Hebreus 4
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs NTLH
1 Cò́marya ò́lya̤ tadûpǎ pè̤ tuố̤khǒnyá̤ ná pè̤ ki nuô̌ní̤ dố lé̤okuố tabè́thè́prá akhǎlé̤ yěnuô pǎ. Thyáphú thǐ pwǒ̤꤮ tôprè̤ ki nuô̌ní̤ kuô̌ dố lé̤okuố tabè́thè́prá dố Cò́marya ò́lya̤ yě agněnuô, pè̤ bèrò̤ní̤ lahyǎ pè̤né̤.
1 Deus nos deixou a promessa de que podemos receber o descanso de que ele falou. Portanto, tenhamos muito cuidado para que Deus não julgue que algum de vocês tenha falhado, deixando assim de receber esse descanso.
2 Me̤těhérò pè̤ ní̤huô̌nò́ kuô̌hò́ tè̤thè́krṳ̂̌mila phú pè̤phyěpè̤phuô̌ tahe ní̤huô̌nò́ htuô̌hò́ nuôhò́. Me̤tě hénuô èthǐ ní̤huô̌nò́ tadû́rò, a yǒ phyésû kuô̌ lahyǎ ǔ tè̤thè́krṳ̂̌mila yě ná tè̤zṳ̂́ to akhu-akhyě, a htwǒbwíhtwǒtaryě dố èthǐgně to.
2 Pois, assim como aquelas pessoas ouviram, também nós ouvimos a boa notícia. Elas ouviram a mensagem, porém ela não lhes fez nenhum bem porque, quando a ouviram, não a receberam com fé.
3 Manárò pè̤ dố a zṳ̂́e yětahenuô, lé̤okuố tabè́thè́prá dố Cò́marya ò́lya̤ yěnuô pè̤ nuô̌ní̤bè́ hò́. Kayǎ dố a zṳ̂́e kuô̌ǔ Cò́marya to yětahe agněnuô, Cò́marya hé èthǐ,
3 Portanto, nós, os que cremos, recebemos o descanso prometido por Deus, como ele mesmo disse: “Eu fiquei ‘Eles nunca entrarão na onde eu lhes teria dado descanso!’ ” Ele disse isso, embora o seu trabalho já estivesse terminado desde o tempo em que havia criado o mundo.
4 Me̤těhérò thuô̌thyótônyě nuôtônyě ari-akyǎ nuôma lisǎsè̌kǔ héo tôtó̤, “Nyěthuô̌thyó akǔnuô Cò́marya me̤htuô̌ lò̌ atè̤me̤ rò bí thuô̌thyótônyě nuôtônyěnuô a okuố,” a hé phúnuô.
4 Pois a respeito do sétimo dia está escrito o seguinte em alguma parte das Escrituras Sagradas : “No sétimo dia Deus descansou de todo o trabalho que ele havia feito.”
5 A hé thyákhyělǔ a o tôtó̤, “Htyěké̤ dố vǎ ki dyé èthǐ lé̤okuố tabè́thè́prá agněnuô, èthǐ nuô̌nò́ pǎtohò́” a hé khyěthyápó̤ phúnuô.
5 E o mesmo assunto é repetido: “Eles nunca entrarão na Terra Prometida, onde eu lhes teria dado descanso.”
6 Kayǎ dố a nuô̌ní̤pǎ dố Cò́marya a lé̤okuố tabè́thè́prá yěnuô, a okyǎpǎ tahehe. Manárò kayǎ mú꤮ nukhè̌ tahe dố a ní̤huô̌ htuô̌hò́ tè̤thè́krṳ̂̌mila tahenuô, a yǒ ní̤dǎkuô̌ lahyǎ Cò́marya angó̤ to akhu-akhyě, a ní̤bè kuô̌pǎ ǔ lé̤okuố tabè́thè́prá yěnuô to hò́.
6 Aqueles que foram os primeiros a ouvir a boa notícia não tiveram fé e por isso não receberam esse descanso. Portanto, há outros que vão recebê-lo.
7 Phúnuôrò mò̤́nyě shuốkhè̌ dố ǔ ki nuô̌ dố Cò́marya lé̤okuố tabè́thè́prá yěnuô, a dya okhòdû mò̤́nyě dố aruô tônyě. A dya okhòpǎ mò̤́nyě dố aruô tônyě nuôma yětônyě hò́. Dốkhyě nanyě̤lè̌nyě̤hò́ nuô, Cò́marya hésoluô̌ dǐtû́ pé̤ angó̤yě tômû̌ ná Davi phú vǎ rǎo htuô̌hò́ nuô rò a hé,
7 A prova disso é que Deus marca outro dia, chamado “hoje”. Ele falou disso, muitos anos depois, por meio de Davi, no trecho das Escrituras já citado: “Se hoje vocês ouvirem a voz de Deus, não sejam teimosos.”
8 Joshua thǔnuô̌ ǔ dố Canan ké̤kǔ yěnuô, a ki má̤lakǒ ké̤ dố Cò́marya ò́lya̤kyǎ lé̤okuố tabè́thè́prá akhǎlé̤ yě tôké̤ kihérò, Cò́marya hékhó tó̤pǎ mò̤́nyě dố aruô tônyě takhyá꤮ to.
8 Se Josué tivesse dado ao povo esse descanso, Deus não teria falado mais tarde a respeito de outro dia.
9 Phúnuôrò, athyáná Cò́marya me̤htuô̌ atè̤me̤ nyěthuô̌thyó rò a okuố dố mò̤́nyě thuô̌thyótônyě nuôtônyě nuôhò́, Cò́marya akayǎ tahe ki kanuô̌ okuố tabè́thè́prá kuô̌ ná Cò́marya pǎ.
