Apocalipse 21
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs BKJ
1 Htuô̌rò vǎ myáhtye mò́khuthè̌ ná hekhuthè̌. Rò mò́khulye̤yě ná hekhulye̤ yětôba lamé̤kyǎ lò̌. Htuô̌rò htyědutava̤ yěnuôma a opǎ toto.
1 E eu vi um novo céu, e uma nova terra; porque o primeiro céu e a primeira terra haviam passado, e não havia mais mar.
2 Vǎ myáhtye vǐ̤sǎsè̌ má̤dûhò́ Jerusalem vǐ̤thè̌ yětôvǐ̤ nuô, rò a o dố mò́khu dố Cò́marya a o rò a hyǎlya̤. Ǔ taritaryǎ kû̌thyá one pé̤ lǔ phú prè̤khǒmè̤̌ mòmuố̤ tôprè̤ dố a opò̤́sû avè̤ nuô.
2 E eu, João, vi a santa cidade, a nova Jerusalém, descendo do céu, da parte de Deus, preparada como uma noiva adornada para o seu marido.
3 Vǎ ní̤huô̌ ngó̤pra̤shyo tômû̌ dố khwí khuklyáhtè̌ htyalô̌ a onuô, rò a hé, “Khǒnyá̤yě Byacè Cò́marya hyǎotố̤kuô̌ hò́ ná prè̤lukayǎ hò́. A ki otố̤kuô̌ ná èthǐ rò èthǐ ki htwǒhtya Cò́marya akayǎ pǎ. Byacè Cò́marya ané̤byacè ní̤dû ki otố̤kuô̌ ná èthǐ rò a ki htwǒ pé̤ èthǐ Byacè pǎ.
3 E eu ouvi uma grande voz do céu, dizendo: Eis que o tabernáculo de Deus está com os homens, e ele habitará com eles, e eles serão o seu povo, e o próprio Deus estará com eles, e será o seu Deus.
4 Cò́marya ki htû́thǔkyǎ lò̌ èthǐ amèthèhtyě pǎ. Tè̤thyě o pǎ to. Tè̤thè́plè̤̌ bèbè, tè̤nguố̤tè̤hè bèbè, tè̤sè̌né̤sè̌bya bèbè a o pǎ to. Tè̤ dố a htwǒhtyanò́ dố hekhu alye̤ yětôba tahenuô, a o pǎ to hò́.”
4 E Deus enxugará todas as lágrimas de seus olhos; e não haverá mais morte, nem tristeza, nem choro, nem haverá mais dor; porque as coisas antigas são passadas.
5 Htuô̌rò prè̤ onyǎo dố khwí khuklyáhtè̌ htyalô̌khu nuôtôprè̤ hé, “Khǒnyá̤yě vǎ me̤thè̌ lò̌hò́ tè̤pwǒ̤tôcô.” Rò a hé kuô̌ ke vǎ, “Rǎmákyǎ tè̤ yětahenuô, me̤těhérò ngó̤yě tahe nuôma acò́ate̤ rò lé̤thè́lè̤ zṳ̂́ení̤ è.”
5 E aquele que está assentado sobre o trono disse: Eis que eu faço novas todas as coisas. E ele disse-me: Escreve; porque estas palavras são verdadeiras e fiéis.
6 Rò a hé, “A htuô̌hò́, vǎ ma aré̤lố ná anolố ǔ hò́. Vǎ ma akhǎshyé ná atadû hò́. Htyěhtekhu dố a dyé thè́htwǒprè̤htyě tacṳ́prè̤ nuô a o tôò. Kayǎ dố a thè́ǒ tôprè̤prè̤ nuô, vǎ ki dyéǒkrǎ è pǎ.
6 E ele disse-me: Está feito. Eu sou o Alfa e o Ômega, o princípio e o fim. Àquele que estiver sedento eu darei gratuitamente da fonte da água da vida.
7 Kayǎ tôprè̤prè̤ dố a me̤pé̤ tè̤nuô, a ki ní̤bè lò̌lò̌꤮ tè̤yě tahe dố vǎo pǎ. Vǎ ki htwǒ èthǐ Byacè Cò́marya pǎ rò èthǐ ki htwǒ vǎphú tahe pǎ.
