Atos 26
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs AAI
1 Khwídu Agrippa hé Paulu, “Nè̤ ki thè́hébè ma aní̤ prè́.” Rò Paulu zó̤htya atakhu rò a hébèsiplè́ ní̤dyé ané̤ phúyě:
1 Agripa iu, “O i baibasit abit taiyuw isa inao.” Paul uman bora’ah naatu taiyuwin wasfafar eo,
2 Paulu hé khwídu Agrippa, “Khwídu Agrippa꤮, vǎ ní̤bè tè̤shuốtè̤khè̌ ryá dố vǎ tǒbè hébèsiplè́ ní̤dyé vǎné̤ dố nè̤ mèthènyě phúyě, htuô̌to vǎ tǒ htésû lò̌꤮ tè̤thû́ dố Judaphú kè̤lò̌ vǎ yětahe dố yětônyě akǔ akhu-akhyě, a mo̤nyacò́ vǎ cò́.
2 “Aiwob Agripa, ayu i abiyasisir anayabin boun o namaim Jew sabuw abisa isan ayu ubar hibitu i boro ana wasfafaru anao inanowar. Paul aiwob Agripa isah ibibinan|alt="Paul speaking to crowd" src="cn01993b.tif" size="col" loc="Act 26.2" copy="©1978 David C. Cook Publishing Co." ref="26.1-2"
3 Me̤těhérò nè̤ thè́gně tǎ̤te̤ lò̌dûhò́ Judaphú a lé̤klǒlé̤khya tahe ná èthǐ atè̤klyétè̤ngǎ yětahe lò̌꤮ plǐ hò́ akhu-akhyě a mo̤lǎ vǎ. Phúnuôrò, vǎ kwǐthè́zò̤ dû nè̤ ná nè̤ ki khyáthè́plòhtǔ ní̤dǎ pé̤kuô̌ré̤ vǎ tè̤hébèyě ní꤮.
3 Iti ao i turobe, anayabin o i Jew sabuw hai binanakwar naatu hai ofafar iso’ob kwanekwan, imih o abifefeyani yatenanub inama ana’o inanowar.
4 “Cáhtya dố vǎ pacè̤̌khè̌, bí vǎ o ní̤dû dố vǎ ké̤kǔ akhè̌, rò dốkhyěnuô vǎ cuốo dố vǐ̤ Jerusalem rò vǎ ohtwǒprè̤ kryá꤮ phútěnuô, Judaphú tahe thè́gnělò̌ dûhò́ pwǒ̤꤮ tôprè̤.
4 Jew sabuw etei ayu kek ana veya mi’itube ama’am i hiso’ob, ayu au yawas no aneika au tafaramamaim mi’itube ama’am ana Jerusalem atit ama’ama etei i hiso’ob.
5 Vǎ ma vǎ onuô̌tố̤kuô̌dû dố Pharisěophú aplò́amṳ dố a pṳ̂́ma sò̌nyacò́ tè̤cò́bucò́bè̌ a tè̤thyótè̤thya tahe tômṳ tôprè̤nuôma èthǐ thè́gně nyě̤lǎhò́ vǎ hò́. Ki èthǐ thè́zṳ̂́ khyáluô̌ vǎrivǎkyǎ hénuôma a thè́gně lò̌plǐ cò́.
5 Ayu i manin maiyow bairi ama, imih ayu i hisu’ubu kwanekwan. Hinakokok na’at hina’orereb. Anaika ayu i Pharisee orot, kwafiren ana ofafar fokarin wanawanan i ayu ama, naatu men kafa’imo ofafar ta astu’ub.
6 Vǎ yǒ myásû̌ tè̤ dố Cò́marya ò́lya̤ one htuô̌hò́ pè̤ muố̤phè̌phyěphuô̌ dố꤮ nyénu nuôtahe akhu-akhyě, khǒnyá̤yě vǎ bè kahtòo bíyě rò ǔ bè sudyǎsuce̤ myáhò́ vǎ hò́.
6 Naatu boun ayu iti ubar tibitu anayabin God ana’omatanen ai a’agir bitih imaim ayu nuhufot ama’am isan, ubar hitu bairi tao.
7 Cò́marya a tè̤ò́lya̤ yěnuôma má̤hò́ khǒnyá̤yě Judaphú shyényě̤muố̤ me̤ pé̤hò́ lǔ a tè̤phyétè̤me̤, rò èthǐ opò̤́myásû̌ ní̤dyéhò́ mò̤́hémò̤́lǐ dố athyáná vǎ myásû̌ yěnuô tôcôhò́. Phè̌khwídu꤮ dố vǎ myásû̌hò́ yěnuô akhu-akhyě, Judaphú tahe pṳ̌ kè̤ lò̌hò́ vǎ tè̤thû́ hò́.