9 Assim ainda fica para o povo de Deus um descanso, como o descanso de Deus no sétimo dia.
10 Me̤těhérò, phú Cò́marya okuố dố atè̤me̤ akǔnuô, kayǎ dố a nuô̌ní̤ dố lé̤okuố tabè́thè́prá dố Cò́marya ò́lya̤ yětahenuô, a ki okuố lahyǎ dố atè̤me̤ pǎ.
10 Porque quem receber o descanso que Deus prometeu vai descansar de todos os seus trabalhos, assim como Deus descansou dos trabalhos dele.
11 Pè̤ phyěphuô̌ dố꤮ nyénu tahenuô, a yǒ ní̤dǎkuô̌ Cò́marya angó̤ to akhu-akhyě, a nuô̌ní̤ kuô̌ǔ dố Cò́marya lé̤okuố tabè́thè́prá akhǎlé̤ yěnuô to. Thyáphú pè̤ ki krwǒmyábû̌ kuô̌ tǎ pè̤phyěpè̤phuô̌ tôprè̤꤮ tǎmé̤, htuô̌to thyáphú pè̤ ki nuô̌ní̤ kuô̌ǔ dố lé̤okuố tabè́thè́prá akhǎlé̤ yě agněnuô, pè̤ tôprè̤ ná tôprè̤ ki yácû́ ryá tadû ró̤lǔ pó꤮.
11 Portanto, façamos tudo para receber esse descanso, e assim nenhum de nós deixará de recebê-lo, como aconteceu com aquelas pessoas, por terem se revoltado.
12 Cò́marya alǎ̤angó̤ nuô, a htwǒprè̤ rò a me̤cyá̤ tè̤. A htyǎ klò̌pǎ cò́ ná nè́ dố a htyǎlò̌ nyě̤khónyě̤kyě tôbè. A nuô̌ iběphè́ tuố̤ cò́ dố thè́htwǒprè̤ ná thè́plò lé̤o tố̤lǔ akhǎlé̤ nuô, htuô̌rò a nuô̌ iběphè́ tuố̤dố htwo ná krwíkí̤kǔ lé̤o khǎlé̤ nuôtôpho cò́. A dyéhteluô̌ pé̤ kayǎ thè́plò a tè̤tane̤ tahe ná a tè̤thè́zṳ̂́ dố aryá ná a mǔmyá̤ tahe.
12 Pois a palavra de Deus é viva e poderosa e corta mais do que qualquer espada afiada dos dois lados. Ela vai até o lugar mais fundo da alma e do espírito, vai até o íntimo das pessoas e julga os desejos e pensamentos do coração delas.
13 Lò̌ tè̤bèbyá tahenuô, a owóuốbí cyá̤ ná Cò́marya to. Dố anyěhyǎnuô, athyáná pè̤ okhǎklo̤ lò̌plǐ pwǒ̤꤮ tôprè̤ prè́. Pè̤ me̤htuô̌hò́ tè̤tahenuô, ná pè̤ tane̤ htuô̌hò́ tè̤tahenuô, è myáhtye thè́gně lò̌꤮ plǐ cò́. Pè̤ bè hyǎ dyáso htyaluô̌ lò̌ è pwǒ̤꤮ tôcô pǎ.
13 Não há nada que se possa esconder de Deus. Em toda a criação, tudo está descoberto e aberto diante dos seus olhos, e é a ele que todos nós teremos de prestar contas.
14 Phúnuôrò, pè̤ pṳ̂́klò̤pṳ̂́ma ryá lahyǎ pè̤ tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ dố pè̤ ò́lya̤ htuô̌dyéhò́ yěnuô pó꤮, me̤těhérò, pè̤ o ní̤dyé ná pè̤ bwídukhulố yětôprè̤, rò a cuốnuô̌ pé̤hò́ dố pè̤gně dố mò́khu hò́. È ma Cò́marya a phúprè̤khǔ Jesǔ yěnuôhò́.
14 Portanto, fiquemos firmes na fé que anunciamos, pois temos um Grande Sacerdote poderoso, Jesus, o Filho de Deus, o qual entrou na própria presença de Deus.
15 Pè̤ bwídukhulố yětôprè̤nuô, a thè́gně pè̤ tè̤hè̌cè̤́recè̤́ tahe rò a thè́zò̤ ní̤dyé pè̤. Me̤těhérò a myáhtye sítôbè nò́hò́ ná tè̤ilo-ilyá pwǒ̤꤮ tôcô phú pè̤ myáhtye sítôbè yěnuô tadû́rò a me̤thû́kuô̌ tè̤ to.
15 O nosso Grande Sacerdote não é como aqueles que não são capazes de compreender as nossas fraquezas. Pelo contrário, temos um Grande Sacerdote que foi tentado do mesmo modo que nós, mas não pecou.
16 Phúnuôrò, pè̤ lobè tè̤ bíkhè̌tě꤮ bèbènuô, pè̤ tǒ hyǎnuô̌ hǎhǎ dố pè̤ Cò́marya dố a thè́zò̤ní̤ ǔ yětôprè̤ a lé̤onyǎ anyěhyǎ nuô. Rò pè̤ ki ní̤bè a tè̤thè́zò̤ pǎ rò pè̤ ki myáhtyebè abwídu-ataryěhtǔ dố a ki me̤cwó̤ pè̤ yěnuô pǎ.
16 Por isso tenhamos confiança e cheguemos perto do trono divino, onde está a graça de Deus. Ali receberemos misericórdia e encontraremos graça sempre que precisarmos de ajuda.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Hebreus 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.