Atos 7

Topẽ vĩ rá (KGPNT) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Kỹ Topẽ tũ ki rĩr tĩ to pã'i mág tóg ti mỹ: “Ki hã ke mỹ'?” he mũ.
1 Então o sumo sacerdote lhe perguntou: “Estas acusações são verdadeiras?”.
2 Kỹ Estêvão tóg ag mỹ: “ijóg',” he mũ. “Inh kanhkã',” he tóg. “Ẽg jóg tỹ Topẽ vỹ tóg vẽnh kar kãfór nĩ,” he tóg. “Ti hã ne ẽg jóg'jóg tỹ Abraão mré vĩ ja nĩgtĩ, ti tỹ ver ga tỹ Mesopotâmia tá nĩ ki, ti tỹ ver ẽmã tỹ Harã ra tĩ tũ ki.
2 Estêvão respondeu: “Irmãos e pais, ouçam-me! O Deus glorioso apareceu a nosso antepassado Abraão na Mesopotâmia, antes de ele se estabelecer em Harã,
3 Kỹ tóg ti mỹ: “ã jamã tá kutẽ,” he ja nĩ. “Ã kanhkã ag kar ré kỹ tĩg,” he ja tóg nĩ ti mỹ. “Ga ũ ra tĩg, isỹ tá ã mỹ: tag kã nĩmnĩ, he jé,” he ja tóg nĩ ti mỹ, Topẽ ti.
3 e lhe disse: ‘Deixe sua terra natal e seus parentes e vá para a terra que eu lhe mostrarei’.
4 Hã kỹ tóg ga tỹ Caldéia tá kãkutẽ mũ, Hãra tá ẽmãn jé, Abraão ti. Ti panh ter kar kỹ Topẽ tóg ti mỹ: “ga tag ra tĩg sir,” he mũ.
4 Então Abraão saiu da terra dos caldeus e morou em Harã até seu pai morrer. Depois, Deus o trouxe aqui para a terra onde vocês agora vivem.
5 “Ge ra Topẽ tóg Abraão mỹ ga ẽn nĩm ja tũ nĩ, ẽpỹ pir mré tó kỹ. Ti mỹ tóg hã ra: “ã tũnh ke vẽ, kar kỹ, ã krẽ tũnh ke vẽ gé,” he ja nĩ, Topẽ ti. Hã ra tóg ver kósin ja tũ nĩ, Topẽ tỹ ti mỹ: “ã krẽ tũnh ke vẽ,” he mũ ra.
5 “Mas Deus não lhe deu herança alguma aqui, nem mesmo o espaço de um pé. Contudo, prometeu que a terra toda pertenceria a Abraão e a seus descendentes, embora ele ainda não tivesse filhos.
6 Kỹ Topẽ tóg ti mỹ: “ã krẽ ag tỹ fóg ũ ag mré mũnh ke vẽ, fóg ẽn jamã tá,” he mũ. “Fóg ẽn ag tỹ camarada han ke vẽ, ag vóg kónãn jé ag tóg ke mũ, prỹg tỹ 100 tỹ 4 ki,” he tóg, Abraão mỹ, Topẽ ti.
6 Disse-lhe também que seus descendentes viveriam numa terra estrangeira, onde seriam escravizados e oprimidos por quatrocentos anos.
7 “Hã ra ũ tỹ ag vóg kónãn mũ ẽn ag vóg kónãn jé sóg ke mũ gé, kar kỹ,” he tóg, Topẽ ti. “Isỹ ag vóg kónãn kar kỹ ã krẽ ag tóg tá kãpanh mũ. Kỹ ag tóg ga tag ki isũ ti han mũ,” he tóg, Topẽ ti. Ti tỹ Abraão mỹ ken hã vẽ,” he tóg, Estêvão ti.
