Hebreus 4
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs VC
1 Cò́marya ò́lya̤ tadûpǎ pè̤ tuố̤khǒnyá̤ ná pè̤ ki nuô̌ní̤ dố lé̤okuố tabè́thè́prá akhǎlé̤ yěnuô pǎ. Thyáphú thǐ pwǒ̤꤮ tôprè̤ ki nuô̌ní̤ kuô̌ dố lé̤okuố tabè́thè́prá dố Cò́marya ò́lya̤ yě agněnuô, pè̤ bèrò̤ní̤ lahyǎ pè̤né̤.
1 Enquanto, pois, subsiste a promessa de entrar no seu descanso, tenhamos cuidado em que ninguém de nós corra o risco de ser excluído.
2 Me̤těhérò pè̤ ní̤huô̌nò́ kuô̌hò́ tè̤thè́krṳ̂̌mila phú pè̤phyěpè̤phuô̌ tahe ní̤huô̌nò́ htuô̌hò́ nuôhò́. Me̤tě hénuô èthǐ ní̤huô̌nò́ tadû́rò, a yǒ phyésû kuô̌ lahyǎ ǔ tè̤thè́krṳ̂̌mila yě ná tè̤zṳ̂́ to akhu-akhyě, a htwǒbwíhtwǒtaryě dố èthǐgně to.
2 A boa nova nos foi trazida a nós, como o foi a eles. Mas a eles de nada aproveitou, porque caíram na descrença.
3 Manárò pè̤ dố a zṳ̂́e yětahenuô, lé̤okuố tabè́thè́prá dố Cò́marya ò́lya̤ yěnuô pè̤ nuô̌ní̤bè́ hò́. Kayǎ dố a zṳ̂́e kuô̌ǔ Cò́marya to yětahe agněnuô, Cò́marya hé èthǐ,
3 Nós, porém, se tivermos fé, haveremos de entrar no descanso. Ele disse: Eu jurei na minha ira: não entrarão no lugar do meu descanso. Ora, as obras de Deus estão concluídas desde a criação do mundo;
4 Me̤těhérò thuô̌thyótônyě nuôtônyě ari-akyǎ nuôma lisǎsè̌kǔ héo tôtó̤, “Nyěthuô̌thyó akǔnuô Cò́marya me̤htuô̌ lò̌ atè̤me̤ rò bí thuô̌thyótônyě nuôtônyěnuô a okuố,” a hé phúnuô.
4 pois, em certa passagem, falou do sétimo dia o seguinte: E, terminado o seu trabalho, descansou Deus no sétimo dia {Gn 2,2}.
5 A hé thyákhyělǔ a o tôtó̤, “Htyěké̤ dố vǎ ki dyé èthǐ lé̤okuố tabè́thè́prá agněnuô, èthǐ nuô̌nò́ pǎtohò́” a hé khyěthyápó̤ phúnuô.
5 Se, pois, ele repete: Não entrarão no lugar do meu descanso,
6 Kayǎ dố a nuô̌ní̤pǎ dố Cò́marya a lé̤okuố tabè́thè́prá yěnuô, a okyǎpǎ tahehe. Manárò kayǎ mú꤮ nukhè̌ tahe dố a ní̤huô̌ htuô̌hò́ tè̤thè́krṳ̂̌mila tahenuô, a yǒ ní̤dǎkuô̌ lahyǎ Cò́marya angó̤ to akhu-akhyě, a ní̤bè kuô̌pǎ ǔ lé̤okuố tabè́thè́prá yěnuô to hò́.
6 é sinal de que outros são chamados a entrar nele. E como aqueles a quem primeiro foi anunciada a promessa não entraram por não ter tido a fé,
7 Phúnuôrò mò̤́nyě shuốkhè̌ dố ǔ ki nuô̌ dố Cò́marya lé̤okuố tabè́thè́prá yěnuô, a dya okhòdû mò̤́nyě dố aruô tônyě. A dya okhòpǎ mò̤́nyě dố aruô tônyě nuôma yětônyě hò́. Dốkhyě nanyě̤lè̌nyě̤hò́ nuô, Cò́marya hésoluô̌ dǐtû́ pé̤ angó̤yě tômû̌ ná Davi phú vǎ rǎo htuô̌hò́ nuô rò a hé,
7 Deus, após muitos anos, por meio de Davi, estabelece um novo dia, um hoje, ao pronunciar as palavras mencionadas: Hoje, se ouvirdes a sua voz, não endureçais os vossos corações.
8 Joshua thǔnuô̌ ǔ dố Canan ké̤kǔ yěnuô, a ki má̤lakǒ ké̤ dố Cò́marya ò́lya̤kyǎ lé̤okuố tabè́thè́prá akhǎlé̤ yě tôké̤ kihérò, Cò́marya hékhó tó̤pǎ mò̤́nyě dố aruô tônyě takhyá꤮ to.
8 Se Josué lhes houvesse dado repouso, não teria depois disso falado dum outro dia.
9 Phúnuôrò, athyáná Cò́marya me̤htuô̌ atè̤me̤ nyěthuô̌thyó rò a okuố dố mò̤́nyě thuô̌thyótônyě nuôtônyě nuôhò́, Cò́marya akayǎ tahe ki kanuô̌ okuố tabè́thè́prá kuô̌ ná Cò́marya pǎ.
