Apocalipse 21
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs ARIB
1 Htuô̌rò vǎ myáhtye mò́khuthè̌ ná hekhuthè̌. Rò mò́khulye̤yě ná hekhulye̤ yětôba lamé̤kyǎ lò̌. Htuô̌rò htyědutava̤ yěnuôma a opǎ toto.
1 E vi um novo céu e uma nova terra. Porque já se foram o primeiro céu e a primeira terra, e o mar já não existe.
2 Vǎ myáhtye vǐ̤sǎsè̌ má̤dûhò́ Jerusalem vǐ̤thè̌ yětôvǐ̤ nuô, rò a o dố mò́khu dố Cò́marya a o rò a hyǎlya̤. Ǔ taritaryǎ kû̌thyá one pé̤ lǔ phú prè̤khǒmè̤̌ mòmuố̤ tôprè̤ dố a opò̤́sû avè̤ nuô.
2 E vi a santa cidade, a nova Jerusalém, que descia do céu da parte de Deus, adereçada como uma noiva ataviada para o seu noivo.
3 Vǎ ní̤huô̌ ngó̤pra̤shyo tômû̌ dố khwí khuklyáhtè̌ htyalô̌ a onuô, rò a hé, “Khǒnyá̤yě Byacè Cò́marya hyǎotố̤kuô̌ hò́ ná prè̤lukayǎ hò́. A ki otố̤kuô̌ ná èthǐ rò èthǐ ki htwǒhtya Cò́marya akayǎ pǎ. Byacè Cò́marya ané̤byacè ní̤dû ki otố̤kuô̌ ná èthǐ rò a ki htwǒ pé̤ èthǐ Byacè pǎ.
3 E ouvi uma grande voz, vinda do trono, que dizia: Eis que o tabernáculo de Deus está com os homens, pois com eles habitará, e eles serão o seu povo, e Deus mesmo estará com eles.
4 Cò́marya ki htû́thǔkyǎ lò̌ èthǐ amèthèhtyě pǎ. Tè̤thyě o pǎ to. Tè̤thè́plè̤̌ bèbè, tè̤nguố̤tè̤hè bèbè, tè̤sè̌né̤sè̌bya bèbè a o pǎ to. Tè̤ dố a htwǒhtyanò́ dố hekhu alye̤ yětôba tahenuô, a o pǎ to hò́.”
4 Ele enxugará de seus olhos toda lágrima; e não haverá mais morte, nem haverá mais pranto, nem lamento, nem dor; porque já as primeiras coisas são passadas.
5 Htuô̌rò prè̤ onyǎo dố khwí khuklyáhtè̌ htyalô̌khu nuôtôprè̤ hé, “Khǒnyá̤yě vǎ me̤thè̌ lò̌hò́ tè̤pwǒ̤tôcô.” Rò a hé kuô̌ ke vǎ, “Rǎmákyǎ tè̤ yětahenuô, me̤těhérò ngó̤yě tahe nuôma acò́ate̤ rò lé̤thè́lè̤ zṳ̂́ení̤ è.”
5 E o que estava assentado sobre o trono disse: Eis que faço novas todas as coisas. E acrescentou: Escreve; porque estas palavras são fiéis e verdadeiras.
6 Rò a hé, “A htuô̌hò́, vǎ ma aré̤lố ná anolố ǔ hò́. Vǎ ma akhǎshyé ná atadû hò́. Htyěhtekhu dố a dyé thè́htwǒprè̤htyě tacṳ́prè̤ nuô a o tôò. Kayǎ dố a thè́ǒ tôprè̤prè̤ nuô, vǎ ki dyéǒkrǎ è pǎ.
6 Disse-me ainda: está cumprido: Eu sou o Alfa e o Ômega, o princípio e o fim. A quem tiver sede, de graça lhe darei a beber da fonte da água da vida.
7 Kayǎ tôprè̤prè̤ dố a me̤pé̤ tè̤nuô, a ki ní̤bè lò̌lò̌꤮ tè̤yě tahe dố vǎo pǎ. Vǎ ki htwǒ èthǐ Byacè Cò́marya pǎ rò èthǐ ki htwǒ vǎphú tahe pǎ.
