João 15
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs VC
1 “Vǎ ma thòbǐthèmò̤́ dố a má̤lakǒ tômò̤́, vǎphè̌ ma prè́byacè.
1 Eu sou a videira verdadeira, e meu Pai é o agricultor. Todo ramo que não der fruto em mim, ele o cortará;
2 Thòbǐthèphyǎ dố a ícû̌ ná vǎ rò athèaphǒ hteto tahenuô, è ki pǎ̤kyǎ lò̌ pǎ. Aphyǎ dố athèaphǒhte tahenuô bèbè, thyáphú a ki thèhte è́htyapó̤ agněnuô a me̤lá̤kyǎ lò̌ke aphyǎ tahe.
2 e podará todo o que der fruto, para que produza mais fruto.
3 Thǐ mwǒ̤plǐbǔphuố hò́ ná vǎlǎ̤vǎngó̤ dố vǎ hé pé̤ thǐ yě akhu-akhyě prè́.
3 Vós já estais puros pela palavra que vos tenho anunciado.
4 Oklò̤sò́ma lahyǎ dố vǎkǔ rò vǎ ki oklò̤sò́ma dố thǐkǔ pǎ. Thòbǐthèphyǎ tôphyǎphyǎ dố a osò́ícû̌ma ná vǎ to nuô, a thèhtya cyá̤ ní̤dyédû ané̤ tôphyǎ꤮ to. Phúnuôhò́ thǐ ki oklò̤sò́ma dố vǎkǔ to hénuô, thǐ thèhtebè́ cyá̤ thòthè dố a má̤dû me̤tè̤ryá yěnuô tôprè̤꤮ to.
4 Permanecei em mim e eu permanecerei em vós. O ramo não pode dar fruto por si mesmo, se não permanecer na videira. Assim também vós: não podeis tampouco dar fruto, se não permanecerdes em mim.
5 “Vǎ ma thòbǐthèmò̤́, thǐ ma aphyǎ tahe. Kayǎ dố a ki-o kisò́ dố vǎkǔ rò vǎ ki-o kisò́ dố èthǐ akǔ tahenuô, èthǐ ki thèhtyaphǒhtya è́nyacò́ pǎ. Me̤těhérò thǐ ki o ícû̌ ná vǎ to hénuô, thǐ me̤cyá̤ tè̤ tôcô꤮ to.
5 Eu sou a videira; vós, os ramos. Quem permanecer em mim e eu nele, esse dá muito fruto; porque sem mim nada podeis fazer.
6 Kayǎ tôprè̤prè̤ dố a oklò̤sò́ma dố vǎkǔ to nuô, athyáná thòphyǎ dố ǔ vǐhtekyǎ è dố aklò̌, rò a nókyǎkrǎkyǎ tahe nuôprè́. Thòphyǎ phúnuô tahenuô, ǔ ihtuôplò́ è rò ǔ vǐnuô̌kyǎ lǔ dố mikǔ rò ǔ isû́û̌kyǎ è prè́.
6 Se alguém não permanecer em mim será lançado fora, como o ramo. Ele secará e hão de ajuntá-lo e lançá-lo ao fogo, e queimar-se-á.
7 Thǐ ki oklò̤sò́ma dố vǎkǔ, rò vǎlǎ̤vǎngó̤ ki osò́klò̤ma dố thǐkǔ kihérò thǐ thè́zṳ̂́kwǐ ǐtětě꤮ bèbè nuô, vǎ ki dyé thǐ pǎ.
7 Se permanecerdes em mim, e as minhas palavras permanecerem em vós, pedireis tudo o que quiserdes e vos será feito.
8 Dố thǐ thèhtyaphǒhtya è́ thòthè dố a má̤hò́ me̤tè̤ryá yětahe akhu-akhyě, ǔ ki me̤lǐme̤takhè̌htya vǎphè̌ pǎ. Dố thǐ thèhtyaè́ phúnuô akhu-akhyě thǐ dyéluô̌hò́ ná thǐ htwǒ vǎ khǒpacè̤̌ tahe hò́.
8 Nisto é glorificado meu Pai, para que deis muito fruto e vos torneis meus discípulos.
9 “Vǎ mo̤kuô̌ thǐ phú vǎphè̌ mo̤ vǎ nuô, khǒnyá̤rò oklò̤sò́ma lahyǎ dố vǎ tè̤mo̤ akǔ yěnuô ní꤮.