9 Por isso, resta um repouso sabático para o povo de Deus.
10 Me̤těhérò, phú Cò́marya okuố dố atè̤me̤ akǔnuô, kayǎ dố a nuô̌ní̤ dố lé̤okuố tabè́thè́prá dố Cò́marya ò́lya̤ yětahenuô, a ki okuố lahyǎ dố atè̤me̤ pǎ.
10 E quem entrar nesse repouso descansará das suas obras, assim como descansou Deus das suas.
11 Pè̤ phyěphuô̌ dố꤮ nyénu tahenuô, a yǒ ní̤dǎkuô̌ Cò́marya angó̤ to akhu-akhyě, a nuô̌ní̤ kuô̌ǔ dố Cò́marya lé̤okuố tabè́thè́prá akhǎlé̤ yěnuô to. Thyáphú pè̤ ki krwǒmyábû̌ kuô̌ tǎ pè̤phyěpè̤phuô̌ tôprè̤꤮ tǎmé̤, htuô̌to thyáphú pè̤ ki nuô̌ní̤ kuô̌ǔ dố lé̤okuố tabè́thè́prá akhǎlé̤ yě agněnuô, pè̤ tôprè̤ ná tôprè̤ ki yácû́ ryá tadû ró̤lǔ pó꤮.
11 Assim, apressemo-nos a entrar neste descanso para não cairmos por nossa vez na mesma incredulidade.
12 Cò́marya alǎ̤angó̤ nuô, a htwǒprè̤ rò a me̤cyá̤ tè̤. A htyǎ klò̌pǎ cò́ ná nè́ dố a htyǎlò̌ nyě̤khónyě̤kyě tôbè. A nuô̌ iběphè́ tuố̤ cò́ dố thè́htwǒprè̤ ná thè́plò lé̤o tố̤lǔ akhǎlé̤ nuô, htuô̌rò a nuô̌ iběphè́ tuố̤dố htwo ná krwíkí̤kǔ lé̤o khǎlé̤ nuôtôpho cò́. A dyéhteluô̌ pé̤ kayǎ thè́plò a tè̤tane̤ tahe ná a tè̤thè́zṳ̂́ dố aryá ná a mǔmyá̤ tahe.
12 Porque a palavra de Deus é viva, eficaz, mais penetrante do que uma espada de dois gumes e atinge até a divisão da alma e do corpo, das juntas e medulas, e discerne os pensamentos e intenções do coração.
13 Lò̌ tè̤bèbyá tahenuô, a owóuốbí cyá̤ ná Cò́marya to. Dố anyěhyǎnuô, athyáná pè̤ okhǎklo̤ lò̌plǐ pwǒ̤꤮ tôprè̤ prè́. Pè̤ me̤htuô̌hò́ tè̤tahenuô, ná pè̤ tane̤ htuô̌hò́ tè̤tahenuô, è myáhtye thè́gně lò̌꤮ plǐ cò́. Pè̤ bè hyǎ dyáso htyaluô̌ lò̌ è pwǒ̤꤮ tôcô pǎ.
13 Nenhuma criatura lhe é invisível. Tudo é nu e descoberto aos olhos daquele a quem havemos de prestar contas.
14 Phúnuôrò, pè̤ pṳ̂́klò̤pṳ̂́ma ryá lahyǎ pè̤ tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ dố pè̤ ò́lya̤ htuô̌dyéhò́ yěnuô pó꤮, me̤těhérò, pè̤ o ní̤dyé ná pè̤ bwídukhulố yětôprè̤, rò a cuốnuô̌ pé̤hò́ dố pè̤gně dố mò́khu hò́. È ma Cò́marya a phúprè̤khǔ Jesǔ yěnuôhò́.
14 Temos, portanto, um grande Sumo Sacerdote que penetrou nos céus, Jesus, Filho de Deus. Conservemos firme a nossa fé.
15 Pè̤ bwídukhulố yětôprè̤nuô, a thè́gně pè̤ tè̤hè̌cè̤́recè̤́ tahe rò a thè́zò̤ ní̤dyé pè̤. Me̤těhérò a myáhtye sítôbè nò́hò́ ná tè̤ilo-ilyá pwǒ̤꤮ tôcô phú pè̤ myáhtye sítôbè yěnuô tadû́rò a me̤thû́kuô̌ tè̤ to.
15 Porque não temos nele um pontífice incapaz de compadecer-se das nossas fraquezas. Ao contrário, passou pelas mesmas provações que nós, com exceção do pecado.
16 Phúnuôrò, pè̤ lobè tè̤ bíkhè̌tě꤮ bèbènuô, pè̤ tǒ hyǎnuô̌ hǎhǎ dố pè̤ Cò́marya dố a thè́zò̤ní̤ ǔ yětôprè̤ a lé̤onyǎ anyěhyǎ nuô. Rò pè̤ ki ní̤bè a tè̤thè́zò̤ pǎ rò pè̤ ki myáhtyebè abwídu-ataryěhtǔ dố a ki me̤cwó̤ pè̤ yěnuô pǎ.
16 Aproximemo-nos, pois, confiadamente do trono da graça, a fim de alcançar misericórdia e achar a graça de um auxílio oportuno.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Hebreus 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.