João 18

Tawúratɩ na Injiila dɛ́ɛ fɔɔlɩ́nɩ (KDH) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Yeésu waaŋmátɩ bɩlɛ́ bɩtɛ́ nɛ́, ngɛ ɩ́na ɩdɛ́ɛ wanbaaráa boobó bɛtɛ́sɩ booniyɔ́ɔ, bánÿaá kɛ Sedirɔ́ɔnɩ nɛ́-dɛ́ɛ fúu lí ńgɩ-rɔ. Kárɔɔ́ nɛkɛ́rɛ wɛ ńna, ngɛ Yeésu woobó ɩsʊ́ʊ kadaá ɩ́na ɩdɛ́ɛ wanbaaráa.
1 Depois de fazer essa oração, Jesus saiu com os discípulos e foi para o outro lado do riacho de Cedrom. Havia ali um jardim, onde Jesus entrou com eles.
2 Yudásɩ weení sɩ ɩyá yɩ nɛ́ nyɩ ɖɩdáarɛ ɖɩḿ, káma, Yeésu na ɩdɛ́ɛ wanbaaráa bóndóróbóɖé ńna.
2 Judas, o traidor, conhecia aquele lugar porque Jesus tinha se reunido muitas vezes ali com os discípulos.
3 Ngɛ Yudásɩ wɔɔgbɔ́ɔ sɔ́ɔ́jawá tuutúúma na Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-rɔ fereɖáa wenbá Sarásɩ lanɖáa kʊ́bɔnáa na Faríizi ńba waagálɩ́zɩ́ wɛ nɛ́, iboná kárɔɔ́ kɛḿ kadaá bágána nimíni ɩgbaazʊʊ, na fɩtɩ́lawá, na kpɩná kíyoonátɩ.
3 Então Judas foi ao jardim com um grupo de soldados e alguns guardas do Templo mandados pelos chefes dos sacerdotes e pelos fariseus . Eles estavam armados e levavam lanternas e tochas.
4 Yeésu fʊnnyɩ wenbí bɩrɩ́ŋa sɩ bɩkɔ́nɩ yɩ nɛ́, waagálɩɩ ngɛ wɔɔbɔ́ɔ́zɩ wɛ sɩsɩ: «Weení gɛ mɩ́njáádɩ.»
4 Jesus sabia de tudo o que lhe ia acontecer. Por isso caminhou na direção deles e perguntou:
5 Ngɛ sɔ́ɔ́jawá woobúsi yɩ sɩsɩ: «Yeésu, Nazarɛ́ɛtɩ ńnɩ́.» Ngɛ wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ: «Mánááɖɔ́.» Bɩka Yudásɩ weení wánÿám Yeésu nɛ́ wɛ bɔlɔwʊtáá.
5 — Jesus de Nazaré! — responderam. Judas, o traidor, estava com eles.
6 Sáátɩ wenkí Yeésu woobúsi wɛ sɩsɩ: «mánááɖɔ́» nɛ́, ngɛ baabɩ́sɩ bɔwɔ́rɔ́‑bɔwɔ́rɔ́ bɛcɛ́ basála adɛ.
6 Quando Jesus disse: “Sou eu”, eles recuaram e caíram no chão.
7 Ngɛ Yeésu waadábaazɩ wɛ bɔɔzɩ́ sɩsɩ: «Weení gɛ mɩ́njáádɩ.» Ngɛ boobúsi sɩsɩ: «Yeésu, Nazarɛ́ɛtɩ ńnɩ́.»
7 Jesus perguntou outra vez: — Jesus de Nazaré! — tornaram a responder.
8 Ngɛ Yeésu wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ: «Méévééri mɩ́ɩ sɩsɩ mánááɖɔ́. Bɩlɛ́ nɛ́ a bɩgɛ́ɛ sɩsɩ mɔ́ɔ́ gɛ mɩ́njáádɩ, iyéle bana ɖɔ́ bɛɖɛ́ɛ.»
8 Jesus disse:
9 Bɩlɛ́ gɛ wentí Yeésu waavʊ́ńdɔḿ sɩsɩ: «Mɛ́dɛbɛ́ɖɩ wenbá nyɔ́ɔ́gbɔ́ɔ wɛ njéle ma nɛ́ badaá báa naárʊ» nɛ́ woogóódi.
9 Jesus disse isso para que se cumprisse o que ele tinha dito antes: “Pai, de todos aqueles que me deste, nenhum se perdeu.”
