João 4
Topẽ vĩ rá (KGPNT) vs NAA
1 Kỹ Fariseu ag vỹ mẽg mũ, ũn tỹ hẽn ri ke ag tỹ Jesus mré mũ ẽn ti. Ũn e ag kygpég tóg mũ gé, Jesus ti, João tỹ ũn kygpe ja ag kãfór.
1 Quando Jesus soube que os fariseus tinham ouvido dizer que ele fazia e batizava mais discípulos do que João
2 Hã ra Jesus vỹ ag kygpe ja tũ nĩ. Ti mré mũ tĩ ag hã vỹ ag kygpe ja nĩgtĩ.
2 — se bem que Jesus mesmo não batizava, e sim os seus discípulos —,
3 Kỹ Jesus tóg mẽg mũ, Fariseu ag tỹ ti tỹ tỹ ũn mág nĩ mẽ ja ti, hã kỹ tóg ga tỹ Judéia tá kãkutẽ kỹ ga tỹ Galiléia ra tĩ mũ, ti mré mũ tĩ ag mré.
3 deixou a Judeia, retirando-se outra vez para a Galileia.
4 Galiléia ra tĩg jé tóg ver ga tỹ Samaria fĩn rãm mũ.
4 E era-lhe necessário passar pela região da Samaria.
5 Fĩn rãm kỹ tóg Samaria tá cidade ũ tá jun mũ, hã vỹ: Sicar, he mũ. Tán kakó nĩ, Israel jóg'jóg ve tỹ Jacó japỹ ja ti. Ẽpỹ ẽn fi ja tóg nĩ, ã kósin tỹ José mỹ, Jacó ti.
5 Assim, Jesus chegou a uma cidade samaritana, chamada Sicar, perto das terras que Jacó tinha dado a seu filho José.
6 Kỹ Jacó tỹ poço vỹ tá nĩ gé. Jesus tỹ poço ẽn tá jun kỹ tóg tá vẽnhkán kỹ nĩ nĩ, poço ẽn rã hã. Rã tỹ ẽg nĩno kã sa ra ke ja vẽ.
6 Ali ficava o poço de Jacó. Cansado da viagem, Jesus sentou-se junto ao poço. Era por volta do meio-dia.
7 Jesus tỹ tá nĩn kỹ ũn tỹtá fi vỹ tá jun mũ, Samaria tá ke ũ fi. Goj run jé fi tóg kãtĩ mũ. Kỹ Jesus vỹ fi mỹ: “inh mỹ goj jun, sỹ kron jé,” he mũ.
7 Nisso veio uma mulher samaritana tirar água. Jesus lhe disse:
8 Ti mré mũ tĩ ag vỹ tá tũgtũ nỹtĩ, ã pir mỹ tóg tá nĩ nĩ, Jesus ti. Cidade ra ag kagáv, vẽjẽn comprar he jé.
8 Pois os seus discípulos tinham ido à cidade comprar alimentos.
9 Jesus tỹ fi mỹ goj to vĩn kỹ fi tóg ti mỹ: “Judeu vỹ tỹ ã nĩ, hã ra ã tóg inh mỹ goj to vĩ mũ',” he mũ, “isỹ tỹ Samaria tá ke nĩ ra',” he fi tóg mũ, Jesus mỹ. Judeu ag vỹ Samaria tá ke ag to é he tĩ, hã kỹ fi tóg ti mỹ ke mũ.
9 Então a mulher samaritana perguntou a Jesus: — Como, sendo o senhor um judeu, pede água a mim, que sou mulher samaritana? Ela disse isso porque os judeus não se dão com os samaritanos.
10 Kỹ Jesus tóg fi mỹ: “Topẽ tỹ ã mỹ nén han sór mũ tag ki kagtĩg ã nĩ ver,” he mũ. “Kỹ ã tóg inh ki kagtĩg nĩ gé. Ke tũ nĩ mũ ra ã tóg inh mỹ: “inh mỹ goj nĩm,” henh ke mũ vẽ, kỹ sóg ã mỹ goj ror tỹ goj nĩm ke mũ vẽ,” he tóg fi mỹ, Jesus ti.
10 Jesus respondeu:
11 Kỹ fi tóg Jesus mỹ: “runja tũ ã nĩ,” he mũ, “kỹ ã hỹn hẽ ri kenh mũ, ã tỹ goj ror tỹ goj ẽn run jé? Téj jagy ti nĩ, poço ti,” he fi tóg ti mỹ.