7 Mas Deus disse: ‘Eu castigarei a nação que os escravizar, e, por fim, sairão dali e me adorarão neste lugar’.
8 “Kỹ tóg ti mỹ vẽnh jykre nĩm mũ, ti tỹ ã krẽ ag gré junun fár kym jé. Kỹ ti sinal vẽ sir. Kar kỹ Abraão tóg Isaque han mũ. Ti tỹ kurã tỹ 8 han kỹ tóg ti mỹ kym mũ. Isaque tỹ Jacó han kỹ tóg ge han mũ gé, kỹ Jacó tóg ge han mũ gé, ti tỹ ã krẽ tỹ 12 ẽn ag han kỹ, ẽg tỹ ũ to: ẽg jóg'jóg kar, he mũ ẽn ag,” he tóg.
8 “Naquele tempo, Deus deu a Abraão a aliança da circuncisão. Assim, quando seu filho Isaque nasceu, ele o circuncidou no oitavo dia. Essa prática continuou quando nasceu Jacó, filho de Isaque, e quando nasceram os doze filhos de Jacó, os patriarcas de Israel.
9 “Hã ra ẽg jóg'jóg ẽn ag tóg ãjag jãvy tỹ José to jũgjũ nỹtĩ, ãjag tỹ ti tũ to én kỹ. Hã kỹ ag tóg ti vẽne he mũ, José ti, ũ tỹ ga tỹ Egito ra mũ mũ ag mỹ. Hã ra Topẽ tóg ti ki rĩr mũ.
9 “Os patriarcas tiveram inveja de seu irmão José e o venderam como escravo para o Egito. Mas Deus estava com ele
10 Kỹ tóg ti jy nĩgãn mũ, ti tỹ vẽnh jagtar vég mũ ra. Ti jykre há nĩn kỹ tóg Egito tá ke ag pã'i mág mỹ há tĩ, ag tỹ ũ to: Faraó, he mũ ẽn mỹ. Hã kỹ tóg ti tỹ pã'i mág han mũ, Faraó ti, José ti tỹ. Ti tỹ tóg pã'i mág han mũ, ti tỹ Egito tá ke kar ag ki rĩr jé, Faraó mré ke kar ag ki rĩr jé gé sir.
10 e o livrou de todas as suas dificuldades. Deus concedeu a José favor e sabedoria diante do faraó, rei do Egito, e o faraó o nomeou governador de todo o Egito e administrador de seu palácio.
11 Kejẽn tóg prỹg han mũ, ga tỹ Egito mĩ hã, ga tỹ Canaã mĩ hã ke gé. Kỹ vẽnh kar tóg kókĩnkĩr mũ, prỹg kã. Kỹ ẽg jóg'jóg ẽn ag tóg kókĩnkĩr mũ gé.
11 “Então veio uma fome sobre o Egito e sobre Canaã. Houve grande aflição, e nossos antepassados ficaram sem comida.
12 Kỹ ũ tóg Jacó mỹ: “Egito tá ti vẽjẽn nĩ inhhã,” he mũ. Kỹ tóg ẽg jóg'jóg ag jẽgnẽg mũ, Jacó ti, ag tỹ Egito ra mũ vén jé.
12 Jacó soube que ainda havia cereal no Egito e enviou seus filhos, nossos antepassados, para comprarem alimento.
13 Ag tỹ ra mũ mãn kỹ José tóg vãhã ag mỹ: “inh hã vẽ,” he mũ, ã kãke ag mỹ. Hã kỹ Faraó tóg José kanhkã ki kanhró nĩ gé sir.
13 Da segunda vez que foram, José revelou sua identidade a seus irmãos e os apresentou ao faraó.
14 Kỹ José tóg ã panh tỹ Jacó jé prẽr mũ, ti tỹ vẽnh kar tatĩn kãtĩg jé. Ũ tỹ 70 kri 5 ag vẽ, ti kanhkã ag.
14 Depois, José mandou trazer para o Egito seu pai, Jacó, e todos os seus parentes, 75 pessoas ao todo.
15 Kỹ Jacó tóg Egito ra tĩ mũ. Tá tóg ter mũ kejẽn. Kar kỹ ẽg jóg'jóg ag vỹ tá kãgter kãn mũ gé.
15 Assim, Jacó foi para o Egito e ali morreu, bem como nossos antepassados.
16 Ẽmã tỹ Siquém tá ag tóg kénh kỹ nỹtĩ, Abraão vỹ tóg vẽnh kej ẽn to jãnkamy nĩm ja nĩ, Emor krẽ ag mỹ, ẽmã tỹ Siquém tá,” he tóg, Estêvão ti.
