Hebreus 5
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs BKJ
1 Bwídukhulố pwǒ̤꤮ prè̤prè̤꤮ nuô, ǔ nwóhtya è dố prè̤lukayǎ tahe aklè̌ prè́ rò ǔ dyahtya è dố a ki me̤pé̤ Cò́marya atè̤me̤ dố kayǎ lò̌꤮ plǐ akhǎlé̤. È kilǔkityǎhtya pé̤ ǔ tè̤tahe, htuô̌to thyáphú kayǎ tahe tè̤thû́ ki plwǒkyǎ agněnuô, a ki lǔhtya pé̤ ǔ tè̤phútè̤lye̤ tahe dố Cò́marya a o pǎ.
1 Porque todo sumo sacerdote tomado dentre os homens é ordenado por homens nas coisas pertencentes a Deus, para que ele possa oferecer tanto dons como sacrifícios pelos pecados,
2 Èthǐ yǒ htwǒprè́ prè̤lukayǎ akhu-akhyě, a me̤thû́me̤plá lahyǎ prè́. Phúnuôrò kayǎ dố a thè́gně tǎ̤te̤ kuô̌ǔ tè̤má̤tè̤cò́ to rò a me̤thû́me̤plá tè̤ tahe agněnuô, èthǐ tane̤ thè́zò̤cyá̤ pé̤kuô̌ǔ to.
2 ele pode ter compaixão pelo ignorante, e por aqueles que estão desviados, porquanto também ele mesmo está rodeado de fraquezas.
3 Htuô̌rò èthǐ né̤byacè ní̤dû nuô, a me̤thû́me̤plá tè̤ akhu-akhyě, èthǐ bè lǔhtya pé̤ tû́prè́ kayǎ yětahe atè̤thû́ tahenuô má̤to, èthǐ bè lǔhtya ní̤dyé kuô̌dû èthǐ tè̤thû́thû́.
3 E por esta razão ele deve, tanto pelo povo como também por si mesmo, fazer oferta pelos pecados.
4 Tôprè̤꤮ ma ǔ dyahtyacyá̤ ní̤dyédû ǔné̤ ná ǔ ki htwǒhtya bwídukhulố nuô tôprè̤꤮ to. Phú Cò́marya dyahtya Aròn ná a ki htwǒ bwídukhulố tôprè̤nuô, kayǎ dố a ki htwǒ bwídukhulố tôprè̤ nuôma, a ki má̤ prè́tû́ Cò́marya tôprè̤ bè nwóhtya è nuôprè́.
4 E nenhum homem toma esta honra para si mesmo, senão quando é chamado por Deus, como o foi Aarão.
5 Phúnuôhò́, thyáphú Krístu ki htwǒ bwídukhulố yěnuô, a dyahtya ní̤dyédû ané̤ má̤to, a me̤lǐme̤takhè̌ ní̤dyédû ané̤ má̤to, Cò́marya dyahtya lǔ prè́. Rò Cò́marya hé lǔ,
5 Assim também Cristo não se glorificou a si mesmo, para se tornar um sumo sacerdote, mas o fez aquele que lhe disse: Tu és meu Filho, hoje te gerei.
6 Cò́marya hépó̤ dố aruô tômû̌,
6 Como ele diz também em outro lugar: Tu és sacerdote para sempre, segundo a ordem de Melquisedeque.
7 Bí Jesǔ ohtwǒprè̤ bí hekhuyě akhè̌nuô, a kwǐcò́bè̌ lò̌thulò̌thè́ htya Cò́marya dố a me̤siplè́cyá̤ lǔ dố tè̤thyěyě tôprè̤, rò a è́htǒhtya mèthèhtyě tǎ̤ cò́. A shyalya̤ athè́plò rò a thè́plòshyo ní̤dǎ Cò́marya ngó̤ akhu-akhyě, Cò́marya ní̤dǎ lǔ tè̤kwǐcò́bè̌.
7 O qual nos dias da sua carne, após ele ter oferecido orações e súplicas com grande clamor e lágrimas àquele que podia livrá-lo da morte, e foi ouvido quanto ao que temia;
8 Jesǔ htwǒ cò́ Cò́marya aphúkhǔ tôprè̤ cò́ tadû́rò bí a khyábè tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ akhè̌nuô, a pṳ̌ phyéní̤ dǐtû́pǎ tè̤ní̤dǎ ngó̤ dố Cò́marya a o.
8 embora ele fosse um Filho, aprendeu a obediência por meio das coisas que sofreu;
9 Bí Krístu ní̤dǎ htuô̌lò̌hò́ Cò́marya angó̤ pwǒ̤꤮ tôcô akhè̌nuô, è htwǒhtya pé̤hò́ lò̌꤮ kayǎ dố a ní̤dǎ lǔngó̤ nuôtahe a tè̤me̤lwóhteka̤ acṳ́cṳ́ ahtû̌htû̌ a khǎshyékhǎrya̤ hò́.
9 e tendo sido aperfeiçoado, ele tornou-se o autor de eterna salvação para todos os que lhe obedecem,
10 Rò Cò́marya dyahtya lǔ ná bwídukhulố dố athyáná bwídu Melchizedè me̤tè̤ dố nuôkhè̌ tôprè̤ nuôhò́.
10 chamado por Deus de sumo sacerdote, segundo a ordem de Melquisedeque.
11 Lo hé pé̤ pó̤ thǐ ná tè̤ritè̤kyǎ yěnuô a o è́lǎ pǎ. Thǐ yǒ thè́gněplǒ pyá̤zè̤́ dû thǐgně akhu-akhyě, vǎ dônyǎplǒ pé̤ thǐ rò apyá̤lǎ.
11 Sobre quem temos muito o que dizer, mas de difícil enunciação, porquanto vós sois tardios em ouvir.
12 Khǒnyá̤rò thǐ tǒ htwǒkuô̌hò́ lahyǎ Thárá tahehò́. Manárò thǐ cuố lopǎ dûgně lahyǎ prè́ ǔ bè ithyó ka̤khyě thǐ ná Cò́marya alǎ̤angó̤ dố akhǎshyé prè́vǎ. Thǐ tǒ ekuô̌ hò́ ǔ sèepryě̤ hò́ tadû́rò thǐ cuố ǒpǎ dûgně prè́ lahyǎ nuô̤htyě prè́vǎ.
12 Porque quando já devíeis ser mestres, necessitais de que se vos torne a ensinar os princípios básicos dos oráculos de Deus, e chegastes ao ponto de precisardes de leite, e não de alimento sólido.
13 Kayǎ tôprè̤prè̤ dố a ǒpǎ dûgněprè́ nuô̤htyě nuôma a thyáprè́ ná pacè̤̌ dố a ǒnúpǎ nuôprè́. Tè̤cò́tè̤te̤ ari-akyǎ nuô, a thè́gně è́kuô̌lǎ hí ǔ to.
13 Porque qualquer que se alimenta de leite é inexperiente na palavra da justiça, porquanto é um bebê.
14 Manárò, sèe a pryě̤ nuôma kayǎ duprè̤́ dố a ithyó thè́gněhyǎ bènò́ htuô̌hò́ ané̤ dố a ki iběphè́ thè́gněcyá̤ tè̤ryá ná tè̤mǔmyá̤ nuôtahe agně prè́.
14 Mas o alimento sólido pertence àqueles que alcançaram a maturidade, e também para aqueles que, pela razão do uso, tiveram seus sentidos exercitados para o discernimento tanto do bem quanto do mal.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Hebreus 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.