7 Aquele que vencer herdará estas coisas; e eu serei seu Deus, e ele será meu filho.
8 Manárò kayǎ dố a taruô tahe, kayǎ dố acò́ ná a tè̤zṳ̂́tè̤nyá̤ to tahe, kayǎ dố athè́plò mǔmyá̤ tahe, kayǎ dố a me̤thyě kayǎ tahe, kayǎ dố a cuốthû́ prè̤mòprè̤khǔ tahe, kayǎ dố a htwǒ khǐnékhǐnò̌ Thárá e ǔzo̤ tahe, kayǎ dố a cò́bè̌ prè̤zo̤ tahe, rò kayǎ dố a lahǒ ǔ tahenuô akhǎlé̤khǎbya mamá̤hò́ miò dố a má̤ tè̤thyě nyě̤phuốtôphuố dố ǔ isû́û̌ è ná yathúbyǎ yětôò nuô hò́.”
8 Mas, quanto aos medrosos, e aos incrédulos, e aos abomináveis, e aos homicidas, e aos adúlteros, e aos feiticeiros, e aos idólatras, e a todos os mentirosos, a sua parte será no lago ardente de fogo e enxofre, que é a segunda morte.
9 Tanéphú thuô̌thyótôprè̤ dố a pṳ̂́ma ní̤dyé bělò̤́du thuô̌thyótôbè dố a bǎ ná tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ dốkhyělố thuô̌thyótôcô yě aklè̌ tôprè̤nuô, a hyǎ dố vǎ o rò a hé vǎ, “Hyǎmò̌ rò vǎ ki zṳ̌luô̌ nè̤ ná thímíphú amě prè̤khǒmè̤̌ mòmuố̤ yětôprè̤.”
9 E veio um dos sete anjos que tinham as sete taças cheias das sete últimas pragas, e falou comigo, dizendo: Vem, mostrar-te-ei a noiva, a esposa do Cordeiro.
10 Cò́marya a thè́htwǒprè̤ okuô̌ ná vǎ rò tanéphú tôprè̤ cò̤̌cuố vǎ dố sodusohtǔ tômě akhyě. Rò a zṳ̌luô̌ vǎ ná vǐ̤ Jerusalem sǎsè̌ yětôvǐ̤. Vǐ̤yěnuô a o dố mò́khu dố Byacè Cò́marya a o rò a hyǎlya̤.
10 E levou-me em espírito a um grande e alto monte, e mostrou-me a santa cidade de Jerusalém, que descia do céu da parte de Deus,
11 Rò vǐ̤yěnuô, a lốbǎ cò́ ná Cò́marya alǐatakhè̌ cò́. Vǐ̤yěnuô, a takhè̌ thyácò́ná lò̤́ thuô̌li̤thuô̌lè̌plya dố angṳdupri̤du tôměnuô cò́, htuô̌to a thyácò́ná lò̤́thúbǔ plyarashyǐ tômě nuô cò́.
11 tendo a glória de Deus; e o seu brilho era semelhante a uma pedra preciosíssima, como se fosse jaspe cristalino;
12 Vǐ̤yěnuô ǔ té htyalô̌ tava̤ bí lǔ ná ǔduǔhtyalô̌. Htuô̌rò kadǎdu o shyényě̤kǔ rò tanéphú opò̤́ ní̤dyé è shyéthè́nyě̤. Dố kadǎduyě alo̤ nuô ǔ rǎoní̤ Israelphú shyényě̤muố̤ yě amwi̤.
12 e tinha um grande e alto muro com doze portas, e nas portas doze anjos, e nomes escritos sobre elas, que são os nomes das doze tribos dos filhos de Israel.