7 Iti omatanen i aki ai big etei 12 hibitumitum mi’itube hita’itin titurobe, imih fai mar dogoroh tutufin etei God hikwakwafir, naatu anayabin iti baitumatum isan. Aiwobomon, Jew sabuw ayu ubar hitu iti tao.
8 Cò́marya me̤htwǒprè̤ ka̤khyěcyá̤ kayǎthyě tahenuô, thǐ bíyě tahe cuốtane̤ tuố̤ lahyǎ ná a me̤cyá̤ kuô̌ǔ to phútě?
8 Kwa Jew sabuw iyab iti kwabatabat aisim God sabuw murumurubih ibiyawasih baitutumin isan kwa isa efofokar?
9 “Vǎ né̤byacè ní̤dû cò́, dố nuôkhè̌ vǎ tane̤tyá̤ htuô̌hò́ bí vǎ me̤bè́ tadûnuô, phútětě꤮ bèbè vǎ bè pṳ̌ htésûme̤sû ná kayǎ dố a zṳ̂́e vǐ̤ Nazarèphú Jesǔ amwi̤ yěnuôtahe, vǎ tane̤ htuô̌hò́ phúnuô.
9 Ayu auman mat i na’atube anot, sawar moumurih na’in ata sinaf Jesu Nazareth mowan wabin ati’ib isan.
10 Phúyěnuô vǎ me̤htuô̌lò̌hò́ dố vǐ̤ Jerusalem akǔ nuôhò́. Vǎ phyéní̤ tè̤taryěshyosò̌ dố prè̤lǔtyǎ khuklò́ tahe a o rò vǎ dò́nuô̌ è́lǎ Cò́marya akayǎ sǎsè̌ tahe dố htò̌kǔ. Bí ǔ me̤thyě èthǐ akhè̌nuô, vǎ thè́plòo ò́lya̤ patố̤kuô̌ ná nò̌me̤thyěkyǎ ǔ.
10 Naatu nati na’atube Jerusalemamaim asinaf. Firis ukwarih biyahine fair abai God ana sabuw moumurih maiyow abow dibur aya. Naatu rouw morobomih teo ana veya ayu auman aibasit terouw temomorob.
11 Vǎmṳ̂̌vǎpò̤, me̤cyě̤me̤cṳ̂ nò́ è́lǎ èthǐ dố tè̤cò́bè̌hǒ tahe akǔ, rò vǎ hésò̌ èthǐ rò vǎ nò̌hé èthǐ, ‘Vǎ zṳ̂́e pǎ Jesǔ to’ phúnuô, rò vǎ thè́plòdu kanó̤꤮ èthǐ to. Tuố̤ cò́ dố vǎ ki htecuố dố myěcôruôphú o ní̤dyé vǐ̤tahe akǔ rò, vǎ ki cuố me̤cyě̤me̤cṳ̂ cò́ èthǐ cò́.”
11 Mar moumurih maiyow Kou’ay Bar efan tata’amaim abow biyababan aitih, naatu hai baitumatum baihamiyin isan a’okikimih. Na’atube hai baitumatum baigigimin isan a’okimih, naatu atit an menah tatabirih hai bar hai meraramaim bai akir kakafin maiyow aitih.
12 “Phúnuôrò tônyěkhè̌, vǎ cuố dố vǐ̤ Damasco. Rò vǎ phyécuốní̤ li tôba dố bwídukhu tahe dyétǎ̤ vǎ ná a taryěshyosò̌ tahe tôba.
12 Ana’an iti isan ayu firis ukwarih biyahine fair hitu hiyunu an Damaskas atit.
13 Kố꤮ phè̌ khwídu Agrippa, tônyěrò bí vǎ cuố dố klyálo̤ rò bí꤮ mò̤́htuô cò́ranè́ hò́ akhè̌nuô, vǎ myáhtye tè̤lǐ shyosò̌ tômě rò a takhè̌sò̌klò̌ cò́ ná tamò̤́nuô, a o dố mò́khu rò a sátakhè̌tǎ̤ tava̤ vǎ ná kayǎ dố a cuố tố̤kuô̌ ná vǎ tahe.
13 Baise efamaim anan bi’auyit auman, Aiwobomon, marakaw no marane, mamarakaw men veya na’atube, marakaw kwanekwan re ayu au sabuw bairi anan tarbebera’uhi.