11 Ao que a mulher respondeu: — O senhor não tem balde e o poço é fundo. De onde vai conseguir essa água viva?
12 “Ẽg jóg'jóg ve tỹ Jacó vỹ poço tag han, kỹ ag tóg ti goj kron, ti krẽ ke gé, ti mẽg ke gé. Ã mỹ ti kãfór nĩ, hã kỹ ã mỹ goj ror tỹ goj run sór mũ'?” he fi tóg mũ, Jesus mỹ.
12 Por acaso o senhor é maior do que Jacó, o nosso pai, que nos deu o poço, do qual ele mesmo bebeu, assim como os seus filhos e o seu gado?
13 Kỹ Jesus tóg fi mỹ: “ã tỹ goj tag kron kỹ ã tóg kãnhmar kron mãn sór mũ,” he mũ.
13 Jesus respondeu:
14 “Isỹ ã mỹ goj nĩm kỹ ã tóg kron pir han kar kỹ há nĩ ha, kron mãn sór ke tũ ã nĩ sir. Ã kãki tóg goj ror han ke mũ, sỹ ã mỹ goj nĩm ke ti. Kỹ goj tag vỹ ã ter ke tũ han ke mũ, ha vemnĩ,” he tóg, Jesus ti.
14 mas aquele que beber da água que eu lhe der nunca mais terá sede. Pelo contrário, a água que eu lhe der será nele uma fonte a jorrar para a vida eterna.
15 Kỹ fi tóg ti mỹ: “inh mỹ nĩm gé, goj tag ti,” he mũ. “Kỹ sóg tag ki run mãn ke tũ nĩ ha, kỹ sóg kron sór mãn ke tũ nĩ ha,” he fi tóg.
15 A mulher lhe disse: — Senhor, quero que me dê essa água para que eu não mais tenha sede, nem precise vir aqui buscá-la.
16 Hã ra Jesus tóg fi mỹ: “kỹ ã mén jé prẽrmnĩ ge, ti mré inh venh kãtĩg nĩ,” he mũ fi mỹ.
16 Jesus disse:
17 “Hã ra sóg mén tũ nĩ,” he fi tóg. “Hỹ,” he tóg, Jesus ti. “Mẽn tũ ã nĩ, ki hã ã tóg tó mũ.
17 Ao que a mulher respondeu: — Não tenho marido. Então Jesus disse:
18 Ã mén ag vỹ ũ tỹ 5 (ke) ja nĩgtĩ, kỹ ã tỹ ũri ũn mré nĩ ẽn pi(jé) tỹ ã mén nĩ'. Ki hã ã tóg tó mũ,” he tóg, Jesus ti.
18 Porque já teve cinco, e esse que agora tem não é seu marido. O que você disse é verdade.
19 Kỹ fi tóg Jesus mỹ: “Topẽ vĩ tó jafã vỹ tỹ ã nĩ, vég isóg nĩ nĩ,” he mũ. “Kỹ inh mỹ tag tó, ha mẽ. Ẽg jóg'jóg ve ag vỹ tag ki Topẽ mré vẽmén tĩ ja nĩgtĩ, pãnónh tag kri, kỹ ẽg tóg ũri ke tĩ gé.
19 A mulher então lhe disse: — Agora eu sei que o senhor é um profeta!
20 Hã ra tóg ãjag mỹ há tũ nĩ, tag, ãjag tỹ tỹ Judeu nỹtĩn kỹ. “Jerusalém tá ẽg Topẽ mré vẽmén ke mũ, Jerusalém tá ẽg tóg ti mỹ: ũn mág vỹ tỹ ã nĩ, henh ke mũ,” he ãjag tóg tĩ. Ti hỹn hẽ tá há nĩ, ẽg tỹ Topẽ mré vẽmén ke ti?” he fi tóg, Jesus mỹ
20 Nossos pais adoravam neste monte, mas vocês dizem que em Jerusalém é o lugar onde se deve adorar.
21 Hã ra Jesus tóg fi mỹ: “ha mẽ, sỹ ã mỹ nén kãmén ke ti,” he mũ. “Kãnhmar ãjag tóg pãnónh tag kri ẽg jóg tỹ Topẽ mré vẽmén mãn ke tũ nĩ, kỹ ẽg Jerusalém tá ti mré vẽmén mãn ke tũ nĩ gé.
