Apocalipse 20
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs VC
1 Yětôphuốrò vǎ myáhtye tanéphú tôprè̤ o dố mò́khu hyǎlya̤ rò a pṳ̂́o ní̤dyé krò̌kǔdu krò̌kǔzǎ̤ yětôkǔ athò́hti ná suplye̤tò̤́htè́du tôbǒ dố a takhukǔ.
1 Vi, então, descer do céu um anjo que tinha na mão a chave do abismo e uma grande algema.
2 A hyǎ pṳ̂́makyǎ plya̤ má̤hò́ khǐnéricyá̤ khuklò́ dốnudốthakhè̌ nuôtôbǒ. È ma ǔ è́ lǔ ná Satan. Rò a cò̌klò̤manyě̤ lǔ anatôrí.
2 Ele apanhou o Dragão, a primitiva Serpente, que é o Demônio e Satanás, e o acorrentou por mil anos.
3 Tanéphú nuôtôprè̤ vǐtǎ̤kyǎ lǔ dố krò̌kǔzǎ̤ nuôtôkǔ akǔ rò a ká̤mabíkyǎ lǔ rò a me̤máme̤dyǎ kyǎ lǔ. Thyáphú a ki cuố ilolahǒ pǎ tǎ myěcô tahe tǎmé̤ nuô a dò́ obǎ lǔ anatôrí. Rò anatôrí bǎhò́ pǎ nuô, ǔ ki plwǒhte khyě lǔ taplô̤phú pǎ.
3 Atirou-o no abismo, que fechou e selou por cima, para que já não seduzisse as nações, até que se completassem mil anos. Depois disso, ele deve ser solto por um pouco de tempo.
4 Htuô̌rò vǎ myáhtye khwí khuklyáhtè̌ htyalô̌ tahe. Kayǎ onyǎo dố khuklyáhtyalô̌ alo̤ tahenuô, ǔ dyé èthǐ taryěshyosò̌ dố a ki cirya ǔ pǎ. Vǎ myáhtye kuô̌pó̤ kayǎ dố a khyáathè́ ná Jesǔ ari-akyǎ rò a hésodônyǎ pé̤ ǔ Cò́marya alǎ̤angó̤ tahe akhu-akhyě, ǔ pǎ̤tṳ̂̌kyǎ èthǐ kyǎ̤bǒ tahe a thè́htwǒprè̤. Tè̤mi̤tè̤myá̤ bèbè, tè̤mi̤tè̤myá̤ aprè̤zo̤ yěnuô bèbè, èthǐ cò́bè̌htyanò́ kuô̌ǔ to. Tû́nuôhtuô̌to tè̤mi̤tè̤myá̤ nuôtôduô̌ a tè̤me̤máme̤dyǎ dố ǔ bè me̤má dố mǎ̤htè́lo̤ nuôbèbè, má̤torò ǔ bè me̤má dố takhulo̤ nuôbèbè, a phyésûnò́ kuô̌ǔ tè̤me̤máme̤dyǎ tôcô꤮ to. Èthǐ htwǒprè̤ ka̤khyě rò a pố tố̤kuô̌ tè̤ ná Krístu anatôrí.
4 Vi também tronos, sobre os quais se assentaram aqueles que receberam o poder de julgar: eram as almas dos que foram decapitados por causa do testemunho de Jesus e da palavra de Deus, e todos aqueles que não tinham adorado a Fera ou sua imagem, que não tinham recebido o seu sinal na fronte nem nas mãos. Eles viveram uma vida nova e reinaram com Cristo por mil anos.
5 Yěma tè̤htwǒprè̤ ihtò ka̤khyě aré̤lố tôphuố hò́. Anatôrí bǎ tyahíto nuô, kayǎ dố a thyě htuô̌hò́ rò a o pǎ dố helè̤̌ tahenuô, a ihtòka̤ híto.
5 {Os outros mortos não tornaram à vida até que se completassem os mil anos.} Esta é a primeira ressurreição.
6 Kayǎ otố̤kuô̌ dố tè̤thyě ihtòka̤khyě ré̤lố yě tôphuố akǔ tahe nuôma a ní̤bè tè̤sò̌ri rò èthǐ ma kayǎ sǎsè̌phú tahe. A lwókyǎ ná tè̤thyě nyě̤phuốtôphuố hò́. Èthǐ ki htwǒ Cò́marya ná Krístu a bwídu tahe pǎ. Èthǐ ki pố tố̤kuô̌ ná Krístu anatôrí pǎ.
6 Feliz e santo é aquele que toma parte na primeira ressurreição! Sobre eles a segunda morte não tem poder, mas serão sacerdotes de Deus e de Cristo: reinarão com ele durante os mil anos.