14 Pè̤ lakhû́tǎ̤ lò̌ dố hekhu pwǒ̤꤮ tôprè̤ cò́, rò vǎ ní̤huô̌ ngó̤pra̤htya ná Hebreo ngó̤ tômû̌ rò a hé vǎ, ‘Kố꤮ Saulu꤮, Saulu꤮, nè̤ me̤cyě̤me̤cṳ̂ vǎ me̤tě? Nè̤ taphò̌sè̌ ní̤dyé khyědû nè̤ khǎduô ná tamò̌ dố athyáná pṳ́ tapè̤̌ ka̤khyě sè̌ ní̤dyé khyěthyádû a né̤byacè iplí nuôprè́,’ a hé vǎ ná Hebreo ngó̤ phúnuô.
14 Aki etei’imak me yan are, naatu ayu orot fanan anowar Hebrew turamaim iuwu eo, ‘Saul! Saul! aisim ayu irabu kubia’akiru? Ayu kubi’a’akiru i o taiyuw biya irab kubi’a’afiy.’
15 “Rò vǎ sudyǎ ka̤khyěsû è, ‘Byacè꤮, nè̤ ma ǔpě?’
15 Ayu aibatiy ao, ‘O yait Regah?’ Naatu Regah eo, ‘Ayu i Jesu, o irabu kubia’akiru.
16 ‘Manárò tarú ihtò khyěthyámò̌, vǎ hyǎ oluô̌htya pé̤hò́ nè̤ ná vǎné̤ phúyě nuôma má̤hò́ dố vǎ ki nwóhtyahò́ nè̤ ná nè̤ ki htwǒhtyahò́ vǎ Prè̤dônyǎphú ná prè̤khyáthè́ tôprè̤ hò́. Yětônyě nè̤ myáhtyehò́ ná vǎ bíyě ari-akyǎ yětahe ná tè̤ dố vǎ kíré̤ zṳ̌luô̌ pé̤pó̤ nè̤ dốkhyě pǎ tahenuô, nè̤ bè cuốdyáluô̌ pé̤lò̌ ǔ pǎ꤮.
16 Baise kumisir kubat, ayu o isa abirerereb ana rubini isou inabow naatu boun abisa isa mamatar sabuw afa hai tur ina’owen. Naatu abisa isa namamatar boro ani’obaiyi.
17 Vǎ ki nò̌thǔcuố nè̤ dố nè̤ myěcôní̤dû tahe ná Judaphú má̤to tahe aklè̌ pǎ. Rò vǎ ki me̤siplè́hte nè̤ dố èthǐ nuôtahe a takhukǔ pǎ.
17 Ayu o a sabuw Jew umahine naatu Ufun Sabuw umahine boro anatafafari. Ayu abiyafari nati sabuw wanawanahimaim inan,
18 Nè̤ bè bámǒhtya pé̤ èthǐ tahe amèthè pǎ, htuô̌rò nè̤ nò̌tarí ka̤khyě khyěthyá èthǐ dố tè̤khítè̤tapa̤ alè̤̌ pǎ, rò nè̤ ki thǔcuố èthǐ dố tè̤lǐ pǎ, htuô̌to nè̤ ki thǔcuốnuô̌ èthǐ dố a o dố khǐnéricyá̤ khuklò́ a taryěshyosò̌ alè̤̌ yěnuôtahe dố Cò́marya a tè̤pro̤tè̤prya̤ alè̤̌ pǎ. Dố èthǐ zṳ̂́enyá̤e vǎ akhu-akhyě, Cò́marya ki plwǒkyǎ èthǐ tè̤thû́ pǎ, htuô̌to dố Cò́marya nwóhtya ní̤dyé akayǎ nuôtahe lé̤o akhǎlé̤ yěnuô, èthǐ ki ní̤bè kuô̌dû pǎ,’” a hé vǎ phúnuô.
18 matah inabotawiy naatu guguminane inanawiyih hinatit marakawamaim hinarun. Naatu Satan umane inabow God initin, saise bowabow kakafihine notawiyen hinab, naatu God ana rourubin sabuw wanawanahimaim hai efan hinab hinamare.’
19 “Khwídu Agrippa꤮ phúnuô akhu-akhyě, vǎ krwǒme̤kuô̌ phú tè̤myáhtyelwó dố a o dố mò́khu hyǎ yěnuôprè́.
