João 7
Topẽ vĩ rá (KGPNT) vs VC
1 Tag pãte Jesus tóg ga tỹ Galiléia mĩ tĩ mũ. Ga tỹ Judéia ra tĩg sór tũ ti nĩ ver, ag tỹ Judéia tá ti tén sór nỹtĩn kỹ, Judeu ag pã'i ag.
1 Depois disso, Jesus percorria a Galiléia. Ele não queria deter-se na Judéia, porque os judeus procuravam tirar-lhe a vida.
2 Kejẽn tóg Judeu ag tỹ festa há ũ tá krỹg mũ. Festa ẽn kurã ki ag tóg pãjó krẽm nỹtĩ, Jerusalém tá.
2 Aproximava-se a festa dos judeus chamada dos Tabernáculos.
3 Kỹ Jesus jãvy ag tóg ti mỹ: “ga tỹ Judéia ra tĩg nĩ, Jerusalém ra,” he mũ. “Ã tỹ tag hã ki milagre hyn han kỹ tá ã mré ke ag tóg vég tũ nĩgtĩ, hã kỹ cidade mág ra tĩg nĩ.
3 Seus irmãos disseram-lhe: Parte daqui e vai para a Judéia, a fim de que também os teus discípulos vejam as obras que fazes.
4 Vẽnh kar tỹ ẽg jykre ve jé ẽg tóg vẽnh kar rĩnve ẽg tỹ nén han ke mũ ẽn han tĩ. Hã ra ã tóg ag vatánh tá milagre ti hyn han tĩ. Ag rĩnve han nĩ, ã tỹ nén han ke ti,” he ag tóg mũ, Jesus mỹ, ti jãvy ag.
4 Pois quem deseja ser conhecido em público não faz coisa alguma ocultamente. Já que fazes essas obras, revela-te ao mundo.
5 Ag pi(jé) ti ki ge kỹ nỹtĩ', ti jãvy ag, hã kỹ ag tóg ti to é he mũ.
5 Com efeito, nem mesmo os seus irmãos acreditavam nele.
6 Hã ra Jesus tóg ag mỹ: “inh kurã vỹ jun ja tũ nĩ ver, hã kỹ sóg tĩg sór tũ nĩ ver,” he mũ. “Ãjag hỹn kurã tũ nỹtĩ, kurã kar hỹn ãjag mỹ há nỹtĩ, hã ra sóg kurã nĩ.
6 Disse-lhes Jesus: O meu tempo ainda não chegou, mas para vós a hora é sempre favorável.
7 Ũ tỹ iso jũ mũ ag pi(jé) ãjag to kórég nỹtĩ', hã ra ag tóg iso kórég nỹtĩ, isỹ ag mỹ: “ãjag jykre vỹ kórég pẽ nĩ,” hen kỹ.
7 O mundo não vos pode odiar, mas odeia-me, porque eu testemunho contra ele que as suas obras são más.
8 Ha festa venh mũjẽg inhhã. Inh pi(jé) tĩg sór mũ', ver'. Inh kurã vỹ jun ja tũ nĩ ver,” he tóg, Jesus ti, ã jãvy ag mỹ.
8 Subi vós para a festa. Quanto a mim, eu não irei, porque ainda não chegou o meu tempo.
9 Tag tó kar kỹ tóg ver ga tỹ Galiléia mĩ tĩ mũ.
9 Dito isto, permaneceu na Galiléia.
10 Ti jãvy ag mũ kar kỹ kejẽn Jesus tóg tĩ mũ gé, Jerusalém ra, festa ẽn ve jé. Hã ra tóg vẽnh kar vatánh tá tĩ mũ, vẽnh péju kỹ.
10 Mas quando os seus irmãos tinham subido, então subiu também ele à festa, não em público, mas despercebidamente.
11 Kỹ Judeu ag tóg festa ki ti jãvãnh mũ. Jagnẽ mỹ ag tóg: “ti hẽ kã nĩ?” he mũ.
11 Buscavam-no os judeus durante a festa e perguntavam: Onde está ele?
12 Vẽnh kar vỹ ti to vĩ mũ. Ũ ag tóg ti to: “ũn há vỹ tỹ ti nĩ,” he mũ. Jãvo ũ ag tóg: “vó, ẽg mỹ tóg ón tĩ,” he mũ gé.
12 E na multidão só se discutia a respeito dele. Uns diziam: É homem de bem. Outros, porém, diziam: Não é; ele seduz o povo.
