João 19

Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 Phúnuôrò Khwí Pilato è́ Byacè Jesǔ rò a nò̌mṳ̂̌ ǔ ná suplye̤ iplí.
1 Nisso, pois, Pilatos tomou a Jesus, e mandou açoitá-lo.
2 Klyěphú tahe ikhu tava̤ thòshyámò̤́ thyáná khuklwǒ̤ nuôrò a klwǒ̤htya pé̤ ná Jesǔ. Rò a thyáhtya pé̤ lǔ ca̤cwo̤ taphèò́htǔ dố athyáná khwí lé̤thyá yětôba htuô̌rò,
2 E os soldados, tecendo uma coroa de espinhos, puseram-lha sobre a cabeça, e lhe vestiram um manto de púrpura;
3 a hyǎtǒ lǔ rò a hyǎhé ka̤khyěkhyě hyǎnyěnyělǔ, “Kố꤮ Juda akhwídu, ohtwǒprè̤ mò̤́nyě htǔdû ní꤮!” A hé lavilavò̌ kanǐkano htuô̌ lǔ phúnuô rò èthǐ plyá̤ lǔ khǎlí̤shyé.
3 e chegando-se a ele, diziam: Salve, rei dos judeus! e davam-lhe bofetadas.
4 Khwí Pilato hyǎhte khyěthyá rò a hé Judaphú tahe, “Thyáphú thǐ ki thè́gně lahyǎ ná vǎ ce̤myá è rò vǎ myáhtye a me̤ tè̤thû́ tôcô꤮ to agněnuô, vǎ ki è́hteluô̌ pé̤ khyěthyá thǐ bíyě.”
4 Então Pilatos saiu outra vez, e disse-lhes: Eis aqui vo-lo trago fora, para que saibais que não acho nele crime algum.
5 Byacè Jesǔ klwǒ̤htení̤ khuklwǒ̤ thòshyá rò thyáhtení̤ ca̤cwo̤ taphèò́htǔ tôba rò htetǒ èthǐ. Rò Khwí Pilato hé èthǐ, “Yělé, è ma kayǎ nuôtôprè̤ hò́.” A hé èthǐ phúnuô.
5 Saiu, pois, Jesus, trazendo a coroa de espinhos e o manto de púrpura. E disse-lhes Pilatos: Eis o homem!
6 Bwídukhu tahe ná klyěphú dố a opò̤́ tè̤lǔhǒdu tahe myáhtye lǔlǔ, “Mṳ̂̌thyěhtyakyǎ è dố krusu díkè hihtûlo̤ nuô, mṳ̂̌thyěhtyakyǎ è dố krusu díkè hihtûlo̤ nuô,” a è́htǒhtya lahyǎ phúnuô.
6 Quando o viram os principais sacerdotes e os guardas, clamaram, dizendo: Crucifica-o! Crucifica-o! Disse-lhes Pilatos: Tomai-o vós, e crucificai-o; porque nenhum crime acho nele.
7 Judaphú tahe hé tadû lahyǎ, “Pè̤ tè̤thyótè̤thya o ná è bèthyě prè́, me̤těhérò a dákwó lya̤ ní̤dyé ané̤ ná vǎ ma Cò́marya aphúkhǔ, a hé ní̤dyé ané̤ phúnuô.” A héhtya tadû lahyǎ phúnuô.
7 Responderam-lhe os judeus: Nós temos uma lei, e segundo esta lei ele deve morrer, porque se fez Filho de Deus.
8 Khwí Pilato ní̤huô̌ pó̤ ngó̤phúyě rò a lé thè́isě hyǎshyoshyo.
8 Ora, Pilatos, quando ouviu esta palavra, mais atemorizado ficou;
9 A ka̤ kanuô̌ khyěthyá dố ahǒkǔ rò a nuô̌ sudyǎ Jesǔ, “Nè̤ obítě hyǎ?” Manárò Jesǔ héka̤khyěsû lǔ tôcô꤮ to.
9 e entrando outra vez no pretório, perguntou a Jesus: Donde és tu? Mas Jesus não lhe deu resposta.
10 Rò a hé Jesǔ, “Nè̤ héka̤khyěsû vǎ tôcô꤮ to me̤tě? Vǎ ní̤bè tè̤taryěshyosò̌ dố vǎ ki plwǒkyǎ nè̤ ma a ní̤ní̤, má̤torò vǎ ki mṳ̂̌thyěhtyakyǎ nè̤ dố hihtûlo̤ nuôma a ní̤ní̤ prè́ nuôma nè̤ thè́gně to è̌?” A hé lǔ phúnuô.