19 Nati isan Aiwobomon Agripa, ayu abisa marane re ai’itin men ai fanasair.
20 Vǎ cuốlě hésodônyǎ ré̤lố pé̤ ǔ dố vǐ̤ Damasco htuô̌rò dố vǐ̤ Jerusalem akǔ, dốkhyěrò vǎ cuố dố Judaké̤ pwǒ̤꤮ tôpho, htuô̌to vǎ cuố kuô̌dû dố Judaphú má̤to tahe aklè̌klè̌. Rò thyáphú èthǐ ki za̤ ní̤dû lahyǎ a tè̤thû́tè̤ora tahe, htuô̌rò thyáphú èthǐ ki tarí ka̤khyětǒ khyěthyá ané̤ dố Cò́marya a o, htuô̌to thyáphú a ki dyéluô̌htya lahyǎ atè̤me̤ dố aryá tahe ná a za̤ ní̤dû htuô̌hò́ ané̤ agněnuô, vǎ hésodônyǎ pé̤hò́ èthǐ hò́.
20 Bowabow wantoro’ot i Damaskas imaim abusuruf naatu ana sabuw iyab Jerusalem hima’am isah atit, Judea wanawanan etei abinan naatu Eteni Sabuw wanawanahimaim auman a binan. Abibinan anayabin sabuw bowabow kakafihine God isan hitatatabir naatu hai bowabowamaim titurobe i dogor baikitabir hibai.
21 Dố tè̤ritè̤kyǎ yě akhu-akhyě, bí vǎ o dố tè̤lǔtyǎ hǒkǔ akhè̌nuô, Judaphú tahe pṳ̂́ vǎ rò a pṳ̌ me̤thyě vǎ prè́.
21 Ana’an nati isan Jew sabuw ayu Tafaror Bar wanawanan ana sebosebomaim hibuwu hifatumu rabu morobomih hiwa’an.
22 Manárò, Cò́marya me̤cwó̤ vǎ akhu-akhyě, tuố̤dố yětônyě vǎ ihtò khyání̤ pé̤pǎ vǎthè́ ná kayǎ dố a o bíyě pwǒ̤꤮ tôprè̤. Kayǎ dố ǔ tane̤du lǔ bèbè, ǔ tane̤ patí lǔ bèbè vǎ hésoluô̌ thyápé̤ lò̌ lǔ. Tè̤ritè̤kyǎ dố vǎ hé pé̤ èthǐ yěnuôma, tôcôcô꤮ tuô̌ prè́ lǔ ná prè̤pro̤ tahe ná Mosè héso-one htuô̌hò́ nuôtahe prè́, rò a hé lahyǎ,
22 Baise God tafafaru yawasu ama ana it boun atit, imih o namaim abat orot babin kikimin yen in orot babin gagamin etei matahimaim abisa isou mamatar i ao’orerereb. Ayu au tur ao i dinab oro’orot naatu Moses sawar abisa mataramih hi’o inu’in mamatar imaim ao.
23 Krístu dố Cò́marya nwóhtya lǔ ná prè̤me̤lwóhteka̤ prè̤luhekhuphú yětôprè̤nuô, a ki khyábè tè̤me̤cyě̤me̤cṳ̂ pǎ rò è ma prè̤ dố a ihtò htwǒprè̤ ka̤khyě ré̤lố ǔ dố tè̤thyě tôprè̤ pǎ, phúnuô akhu-akhyě, a ki hésodônyǎ tè̤lǐ pé̤ Judaphú tahe ná Judaphú má̤to tahe pǎ,” Paulu hé pé̤ khwídu Agrippa phúnuô.
23 Roubininenayan boro biyan nababan ni’akir naatu morobone, moroboyah wanawanahimaim i boro wan namisir marakaw ana yawas Jew sabuw naatu Ufun Sabuw isah nakurereb.”
24 Bí Paulu hébèsiplè́ ané̤ phúyě akhè̌nuô, khwídu Festo cyé̤pryě̤ è́htǒ lǔ, “Paulu꤮, nè̤ tamwǐ prè́. Nè̤ tè̤thè́khuthè́gně dố adu-azǎ̤ tahe me̤tamwǐ lò̌ nè̤ hò́.”
24 Paul iti na’atube taiyuwin wasfafar eo inan auman Festus Paul isan iwow eo, “O i kubikoko’aw so’obamaim nawiyi in kubikoko’aw!”