13 Hã ra ag tóg jamã hár(a) ti to vẽmén tũ nĩgtĩ, pã'i ag kamẽg kỹ.
13 Ninguém, contudo, ousava falar dele livremente com medo dos judeus.
14 Festa kuju ki Jesus kejẽn Topẽ jo ĩn ra tĩ mũ, ag kanhrãn jé.
14 Lá pelo meio da festa, Jesus subiu ao templo e pôs-se a ensinar.
15 Kỹ ti vĩ tóg vẽnh kar mỹ e tĩ. “Estudo mág han ja tũ ti nĩ, hã ra tóg ki kanhró pẽ nĩ,” he ag tóg mũ ti to, pã'i ag.
15 Os judeus se admiravam e diziam: Este homem não fez estudos. Donde lhe vem, pois, este conhecimento das Escrituras?
16 Kỹ Jesus tóg ag mỹ: “isỹ ãjag mỹ Topẽ vĩ tó vẽ,” he mũ. “Inh jykre pijé'. Ũ tỹ inh jẽnẽg mũ ẽn jykre hã vẽ,” he tóg.
16 Respondeu-lhes Jesus: A minha doutrina não é minha, mas daquele que me enviou.
17 “Ũ tỹ Topẽ vĩ ki króm sór mũ ag vỹ ki kanhró nỹtĩnh mũ, sỹ ãjag mỹ ti jykre tó mũ tag ti ki. Isỹ vẽsóg ki sỹ nén tónh ke to jykrén mũ pijé',” he tóg.
17 Se alguém quiser cumprir a vontade de Deus, distinguirá se a minha doutrina é de Deus ou se falo de mim mesmo.
18 “Ũ tỹ ã tỹ vẽsóg ki nén to jykrén mũ ẽn tó kỹ tóg tỹ ũn mág nĩ sór mũ. Hã ra sóg ũ tỹ inh jẽnẽg mũ ẽn to: “ũn mág vỹ tỹ ti nĩ,” he mũ. Hã kỹ ãjag tóg ki kanhró nỹtĩ, isỹ ki hã tó mũn ki. Inh pi(jé) vẽnh jykre vẽnhmỹ tó tĩ'.
18 Quem fala por própria autoridade busca a própria glória, mas quem procura a glória de quem o enviou é digno de fé e nele não há impostura alguma.
19 Moisés vỹ ãjag jyvẽn ja nĩgtĩ. Topẽ jykre to. Ãjag tỹ ne jé ti vĩ han tũ nĩ nẽ? Isỹ ti vĩ ki króm mũ ra ãjag tóg isén sór mũ',” he tóg, Jesus ti.
19 Acaso não foi Moisés quem vos deu a lei? No entanto, ninguém de vós cumpre a lei!...
20 Kỹ ũn e ẽn ag tóg ti mỹ: “krĩ vẽnhmỹ ã tóg nĩ.” he mũ. “Ã tén sór tũ ẽg nỹtĩ,” he ag tóg mũ, Jesus mỹ.
20 Por que procurais tirar-me a vida? Respondeu o povo: Tens um demônio! Quem procura tirar-te a vida?
21 Hã ra Jesus tóg ag mỹ: “milagre pir han ja inh nĩ, vẽnhkán ke kurã ẽn ki, kỹ tóg ãjag mỹ e tĩ,” he mũ.
21 Replicou Jesus: Fiz uma só obra, e todos vós vos maravilhais!
22 “Vẽnhkán ke kurã ki ãjag tóg gĩr ag gré junun fár kym tĩ gé, Moisés tỹ ãjag mỹ: “ti mur pãte kurã tỹ 8 (ke) ki ti kym nĩ,” he ja nĩ ẽn kỹ. Hã ra ũ tỹ ã krẽ fár kym vén pi(jé) tỹ Moisés nĩ ja nĩ'. Ti jo ke ũ ja vẽ, ũ tỹ kym vén ja ti.
22 Moisés vos deu a circuncisão {se bem que ela não é de Moisés, mas dos patriarcas}, e até no sábado circuncidais um homem!
23 Ãjag tỹ Moisés vĩ ki króm jé ãjag tóg vẽnhkán ke kurã ki gĩr fár kym tĩ. Hã ra ãjag tóg iso jũ sór mũ, isỹ vẽnhkán ke kurã ki ũn kaga pir tỹ há' hen kỹ.
23 Se um homem recebe a circuncisão em dia de sábado, e isso sem violar a Lei de Moisés, por que vos indignais comigo, que tenho curado um homem em todo o seu corpo em dia de sábado?
