vǎ puố̤vyá̤ nuôtahe a o rò cuốhé pé̤ èthǐ, ‘Vǎ ki ka̤kahtya dố vǎphè̌ ma amá̤má̤, thǐ phè̌ ma amá̤má̤, vǎ Cò́marya ma amá̤má̤, thǐ Cò́marya ma amá̤má̤ yětôprè̤ a opǎ’” a hé lǔ phúnuô.
17 Jesus continuou:
18 Magdalena dò̌kǔmuố̤ Maria yě cuố dyásopé̤ a khǒpacè̤̌ tahe ná tè̤ritè̤kyǎ yě rò a hé pé̤ èthǐ, “Vǎ myáhtyehò́ Byacè hò́!” Rò a héluô̌ pé̤ èthǐ ná Byacè hé pé̤ lǔ nuôtahe.
18 Então Maria Madalena foi e anunciou aos discípulos: — Eu vi o Senhor! E contava que Jesus lhe tinha dito essas coisas.
19 Bí Judaphú a Mò̤́nyěduô mò̤́katò̤ nuôtônyě htuô̌ shyéparǒ tônyě mò̤́khípaló̤ akhè̌nuô, a khǒpacè̤̌ tahe thè́isě lahyǎ Judaphú a khuklò́du tahe alé̤ rò a me̤ma lahyǎ kadǎ, rò bí èthǐ oplò́ tố̤lǔ dố hidò́kǔ akhè̌nuô, Byacè Jesǔ hyǎihtò oluô̌khyé pé̤ dố èthǐ klǎměkǔ rò a hé èthǐ, “Tè̤thè́plò kacṳ́kabè́ ki okuô̌dû ná thǐ ní꤮,” a hé èthǐ phúnuô.
19 Ao cair da tarde daquele dia, o primeiro da semana, estando trancadas as portas da casa onde estavam os discípulos, com medo dos judeus, Jesus veio e se pôs no meio deles, dizendo:
20 A héhtuô̌ pé̤ èthǐ phúnuôrò a dyéluô̌ pé̤ èthǐ ná atakhu ná arò̤̌klè̌. Bí a khǒpacè̤̌ tahe myáhtye lǔ akhè̌nuô, a thè́krṳ̂̌thè́lò̌ tapa̤ lahyǎ cò́.
20 E, dizendo isso, lhes mostrou as mãos e o lado. Então os discípulos se alegraram ao ver o Senhor.
21 Byacè Jesǔ hé khyěthyá èthǐ, “Tè̤thè́plò kacṳ́kabè́ ki odû ná thǐ ní꤮! Rò phú vǎphè̌ nò̌hyǎ vǎ nuô, vǎ nò̌cuốkuô̌ thǐ.”
21 E Jesus lhes disse outra vez:
22 A héhtuô̌ phúnuôrò a thè́cuố dố èthǐkhu rò a hé èthǐ, “Phyésû lahyǎ Thè́ Sǎsè̌ Byacè yě.
22 E, havendo dito isso, soprou sobre eles e disse-lhes:
23 Thǐ ki plwǒkyǎ ǔtè̤thû́ tahe hérò ǔtè̤thû́ ki plwǒkyǎ pǎ. Thǐ ki plwǒkyǎ ǔtè̤thû́ to hérò, ǔtè̤thû́ ki plwǒkyǎ to.”
23 Se de alguns vocês perdoarem os pecados, são-lhes perdoados; mas, se os retiverem, são retidos.
24 Bí Jesǔ cuốnuô̌ oluô̌ pé̤ a khǒpacè̤̌ dố hikǔ akhè̌nuô, Thomazo dố ǔ è́pó̤ lǔmwi̤ ná Didymo yětôprè̤ okuô̌ ná èthǐ bínuô to.
24 Tomé, um dos doze, chamado Dídimo, não estava com eles quando Jesus veio.
25 A khǒpacè̤̌ yětahe hé Thomazo, “Pè̤ myáhtyehò́ Byacè hò́,” a hé pé̤ lǔ phúnuô.
25 Então os outros discípulos disseram a Tomé: — Vimos o Senhor. Mas ele respondeu: — Se eu não vir o sinal dos pregos nas mãos dele, ali não puser o dedo e não puser a minha mão no lado dele, de modo nenhum acreditarei.
26 Dốkhyě thuô̌thyótônyěnuô, Byacè Jesǔ a khǒpacè̤̌ tahe oplò́ tố̤khyělǔ dố hinuô tômě akǔ. Bínuôakhè̌ Thomazo otố̤kuô̌ ná èthǐ bínuô. Èthǐ me̤ma kadǎ tadû́rò Byacè Jesǔ hyǎnuô̌ ihtòo dố èthǐ klǎměkǔ rò a hé èthǐ, “Tè̤thè́plò kacṳ́kabè́ ki okuô̌dû ná thǐ ní꤮” phúnuô.
26 Passados oito dias, os discípulos de Jesus estavam outra vez reunidos, e Tomé estava com eles. Estando as portas trancadas, Jesus veio, pôs-se no meio deles e disse:
27 Yětôphuốrò a hé Thomazo, “Hyǎmyámò̌ vǎ takhukǔyě, hyǎ rò kaǔmyádû ná nè̤ kanò̌ nuô. Zó̤hyǎ nè̤ takhunuô rò phû̌myádû vǎ rò̤̌klè̌ acwè̌yě. Thè́plò rare tǎmé̤. Tarú zṳ̂́enuô.” A hé lǔ phúnuô.
27 E logo disse a Tomé:
28 “Vǎ Byacè, vǎ Cò́marya,” Thomazo hésû lǔ phúnuô.
28 Ao que Tomé lhe respondeu: — Senhor meu e Deus meu!
29 Htuô̌rò Byacè Jesǔ hé lǔ, “Nè̤ yǒ myáhtye vǎ khukhyěrò nè̤ zṳ̂́e prè́. Kayǎ dố a myáhtye vǎ to rò a zṳ̂́e tahenuô a ki ní̤bè tè̤sò̌ri,” a hé lǔ phúnuô.
29 Jesus lhe disse:
30 Byacè Jesǔ dyéluô̌ pé̤ tè̤me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ dố a khǒpacè̤̌ tahe anyěhyǎ dố ǔ rǎmánuô̌ tố̤ bí li yětôba akǔ to tahenuô a oè́lǎ pǎ cò́.
30 Na verdade, Jesus fez diante dos seus discípulos muitos outros sinais que não estão escritos neste livro.
31 Manárò ǔ rǎo li yětôba ma thyáphú thǐ ki zṳ̂́e ná Jesǔ ma Messia, è ma Cò́marya aphúkhǔ tôprè̤, rò dố thǐ zṳ̂́e lǔ akhu-akhyěrò, thǐ ki ní̤bè thè́htwǒprè̤ agněnuô, ǔ rǎ pé̤ thǐ prè́.
31 Estes, porém, foram registrados para que vocês creiam que Jesus é o Cristo, o Filho de Deus, e para que, crendo, tenham vida em seu nome.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.