9 Como o Pai me ama, assim também eu vos amo. Perseverai no meu amor.
10 Thǐ ki ní̤dǎ cṳ̌e vǎ tè̤mekyǎngó̤ yětahe hénuôma thǐ oklò̤sò́ma hò́ dố vǎ tè̤mo̤ akǔ hò́. Thǐ ki me̤ phúyě hénuôma a thyáhò́ ná vǎ ní̤dǎ vǎphè̌ angó̤ rò vǎ oklò̤sò́ma dố a tè̤mo̤kǔ yěnuô hò́.
10 Se guardardes os meus mandamentos, sereis constantes no meu amor, como também eu guardei os mandamentos de meu Pai e persisto no seu amor.
11 Thyáphú thǐ ki thè́luố̤phòphû̌ thyákuô̌ phú vǎ thè́luố̤phòphû̌ yě agněnuô, vǎ hésoluô̌ pé̤ hò́ thǐ hò́.
11 Disse-vos essas coisas para que a minha alegria esteja em vós, e a vossa alegria seja completa.
12 Mo̤ ní̤dyé lǔ tôprè̤ ná tôprè̤ phú vǎ mo̤ ní̤dyé thǐ yěnuô ní꤮, yěma má̤hò́ vǎ tè̤mekyǎngó̤ hò́.
12 Este é o meu mandamento: amai-vos uns aos outros, como eu vos amo.
13 Tè̤mo̤ dố aduklò̌lố ná kayǎ tôprè̤prè̤ dố a khyáthyěkyǎ cò́ athè́ dố a khǒbò́thyó tahe agněnuô a o pǎ to hò́.
13 Ninguém tem maior amor do que aquele que dá a sua vida por seus amigos.
14 Thǐ ki me̤ phú vǎ mekyǎ thǐ ngó̤ yě hénuôma, thǐ htwǒhò́ vǎ khǒbò́thyó hò́.
14 Vós sois meus amigos, se fazeis o que vos mando.
15 Vǎ è́ pǎ thǐ ná lulé to hò́, me̤těhérò lulé hénuôma a thè́gně ní̤dyé kuô̌ abyacè atè̤me̤ ari-akyǎ to. Vǎ ki è́khó hò́ thǐ ná thǐ ma vǎ khǒbò́thyó tahe hò́, me̤těhérò lò̌꤮ vǎ ní̤huô̌ tè̤ dố vǎphè̌ a o tahenuô, vǎ hésoluô̌ pé̤lò̌hò́ thǐ hò́.
15 Já não vos chamo servos, porque o servo não sabe o que faz seu senhor. Mas chamei-vos amigos, pois vos dei a conhecer tudo quanto ouvi de meu Pai.
16 Thǐ nwóhtya vǎ má̤to. Vǎ nwóhtya thǐ rò vǎ dyahtyahò́ thǐ dố thǐ ki htecuố lahyǎ rò cuố thèhtyaphǒhtya è́ lahyǎ. Vǎ dyahtyahò́ thǐ ná thǐ ki thèícû̌matuố̤ lahyǎ dố atadû. Thǐ ki me̤phúnuô tû́ma thǐ kwǐ ǐtětě꤮ bèbè, thǐ ki kwǐ ná vǎmwi̤ hénuô, phè̌ ki dyé thǐ pǎ.
16 Não fostes vós que me escolhestes, mas eu vos escolhi e vos constituí para que vades e produzais fruto, e o vosso fruto permaneça. Eu assim vos constituí, a fim de que tudo quanto pedirdes ao Pai em meu nome, ele vos conceda.
17 Vǎ tè̤mekyǎngó̤ yěnuôma má̤hò́ mo̤ ní̤dyé lǔ tôprè̤ ná tôprè̤ yěnuôhò́.”
17 O que vos mando é que vos ameis uns aos outros.
18 “Prè̤lu hekhuphú tahe ki thè́hte thǐ hérò tane̤htya tuố̤bè lahyǎ ná a thè́hte ré̤htuô̌hò́ vǎ nuô ní꤮.
18 Se o mundo vos odeia, sabei que me odiou a mim antes que a vós.
19 Thǐ ki thyáná prè̤lu hekhuphú yětahe hénuô, a ki mo̤ ní̤dyé thǐ phú èthǐ kayǎ ní̤dû nuôtahe pǎ. Manárò thǐ rò, thǐ khódû ná èthǐ hò́. Vǎ nwóhtekhókyǎ hò́ thǐ dố prè̤lu hekhuphú tahe aklè̌ hò́. Èthǐ thè́hte thǐ akhǎshyékhǎrya̤ ma má̤hò́ dố thǐ yǒ khódû ná èthǐ hò́, htuô̌to vǎ yǒ nwóhtekhókyǎ hò́ thǐ ná èthǐ yě akhu-akhyěrò èthǐ thè́htethè́hǎ hò́ thǐ hò́.