10 Disse-lhe, então, Pilatos: Não me respondes? não sabes que tenho autoridade para te soltar, e autoridade para te crucificar?
11 Rò Byacè Jesǔ hésû lǔ, “Cò́marya ki dyétǎ̤ nè̤ taryěshyosò̌ yě tonuô, nè̤ ní̤bè cyá̤ to. Phúnuôrò kayǎ dố a dyétǎ̤kyǎ vǎ dố nè̤ takhukǔ yětahenuô, atè̤thû́ duklò̌lố pǎ cò́ ná nè̤.”
11 Respondeu-lhe Jesus: Nenhuma autoridade terias sobre mim, se de cima não te fora dado; por isso aquele que me entregou a ti, maior pecado tem.
12 Cáhtya bí a héhtuô̌ phúnuô rò, Khwí Pilato yácû́ myápṳ̌ klyá dố a ki plwǒhtekyǎ Jesǔ. Manárò Judaphú tahe è́htǒ plehyǎ tadûpó̤, “Nè̤ ki plwǒhtekyǎ kayǎ nuôtôprè̤ héma, nè̤ ma Khwí Caesare akhǒbò́thyó má̤to. Kayǎ tôprè̤prè̤ dố a dákwó lya̤ ní̤dyé ané̤ ná khwí nuô, má̤hò́ kayǎ dố a htésû Khwí Caesare hò́.”
12 Daí em diante Pilatos procurava soltá-lo; mas os judeus clamaram: Se soltares a este, não és amigo de César; todo aquele que se faz rei é contra César.
13 Bí Khwí Pilato ní̤huô̌ èthǐ héphúyě akhè̌nuô, a è́hte Jesǔ rò a onyǎtǎ̤ dố tè̤cirya lé̤onyǎ khǎlé̤ dố ǔ è́, ǔ byáthye kayǎ lé̤cuố ná lò̤́. Hebreo ngó̤ ma a hé, Gabbatha.
13 Pilatos, pois, quando ouviu isto, trouxe Jesus para fora e sentou-se no tribunal, no lugar chamado Pavimento, e em hebraico Gabatá.
14 Bínuô tônyě ma atǒ bí mò̤́htuôkhè̌ ǔ tari one tè̤cuốtalwópwè̌ agně nuôtônyě.
14 Ora, era a preparação da páscoa, e cerca da hora sexta. E disse aos judeus: Eis o vosso rei.
15 Manárò èthǐ è́htǒhtya lahyǎ, “Me̤thyěkyǎ è, mṳ̂̌thyěhtyakyǎ lǔ dố krusu díkè hihtûlo̤ nuô.”
15 Mas eles clamaram: Tira-o! tira-o! crucifica-o! Disse-lhes Pilatos: Hei de crucificar o vosso rei? responderam, os principais sacerdotes: Não temos rei, senão César.
16 Dốkhyětadû rò Khwí Pilato dyétǎ̤kyǎ Jesǔ dố èthǐ atakhukǔ dố èthǐ ki mṳ̂̌thyěhtyakyǎ lǔ dố krusu díkè hihtûlo̤.
16 Então lho entregou para ser crucificado.
17 Rò a zácuố ní̤dyédû a krusu rò a htecuố dố khuklò́krwí akhǎlé̤. Khǎlé̤ yětôpho ma Hebreo ngó̤ hé, “Golgotha.”
17 Tomaram, pois, a Jesus; e ele, carregando a sua própria cruz, saiu para o lugar chamado Caveira, que em hebraico se chama Gólgota,
18 Ǔ mṳ̂̌thyěhtyakyǎ lǔ dố krusu díkè hihtûlo̤ bínuô. Ǔ mṳ̂̌thyěhtya tố̤ lǔ ná kayǎ thè́nyě̤, tôkyě ná tôprè̤prè̤. Jesǔ rò a o dố aklǎměkǔ.
18 onde o crucificaram, e com ele outros dois, um de cada lado, e Jesus no meio.
19 Khwí Pilato nò̌rǎ ǔ tè̤mátè̤dyǎ aliplò rò a nò̌mṳ̂̌thyěhtya ǔ dố krusu díkè hihtûlo̤. Èthǐ rǎ liplòyě, “Judaphú tahe akhwí, vǐ̤ Nazarèphú Jesǔ” phúnuô.
