Gálatas 2
Ɛkáti Nku Nkɔ (KENNT) vs VC
1 Ɛ́fʉɛ́rɛ́ nɔ́kɔ́ mamiɛ́ byo nɛ anwi, mpɛt nkó ndɔk Yerúsalɛm nɛ Banábas. Nsɔt Táytɔs sɛ́rɔ́k nɛ yi.
1 Catorze anos mais tarde, subi outra vez a Jerusalém com Barnabé, levando também Tito comigo.
2 Ndɔk mbɔ ɛnyǔ Mandɛm akʉ nyaka mɛndɨ́ŋɨ́ bɛ mbɔŋ bɛ́rɔŋ arɛ́. Ngáká nɔ́kɔ́ arɛ, mɛ nɛ bǒbati sɛ́chɔ́kɔ́ ansɛm ansɛm, nkʉ bɔ mándɨ́ŋɨ́ Mbok Ndɨ́ndɨ́ anɛ mɛ́ghàti bo abhɛn bápú bo Israɛl. Nkʉ nɔ bɛ bɛtɨk ɛbhɛn mɛ̌kʉ̀ nɛ ɛbhɛn mbʉ́ɛ́t bɛkʉ bɛkɛ bhak ndɛ́ndɛm.
2 E subi em conseqüência de uma revelação. Expus-lhes o Evangelho que prego entre os pagãos, e isso particularmente aos que eram de maior consideração, a fim de não correr ou de não ter corrido em vão.
3 Táytɔs mmu ákɔ̀ nɛ mɛ abhak mmu Grik. Yɛ̌ nɔ, bákɛ te mbɔŋ kákáti bɛ mánsíɛ́p yi.
3 Entretanto, nem sequer meu companheiro Tito, embora gentio, foi obrigado a circuncidar-se.
4 Kɛ bǒ nse bachwe ndu nkwɔ bakoŋo Yesu ansɛm ansɛm mánjaŋa nɔkɔ bɛ mansyɛp yi. Mánɔ́nɛ báchwe ndu nkwɔ ywɛsɛ ndu bɛghɔ ɛnyu sɛ́bhɔ́ŋɔ́ ngangaŋ amfǎy bɛbhé bo Israɛl, ndu sɛbharɛ mmʉɛt nɛ Yesu Kristo. Báyàŋ nyaka bɛ sɛ́mpɛ́tnsɛm ndu kɛsɛm antɛnɛ bɛbhé bo Israɛl.
4 Mas, por causa dos falsos irmãos, intrusos - que furtivamente se introduziram entre nós para espionar a liberdade de que gozávamos em Cristo Jesus, a fim de nos escravizar -,
5 Sɛ́kɛ chyɛ bhɔ mbi yɛ mandú. Sɛ́kɛ yáŋ bɛ bɔ manchɔŋti tɛtɛp anɛ Mbok Ndɨ́ndɨ́, tɛ̌ndu bǎbhɔ́ŋɔ́ bɛrɔŋ ambɨ mɛnoko yɔ.
5 fomos, por esta vez, condescendentes, para que o Evangelho permanecesse em sua integridade.
6 Mbák chí bo abhɛn báyábhɛ́ bɛ́ mámbák bǒbati ntá bǒnkwɔ, bɛtaŋ ɛbhap bɛbhɨkɨ bhɔŋ yɛ̌nyɨŋ bɛkʉ nɛ mɛ. Mandɛm ápú tɔŋ kɛ́rɨ́ŋámík. Bɔ́ bábhɨ́kɨ́ tɔ́ŋ mɛ yɛ̌nyɨŋ ɛkɔ mɛ́máka ndǔ Mbok Ndɨ́ndɨ́ anɛ mɛ̌ghàti bho.
6 Quanto aos que eram de autoridade - o que antes tenham sido não me importa, pois Deus não se deixa levar por consideração de pessoas -, estas autoridades, digo, nada me impuseram.
7 Bághɔ́ bɛ tɛtɛp, Mandɛm kɛ afyɛ́ Mbok Ndɨ́ndɨ́ amɔya bɛ ngati bo abhɛn bápú bo Israɛl, nkúbhɛ́ mbɔ ɛnyǔ yi akʉ nɛ Píta bɛ yi angati Mbok Ndɨ́ndɨ́ ntá bo Israɛl.