19 Se fôsseis do mundo, o mundo vos amaria como sendo seus. Como, porém, não sois do mundo, mas do mundo vos escolhi, por isso o mundo vos odeia.
20 Thè́né̤htyabè lahyǎ ngó̤ dố vǎ hé pé̤ thǐ, ‘Lulé duklò̌lố ná abyacè nuô a o tôprè̤꤮ to,’ yěnuô ní꤮. Èthǐ me̤cyě̤me̤cṳ̂ htuô̌hò́ vǎ akhu-akhyě, a ki me̤cyě̤me̤cṳ̂ kuô̌ ke thǐ pǎ. Èthǐ ki cṳ̌e ní̤dǎ htuô̌hò́ vǎngó̤ hénuô, a ki cṳ̌e ní̤dǎ kuô̌dû thǐngó̤ pǎ.
20 Lembrai-vos da palavra que vos disse: O servo não é maior do que o seu senhor. Se me perseguiram, também vos hão de perseguir. Se guardaram a minha palavra, hão de guardar também a vossa.
21 Thǐ htwǒ vǎ khǒpacè̤̌ akhu-akhyě prè̤lu hekhuphú tahe ki me̤cyě̤ thǐ pǎ, me̤těhérò èthǐ thè́gně lahyǎ phè̌ dố a nò̌hyǎ vǎ yěnuô tôprè̤ to.
21 Mas vos farão tudo isso por causa do meu nome, porque não conhecem aquele que me enviou.
22 Vǎ ki hyǎ hésodônyǎ pé̤ èthǐ to kihénuô, Cò́marya dya ná èthǐ tè̤thû́ to. Manárò khǒnyá̤yě vǎ hyǎ hésodônyǎ luô̌ pé̤ èthǐ akhu-akhyě, alé̤hé siplè́ ní̤dyé angó̤ ná atè̤thû́ agněnuô a opǎ tômû̌꤮ to hò́.
22 Se eu não viesse e não lhes tivesse falado, não teriam pecado; mas agora não há desculpa para o seu pecado.
23 Kayǎ dố a thè́hte vǎ nuô a thè́hte tuố̤kuô̌hò́ vǎphè̌ hò́.
23 Aquele que me odeia, odeia também a meu Pai.
24 Tè̤me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ dố ǔ me̤cyá̤ tôprè̤꤮ to yětahenuô, vǎ ki dyéluô̌ dố èthǐ aklè̌ to hénuô, èthǐ tè̤thû́ o takhyá꤮ to. Manárò, khǒnyá̤yě, èthǐ myáhtye tè̤me̤ tè̤pro̤tè̤prya̤ yětahe rò a thè́hte lò̌plǐ hò́ vǎ ná vǎphè̌ hò́.
24 Se eu não tivesse feito entre eles obras, como nenhum outro fez, não teriam pecado; mas agora as viram e odiaram a mim e a meu Pai.
25 Manárò yěnuôma, èthǐ me̤lốme̤bǎhtya pé̤hò́ phú lisǎsè̌ héo htuô̌hò́, ‘Vǎ me̤ thè́htethè́hǎnò́ èthǐ ná vǎné̤ tôcô꤮ to tadû́rò èthǐ thè́hte vǎ.’
25 Mas foi para que se cumpra a palavra que está escrita na sua lei: Odiaram-me sem motivo {Sl 34,19; 68,5}.
26 “Vǎ ki nò̌hyǎ prè̤me̤cwó̤tè̤ dố a o dố phè̌o yěnuô tôprè̤ dố thǐ o pǎ. È ma tè̤má̤tè̤cò́ a Thè́ Sǎsè̌ Byacè dố a o dố phè̌ a o hyǎ. Shyé꤮ a hyǎtuố̤ pǎnuô, a ki hésoluô̌ pé̤ thǐ ná vǎrivǎkyǎ pǎ.
26 Quando vier o Paráclito, que vos enviarei da parte do Pai, o Espírito da Verdade, que procede do Pai, ele dará testemunho de mim.
27 Thǐ otố̤kuô̌ ná vǎ dố akhǎshyékhè̌ pǎ cò́ akhu-akhyě thǐ bè héso pé̤ kuô̌ǔ ná vǎrivǎkyǎ ní꤮.”
27 Também vós dareis testemunho, porque estais comigo desde o princípio
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.