19 E Pilatos escreveu também um título, e o colocou sobre a cruz; e nele estava escrito: JESUS O NAZARENO, O REI DOS JUDEUS.
20 Ǔ mṳ̂̌thyěhtya Jesǔ yěnuô, a ophûprè́ ná vǐ̤ akhu-akhyě, Judaphú tahe hốmyá è́lǎ liyě. Rò liyěnuô ǔ rǎo lò̌plǐ ná Hebreo ngó̤ dố Judaphú hébè ní̤dyé yěnuô, ná Latin ngó̤ ná Greek myěcôphú angó̤.
20 Muitos dos judeus, pois, leram este título; porque o lugar onde Jesus foi crucificado era próximo da cidade; e estava escrito em hebraico, latim e grego.
21 Prè̤lǔtyǎ khuklò́ tahe hé Khwí Pilato, “‘Judaphú tahe akhwí,’ rǎphúnuô tǎmé̤. Rǎ taple khyěthyá ná kayǎ yětôprè̤ ma a dákwólya̤ ní̤dyé ané̤ ná Judaphú tahe akhwí,” rǎ taple khyě phúnuô.
21 Diziam então a Pilatos os principais sacerdotes dos judeus: Não escrevas: O rei dos judeus; mas que ele disse: Sou rei dos judeus.
22 Manárò Khwí Pilato hé lǔ, “Tè̤ dố vǎ rǎhtuô̌hò́ nuôma, a htuô̌hò́.”
22 Respondeu Pilatos: O que escrevi, escrevi.
23 Bí klyěphú tahe mṳ̂̌thyěhtya htuô̌hò́ lǔ dố hihtûlo̤ akhè̌nuô, klyěphú thè́lwǐ̤ yěnuô a phyé Byacè Jesǔ hyeca̤ tahe rò, a ibě ní̤dyé lǔ tôprè̤ tôba. Rò èthǐ phyé pó̤ lǔ ca̤cwo̤htǔ dố ǔ bò́cû̌ tǎ̤htǔplû́ prè́ lǔ rò ǔ lé̤isè́htû̌ lǔ oto yětôba.
23 Tendo, pois, os soldados crucificado a Jesus, tomaram as suas vestes, e fizeram delas quatro partes, para cada soldado uma parte. Tomaram também a túnica; ora a túnica não tinha costura, sendo toda tecida de alto a baixo.
24 Èthǐ tôprè̤ ná tôprè̤ hé ní̤dyélǔ, “Pè̤ htò́zè̤̌ è to ha, ǔpě tǒ ní̤bèpě pǎnuô, pè̤ bò́ tè̤byǎbwí tôcô pó!” A hé ní̤dyé lǔ phúnuô.
24 Pelo que disseram uns aos outros: Não a rasguemos, mas lancemos sortes sobre ela, para ver de quem será {para que se cumprisse a escritura que diz: Repartiram entre si as minhas vestes, e lançaram sortes}. E, de fato, os soldados assim fizeram.
25 Bí Byacè Jesǔ a krusu akhǎshyénuô, Byacè amuố̤ ná Byacè amuố̤ apuố̤prè̤mò, ná Clopa amě Maria ná Magdalena dò̌kǔmuố̤ Maria ihtò o lahyǎ bínuô.
25 Estavam em pé, junto à cruz de Jesus, sua mãe, e a irmã de sua mãe, e Maria, mulher de Clôpas, e Maria Madalena.
26 Bí Byacè Jesǔ myáhtye amuố̤ ná a khǒpacè̤̌ dố a mo̤ ní̤dyé lǔ yětôprè̤ ihtò ophû ná lǔ akhè̌, a hé cuố amuố̤, “Muố̤꤮ khǒnyá̤yě kayǎ yětôprè̤ ma a htwǒhò́ nè̤phú hò́,” a hé cuố amuố̤ phúnuô.
26 Ora, Jesus, vendo ali sua mãe, e ao lado dela o discípulo a quem ele amava, disse a sua mãe: Mulher, eis aí o teu filho.
27 Htuô̌rò a hé kuô̌ke a khǒpacè̤̌ nuôtôprè̤, “Khǒnyá̤yě vǎmuố̤rò a htwǒhò́ nè̤muố̤ hò́.” Cáhtya bínuô rò a khǒpacè̤̌ yětôprè̤ è́ka̤-o Byacè amuố̤yě dố ahi.