21 Jesus respondeu:
22 Topẽ mré ãjag tóg vẽmén sór ti, hã ra ãjag tóg ãjag tỹ ũn mré vẽmén mũ ki kagtĩg nỹtĩ. Ãjag jãvo ẽg tóg ti ki kanhró nỹtĩ, ũ tỹ vẽnh kar krenkren han ke ẽn tỹ tỹ Judeu krẽ'krẽ ag kã ũ nĩn kỹ.
22 Vocês adoram o que não conhecem; nós adoramos o que conhecemos, porque a salvação vem dos judeus.
23 Kãnhmar vẽnh kar vỹ Topẽ mré vẽmén há han ke mũ. Kakó ti nĩ ha, kurã tag. Kỹ ũ tỹ ti mrẽ vẽmén mũ ag vỹ Topẽ kuprĩg tỹ jagrẽ nỹtĩ, hã kỹ ag tóg ti mré vẽmén há han ke mũ, ẽg jóg mág mré. Ũ tỹ ge hã jãvãnh ti mũ, ẽg jóg mág ti, ag tỹ ti mré vẽmén jé, ti mỹ: “ũn mág vỹ tỹ ã nĩ,” he jé,” he tóg.
23 Mas vem a hora — e já chegou — em que os verdadeiros adoradores adorarão o Pai em espírito e em verdade. Porque são esses que o Pai procura para seus adoradores.
24 “Ẽg pi(jé) Topẽ vég tĩ, hã ra tóg ẽg mré nĩ nĩ. Kỹ, ẽg tỹ ti mré vẽmén sór kỹ ẽg tóg ti kuprĩg tỹ jagrẽ nỹtĩnh mũ, ẽg tỹ ti mré vẽmén há han jé, ẽg tỹ ti vég tũ ra. Ẽg tỹ ti mỹ: “ũn mág vỹ tỹ ã nĩ,” hen kỹ ẽg tóg ti mỹ ón ke tũ nĩ, vẽnh vĩ há hã tó jé ẽg tóg ke mũ,” he tóg mũ, Jesus ti, fi mỹ.
24 Deus é Espírito, e é necessário que os seus adoradores o adorem em espírito e em verdade.
25 Kỹ fi tóg ti mỹ: “hỹ,” he mũ. “Messias ẽn vỹ kãtĩg ke mũ, ẽg tỹ ũ to: Cristo, he mũ ẽn. Ẽn vỹ ẽg mỹ kãmén kãn ke mũ, tag kar ti,” he fi tóg ti mỹ.
25 A mulher respondeu: — Eu sei que virá o Messias, chamado Cristo. Quando ele vier, nos anunciará todas as coisas.
26 Kỹ Jesus tóg fi mỹ: “inh hã vẽ,” he mũ. “Ũ tỹ ã mré vẽmén jẽn hã vẽ,” he tóg.
26 Então Jesus disse:
27 Ti tỹ fi mỹ tag tó kỹ ti mré mũ tĩ ag tóg ti tá junjun mũ. Kỹ ag tóg ti tỹ fi mré vẽmén vég mũ, kỹ tóg ag mỹ e tãvĩ tĩ. Hã ra ag tóg ti mỹ nén ũ tó tũ nĩgtĩ. “Ã tỹ ne mẽ sór nẽ, fi ki?” he tũ ag tóg nĩgtĩ. “Ã tỹ ne tó nẽ, fi mỹ?” he tũ ag tóg nĩgtĩ gé.
27 Naquele momento, chegaram os discípulos de Jesus e se admiraram ao vê-lo falando com uma mulher. Mas nenhum deles perguntou: “O que você está querendo?” Ou: “Por que o senhor está falando com ela?”
28 Hã ra fi tóg ã runja ré kỹ ti mũ, ã jamã ra. Kỹ fi tóg ã nĩgja tá ke ag mỹ:
28 Quanto à mulher, deixou o seu cântaro, foi à cidade e disse ao povo:
29 “mũ nỹ, ũ ve jé,” he mũ. “Inh mỹ tóg sỹ nén han ja tó kãn. Ti mỹ tỹ Cristo tũ nĩ vỹ?” he fi tóg ag mỹ.
29 — Venham comigo e vejam um homem que me disse tudo o que eu já fiz. Não seria ele, por acaso, o Cristo?