7 Ao contrário, viram que a evangelização dos incircuncisos me era confiada, como a dos circuncisos a Pedro
8 Nkúbhɛ́ mmu anɛ áchyɛ́ Píta bɛtaŋ bɛkʉ bɛtɨk ɛbhɛn ntá bo Israɛl, kɛ áchyɛ́ mɛ nkwɔ bɛtaŋ, bɛkʉ bɔ ntá abhɛn bápú bo Israɛl.
8 {porque aquele cuja ação fez de Pedro o apóstolo dos circuncisos, fez também de mim o dos pagãos}.
9 Jems nɛ Píta nɛ Jɔ̌n báchí nyaka mbɔ bɛkwap nɛntɨ bǒnkwɔ. Bághɔ́ nɔkɔ bɛ́ Mandɛm afyɛ́ bɛtɨk ɛbhɛn amɔ́ya tɛtɛp, bákáka mɛ nɛ Banábas nɛ amɔ́ ndu bɛ́tɔŋ bɛ́ bɛsɛ́ nɛ bhɔ sɛchi ɛyɔŋ ɛ́mɔt. Sɛ́ka nɛ bhɔ bɛ́ mɛ nɛ Banábas sɛbhɔŋ bɛ́rɔŋ ntá bo abhɛn bápú bo Israɛl nɛ Mbok Ndɨ́ndɨ́, bɔ mándɔk ntá bo Israɛl.
9 Tiago, Cefas e João, que são considerados as colunas, reconhecendo a graça que me foi dada, deram as mãos a mim e a Barnabé em sinal de pleno acordo:
10 Ɛnyɨŋ ɛ́mɔt kɛ baghati bɛsɛ, nɔ chi bɛ, sɛkɛ ghɔkɔntɨk bɛchyɛ nɔkɔ nɛkwak ntá bachɛ́bhɛ́bho abhɛn Yerúsalɛm, nkúbhɛ́ ɛnyɨŋ ɛnɛ ɛchi nyaka mɛ antɨ bɛ́kʉ.
10 iríamos aos pagãos, e eles aos circuncidados. Recomendaram-nos apenas que nos lembrássemos dos pobres, o que era precisamente a minha intenção.
11 Píta átwɔ́ nɔ́kɔ́ Antiɔk, nji yi bɛsí bhi mbɔnyunɛ akʉ nyaka ɛnyɨŋ ɛnɛ ɛpu chak.
11 Quando, porém, Cefas veio a Antioquia, resisti-lhe francamente, porque era censurável.
12 Mpok yí áyámbɨ átwɔ́, are nyíɛ́ nɛnyíɛ́ nɛ bo abhɛn bápú bo Israɛl. Kɛ bo abhɛn Jems átó bátwɔ́ nɔ́kɔ́, abho bɛya mmʉɛt ansɛm, akɛpɛrɛ nyíɛ́ nɛnyíɛ́ nɛ bo abhɛn bapu bo Israɛl, ndu áchay nkwɔ́ bo abhɛn bárɛ̀m bɛ babhɔŋ bɛsyɛp yɛ̌ntɨkɨ nkoŋo Yesu anɛ apu mmu Israɛl.
12 Pois, antes de chegarem alguns homens da parte de Tiago, ele comia com os pagãos convertidos. Mas, quando aqueles vieram, retraiu-se e separou-se destes, temendo os circuncidados.
13 Bo Israɛl bachak abhɛn bachi bakoŋo Yesu babho bɛkʉ bɛtábhá mbɔ Píta, ɛnyu ɛnɛ́, yɛ̌ chi Banábas nkwɔ akʉ́ ɛnyumɔt mbɔ bhɔ.
13 Os demais judeus convertidos seguiram-lhe a atitude equívoca, de maneira que mesmo Barnabé foi levado por eles a essa dissimulação.
14 Kɛ ngɔ́ nɔ́kɔ́ bɛ bápú kɔ ndɔ́ŋ amɔt nɛ tɛtɛp anɛ achi ndu Mbok Ndɨ́ndɨ́, mfate ngati Píta bɛsí bhap mankɛm bɛ, “Mbák wɔ mmu Israɛl ɔ̌kʉ̀ mbɔ mmu anɛ apu mmu Israɛl, ndaká yi ɔ́nù bɛkʉ bo abhɛn bápú bo Israɛl mámbák mbɔ bo Israɛl?”
14 Quando vi que o seu procedimento não era segundo a verdade do Evangelho, disse a Cefas, em presença de todos: Se tu, que és judeu, vives como os gentios, e não como os judeus, com que direito obrigas os pagãos convertidos a viver como os judeus?