27 Então disse ao discípulo: Eis aí tua mãe. E desde aquela hora o discípulo a recebeu em sua casa.
28 A héhtuô̌ phúnuô rò Byacè Jesǔ thè́gně ná a me̤htuô̌lò̌hò́ tè̤pwǒ̤꤮ tôcô hò́. Rò thyáphú lisǎsè̌ ki lốbǎhtya agněnuô, Byacè Jesǔ hé, “Vǎ thè́ǒ htyě” a hé phúnuô.
28 Depois, sabendo Jesus que todas as coisas já estavam consumadas, para que se cumprisse a Escritura, disse: Tenho sede.
29 Bínuô tôphonuô, htyězǎ̤shye o tôthǒ. Rò èthǐ klyacuốphyé tè̤tôcô dố athyáná phyáplyé rò a cuốcye̤nuô̌ dố htyězǎ̤shye thǒkǔ rò a cò̌klò̤ma dố thòphyǎ dố ǔ è́ ná hyssóphyǎyě alo̤ rò a tṳ́dyahtyatǒ dố Byacè a khǎulo̤.
29 Estava ali um vaso cheio de vinagre. Puseram, pois, numa cana de hissopo uma esponja ensopada de vinagre, e lha chegaram à boca.
30 Bí Byacè Jesǔ puô̤myá yě akhè̌nuô, a hé, “A htuô̌hò́.” Rò a khuklò́ tǎ̤ngò̤kyǎ, htuô̌rò a dyélya̤kyǎ athè́plò htwǒprè̤ dố Cò́marya a takhukǔ.
30 Então Jesus, depois de ter tomado o vinagre, disse: está consumado. E, inclinando a cabeça, entregou o espírito.
31 Bínuô tônyěnuô atǒ ná mò̤́nyě dố ǔ taritaryǎ one shyéparǒ Judaphú a Mò̤́nyěduô nuôtônyě agně. Mò̤́nyěduô yěnuôma má̤dû Mò̤́nyěduô dố a tǎ̤tǒ khódû bí pwè̌ dố ǔ è́ ná tè̤cuốtalwópwè̌ akhè̌nuô. Phúnuôrò Judaphú khuklò́du khusuhtǔ tahenuô, bí Mò̤́nyěduô akhè̌yě, èthǐ thè́zṳ̂́ dya-o luô̤̌to̤ yětahenuô dố krusu díkè hihtûlo̤ to. Thyáphú èthǐ ki thyěpryǎnuô rò, èthǐ cuố kwǐ Khwí Pilato dố a ki nò̌dòkè̤́kyǎ ǔ ná èthǐ nuôtahe akhapyǎ̤ rò ki phyétǎ̤kyǎ èthǐ dố krusu díkè hihtûlo̤.
31 Ora, os judeus, como era a preparação, e para que no sábado não ficassem os corpos na cruz, pois era grande aquele dia de sábado, rogaram a Pilatos que se lhes quebrassem as pernas, e fossem tirados dali.
32 Phúnuôrò klyěphú tahe hyǎdòkè̤́ ré̤lố ǔ mṳ̂̌thyěhtya tố̤ná Jesǔ yěthè́nyě̤ aklè̌ tôprè̤. Htuô̌rò a cuố dòkè̤́ kuô̌pó̤ke a okyǎ nuôtôprè̤.
32 Foram então os soldados e, na verdade, quebraram as pernas ao primeiro e ao outro que com ele fora crucificado;
33 Manárò bí èthǐ cuốtuố̤ dố Jesǔ o akhè̌nuô, èthǐ myáhtye ná a thyě htuô̌hò́ akhu-akhyě a dòkè̤́ lǔ khapyǎ̤ tôkhó꤮ to.
33 mas vindo a Jesus, e vendo que já estava morto, não lhe quebraram as pernas;
34 Manárò klyěphú yětahe aklè̌ tôprè̤nuô, a sû̌ Jesǔ rò̤̌klè̌ ná tabyǎ rò tôphuốtuô̌ thwi ná htyě sátǎ̤hte.
34 contudo um dos soldados lhe furou o lado com uma lança, e logo saiu sangue e água.