24 Ón kỹ ãjag tóg iso jũ sór mũ. Inh jykre vỹ ãjag mỹ kórég nĩ ve nĩ. Ãjag tỹ to jykrén há han mũ ra ãjag tóg inh jykre há nĩ venh mũ vẽ,” he tóg, Jesus ti.
24 Não julgueis pela aparência, mas julgai conforme a justiça.
25 Kỹ Jerusalém tá ke ag tóg Jesus to: “ti tén sór ja ag tóg nĩ,” he mũ.
25 Algumas das pessoas de Jerusalém diziam: Não é este aquele a quem procuram tirar a vida?
26 “Hã ra tóg jatun mỹ vẽnh kar mré vẽmén jẽ nĩ. Ti mỹ ag tóg vĩ tũ nĩ, pã'i ag. Ag mỹ hẽn ri ke mũn ti to: “Cristo vỹ tỹ ti nĩ, Topẽ tỹ ũn jẽnẽg mũ vỹ tỹ ti nĩ,” he mũ vỹ, ẽg pã'i ag?” he ag tóg mũ, Jesus to.
26 Todavia, ei-lo que fala em público e não lhe dizem coisa alguma. Porventura reconheceram de fato as autoridades que ele é o Cristo?
27 “Hã ra ẽg tóg ti tỹ hẽn tá kãtĩ mũ ki kanhró nỹtĩ. Cristo ẽn kãtĩg kỹ ẽg tóg ti tỹ hẽn tá kãtĩg mũ ki kagtĩg nỹtĩnh mũ, kỹ ti hỹn tỹ Cristo tũ nĩ,” he ag tóg mũ, Jesus to.
27 Mas este nós sabemos de onde vem. Do Cristo, porém, quando vier, ninguém saberá de onde seja.
28 Hã ra Jesus tóg Topẽ jo ĩn tá jẽ nĩ, vẽnh kar kanhrãn kỹ. Kỹ tóg jamã hár(a) ag kanhrãn mũ. “Ti ki kanhró ẽg nỹtĩ, he ãjag tóg tĩ iso, ón kỹ,” he tóg. “Ti tỹ hẽn tá kãtĩ mũ ki kanhró ẽg tóg nỹtĩ gé, he ãjag tóg tĩ, ón kỹ. Inh pi(jé) vẽsóg ki: inh hỹn tĩg mũ, hé'. Ũ tỹ inh jẽnẽg mũ ẽn vỹ ki hã tó tĩ. Hã ra ãjag tóg ti ki kagtĩg nỹtĩ, ũ tỹ inh jẽnẽg mũ ẽn ti ki.
28 Enquanto ensinava no templo, Jesus exclamou: Ah! Vós me conheceis e sabeis de onde eu sou!... Entretanto, não vim de mim mesmo, mas é verdadeiro aquele que me enviou, e vós não o conheceis.
29 Inh hã vỹ ti ki kanhró nĩ. Ti hã tá sóg kãtére, ãjag ve jé, ti tỹ inh mỹ: “ha ag venh tĩg,” hen kỹ,” he tóg, Jesus ti.
29 Eu o conheço, porque venho dele e ele me enviou.
30 Kỹ ag tóg ti se sór mũ, hã ra ag tóg ti vóg tũ pẽ nĩ ver. Ti ter ke kurã vỹ jun ja tũ nĩ ver, hã kỹ ag tóg ag tỹ ti se sór mũ ra ti ség tũ nĩ.
30 Procuraram prendê-lo, mas ninguém lhe deitou as mãos, porque ainda não era chegada a sua hora.
31 Ag jãvo ũn e ag tóg Jesus ki ge mũ. Ti to ag tóg: “ẽg mỹ tóg tỹ Cristo nĩ ve nĩ,” he mũ. “Cristo kãtĩg kỹ ti nẽji milagre hyn han ke mũ. Jesus tỹ milagre hyn han vỹ e nỹtĩ. Ẽg mỹ tóg tỹ Cristo nĩ,” he ag tóg, Jesus to. Tag tó kỹ ag tóg ti ki ge mũ.
31 Muitos do povo, porém, creram nele e perguntavam: Quando vier o Cristo, fará mais milagres do que este faz?
32 Kỹ Fariseu ag tóg mẽg mũ, ũn e ag tỹ Jesus to nén (ũ) tó mũ ti. Kỹ ag tóg Topẽ tũ ki rĩr tĩ to pã'i ag mré vẽmén mũ, ag tỹ Jesus senh ke to. Kỹ ag tóg polícia ag jẽnẽg mũ, ag tỹ ti se jé.