16 Seus corpos foram levados para Siquém e sepultados no túmulo que Abraão havia comprado por um certo preço dos filhos de Hamor.
17 “Vãhã tóg kurã pétẽm ke mũ sir, Topẽ tỹ Abraão mỹ: “ã krẽ mỹ sóg ga ẽn nĩm mũ,” he mũ kurã ti. Kỹ ag tóg Egito tá vẽnh grun mũ.
17 “Aproximando-se o tempo em que Deus cumpriria sua promessa a Abraão, nosso povo se multiplicou grandemente no Egito.
18 Kejẽn ũ tá pã'i tóg tỹ pã'i jẽ, Egito tá. Hã ra tóg José mẽ ja tũ nĩ, pã'i tag ti.
18 Então subiu ao trono do Egito um novo rei, que nada sabia a respeito de José.
19 Ẽn tóg ẽg kanhkã ag kã'ug mũ, ag lograr ke tóg mũ, ẽg jóg ag vóg kónãn tóg mũ gé. Kỹ tóg ag mỹ: “ãjag krẽ kãsir ag vãm ra, ag kãgter jé,” he mũ, pã'i ẽn ti,” he tóg, Estêvão ti.
19 Esse rei explorou e oprimiu nosso povo, forçando os pais a abandonarem seus filhos recém-nascidos, para que morressem.
20 “Ti tỹ tag tó kar vãhã Moisés tóg mur mũ, kỹ tóg Topẽ mỹ há tĩ. Hã ra ti han mũ fag tóg kysã tãgtũ hã ki ti ki rĩr mũ.
20 “Por essa época, nasceu Moisés, um bebê especial aos olhos de Deus. Seus pais cuidaram dele em casa por três meses.
21 Kysã tãgtũ tũg kỹ fag tóg sir ti fón mũ. Hã ra Faraó ẽn kósin fi tóg ti ve kỹ ti vãg mũ, ti jẽ'ỹn jé. Kỹ tóg fi kósin ri ke nĩ, Moisés ti.
21 Quando tiveram de abandoná-lo, a filha do faraó o adotou e o criou como seu próprio filho.
22 Kỹ tóg nén kar ki kanhrãn mũ, Egito tá vẽnh jykre kar ẽn ki. Kỹ ti jykre vỹ vẽnh jykre tỹ hẽn ri ke nĩ, kỹ ti vĩ vỹ vẽnh vĩ tỹ hẽn ri ke nỹ gé, Moisés ti,” he tóg, Estêvão ti.
22 Moisés foi educado em toda a sabedoria dos egípcios e era poderoso em palavras e ações.
23 “Vãhã tóg prỹg tỹ 40 han mũ, Moisés ti. Kỹ tóg ã kanhkã pẽ ag to jykrén mũ, povo tỹ Israel to, ag tỹ nén han mũ venh tĩg jé.
23 “Certo dia, estando Moisés com quarenta anos, resolveu visitar seus parentes, o povo de Israel.
24 Kỹ tóg ũ vég mũ. Egito tá ke ũ vég tóg mũ, Moisés ti. Ti tỹ Israel vóg kónãn vég tóg mũ, nén ũ tũ to. Kỹ tóg ti to jũ kỹ Israel ẽn kajãm mũ, ti tén tóg mũ, Egito tá ke ẽn ti.
24 Ao ver um egípcio maltratando um israelita, defendeu o israelita e o vingou, matando o egípcio.
25 “Inh kanhkã ag hỹn isỹ nén han mũ to jykrén mũ,” he tóg. “Hã kỹ ag tóg ki kanhró nỹtĩ, Topẽ tỹ inh tugrĩn ag kren han ke ti,” he tóg, Moisés ti. Hã ra ag tóg to jykrén tũ nỹtĩ, ti kanhkã ag,” he tóg, Estêvão ti.