7 Aquele que vencer, herdará todas as coisas; e eu serei seu Deus, e ele será meu filho.
8 Manárò kayǎ dố a taruô tahe, kayǎ dố acò́ ná a tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ to tahe, kayǎ dố athè́plò mǔmyá̤ tahe, kayǎ dố a me̤thyě kayǎ tahe, kayǎ dố a cuốthû́ prè̤mòprè̤khǔ tahe, kayǎ dố a htwǒ khǐnékhǐnò̌ Thárá e ǔzo̤ tahe, kayǎ dố a cò́bè̌ prè̤zo̤ tahe, rò kayǎ dố a lahǒ ǔ tahenuô akhǎlé̤khǎbya mamá̤hò́ miò dố a má̤ tè̤thyě nyě̤phuốtôphuố dố ǔ isû́û̌ è ná yathúbyǎ yětôò nuô hò́.”
8 Mas os medrosos, e incrédulos, e os abomináveis, e assassinos, e devassos, e feiticeiros, e idólatras e todos os mentirosos, terão sua parte no lago que arde com fogo e enxofre; que é a segunda morte.
9 Tanéphú thuô̌thyótôprè̤ dố a pṳ̂́ma ní̤dyé bělò̤́du thuô̌thyótôbè dố a bǎ ná tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ dốkhyělố thuô̌thyótôcô yě aklè̌ tôprè̤nuô, a hyǎ dố vǎ o rò a hé vǎ, “Hyǎmò̌ rò vǎ ki zṳ̌luô̌ nè̤ ná thímíphú amě prè̤khǒmè̤̌ mòmuố̤ yětôprè̤.”
9 E veio a mim um dos sete anjos que tinham as sete taças cheias das sete últimas pragas, e falou comigo, dizendo: Vem aqui, mostrar-te-ei a noiva, a esposa do Cordeiro.
10 Cò́marya a thè́htwǒprè̤ okuô̌ ná vǎ rò tanéphú tôprè̤ cò̤̌cuố vǎ dố sodusohtǔ tômě akhyě. Rò a zṳ̌luô̌ vǎ ná vǐ̤ Jerusalem sǎsè̌ yětôvǐ̤. Vǐ̤yěnuô a o dố mò́khu dố Byacè Cò́marya a o rò a hyǎlya̤.
10 E levou-me em espírito a uma grande e alta montanha, e mostrou-me aquela grande cidade, a santa Jerusalém, descendo do céu, da parte de Deus,
11 Rò vǐ̤yěnuô, a lốbǎ cò́ ná Cò́marya alǐatakhè̌ cò́. Vǐ̤yěnuô, a takhè̌ thyácò́ná lò̤́ thuô̌li̤thuô̌lè̌plya dố angṳdupri̤du tôměnuô cò́, htuô̌to a thyácò́ná lò̤́thúbǔ plyarashyǐ tômě nuô cò́.
11 tendo a glória de Deus; e a sua luz era semelhante à mais preciosa pedra, semelhante à pedra de jaspe, clara como o cristal;
12 Vǐ̤yěnuô ǔ té htyalô̌ tava̤ bí lǔ ná ǔduǔhtyalô̌. Htuô̌rò kadǎdu o shyényě̤kǔ rò tanéphú opò̤́ ní̤dyé è shyéthè́nyě̤. Dố kadǎduyě alo̤ nuô ǔ rǎoní̤ Israelphú shyényě̤muố̤ yě amwi̤.
12 e tinha um muro grande e alto, e tinha doze portões, e nos portões doze anjos, e nomes inscritos sobre eles, que são os nomes das doze tribos dos filhos de Israel;
13 Dố vǐ̤ǔ tôkyě ná tôkyě nuô kadǎdu othuô̌kǔ. Dố cíhte thuô̌kǔ, cínuô̌ thuô̌kǔ, cíhtǒ thuô̌kǔ, cílya̤ rò thuô̌kǔ.
13 ao leste, três portões; ao norte, três portões; ao sul, três portões; ao oeste, três portões.