7 Anatôrí bǎhtya htuô̌hò́ pǎ nuô, ǔ ki plwǒhte khǐnéricyá̤ khuklò́ dố ahtò̌kǔ pǎ.
7 Depois de se completarem mil anos, Satanás será solto da prisão.
8 Rò a ki htecuố lò̌ hekhu lwǐ̤kyě rò a ki ilolahǒ lò̌ myěcô tahe pǎ. Ǔ è́ èthǐ ná Gogphú ná Magog phú. Èthǐ bè htyasátè̤ akhu-akhyě khǐnéricyá̤ khuklò́ ki è́ oplò́tố̤lò̌ èthǐ pǎ. Èthǐ oè́ thyácò́ná lò̤́tamá dố htyědutava̤htû̌ tahe nuô cò́ pǎ.
8 Sairá dela para seduzir as nações dos quatro cantos da terra {Gog e Magog} e reuni-las para o combate. Serão numerosas como a areia do mar.
9 Èthǐ htecuố dố hekhusǐba rò cuốbò tava̤bí lò̌ Cò́marya akayǎ tahe ná vǐ̤ dố Cò́marya mo̤ ní̤dyé lǔ yětôvǐ̤. Manárò mi o dố mò́khu hyǎlya̤ û̌kyǎ lò̌ èthǐ.
9 Subiram à superfície da terra e cercaram o acampamento dos santos e a cidade querida. Mas desceu um fogo dos céus e as devorou.
10 Khǐnéricyá̤ khuklò́ dố a ilolahǒ èthǐ yětôduô̌nuô, ǔ vǐtǎ̤kyǎ lǔ dố miò dố ǔ isû́û̌ ná yathúbyǎ yěnuô tôò akǔ. Miyě tôò nuôma má̤hò́ ǔ lé̤vǐtǎ̤ tè̤mi̤tè̤myá̤ nuôtôduô̌ ná prè̤pro̤ lahǒ nuôtahe akhǎlé̤ nuô hò́. Rò èthǐ ki khyábè tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ mò̤́khíkhí mò̤́sè̌klè̌klè̌ tacṳ́prè̤ talèkrè́ cò́ pǎ.
10 O Demônio, sedutor delas, foi lançado num lago de fogo e de enxofre, onde já estavam a Fera e o falso profeta, e onde serão atormentados, dia e noite, pelos séculos dos séculos.
11 Htuô̌rò vǎ myáhtye khwí khuklyábǔdu htyalô̌ tôkhu ná prè̤ onyǎ dố akhu nuôtôprè̤. Rò mò́khu ná hekhu lṳkuô̌ cuốkyǎ dố a mèthènyě rò ǔ myáhtyenò́ pǎtohò́.
11 Vi, então, um grande trono branco e aquele que nele se assentava. Os céus e a terra fugiram de sua face, e já não se achou lugar para eles.
12 Rò vǎ myáhtye kayǎ dố amwi̤ luô̌htyěluô̌ké̤ ná kayǎ dố ǔ tane̤ patí lǔ rò a thyěhtuô̌hò́ tahe kahtòo dố khwí khuklyábǔdu htyalô̌ yě anyěhyǎ nuô. Ǔ bámǒhtya litahe htuô̌rò ǔ bámǒhtya li dố aruô tôba dố ǔ è́ ná lihtwǒprè̤ yě. Kayǎthyě yětahenuô, ǔ cirya èthǐ phú a me̤nò́ htuô̌hò́ nuô ná phú ǔ rǎmáo dố liyě akǔnuô tahe.
12 Vi os mortos, grandes e pequenos, de pé, diante do trono. Abriram-se livros, e ainda outro livro, que é o livro da vida. E os mortos foram julgados conforme o que estava escrito nesse livro, segundo as suas obras.
13 Htuô̌rò htyědutava̤ yěnuô a dyéhtyakuô̌ akayǎ thyě dố a o dố èkǔ nuô tahe. Tè̤thyě amuố̤phè̌ ná Luô̤̌ké̤nédò̌ tahenuô, a dyéhtyakuô̌ lahyǎ kayǎthyě o dố èthǐkǔ nuôtahehe. Rò ǔ cirya lò̌ kayǎ pwǒ̤꤮ tôprè̤ phú èthǐ me̤htuô̌hò́ tè̤nuô.
13 O mar restituiu os mortos que nele estavam. Do mesmo modo, a morte e a morada subterrânea. Cada um foi julgado segundo as suas obras.
14 Htuô̌rò dốkhyěnuô, tè̤thyě amuố̤phè̌ ná Luô̤̌ké̤nédò̌ tahenuô, ǔ vǐtǎ̤kyǎ èthǐ dố miò akǔ. Miò yěma má̤hò́ tè̤thyě nyě̤phuốtôphuố hò́.
14 A morte e a morada subterrânea foram lançadas no tanque de fogo. A segunda morte é esta: o tanque de fogo.
15 Kayǎ tôprè̤prè̤ dố ǔ ki myáhtye ǔ rǎo amwi̤ dố lihtwǒprè̤ yětôba akǔ to hé nuô, ǔ bè vǐtǎ̤kyǎ è dố miò yětôò akǔ.
15 Todo o que não foi encontrado inscrito no livro da vida foi lançado ao fogo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Apocalipse 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.