25 Imaginou que seus irmãos israelitas entenderiam que ele havia sido enviado por Deus para resgatá-los, mas isso não aconteceu.
26 “Tỹ vaj kỹ tóg ag to tĩg mãn mũ, ã kanhkã ag to. Kỹ ũn régre ag tóg jagnẽ to jũ nỹtĩ, Israel ag. Kỹ Moisés tóg ag tỹ jagnẽ to há han sór mũ. Hã jé tóg ag mỹ: “tỹ ãjag tóg jagnẽ kanhkã nỹtĩ vẽ,” he mũ. “Ãjag tỹ ne jé jagnẽ vóg kónãn sór nẽ?” he tóg.
26 “No dia seguinte, visitou-os novamente e viu dois homens de Israel brigando. Tentando agir como pacificador, disse a eles: ‘Homens, vocês são irmãos; por que brigam um com o outro?’.
27 Ũ tỹ ã régre vóg kónãn mũ ẽn tóg ti vóg kỹ ti mỹ: “ã pi(jé) tỹ ẽg pã'i nĩ',” he mũ. “Ã pi(jé) ẽg jyvẽn mũ',” he tóg.
27 “Mas o homem que era culpado empurrou Moisés e disse: ‘Quem o nomeou líder e juiz sobre nós?
28 “Ã hỹn isén sór mũ, ã tỹ rãké tá Egito tá ke ẽn tén ri ke han sór ã hỹn mũ,” he tóg ti mỹ,” he tóg, Estêvão ti.
28 Vai me matar como matou o egípcio ontem?’.
29 “Kỹ Moisés tóg ã tỹ ti vĩ mẽ kỹ tóg vẽnh péju kỹ tĩ mũ. Kỹ tóg ga tỹ Midiã ra tĩ mũ. Povo ũ ag mĩ tóg tĩ mũ gé. Tá tóg prũg kỹ kósin régre han mũ.
29 Quando Moisés ouviu isso, fugiu e foi viver como estrangeiro na terra de Midiã. Ali nasceram seus dois filhos.
30 Prỹg tỹ 40 tũg kỹ Topẽ tỹ jẽnẽ jafã vỹ ti mỹ vẽnh ven mũ, ti tỹ ẽmã tũ ja mĩ tĩ mũ ra, krĩ tỹ Sinai tá. Vãnh grug ki tóg ti vég mũ, Moisés ti, Topẽ tỹ jẽnẽ jafã ẽn ti.
30 “Quarenta anos depois, no deserto próximo ao monte Sinai, um anjo apareceu a Moisés nas chamas de um arbusto que queimava.
31 Ti tỹ ti ve kỹ tóg ti mỹ e tĩ. Kỹ tóg ra tĩ mũ, ti ve há han jé. Kỹ tóg vẽnh vĩ mẽg mũ. Topẽ vĩ vẽ.
31 Quando Moisés viu aquilo, ficou admirado. Aproximando-se para observar melhor, ouviu a voz do Senhor, que disse:
32 Kỹ tóg ti mỹ: “tỹ sóg ã jóg'jóg ag Topẽ nĩ,” he mũ, “Abraão Topẽ, Isaque Topẽ, Jacó Topẽ,” he tóg, vẽnh vĩ ti.
32 ‘Eu sou o Deus de seus antepassados, o Deus de Abraão, de Isaque e de Jacó’. Moisés tremia de medo e não tinha coragem de olhar.
33 Hã ra Topẽ tóg ti mỹ: “ã pẽn né kunũ ra, ã pẽn to ró ti,” he mũ. “Inh jo ã tóg jẽ nĩ (mỹr), hã ra sóg vẽnh kar kãfór nĩ. Hã kỹ kunũ,” he tóg, Topẽ ti.
33 “Então o Senhor lhe disse: ‘Tire as sandálias, pois você está pisando em terra santa.
