Apocalipse 20
Lisǎsè̌ Athè̌ - Kayǎ Ngó̤ (KYU) vs ARA
1 Yětôphuốrò vǎ myáhtye tanéphú tôprè̤ o dố mò́khu hyǎlya̤ rò a pṳ̂́o ní̤dyé krò̌kǔdu krò̌kǔzǎ̤ yětôkǔ athò́hti ná suplye̤tò̤́htè́du tôbǒ dố a takhukǔ.
1 Então, vi descer do céu um anjo; tinha na mão a chave do abismo e uma grande corrente.
2 A hyǎ pṳ̂́makyǎ plya̤ má̤hò́ khǐnéricyá̤ khuklò́ dốnudốthakhè̌ nuôtôbǒ. È ma ǔ è́ lǔ ná Satan. Rò a cò̌klò̤manyě̤ lǔ anatôrí.
2 Ele segurou o dragão, a antiga serpente, que é o diabo, Satanás, e o prendeu por mil anos;
3 Tanéphú nuôtôprè̤ vǐtǎ̤kyǎ lǔ dố krò̌kǔzǎ̤ nuôtôkǔ akǔ rò a ká̤mabíkyǎ lǔ rò a me̤máme̤dyǎ kyǎ lǔ. Thyáphú a ki cuố ilolahǒ pǎ tǎ myěcô tahe tǎmé̤ nuô a dò́ obǎ lǔ anatôrí. Rò anatôrí bǎhò́ pǎ nuô, ǔ ki plwǒhte khyě lǔ taplô̤phú pǎ.
3 lançou-o no abismo, fechou-o e pôs selo sobre ele, para que não mais enganasse as nações até se completarem os mil anos. Depois disto, é necessário que ele seja solto pouco tempo.
4 Htuô̌rò vǎ myáhtye khwí khuklyáhtè̌ htyalô̌ tahe. Kayǎ onyǎo dố khuklyáhtyalô̌ alo̤ tahenuô, ǔ dyé èthǐ taryěshyosò̌ dố a ki cirya ǔ pǎ. Vǎ myáhtye kuô̌pó̤ kayǎ dố a khyáathè́ ná Jesǔ ari-akyǎ rò a hésodônyǎ pé̤ ǔ Cò́marya alǎ̤angó̤ tahe akhu-akhyě, ǔ pǎ̤tṳ̂̌kyǎ èthǐ kyǎ̤bǒ tahe a thè́htwǒprè̤. Tè̤mi̤tè̤myá̤ bèbè, tè̤mi̤tè̤myá̤ aprè̤zo̤ yěnuô bèbè, èthǐ cò́bè̌htyanò́ kuô̌ǔ to. Tû́nuôhtuô̌to tè̤mi̤tè̤myá̤ nuôtôduô̌ a tè̤me̤máme̤dyǎ dố ǔ bè me̤má dố mǎ̤htè́lo̤ nuôbèbè, má̤torò ǔ bè me̤má dố takhulo̤ nuôbèbè, a phyésûnò́ kuô̌ǔ tè̤me̤máme̤dyǎ tôcô꤮ to. Èthǐ htwǒprè̤ ka̤khyě rò a pố tố̤kuô̌ tè̤ ná Krístu anatôrí.
4 Vi também tronos, e nestes sentaram-se aqueles aos quais foi dada autoridade de julgar. Vi ainda as almas dos decapitados por causa do testemunho de Jesus, bem como por causa da palavra de Deus, tantos quantos não adoraram a besta, nem tampouco a sua imagem, e não receberam a marca na fronte e na mão; e viveram e reinaram com Cristo durante mil anos.
5 Yěma tè̤htwǒprè̤ ihtò ka̤khyě aré̤lố tôphuố hò́. Anatôrí bǎ tyahíto nuô, kayǎ dố a thyě htuô̌hò́ rò a o pǎ dố helè̤̌ tahenuô, a ihtòka̤ híto.
5 Os restantes dos mortos não reviveram até que se completassem os mil anos. Esta é a primeira ressurreição.
6 Kayǎ otố̤kuô̌ dố tè̤thyě ihtòka̤khyě ré̤lố yě tôphuố akǔ tahe nuôma a ní̤bè tè̤sò̌ri rò èthǐ ma kayǎ sǎsè̌phú tahe. A lwókyǎ ná tè̤thyě nyě̤phuốtôphuố hò́. Èthǐ ki htwǒ Cò́marya ná Krístu a bwídu tahe pǎ. Èthǐ ki pố tố̤kuô̌ ná Krístu anatôrí pǎ.
6 Bem-aventurado e santo é aquele que tem parte na primeira ressurreição; sobre esses a segunda morte não tem autoridade; pelo contrário, serão sacerdotes de Deus e de Cristo e reinarão com ele os mil anos.