35 Kayǎ dố a myáhtye a htwǒhtya phúyě tôprè̤nuô a hésoluô̌ pé̤ ǔ. Rò a héso luô̌tǒ pé̤ ǔ prè́. A thè́gně tǎ̤te̤ ní̤dyé ná a hé yěnuôma acò́ate̤ prè́. Thyáphú thǐ ki zṳ̂́e kuô̌ǔ nuô, a hésoluô̌ pé̤ thǐ prè́.
35 E é quem viu isso que dá testemunho, e o seu testemunho é verdadeiro; e sabe que diz a verdade, para que também vós creiais.
36 Thyáphú lisǎsè̌ ki lốbǎhtya agněnuô, tè̤yětahe htwǒhtya hò́. Lisǎsè̌kǔ hé, “Akrwí ki lakè̤́ní̤ tôbǒ꤮ to,” a hé phúnuô.
36 Porque isto aconteceu para que se cumprisse a escritura: Nenhum dos seus ossos será quebrado.
37 Lisǎsè̌ dố aruôtôpho hé pó̤, “Èthǐ sû̌ ní̤dyélǔ ná tabyǎ yětôprè̤nuô, èthǐ ki myá lǔ pǎ.”
37 Também há outra escritura que diz: Olharão para aquele que traspassaram.
38 Htuô̌rò vǐ̤ Arimatheaphú Joseph cuốkwǐ Jesǔ aluô̤̌to̤ yě dố Khwí Pilato a o. Joseph ma Byacè Jesǔ a khǒpacè̤̌ tôprè̤, manárò a yǒ thè́isě Judaphú tahe alé̤ akhu-akhyě a htwǒhuôhtwǒthwè́ prè́ lǔ khǒpacè̤̌ prè́. A cuốkwǐ Khwí Pilato yěnuô, a cṳ̌ lǔ rò a hyǎ phyédwó cuốkyǎ Byacè aluô̤̌to̤ yě.
38 Depois disto, José de Arimatéia, que era discípulo de Jesus, embora oculto por medo dos judeus, rogou a Pilatos que lhe permitisse tirar o corpo de Jesus; e Pilatos lho permitiu. Então foi e o tirou.
39 Nicodemo krwǒcuốkuô̌ ná è. Kayǎ dố a hyǎ olě kuô̌ Byacè Jesǔ dố mò̤́khíkhè̌ dố aré̤khè̌ nuôtôprè̤ ma Nicodemo hò́. A phyéhyǎní̤ lé̤plò̤́ nuô̤mû́ nyě̤cô dố ǔ è́, myrra ná alósa. A lya̤htuônuô, a phû꤮ o cò́ nyě̤shyě ná nyǎ̤cwè̤́ cò́.
39 E Nicodemos, aquele que anteriormente viera ter com Jesus de noite, foi também, levando cerca de cem libras duma mistura de mirra e aloés.
40 Èthǐ yěthè́nyě̤ phyé Jesǔ a luô̤̌to̤yě rò a bo talǔ ná ikè̤̌ báplǐ tôba rò a bobí talǔ tố̤ lǔ ná tè̤nuô̤mû́ nuôtahe. Judaphú alé̤klǒ iluố luô̤̌ nuôma a me̤ lahyǎ phúnuô.
40 Tomaram, pois, o corpo de Jesus, e o envolveram em panos de linho com as especiarias, como os judeus costumavam fazer na preparação para a sepultura.
41 Bí ǔ lé̤mṳ̂̌thyěhtya Jesǔ dố krusu díkè hihtûlo̤ akhǎshyénuô, prè́ o tôlé̤. Dố prè́ nuôtôlé̤ akǔnuô, ǔ ikhûkǔnuô̌ othè̌ luô̤̌kǔ tôkǔ dố lò̤́kǔ, rò ǔ iluốnò́ hí ná luô̤̌tôprè̤꤮ híto.
41 No lugar onde Jesus foi crucificado havia um jardim, e nesse jardim um sepulcro novo, em que ninguém ainda havia sido posto.
42 Bínuô tônyěnuô atǒ ná mò̤́nyě dố ǔ taritaryǎ one shyéparǒ Judaphú a Mò̤́nyěduô nuôtônyě, htuô̌to luô̤̌kǔ yǒ ophû bínuô tôkǔ akhu-akhyě, èthǐ cuố iluốnuô̌kyǎ lǔ bínuô.
42 Ali, pois, por ser a véspera do sábado dos judeus, e por estar perto aquele sepulcro, puseram a Jesus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.