34 “Egito tá ke ag tỹ isũ ag vóg kónãn vég isóg nĩ nĩ. Ag vẽkrẽnkrẽr mẽg sóg nĩ nĩ. Kỹ sóg tére, sỹ ag kygvãn jé. Hã kỹ sóg ã jẽnẽg mũ, ga tỹ Egito ra, ã tỹ ag kygvãn jé. Ha tĩg,” he tóg, Topẽ tỹ jẽnẽ jafã ti, Moisés mỹ,” he tóg, Estêvão ti.
34 Por certo, tenho visto a aflição do meu povo no Egito. Tenho ouvido seus gemidos e desci para libertá-los. Agora vá, pois eu o envio de volta ao Egito’.
35 “Moisés ẽn hã jẽnẽ ja tóg nĩ, Topẽ ti, ti tỹ ã kanhkã ag kren han jé, ti tỹ tỹ pã'i nĩ jé. Hã to Topẽ tỹ jẽnẽ jafã tóg ti mỹ vẽnh ven, vãnh gru ki. Hã ra ti kanhkã ag tóg ti to é he ja nĩgtĩ, ti mỹ: “ã pi(jé) tỹ ẽg pã'i nĩ',” hen kỹ, “ã pi(jé) ẽg jyvẽn mũ',” hen kỹ.
35 “Era esse o mesmo Moisés que o povo havia rejeitado quando lhe perguntaram: ‘Quem o nomeou líder e juiz?’. Por meio do anjo que apareceu a Moisés no arbusto em chamas, Deus o enviou para ser líder e libertador.
36 Moisés tóg sir ẽg tỹ nén han vãnh hyn han, ga tỹ Egito tá, goj kafã tũ tá ke gé, goj kusũg he mũ ẽn tá ke gé. Kỹ ag tóg ẽmã tũ mĩ mũ mũ, prỹg tỹ 40 ki, ti kanhkã ag. Kỹ Moisés vỹ ag jo tĩ mũ, ti tỹ ga tỹ Egito tá ag kãpan kỹ. Hã ra tóg ag mũn ki ẽg tỹ nén han vãnh hyn han mũ gé,” he tóg, Estêvão ti.
36 Assim, com muitas maravilhas e sinais, ele os conduziu para fora do Egito, pelo mar Vermelho e pelo deserto, durante quarenta anos.
37 “Moisés tóg ã kanhkã ag mỹ, povo tỹ Israel ag mỹ tóg tag tó ja nĩ: “Topẽ vỹ ãjag mỹ ã vĩ tó tĩ ũ jẽnẽnh mũ, ãjag mré ke ũ, ti tỹ ãjag mỹ Topẽ vĩ tó jé inh ri kén,” he ja tóg nĩgtĩ, Moisés ti.
37 “Esse mesmo Moisés disse ao povo de Israel: ‘Deus levantará para vocês um profeta como eu do meio de seu povo’.
38 Moisés ẽn hã ne tóg povo tỹ Israel ag mré ẽmã tũ mĩ tĩ ja nĩgtĩ. Ag tỹ kejẽn pãnónh tỹ Sinai tá nỹtĩn kỹ tóg Topẽ tỹ jẽnẽ jafã mré vĩ mũ, Moisés ti. Kỹ tóg ti mỹ vẽnh vĩ nĩm mũ, Topẽ ti, ẽg tỹ ti vĩ ẽn han kỹ ẽg tỹ ẽg rĩr krỹg ja tũ ve jé. Kỹ Moisés tóg ẽg jóg'jóg ag mỹ vẽnh vĩ ẽn tugtó mũ. Hã ra tóg ẽg mỹ tó mũ gé,” he tóg, Estêvão ti.
38 Moisés estava com nossos antepassados, a congregação do povo de Deus no deserto, quando o anjo lhe falou no monte Sinai, e ali Moisés recebeu palavras que dão vida, para transmiti-las a nós.
39 “Moisés vĩ han vãnh ag nỹtĩ, ẽg jóg'jóg ag. Kỹ ag tóg ti tovãnh kỹ ga tỹ Egito ra mũ mãn sór mũ, kyrãgrã kỹ.