32 Os fariseus ouviram esse murmúrio que circulava entre o povo a respeito de Jesus. Então, de acordo com eles, os príncipes dos sacerdotes enviaram guardas para prendê-lo.
33 Hã ra Jesus tóg: “ãjag mré sóg nĩ sĩ han ke mũ ver,” he mũ. “Tag pãte sóg tĩg ke mũ, isỹ ũ tỹ inh jẽnẽg mũ ẽn ve jé.
33 Disse Jesus: Ainda por um pouco de tempo estou convosco e então vou para aquele que me enviou.
34 Ẽn kã tóg ãjag tỹ inh venh há tĩnh mũ, hã ra ãjag tóg inh venh ke tũ nĩ. Ẽn tá junjun ke tũ ãjag tóg nĩ, isỹ hẽn ra tĩg ke ẽn tá,” he tóg.
34 Buscar-me-eis sem me achar, nem podereis ir para onde estou.
35 Kỹ Judeu ag tóg jagnẽ mỹ: “ti hỹn hẽ ra tĩg sór mũ?” he mũ. “Ẽg hỹn hẽ tá ti venh ke tũ nĩ? Ti hỹn hẽn ri ke mũn ga tỹ Grécia ra tĩg sór mũ, tá ẽg mré ke ag kanhrãn jé.
35 Os judeus perguntavam entre si: Para onde irá ele, que o não possamos achar? Porventura irá para o meio dos judeus dispersos entre os gregos, para tornar-se o doutor dos estrangeiros?
36 Ne to ke nẽ, hỹn, hã vỹ: “ãjag tỹ inh venh há tóg tĩnh mũ, hã ra ãjag tóg inh venh ke tũ nĩ, he mũ tag ti?” he ag tóg, Judeu ag. Jesus vĩ vỹ ag mỹ e tĩ, hã kỹ ag tóg ki kagtĩg nỹtĩ, ti tỹ nén tó mũn ki.
36 Que significam essas palavras que nos disse: Buscar-me-eis sem me achar, e onde estou para lá não podereis ir?
37 Vãhã tóg festa tỹ kurã tỹ ẽgno tá krỹg mũ. Festa to kurã mág pẽ vẽ, kurã tỹ ẽgno ẽn ti, hã kỹ ag e tãvĩ nỹtĩ, Jerusalém tá. Kurã ẽn kã Jesus tóg jẽ kỹ vẽnh kar mỹ prẽr mũ sir. “!..Ãjag tỹ goj kron sór kỹ inh mỹ to vĩ, isỹ ãjag mỹ goj há ven jé..!” he tóg, prẽr kỹ.
37 No último dia, que é o principal dia de festa, estava Jesus de pé e clamava: Se alguém tiver sede, venha a mim e beba.
38 “!..Topẽ vĩ ki tag vỹ rán kỹ nĩ, ha mẽ: !..ãjag tỹ inh ki ge kỹ tóg ãjag kãki goj ror han ke mũ, isỹ ãjag mỹ goj nĩm ke ti..!” he tóg. “!..Kỹ goj tag vỹ ãjag rĩnrĩr pẽ han ke mo..!” he tóg, Jesus ti. Ti tỹ ag mỹ prẽr jan hã vẽ.
38 Quem crê em mim, como diz a Escritura: Do seu interior manarão rios de água viva {Zc 14,8; Is 58,11}.
39 Jesus tỹ ag mỹ Topẽ kuprĩg tón hã vẽ, hã to tóg: goj, he mũ. Topẽ kuprĩg tỹ tóg ag jagrẽn ke mũ, ũ tỹ ti ki ge mũ ag. Festa ẽn kã tóg ag mỹ ti jẽnẽ ja tũ nĩ ver, Topẽ kuprĩg ti, ti tỹ ver ã ter kar kỹ rĩr mãn ja tũ nĩn kỹ, ti tỹ ã panh ra tĩg mãn ja tũ nĩn kỹ ver.
39 Dizia isso, referindo-se ao Espírito que haviam de receber os que cressem nele, pois ainda não fora dado o Espírito, visto que Jesus ainda não tinha sido glorificado.