7 Anatôrí bǎhtya htuô̌hò́ pǎ nuô, ǔ ki plwǒhte khǐnéricyá̤ khuklò́ dố ahtò̌kǔ pǎ.
7 Quando, porém, se completarem os mil anos, Satanás será solto da sua prisão
8 Rò a ki htecuố lò̌ hekhu lwǐ̤kyě rò a ki ilolahǒ lò̌ myěcô tahe pǎ. Ǔ è́ èthǐ ná Gogphú ná Magog phú. Èthǐ bè htyasátè̤ akhu-akhyě khǐnéricyá̤ khuklò́ ki è́ oplò́tố̤lò̌ èthǐ pǎ. Èthǐ oè́ thyácò́ná lò̤́tamá dố htyědutava̤htû̌ tahe nuô cò́ pǎ.
8 e sairá a seduzir as nações que há nos quatro cantos da terra, Gogue e Magogue, a fim de reuni-las para a peleja. O número dessas é como a areia do mar.
9 Èthǐ htecuố dố hekhusǐba rò cuốbò tava̤bí lò̌ Cò́marya akayǎ tahe ná vǐ̤ dố Cò́marya mo̤ ní̤dyé lǔ yětôvǐ̤. Manárò mi o dố mò́khu hyǎlya̤ û̌kyǎ lò̌ èthǐ.
9 Marcharam, então, pela superfície da terra e sitiaram o acampamento dos santos e a cidade querida; desceu, porém, fogo do céu e os consumiu.
10 Khǐnéricyá̤ khuklò́ dố a ilolahǒ èthǐ yětôduô̌nuô, ǔ vǐtǎ̤kyǎ lǔ dố miò dố ǔ isû́û̌ ná yathúbyǎ yěnuô tôò akǔ. Miyě tôò nuôma má̤hò́ ǔ lé̤vǐtǎ̤ tè̤mi̤tè̤myá̤ nuôtôduô̌ ná prè̤pro̤ lahǒ nuôtahe akhǎlé̤ nuô hò́. Rò èthǐ ki khyábè tè̤cyě̤tè̤cṳ̂ mò̤́khíkhí mò̤́sè̌klè̌klè̌ tacṳ́prè̤ talèkrè́ cò́ pǎ.
10 O diabo, o sedutor deles, foi lançado para dentro do lago de fogo e enxofre, onde já se encontram não só a besta como também o falso profeta; e serão atormentados de dia e de noite, pelos séculos dos séculos.
11 Htuô̌rò vǎ myáhtye khwí khuklyábǔdu htyalô̌ tôkhu ná prè̤ onyǎ dố akhu nuôtôprè̤. Rò mò́khu ná hekhu lṳkuô̌ cuốkyǎ dố a mèthènyě rò ǔ myáhtyenò́ pǎtohò́.
11 Vi um grande trono branco e aquele que nele se assenta, de cuja presença fugiram a terra e o céu, e não se achou lugar para eles.
12 Rò vǎ myáhtye kayǎ dố amwi̤ luô̌htyěluô̌ké̤ ná kayǎ dố ǔ tane̤ patí lǔ rò a thyěhtuô̌hò́ tahe kahtòo dố khwí khuklyábǔdu htyalô̌ yě anyěhyǎ nuô. Ǔ bámǒhtya litahe htuô̌rò ǔ bámǒhtya li dố aruô tôba dố ǔ è́ ná lihtwǒprè̤ yě. Kayǎthyě yětahenuô, ǔ cirya èthǐ phú a me̤nò́ htuô̌hò́ nuô ná phú ǔ rǎmáo dố liyě akǔnuô tahe.
12 Vi também os mortos, os grandes e os pequenos, postos em pé diante do trono. Então, se abriram livros. Ainda outro livro, o Livro da Vida, foi aberto. E os mortos foram julgados, segundo as suas obras, conforme o que se achava escrito nos livros.
13 Htuô̌rò htyědutava̤ yěnuô a dyéhtyakuô̌ akayǎ thyě dố a o dố èkǔ nuô tahe. Tè̤thyě amuố̤phè̌ ná Luô̤̌ké̤nédò̌ tahenuô, a dyéhtyakuô̌ lahyǎ kayǎthyě o dố èthǐkǔ nuôtahehe. Rò ǔ cirya lò̌ kayǎ pwǒ̤꤮ tôprè̤ phú èthǐ me̤htuô̌hò́ tè̤nuô.
13 Deu o mar os mortos que nele estavam. A morte e o além entregaram os mortos que neles havia. E foram julgados, um por um, segundo as suas obras.
14 Htuô̌rò dốkhyěnuô, tè̤thyě amuố̤phè̌ ná Luô̤̌ké̤nédò̌ tahenuô, ǔ vǐtǎ̤kyǎ èthǐ dố miò akǔ. Miò yěma má̤hò́ tè̤thyě nyě̤phuốtôphuố hò́.
14 Então, a morte e o inferno foram lançados para dentro do lago de fogo. Esta é a segunda morte, o lago de fogo.
15 Kayǎ tôprè̤prè̤ dố ǔ ki myáhtye ǔ rǎo amwi̤ dố lihtwǒprè̤ yětôba akǔ to hé nuô, ǔ bè vǐtǎ̤kyǎ è dố miò yětôò akǔ.
15 E, se alguém não foi achado inscrito no Livro da Vida, esse foi lançado para dentro do lago de fogo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Apocalipse 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.