30 Kỹ ag tóg fi mré kãmũ mũ sir, ti ve jé.
30 Então saíram da cidade e foram até onde Jesus estava.
31 Fi tĩg kar kỹ ti mré mũ tĩ ag tóg Jesus mỹ “vẽjẽn ti ko ra,” he mũ.
31 Enquanto isso, os discípulos pediam a Jesus, dizendo: — Mestre, coma!
32 Hã ra tóg ag mỹ: “ijẽn vỹ nĩ nĩ, hã ra tóg ãjag jẽn ri ke tũ nĩ,” he mũ.
32 Mas ele lhes disse:
33 Kỹ ag tóg jagnẽ mỹ: “ũ nỹ ti mỹ vẽjẽn nĩm hỹn?” he mũ.
33 Então os discípulos começaram a dizer entre si: — Será que alguém lhe trouxe algo para comer?
34 Hã ra Jesus tóg: “ijẽn to ken hã vẽ, hã vỹ: tỹ isỹ Topẽ rãnhrãj han kãn ke, he mũ, isỹ ũ tỹ inh jẽnẽg mũ ẽn vĩ han ke, he mũ gé,” he tóg, Jesus ti.
34 Jesus lhes declarou:
35 “Ãjag mỹ ti kysã tỹ 4 (ke) nĩ ver, ẽg tỹ ẽg jakré kanẽ venh ke ti. Ha Sicar tá kãmũ mũ ag vigvé. Ũri ag tóg inh ke ge sór mũ, kỹ ag tóg inh mỹ ẽg jakré tóg nỹ ẽn ri ke nỹtĩ.
35 Vocês não dizem que ainda faltam quatro meses até a colheita? Eu, porém, lhes digo: Levantem os olhos e vejam os campos, pois estão maduros para a colheita.
36 — ausente —
36 Quem colhe recebe desde já a recompensa e ajunta o seu fruto para a vida eterna, para que se alegrem ao mesmo tempo o que semeia e o que colhe.
37 — ausente —
37 Pois, no caso, é verdadeiro o ditado: “Um é o que semeia, outro é o que colhe.”
38 — ausente —
38 Eu os enviei a colher o que vocês não semearam; outros trabalharam, e vocês aproveitaram o trabalho deles.
39 Hã ra ũn tỹtá ẽn fi tóg ã mré ke kar ag mỹ: “inh mỹ tóg sỹ nén han ja tó kãn,” he ja nĩ, Jesus to. Kỹ ag tóg Jesus ki ge mũ, fi vĩ to.
39 Muitos samaritanos daquela cidade creram em Jesus, por causa do testemunho da mulher, que tinha dito: “Ele me disse tudo o que eu já fiz.”
40 Kỹ ag tóg Jesus tá junjun mũ sir. Kỹ ag tóg ti mỹ: “tĩg tũg nĩ. Ẽg mré nĩmnĩ,” he mũ. Kỹ tóg ag mré kurã régre tũg mũ.
40 Quando, pois, os samaritanos foram até Jesus, pediram-lhe que permanecesse com eles; e Jesus ficou ali dois dias.
41 Kỹ ũ tỹ hẽn ri ke ag tóg ti ki ge mũ sir, ti vĩ to.
41 Muitos outros creram nele, por causa da palavra de Jesus.
42 Ũn tỹtá ẽn fi mỹ ag tóg: “ã vĩ tugrĩn ẽg tóg ti ki ge mũ,” he mũ, “hã kỹ ẽg tóg ũri ti vĩ mẽg mũ, kỹ ẽg tóg ti vĩ tugnĩn ti ki ge pẽ han kỹ nỹtĩ, ũri. Ti ki kanhró ẽg tóg nỹtĩ ha. Vẽnh kar kren han tĩ ẽn vẽ mỹr,” he ag tóg mũ, ũn tỹtá ẽn fi mỹ. Hã kỹ Samaria tá ke tỹ hẽn ri ke ag vỹ Jesus ki ge kỹ nỹtĩ.
42 E diziam à mulher: — Agora não é mais por causa do que você falou que nós cremos, mas porque nós mesmos ouvimos, e sabemos que este é verdadeiramente o Salvador do mundo.
43 Jesus tỹ Samaria tá ke ag mré kurã régre tũg kar tóg ga tỹ Galiléia ra tĩ mũ sir.
43 Passados dois dias, Jesus saiu dali e foi para a Galileia.
44 “Ũ tỹ Topẽ vĩ tó ti ẽn jamã tá ke ag ne tóg Topẽ vĩ tó tĩ ẽn to é he tĩ',” he ja tóg nĩ, Jesus ti, hã kỹ tóg kór há ra tĩ mũ, Galiléia ra.