14 Vǐ̤ǔ akhǎshyé nuô ǔ byáhtya lǔ ná lò̤́du shyěnyě̤mě. Rò dố lò̤́ yětahe alo̤ nuô ǔ rǎo è ná thímíphú a Prè̤dônyǎphú shyéthè́nyě̤ tahe amwi̤.
14 E o muro da cidade tinha doze fundamentos, e neles os nomes dos doze apóstolos do Cordeiro.
15 Tanéphú dố a hébè ná vǎ yětôprè̤nuô, a pṳ̂́ma ní̤dyé ná alé̤tě iplíhtè̌ tôbǒ rò a ki těmyá vǐ̤ ná vǐ̤kadǎdu tahe ná vǐ̤ǔ tahe.
15 E aquele que falava comigo tinha uma cana de ouro para medir a cidade, e os seus portões, e o seu muro.
16 Vǐ̤nuô aná̤ o lwǐ̤ná̤ rò ahtǔ ná alyá̤nuô a krṳ̂nya̤ lǔ prè́. Tanéphú těmyá vǐ̤yě ná alé̤tě iplíhtè̌ nuôtôbǒ rò ahtǔnuô a o mile tôrí nyǎ̤zè̤, rò alyá̤nuô, a krṳ̂nya̤ thyáná ahtǔ nuôprè́.
16 E a cidade está em um quadrado; e o seu comprimento é tão grande quanto a largura. E ele mediu a cidade com a cana até doze mil estádios. Seu comprimento, largura e altura são iguais.
17 Tanéphú těmyá pó̤ vǐ̤ǔ yěnuô ná lé̤tě iplíhtè̌ nuôtôbǒ phú prè̤lukayǎ lé̤klǒ těnuô. A tě htuô̌hò́ rò aduô̌nuô a o tôzè̤ ná lwǐ̤shyě ná lwǐ̤plè̤́.
17 E ele mediu o seu muro, de cento e quarenta e quatro côvados, de acordo com a medida de um homem, isto é, de um anjo.
18 Vǐ̤ǔ nuô ǔ byá è ná lò̤́thuô̌li̤thuô̌lè̌ tahe htuô̌rò vǐ̤nuô ǔ byá è ná htè̌ má̤lakǒ cò́ rò a plyarashyǐ myáhtye luplú nuô̌ cò́ phú lò̤́thúbǔ nuô cò́.
18 E a construção do seu muro era de jaspe, e a cidade era ouro puro, semelhante ao vidro límpido.
19 Vǐ̤ǔ akhǎshyé nuô ǔ tari o è ná lò̤́thélò̤́pro̤ amyěmyě acôcô cò́. Lò̤́ dố ǔ byá lǔ dố vǐ̤ǔ akhǎshyé aré̤lố tômě nuôma lò̤́li̤thuô̌lè̌ rò ǔ è́ ná jaspô, nyě̤mětômě ma lò̤́taphè rò ǔ è́ ná saphíra, thuô̌mětômě ma lò̤́taphèlò̤ rò ǔ è́ ná chacéda, lwǐ̤mětômě ma lò̤́thuô̌lè̌ rò ǔ è́ ná èmerô.
19 E os fundamentos do muro da cidade estavam decorados de todo tipo de pedras preciosas. O primeiro fundamento era jaspe; o segundo, safira; o terceiro, calcedônia; o quarto, esmeralda;
20 Nyǎ̤mětômě ma lò̤́kyelyǎ rò ǔ è́ ná sardoni, amě thuô̌thyó yětômě ma ali̤ rò ǔ è́ ná carnila, thuô̌thyótômě nuôtômě ma lò̤́byǎ, rò ǔ è́ lǔ ná khrísolito, amě lwǐ̤thyó yětômě nuô lò̤́thuô̌ rò ǔ è́ ná bèrila, lwǐ̤thyótômě nuôtômě rò lò̤́byǎ rò ǔ è́ ná topaza, amě shyé nuôtômě ma lò̤́thuô̌lè̌ rò ǔ è́ ná khrísoprasa, shyétômě nuôtômě ma lò̤́li̤byǎ rò ǔ è́ ná jacíta, shyényě̤mě nuôtômě ma a taphèlò́thò̌ rò ǔ è́ ná amethísata.