40 Kỹ Jesus vĩ mẽg mũ ũ ag tóg ti to: “Topẽ vĩ tó tĩ pẽ ẽn vẽ,” he mũ.
40 Ouvindo essas palavras, alguns daquela multidão diziam: Este é realmente o profeta.
41 Kỹ ũ ag tóg ti to: “Cristo vỹ tỹ ti nĩ, Topẽ tỹ ẽg mỹ ũn jẽnẽg mũ ẽn vỹ tỹ ti nĩ,” he tĩ gé. Hã ra ũ ag tóg: “Cristo mỹ hỹn ga tỹ Galiléia tá kãtĩ mũ vỹ?” he mũ.
41 Outros diziam: Este é o Cristo. Mas outros protestavam: É acaso da Galiléia que há de vir o Cristo?
42 “Topẽ vĩ rá ki tóg: “Davi kósin vỹ tỹ ti nĩ, Cristo ti,” he mũ, “ẽmã tỹ Belém tá ke vỹ tỹ ti nĩ, Davi jamã ẽn tá ke,” he tóg, Topẽ vĩ tỹ rán kỹ nĩ ki. Hã kỹ tóg ẽg mỹ tỹ Cristo tũ nĩ, Jesus ti, ti tỹ tỹ Galiléia tá ke nĩn kỹ,” he ag tóg.
42 Não diz a Escritura: O Cristo há de vir da família de Davi, e da aldeia de Belém, onde vivia Davi?
43 Hã kỹ ag tóg vẽnh kãpãm kỹ nỹtĩ, ti tugnĩn.
43 Houve por isso divisão entre o povo por causa dele.
44 Kỹ ag kãmĩ ũ ag vỹ ti se sór mũ, hã ra ag tóg ti kãgmĩg tũ nĩgtĩ, ti kamẽg kỹ.
44 Alguns deles queriam prendê-lo, mas ninguém lhe lançou as mãos.
45 Kỹ polícia ag tóg Topẽ tũ ki rĩr tĩ to pã'i ag to vỹnvỹn ke mũ, Fariseu ag to ke gé, ũ tỹ ag jẽgnẽ ja ag to. Kỹ ag tóg ag mỹ: “hỹn, ti?” he mũ.
45 Voltaram os guardas para junto dos príncipes dos sacerdotes e fariseus, que lhes perguntaram: Por que não o trouxestes?
46 Kỹ ag tóg: “hã ra tóg vĩ há tãvĩ han mũ,” he mũ. “Vẽnh vĩ tỹ ge mẽ ja tũ ẽg nỹtĩ, hã kỹ ẽg tóg ti kãgmĩ ja tũ nĩ,” he ag tóg mũ, polícia ag.
46 Os guardas responderam: Jamais homem algum falou como este homem!...
47 Kỹ Fariseu ag tóg ag mỹ: “kỹ ãjag mỹ ti vĩ kri nĩm sór mũ', ti ón mũ ra?” he mũ.
47 Replicaram os fariseus: Porventura também vós fostes seduzidos?
48 “Pã'i ũ mỹ ti vĩ kri fig mũ'? Vó, ke tũ ẽg nỹtĩ. Fariseu ũ tỹ ti vĩ kri nĩm tũ nĩ gé.
48 Há, acaso, alguém dentre as autoridades ou fariseus que acreditou nele?
49 Hã ra ag tóg ki kagtĩg nỹtĩ, ũ tỹ ti vĩ kri fig mũ ag. Topẽ vĩ rán ki kagtĩg ag nỹtĩ, kỹ Topẽ vỹ ag mỹ vĩ kónãn ke mũ, ha vemnĩ,” he ag tóg mũ, Fariseu ag.
49 Este poviléu que não conhece a lei é amaldiçoado!...
50 Hã ra Nicodemos vỹ ag mré nĩ gé, ũ tỹ kuty tá Jesus mré vẽmén ja ẽn ti. Ẽn tóg ag mỹ:
50 Replicou-lhes Nicodemos, um deles, o mesmo que de noite o fora procurar:
51 “ẽg tỹ ti vóg kónãn sór kỹ ẽg tóg ti ki jẽmẽ vén ke mũ,” he mũ. “Ti tỹ nén han ja to jykrén há han jé ẽg tóg ke mũ, ẽg tỹ kar kỹ ti vóg kónãn jé. Topẽ tỹ ẽg mỹ vẽnh jykre nĩm jan hã vẽ,” he tóg, Nicodemos ti.
51 Condena acaso a nossa lei algum homem, antes de o ouvir e conhecer o que ele faz?
52 — ausente —
52 Responderam-lhe: Porventura és também tu galileu? Informa-te bem e verás que da Galiléia não saiu profeta.
53 — ausente —
53 E voltaram, cada um para sua casa.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.