13 Dố vǐ̤ǔ tôkyě ná tôkyě nuô kadǎdu othuô̌kǔ. Dố cíhte thuô̌kǔ, cínuô̌ thuô̌kǔ, cíhtǒ thuô̌kǔ, cílya̤ rò thuô̌kǔ.
13 Ao oriente havia três portas, ao norte três portas, ao sul três portas, e ao ocidente três portas.
14 Vǐ̤ǔ akhǎshyé nuô ǔ byáhtya lǔ ná lò̤́du shyěnyě̤mě. Rò dố lò̤́ yětahe alo̤ nuô ǔ rǎo è ná thímíphú a Prè̤dônyǎphú shyéthè́nyě̤ tahe amwi̤.
14 O muro da cidade tinha doze fundamentos, e neles estavam os nomes dos doze apóstolos do Cordeiro.
15 Tanéphú dố a hébè ná vǎ yětôprè̤nuô, a pṳ̂́ma ní̤dyé ná alé̤tě iplíhtè̌ tôbǒ rò a ki těmyá vǐ̤ ná vǐ̤kadǎdu tahe ná vǐ̤ǔ tahe.
15 E aquele que falava comigo tinha por medida uma cana de ouro, para medir a cidade, as suas portas e o seu muro.
16 Vǐ̤nuô aná̤ o lwǐ̤ná̤ rò ahtǔ ná alyá̤nuô a krṳ̂nya̤ lǔ prè́. Tanéphú těmyá vǐ̤yě ná alé̤tě iplíhtè̌ nuôtôbǒ rò ahtǔnuô a o mile tôrí nyǎ̤zè̤, rò alyá̤nuô, a krṳ̂nya̤ thyáná ahtǔ nuôprè́.
16 A cidade era quadrangular; e o seu comprimento era igual à sua largura. E mediu a cidade com a cana e tinha ela doze mil estádios; e o seu cumprimento, largura e altura eram iguais.
17 Tanéphú těmyá pó̤ vǐ̤ǔ yěnuô ná lé̤tě iplíhtè̌ nuôtôbǒ phú prè̤lukayǎ lé̤klǒ těnuô. A tě htuô̌hò́ rò aduô̌nuô a o tôzè̤ ná lwǐ̤shyě ná lwǐ̤plè̤́.
17 Também mediu o seu muro, e era de cento e quarenta e quatro côvados, segundo a medida de homem, isto é, de anjo.
18 Vǐ̤ǔ nuô ǔ byá è ná lò̤́thuô̌li̤thuô̌lè̌ tahe htuô̌rò vǐ̤nuô ǔ byá è ná htè̌ má̤lakǒ cò́ rò a plyarashyǐ myáhtye luplú nuô̌ cò́ phú lò̤́thúbǔ nuô cò́.
18 O muro era construído de jaspe, e a cidade era de ouro puro, semelhante a vidro límpido.
19 Vǐ̤ǔ akhǎshyé nuô ǔ tari o è ná lò̤́thélò̤́pro̤ amyěmyě acôcô cò́. Lò̤́ dố ǔ byá lǔ dố vǐ̤ǔ akhǎshyé aré̤lố tômě nuôma lò̤́li̤thuô̌lè̌ rò ǔ è́ ná jaspô, nyě̤mětômě ma lò̤́taphè rò ǔ è́ ná saphíra, thuô̌mětômě ma lò̤́taphèlò̤ rò ǔ è́ ná chacéda, lwǐ̤mětômě ma lò̤́thuô̌lè̌ rò ǔ è́ ná èmerô.
19 Os fundamentos do muro da cidade estavam adornados de toda espécie de pedras preciosas. O primeiro fundamento era de jaspe; o segundo, de safira; o terceiro, de calcedônia; o quarto, de esmeralda;
20 Nyǎ̤mětômě ma lò̤́kyelyǎ rò ǔ è́ ná sardoni, amě thuô̌thyó yětômě ma ali̤ rò ǔ è́ ná carnila, thuô̌thyótômě nuôtômě ma lò̤́byǎ, rò ǔ è́ lǔ ná khrísolito, amě lwǐ̤thyó yětômě nuô lò̤́thuô̌ rò ǔ è́ ná bèrila, lwǐ̤thyótômě nuôtômě rò lò̤́byǎ rò ǔ è́ ná topaza, amě shyé nuôtômě ma lò̤́thuô̌lè̌ rò ǔ è́ ná khrísoprasa, shyétômě nuôtômě ma lò̤́li̤byǎ rò ǔ è́ ná jacíta, shyényě̤mě nuôtômě ma a taphèlò́thò̌ rò ǔ è́ ná amethísata.