39 “Mas nossos antepassados se recusaram a obedecer a Moisés. Eles o rejeitaram e, em seu íntimo, voltaram ao Egito.
40 Kỹ ag tóg Moisés jãvy tỹ Arão mré vĩ mũ. Kỹ ag tóg ti mỹ: “ẽg mỹ vẽnh kãggrá tỹ topẽ han, retrato tỹ, ẽg tỹ vẽnh jo ag gé(g) mũ jé,” he ag tóg.
40 Disseram a Arão: ‘Faça para nós deuses que nos guiem, pois não sabemos o que aconteceu com esse Moisés que nos tirou do Egito’.
41 Kỹ ag tóg monh sĩ kãggran mũ. Kỹ ag tóg ti kãggrá ẽn mỹ ag tóg ãjag mẽg kugprũn mũ, retrato ẽn mỹ. Ag tỹ han mũ tóg ag mỹ sĩnvĩ tĩ. Kỹ tóg ag mỹ sér tĩ sir.
41 Logo, fizeram um ídolo em forma de bezerro, ofereceram-lhe sacrifícios e começaram a celebrar o objeto que haviam criado.
42 Hã ra Topẽ tóg vẽnh kaja jé ag tovãnh mũ gé, hã kỹ ag tóg rã to jãnjãn mũ, kysã to (mỹr), krĩg kar to (mỹr). Hã kỹ Topẽ vĩ tó tĩ ũ tóg ag to rán mũ gé, kỹ tóg: “Israel',” he mũ. “Ãjag tỹ ẽmã tũ ja mĩ mũn kỹ ãjag tóg inh mỹ nén ũ pũn ja tũ nĩgtĩ (mỹr),” he tóg. “Prỹg tỹ 40 ki ãjag tóg ẽmã tũ ja mĩ mũ ja nĩgtĩ,” he tóg, “hã ra ãjag tóg topẽ ũ ag mỹ kugprũn ja nĩgtĩ, inh mỹ pũn tũ nĩn kỹ,” he tóg, Topẽ ti, ã vĩ tó tĩ tỹ.
42 Então Deus se afastou deles e os entregou para servirem as estrelas do céu como deuses, conforme está escrito no livro dos profetas: ‘Foi a mim que vocês trouxeram sacrifícios e ofertas durante aqueles quarenta anos no deserto, povo de Israel?
43 “Topẽ tỹ Moloque ĩn sĩ va ãjag tóg mũ ja nĩgtĩ, krĩg kãggrá ke gé, hã vỹ: Renfã, he mũ, krĩg retrato ẽn ti,” he tóg. “Vẽnh kãggrá ẽn to ãjag tóg jãnjãn ja nĩgtĩ,” he tóg. “Hã kỹ sóg ãjag vóg kónãn kỹ Babilônia tá ke ag jẽgnẽnh mũ, ag tỹ ãjag tatĩn mũ jé, cidade tỹ Babilônia mã ra,” he tóg, Topẽ ti, ã vĩ tó tĩ tỹ,” he tóg, Estêvão ti.
43 Não, vocês carregaram o santuário de Moloque, a estrela de seu deus Renfã, e as imagens que fizeram para adorá-los. Por isso eu os enviarei para o exílio, para além da Babilônia’.
44 “Ẽg jóg ag tỹ ẽmã tũg ja mĩ mũn kỹ ag tóg kur tỹ Topẽ pẽ jo ĩn han ja nĩ, ag tỹ tá Topẽ tũ han jé, ti ĩn tá. Topẽ vỹ Moisés mỹ tó ja nĩ, ti tỹ kur tỹ Topẽ jo ĩn han jé, kỹ tóg ti tỹ nén han ke ven ja nĩ ti mỹ.
44 “Nossos antepassados levaram com eles pelo deserto o tabernáculo, construído de acordo com o modelo que Deus havia mostrado a Moisés.