44 Porque o próprio Jesus testemunhou que um profeta não tem honra na sua própria terra.
45 Hã ra ag tóg, ti tỹ tá jun kỹ (ag tóg) ti mỹ vĩ há han mũ. Ti ve ja ag tóg nĩ, Jerusalém tá, festa tỹ Páscoa ẽn tá, kỹ ag tóg ti tỹ tá nén hyn han ja ẽn ve kãn. Hã kỹ ag tóg ti mỹ vĩ há han mũ.
45 Assim, quando chegou à Galileia, os galileus o receberam, porque viram todas as coisas que Jesus tinha feito em Jerusalém, por ocasião da festa, à qual eles também tinham comparecido.
46 Kỹ Jesus tóg ẽmã tỹ Caná ra tĩg mãn mũ, ga tỹ Galiléia tá ẽmã tỹ Caná ẽn ra. Tá tóg goj tỹ vinho han ja nĩgtĩ. Ẽn tá cidade tỹ Cafarnaum vỹ kakó nĩ.
46 Jesus foi outra vez a Caná da Galileia, onde tinha transformado água em vinho. E havia ali um oficial do rei, cujo filho estava doente em Cafarnaum.
47 Kỹ tóg mẽg mũ, Jesus tỹ Judéia tá kãtĩg ja ti, ti tỹ Galiléia tá jun ja ti, pã'i mág ẽn ti. Kỹ tóg ti venh kãtĩ mũ. “Inh mré inh kósin venh kãtĩg,” he tóg mũ, Jesus mỹ. “Kaga jagy tóg nỹ, kỹ tóg inh mỹ ti ter ha mẽ tĩ. Ã mỹ ti tỹ há' henh ke tũ?” he tóg, pã'i mág ti Jesus mỹ.
47 Quando ouviu dizer que Jesus tinha vindo da Judeia para a Galileia, foi até ele e pediu-lhe que fosse curar o seu filho, que estava morrendo.
48 Hã ra Jesus tóg ti mỹ: “isỹ ẽg tỹ nén han vãnh han mũ ve sór ãjag tóg mũ, ãjag tỹ hẽn ri ke mũn inh ki ge jé,” he tóg, Jesus ti.
48 Então Jesus lhe disse:
49 Hã ra pã'i ẽn tóg Jesus ti mỹ: “vó,” he mũ. “Kuri inh mré tĩg, ti ter tũ nĩ jé,” he tóg.
49 O oficial pediu mais uma vez: — Senhor, venha, antes que o meu filho morra!
50 Kỹ Jesus tóg ti mỹ: “ha ã hã tĩg,” he mũ. “Há tóg nĩ ha, ã kósin ti,” he tóg. Kỹ tóg Jesus vĩ tag kri fi kỹ tĩ mũ sir, pã'i ẽn ti.
50 Jesus respondeu: O homem creu na palavra de Jesus e partiu.
51 Ti tĩg kỹ tóg ã camarada ag kato tẽ mũ. Tỹ vaj kỹ ke vẽ. Ti ĩn tá ag tóg kãmũ mũ, kỹ ag tóg ti mỹ: “ã kósin tóg há' hé huri,” he mũ sir.
51 Quando já estava a caminho, os seus servos vieram ao encontro dele, anunciando-lhe que o seu filho estava vivo.
52 Kỹ tóg ag mỹ: “ti rã tỹ hẽ kã sa ra há' hé?” he mũ. Kỹ ag tóg ti mỹ: “rãké tá, meio dia pãte ke sĩ,” he mũ. “Ẽn kã ti rỹg tóg tũ' he mũ,” he ag tóg ti mỹ.
52 Então perguntou a que horas o seu filho havia se sentido melhor. Informaram: — Ontem, à uma hora da tarde a febre o deixou.
53 Hora ẽn kã Jesus tóg ti mỹ: “ã kósin vỹ há nĩ,” he ja nĩ. Kỹ tóg to jykrén há han mũ sir, pã'i ẽn ti, kỹ tóg Jesus ki rã mũ, ti prũ fi ke gé, ti krẽ kar ag ke gé, ti camarada kar ag ke gé.
53 Com isso, o pai reconheceu que aquela era precisamente a hora em que Jesus tinha dito a ele: “O seu filho vai viver.” E ele e toda a sua casa creram.
54 Jesus vỹ ga tỹ Judéia tá kãtĩg kỹ ga tỹ Galiléia ra tĩg ja nĩ. Ẽn kã tóg milagre ẽn han, kỹ tóg tỹ régre nỹtĩ, ti tỹ ẽg tỹ nén ũ han vãnh hyn han mũ ti.
54 Este foi o segundo sinal que Jesus fez, depois de ir da Judeia para a Galileia.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.