20 o quinto, de sardônica; o sexto, de sárdio; o sétimo, de crisólito; o oitavo, de berilo; o nono, de topázio; o décimo, de crisópraso; o undécimo, de jacinto; o duodécimo, de ametista.
21 Kadǎdu shyényě̤bè nuô tôbè ná pra̤thè ngṳdupri̤du tôplò, tôbè ná pra̤thè ngṳdupri̤du tôplò ǔ me̤ o è phúnuô. Ǔ me̤ è phúnuô akhu-akhyě alò̌ pra̤thè ngṳdu shyényě̤plò. Vǐ̤ aklyá nuô htè̌ má̤lakǒ cò́, rò a oluô̌ sè́kalǐ myáhtye luplú cò́ phú lò̤́thúbǔ nuô cò́.
21 As doze portas eram doze pérolas: cada uma das portas era de uma só pérola; e a praça da cidade era de ouro puro, transparente como vidro.
22 Dố vǐ̤kǔnuô vǎ myáhtye tè̤lǔhǒdu o tômě꤮ to, me̤těhérò Byacè Cò́marya dố a cyá̤tè̤ lò̌꤮ plǐ yětôprè̤ ná thímíphú nuôtôduô̌ a o lahyǎ hò́ bínuô rò ǔ cò́bè̌htya hò́ èthǐ akhu-akhyě, tè̤lǔhǒdu lo pǎto.
22 Nela não vi santuário, porque o seu santuário é o Senhor Deus Todo-Poderoso, e o Cordeiro.
23 Cò́marya a tè̤lǐtè̤takhè̌ nuô a lǐtǎ̤ dố vǐ̤kǔ, rò thímíphú nuôtôduô̌ lǐ pé̤ èthǐ thyáná mikò̌nuô akhu-akhyě, dố vǐ̤kǔ nuô tamò̤́ atè̤lǐ bèbè, lè̌ atè̤lǐ bèbè a lo pǎ to.
23 A cidade não necessita nem do sol, nem da lua, para que nela resplandeçam, porém a glória de Deus a tem alumiado, e o Cordeiro é a sua lâmpada.
24 Prè̤lu hekhuphú yětahenuô, a ki cuố ná Cò́marya ná Jesǔ atè̤lǐ yě pǎ rò hekhu khwícò́phya tahenuô a ki phyéhyǎnuô̌ní̤ lahyǎ a tè̤duzá̤htyathè̌ dố vǐ̤kǔ yěnuô pǎ.
24 As nações andarão à sua luz; e os reis da terra trarão para ela a sua glória.
25 Vǐ̤ kadǎdu tahenuô ǔ bámǒo lǔ pwǒ̤꤮ tônyě pǎ. Mò̤́khí o pǎ to akhu-akhyě, ǔ me̤bí lǔ tôphuố꤮ to.
25 As suas portas não se fecharão de dia, e noite ali não haverá;
26 Htyěké̤ a tè̤twó̤tè̤ryá tahe ná a tè̤duzá̤htyathè̌ tahenuô, ǔ ki phyéhyǎnuô̌ è bínuô pǎ.
26 e a ela trarão a glória e a honra das nações.
27 Manárò dố vǐ̤kǔ nuô tè̤ dố a sǎsè̌ to nuôtahe nuô̌ní̤ tôcô꤮ to. Kayǎ dố a me̤ tè̤mǔmyá̤ricyá̤ bèbè, a lahǒlahya tahe bèbè, nuô̌ní̤ tôprè̤꤮ to. Nuô̌ní̤ prè́tû́ kayǎ dố amwi̤ o dố thímí a lihtwǒprè̤ yětôba akǔ nuôtahe prè́.
27 E não entrará nela coisa alguma impura, nem o que pratica abominação ou mentira; mas somente os que estão inscritos no livro da vida do Cordeiro.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Apocalipse 21, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.