45 Ag krẽ tóg sir ag ri kén ĩn tỹ kur ẽn ma mũ ja nĩgtĩ gé, ag tỹ Topẽ tỹ ãjag mỹ ẽmã tó mũ ẽn ra mũn kỹ. Moisés ter kar Josué tóg sir ag jo tĩ mũ, kỹ ag tóg ga ẽn ra mũ mũ. Hã ra Topẽ tóg ga ẽn tá ke ag kãpan mũ, ẽg jóg'jóg ag jo.
45 Anos depois, quando Josué comandou nossos antepassados nas batalhas contra as nações que Deus expulsou desta terra, foi levado com eles para seu novo território e ali ficou até o tempo do rei Davi.
46 Topẽ vỹ Davi to há nĩ. Kỹ Davi tóg ti mỹ: “sỹ ã mỹ ĩn há han há tóg tĩ vẽ,” he mũ. “Ã hã ne tóg tỹ ijóg'jóg tỹ Jacó Topẽ nĩ,” he tóg. “Kỹ tóg ã tỹ ĩn tỹ kur krẽm nĩn kỹ inh mỹ há tũ nĩ,” he tóg ti mỹ, Davi ti.
46 “Davi encontrou favor diante de Deus e pediu para construir um templo permanente para o Deus de Jacó,
47 Hã ra Davi tóg han tũ nĩ ver. Ti kósin tỹ Salomão tóg ĩn ẽn han mũ,” he tóg, Estêvão ti.
47 mas foi Salomão quem o construiu.
48 Kỹ tóg ag mỹ: “hã ra vẽnh kar kãfór ẽn tóg ẽg tỹ ti jo ĩn han mũ ẽn krẽm nĩ tũ nĩgtĩ (mỹr),” he mũ. “Hã kỹ Topẽ vĩ tó tĩ ũ tóg ti to tag tó ja nĩ, ha mẽ.
48 O Altíssimo, porém, não habita em templos feitos por mãos humanas. Como diz o profeta:
49 “Kanhkã tãn vỹ tỹ inh nĩ,” he tóg. “Inh nĩg ja ri ken hã vẽ,” he tóg. “Kỹ ga vỹ tỹ isũ nĩ gé. Sỹ tá vẽnhkán sór nĩn kỹ sóg kenh ke mũ. Isũ kar vẽ. Kỹ ãjag tỹ inh mỹ ĩn han sór kỹ ãjag hỹn hẽ ri kenh mũ'?” he tóg. “Pétẽm ke tũ ãjag nĩnh mũ, ãjag tỹ inh mỹ vẽnhkán jafã han ken ki,” he tóg.
49 ‘O céu é meu trono, e a terra é o suporte de meus pés. Acaso construiriam para mim um templo assim tão bom?’, diz o Senhor. ‘Que lugar de descanso me poderiam fazer?
50 “Inh hã ne tóg nén kar hyn han ja nĩ inhhã,” he tóg, Topẽ ti, ã vĩ tó tĩ tỹ,” he tóg, Estêvão ti.
50 Acaso não foram minhas mãos que criaram o céu e a terra?’.
51 Kỹ tóg ag mỹ: “krĩ tũ ãjag nỹtĩ (mỹr),” he mũ. “Ki kanhrãn jãvãnh ãjag tóg nỹtĩ (mỹr),” he tóg. “Kỹ ãjag nĩgrẽg tóg kutu nĩ gé (mỹr), Topẽ kuprĩg kato ãjag tóg vãsãnsãn nỹtĩ. Ãjag jóg'jóg ag mré ãjag tóg ti kato vãsãnsãn nỹtĩ,” he tóg.
51 “Povo teimoso! Vocês têm o coração incircuncidado e são surdos para a verdade. Resistirão para sempre ao Espírito Santo? Foi o que seus antepassados fizeram, e vocês também o fazem!