15 Bɛsɛ́ babhɔŋ sɛ́chí bo Israɛl, bɔtayɛsɛ nkwɔ bo Israɛl. Sɛ́pú bo abhɛn bápú bo Israɛl, bɔ́ bhǒ bo bárɛ̀m bɛ báchi bǒ bɛbʉ́.
15 Nós, judeus de nascença, e não pecadores dentre os pagãos,
16 Yɛ̌ nɔ, bɛsɛ bo Israɛl sɛ́rɨŋɨ bɛ puyɛ̌ bɛbhʉrɛ bɛbhé bo Israɛl kɛ ákʉ mmu ambak chak bɛsí Mandɛm, chi bɛsɨkɨ ntɨ nɛ Yesu Kristo. Yɛ̌ chi bɛsɛ sɛ́nókó Yesu Kristo bɛ Mandɛm ansɔt bɛsɛ mbɔ bo abhɛn bachi chak ɛ̌ti nɛka ɛnɛsɛ nɛ Kristo, puyɛ̌ chi ɛ̌ti sɛ́bhʉ̀rɛ bɛbhé. Ɛchi ɛnyu ɛyɔ mbɔnyunɛ, bɛbhʉrɛ bɛbhé apú kʉ yɛ̌ mmu ambak chak bɛsí Mandɛm.
16 sabemos, contudo, que ninguém se justifica pela prática da lei, mas somente pela fé em Jesus Cristo. Também nós cremos em Jesus Cristo, e tiramos assim a nossa justificação da fé em Cristo, e não pela prática da lei. Pois, pela prática da lei, nenhum homem será justificado.
17 Mbák ndu sɛ́yaŋ bɛbhak chak bɛsí Mandɛm kɛ sɛ́bhárɛ́ mmʉɛt nɛ Kristo, kɛ ɛ́mfakari bɛ bɛsɛ babhɔŋ sɛ́kʉ̀ bɛbʉ́, nɔ Kristo ǎtó bhɛsɛ ndǔ bɛbʉ́ kɛ? Wáwák!
17 Pois, se nós, que aspiramos à justificação em Cristo, retornamos, todavia, ao pecado, seria porventura Cristo ministro do pecado? Por certo que não!
18 Kɛ mbák mpɛ́tnsɛm ndǔ mɛnyɨŋ ɛbhɛn nnáŋ ndɔ́, nɔ nchí mbɔ̌ŋ mmu bɛbʉ́.
18 Se torno a edificar o que destruí, confesso-me transgressor.
19 Mbák chi mɛ, bɛyɨŋɨ bɛbhé Moses ndɔp chi ngú, mbɔnyunɛ bɛbhɨ́kɨ́ pɛrɛ bhɔŋ yɛ̌nyɨŋ bɛkʉ nɛ mɛ. Ɛ́fákári ɛnyu ɛyɔ bɛ́ mbák nɛpɛ́m bɛsí Mandɛm.
19 Na realidade, pela fé eu morri para a lei, a fim de viver para Deus. Estou pregado à cruz de Cristo.
20 Bágó mɛ ndǔ ɛkotákátí nɛ Kristo. Nɛ́nɛ, nɛpɛ́m ɛna fá amɨk puyɛ̌ ɛna, chi ɛ́nɛ́n Kristo mmu achi nɛ mɛ. Nɛ nɛpɛ́m ɛna nɛ́nɛ chi ɛnɛn Mmɔ Mandɛm mmu akɔŋ mɛ, achyɛ nɛpɛ́m ɛni ɛ̌ti ya ndu mbɔ́ŋ nɛka nɛ yi.
20 Eu vivo, mas já não sou eu; é Cristo que vive em mim. A minha vida presente, na carne, eu a vivo na fé no Filho de Deus, que me amou e se entregou por mim.
21 Mpu sɔt bɛrɨ̌ndu Mandɛm mbɔ bɛ bɛ́pú yɛ̌nyɨŋ, mbɔnyunɛ mbák mmu ǎbhák chak bɛsí Mandɛm chi ndu yi ákoŋo bɛbhé, nɔ nɛwú Kristo agu nɛ́chí ndɛ́ndɛm!
21 Não menosprezo a graça de Deus; mas, em verdade, se a justiça se obtém pela lei, Cristo morreu em vão.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gálatas 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.