25 Paulu hésû lǔ, “Phè̌ khwídu Festo꤮, vǎ tamwǐ má̤to. Vǎ hé yětahe nuôma tè̤má̤tè̤cò́ prè́.
25 Paul iya’afut eo, “Ayu i men abikoko’aw, au Aiwobomon! Tur abisa ao i turobe hai yabih auman.
26 Phè̌ khwídu Agrippa, vǎ hébè hǎ dố nè̤nyěhyǎ phúyě me̤těhérò, nè̤ thè́gnědûhò́ tè̤ritè̤kyǎ yětahe hò́. Me̤těhérò vǎ zṳ̂́e tǎ̤te̤ cò́ ná nè̤ klyá thè́gně htuô̌nyǎhò́ tè̤ritè̤kyǎ yě hò́, me̤těhérò tè̤ritè̤kyǎ yětahe nuôma a htwǒ htyahuôhtyathwè́ má̤to.
26 Aiwob Agripa, ayu o namaim men erebir auman ao’omih, anayabin iti sawar etei o iso’ob, naatu sawar iti himamatar boro men karam nuhinaburumih. Anayabin iti sawar men ta umasusunamaim mataramih.
27 Phè̌ khwídu Agrippa꤮, ma nè̤ zṳ̂́e kuô̌ sálé̤ prè̤pro̤ a tè̤hébè nuôtahe è̌? Nè̤ zṳ̂́e prè́ nuôma vǎ thè́gně.”
27 Aiwob Agripa o dinab orot kubitutumih? Ayu aso’ob o kubitumatum!”
28 Khwídu Agrippa hésû Paulu, “Dố tè̤shuốtè̤khè̌ taplô̤taplyáphú akǔ yěnuô, nè̤ tane̤ ná nè̤ ki ilò̌ní̤ vǎ dố vǎ ki htwǒhtyakuô̌ Krístuphú pǎ tôprè̤nuô è̌?”
28 Aiwob Agripa Paul iya’afut eo, “O kunotanot iti veya ta’imon o boro ayu dogorou inikitabir anan Kirisiyan anamatar?”
29 Paulu hésû, “Dố taplô̤phú akǔ bèbè, anyě̤ cò́ bèbè, a lodu náto. Vǎ kwǐcò́bè̌ pé̤tû́ nè̤tôprè̤ agně má̤to, vǎ kwǐcò́bè̌ ní̤pé̤lò̌ lò̌꤮ kayǎ dố a ní̤huô̌ vǎ tè̤hébè khǒnyá̤yě tahe ki htwǒhtyakuô̌ Krístuphú thyáná vǎyě, manárò tè̤ dố vǎ thè́zṳ̂́ nò̌sítôbèkuô̌ thǐ to nuôma a otû́prè́ phú ǔ dò́tǎ̤ vǎ dố htò̌kǔ rò ǔ cò̌ma vǎ ná suplye̤tò̤́htè́ yěnuôprè́.”
29 Paul iya’afut eo, “Veya kabumin o veya manin ayu au yoyoban God isan i men o akis baise kwa iyab iti boun ao kwanonowar i mi’itube kwatan ayu ama’am na’atube kwatamatar. Baise men akokok hinafatum dibur hinayariyi kwanama.”
30 Bínuôkhè̌ khwídu Agrippa ná khwí Festo ná khwídu Agrippa apuố̤ Bernice ná lò̌꤮ kayǎ onyǎ kuô̌ná èthǐ bínuô pwǒ̤꤮ tôprè̤ ihtòlò̌.
30 Naatu Aiwob orot, gawan orot Bernis, naatu sabuw afa hima’am etei himisir.
31 Rò èthǐ htecuốkyǎ lò̌ dố aklò̌ rò a hé ní̤dyé khyělǔ tôprè̤ ná tôprè̤ phúyě, “Kayǎ yětôprè̤nuô atè̤thû́ dố bè cirya thyěkyǎ è nuôbèbè, má̤torò bè dò́nuô̌kyǎ è dố htò̌kǔ nuôbèbè, tè̤thû́ dố a me̤ talwótalye̤ phúyěnuô, a o tôcô꤮ to.”
31 Efan hima tur hinonowar hihamiy hitit, naatu taiyuwih turahinah bairi hibidudur hio, “Iti orot i men abisa ta kakafin sinaf boro namorob o dibur narun.”
32 Rò khwídu Agrippa héso khwídu Festo, “Kayǎ yětôprè̤ ki kwǐthè́zò̤ nò̌cirya ané̤ ná Khwídu Caesare to héma, tǒbè plwǒhtekyǎ lǔ hò́.”
32 Naatu Aiwob Agripa Festus isan eo, “Iti orot Caesar isan baifefeyanina’e tama’am, iti boun boro ata botait.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.