52 “Ãjag jóg'jóg ag ne tóg Topẽ vĩ tó tĩ ag kar vóg kónãn ja nĩgtĩ', ag kãgtén ja ag tóg nĩgtĩ'. Hã ra ẽn ag tóg ũ tỹ vẽnh jykre kuryj han mũ ẽn kãmén ja nĩgtĩ, hã vỹ: Jesus, he mũ. Ti kãtĩg ke jo ag tóg ti tó ja nĩgtĩ, Topẽ vĩ tó tĩ ag. Jãvo ãjag tóg ẽn kato vĩ ja nĩgtĩ, fóg mỹ. Kỹ ãjag tóg ti tén ja nĩgtĩ, Cristo ti,” he tóg, Estêvão ti.
52 Que profeta seus antepassados não perseguiram? Mataram até aqueles que predisseram a vinda do Justo, a quem vocês traíram e assassinaram!
53 “Topẽ hã ne ãjag mỹ ã vĩ nĩm ja nĩ', ã tỹ jẽgnẽ jafã ag tỹ. Hã ra ãjag tóg ti vĩ mrynhmranh ja nĩgtĩ,” he tóg. Estêvão tỹ pã'i ag mỹ tón hã vẽ.
53 Vocês desobedeceram à lei de Deus, embora a tenham recebido das mãos de anjos”.
54 Ũ tỹ tá nỹtĩ ag tỹ ti vĩ mẽ kỹ ag fe tóg gỹm ke mũ. Kỹ ag tóg ãjag jã tỹ gyngyn he mũ, tỹ ag tóg gangan ke mũ.
54 Os líderes judeus se enfureceram com a acusação de Estêvão e rangiam os dentes contra ele.
55 Hã ra Topẽ kuprĩg tóg Estêvão krĩn mũ, kỹ Estêvão tóg kanhkã ki ẽvãnh mũ. Kỹ tóg Topẽ vég mũ, ti kókov ti. Jesus vég tóg mũ gé, Topẽ pẽgja tá tóg jẽ nĩ, Jesus ti.
55 Mas Estêvão, cheio do Espírito Santo, olhou firmemente para o céu e viu a glória de Deus, e viu Jesus em pé no lugar de honra, à direita de Deus.
56 Kỹ tóg: “ha vé,” he mũ. “Kanhkã tá sóg vég mũ,” he tóg. “Kỹ ẽprã ke fi kósin tóg Topẽ pẽgja tá jẽ nĩ,” he tóg.
56 “Olhem!”, disse ele. “Vejo os céus abertos e o Filho do Homem em pé no lugar de honra, à direita de Deus!”
57 Kỹ ag tóg prẽnprẽr mũ sir, ãjag nĩgrẽg nĩgfénh kỹ. Ti to ag tóg vẽnh génh mũ sir, ag kar ti.
57 Eles taparam os ouvidos e, aos gritos, lançaram-se contra ele.
58 Kỹ ag tóg ti ség mũ, cidade tỹ Jerusalém tá ag tóg ti kutẽm mũ gé. Kỹ ag tóg ti pin mũ, pó tỹ. Ãjag kur vãvãm ag tóg mũ, kỹ kyrũ tóg ki rĩr mũ, ag kur ki. Kyrũ ẽn jiji hã vỹ: Saulo, he mũ.
58 Arrastaram-no para fora da cidade e começaram a apedrejá-lo. Seus acusadores tiraram os mantos e os deixaram aos pés de um jovem chamado Saulo.
59 Kỹ ag tóg Estêvão pin mũ sir, pó tỹ. Hã ra Estêvão tóg jamã hár(a): “!..inh Senhor'..!” he mũ. “!..Jesus'..!” he tóg. “!..Inh kuprĩg jãvãnh ra..!” he tóg mũ.
59 Enquanto atiravam as pedras, Estêvão orou: “Senhor Jesus, recebe o meu espírito”.
60 Kỹ tóg ã jakrĩ tỹ jẽ kỹ prẽr mũ, jamã hár(a), kỹ tóg: “!..inh Senhor'..!” he mũ. “!..Ag tỹ inh pin tỹ vẽnh pãte fón ne..!” he tóg mũ. Kar kỹ tóg hun ke mũ sir.
60 Então caiu de joelhos e gritou: “Senhor, não os culpes por este pecado!”. E, com isso, adormeceu.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.