20 o quinto, sardônica; o sexto, sárdio; o sétimo, crisólito; o oitavo, berilo; o nono, topázio; o décimo, crisópraso; o undécimo, jacinto; o duodécimo, ametista.
21 Kadǎdu shyényě̤bè nuô tôbè ná pra̤thè ngṳdupri̤du tôplò, tôbè ná pra̤thè ngṳdupri̤du tôplò ǔ me̤ o è phúnuô. Ǔ me̤ è phúnuô akhu-akhyě alò̌ pra̤thè ngṳdu shyényě̤plò. Vǐ̤ aklyá nuô htè̌ má̤lakǒ cò́, rò a oluô̌ sè́kalǐ myáhtye luplú cò́ phú lò̤́thúbǔ nuô cò́.
21 E os doze portões eram doze pérolas; cada respectivo portão era de uma pérola; e a rua da cidade era de ouro puro, como se fosse vidro transparente.
22 Dố vǐ̤kǔnuô vǎ myáhtye tè̤lǔhǒdu o tômě꤮ to, me̤těhérò Byacè Cò́marya dố a cyá̤tè̤ lò̌꤮ plǐ yětôprè̤ ná thímíphú nuôtôduô̌ a o lahyǎ hò́ bínuô rò ǔ cò́bè̌htya hò́ èthǐ akhu-akhyě, tè̤lǔhǒdu lo pǎto.
22 E eu não vi nela templo, porque o Senhor Deus Todo-Poderoso e o Cordeiro são o templo dela.
23 Cò́marya a tè̤lǐtè̤takhè̌ nuô a lǐtǎ̤ dố vǐ̤kǔ, rò thímíphú nuôtôduô̌ lǐ pé̤ èthǐ thyáná mikò̌nuô akhu-akhyě, dố vǐ̤kǔ nuô tamò̤́ atè̤lǐ bèbè, lè̌ atè̤lǐ bèbè a lo pǎ to.
23 E a cidade não tem necessidade de sol, nem de lua, para que nela brilhem, porque a glória de Deus a iluminou, e o Cordeiro é a sua luz.
24 Prè̤lu hekhuphú yětahenuô, a ki cuố ná Cò́marya ná Jesǔ atè̤lǐ yě pǎ rò hekhu khwícò́phya tahenuô a ki phyéhyǎnuô̌ní̤ lahyǎ a tè̤duzá̤htyathè̌ dố vǐ̤kǔ yěnuô pǎ.
24 E as nações daqueles que são salvos andarão em sua luz; e os reis da terra trazem-lhe sua glória e honra.
25 Vǐ̤ kadǎdu tahenuô ǔ bámǒo lǔ pwǒ̤꤮ tônyě pǎ. Mò̤́khí o pǎ to akhu-akhyě, ǔ me̤bí lǔ tôphuố꤮ to.
25 E os seus portões nunca serão fechados de dia, porque ali não haverá noite.
26 Htyěké̤ a tè̤twó̤tè̤ryá tahe ná a tè̤duzá̤htyathè̌ tahenuô, ǔ ki phyéhyǎnuô̌ è bínuô pǎ.
26 E a ela trarão a glória e honra das nações.
27 Manárò dố vǐ̤kǔ nuô tè̤ dố a sǎsè̌ to nuôtahe nuô̌ní̤ tôcô꤮ to. Kayǎ dố a me̤ tè̤mǔmyá̤ricyá̤ bèbè, a lahǒlahya tahe bèbè, nuô̌ní̤ tôprè̤꤮ to. Nuô̌ní̤ prè́tû́ kayǎ dố amwi̤ o dố thímí a lihtwǒprè̤ yětôba akǔ nuôtahe prè́.
27 E não entrará nela coisa alguma que contamine, nem o que quer que pratique abominação, ou crie mentira; mas só os que estão inscritos no livro da vida do Cordeiro.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Apocalipse 21, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.