10 Bɩdɛ́ɛ sáátɩ kɩḿ, Simɔ́ɔnɩ Pétro fʊnɖɔ́kɩná tókobí. Wɛɛgbɛ́ɛ kɩ kɩdɛ́ɛ fúɖe-daá ɩcɛ́sɩ Ɩsɔ́ɔ sarásɩ lanɖáa rɩ́ŋa-dɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́-dɛ́ɛ bɔwʊtá-dʊ́ʊ, ngɛ bɩɩjɛ́ ɩlɛ́ ɩnɩgbamʊʊ́ kíɖiiwú. Bɔwʊtá-dʊ́ʊ ɩmʊ́ ɩyɩ́ɖɛ gɛ Malikúusi.
10 Aí Simão Pedro tirou a espada, atacou um empregado do Grande Sacerdote e cortou a orelha direita dele. O nome do empregado era Malco.
11 Amá, Yeésu wɔɔdɔ́ Pétro sɩsɩ: «Bɩsɩná nyɛ́dɛ́ɛ tókobí nɖʊ kɩdɛ́ɛ fúɖe-daá. A bɩlɛ́, nyánmaazɩ́ sɩsɩ mɔ́dɔ́nnyɔɔ wahála kagbɔ́ɔ Majaa weejéle ma kɛ nɛ́?»
11 Mas Jesus disse a Pedro:
12 Bɩdɛ́ɛ sáátɩ kɩḿ gɛ sɔ́ɔ́jawá-dɛ́ɛ bɔwʊ́ɖɛ na bagʊ́bɔnɩ́ na wenbá bénveríi Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ kʊ́bɔnáa-rɔ nɛ́, beegbí Yeésu bɔfɔ́kɩ yɩ nibé.
12 Em seguida os soldados, o comandante e os guardas do Templo prenderam Jesus e o amarraram.
13 Kaɖaa-dɛ́ɛ nɛ́, Áanɩ-dɛ́ɛ gɛ booboná yɩ. Bɩdɛ́ɛ bɩ́nɩ ɩmʊ́ Kayífu gɛ Ɩsɔ́ɔ sarásɩ lanɖáa rɩ́ŋa-dɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́, ngɛ Áanɩ kɛ́ɛ ɩmɩɩdɩ gɛ.
13 Então o levaram primeiro até a casa de Anás. Anás era o sogro de Caifás, que naquele ano era o Grande Sacerdote .
14 Bɩka ɖʊɖɔ, Kayífu náábɩ́lɛ́ weení waadásɩ Yahúúɖuwá tɔ́m sɩsɩ: «Bɩgɛ́ɛ mɩ́gazɔ́ɔ gɛ sɩsɩ ɩrʊ́ kʊ́ɖʊḿ ɩsɩ́ zamɔ́ɔ rɩ́ŋa-rɔɔzɩ́» nɛ́.
14 Caifás era quem tinha dito aos líderes judeus que era melhor para eles que morresse apenas um homem pelo povo.
15 Simɔ́ɔnɩ Pétro na wanbaarʊ́ naárʊ tɩ́nɛ́ɛ Yeésu wɔ́rɔ́. Wanbaarʊ́ ɩmʊ́ nɛ́, Ɩsɔ́ɔ sarásɩ lanɖáa rɩ́ŋa-dɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́ nyɩ yɩ; biiyéle waabɩ́ɩ́zɩ ɩsʊ́ʊ ɩlɛ́ ɩdɛ́ɛ kadɔ́ɔ-daá ɩ́na Yeésu.
15 Simão Pedro foi seguindo Jesus, junto com outro discípulo. Esse discípulo era conhecido do Grande Sacerdote e por isso conseguiu entrar no pátio da casa dele junto com Jesus.
16 Amá, Pétro ɩlɛ́ waawalɩ́ asʊ ɖaḿ wɔnɔɔ́. Ngɛ wanbaarʊ́ lí ńnɩ́ weení Ɩsɔ́ɔ sarásɩ lanɖáa rɩ́ŋa-dɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́ nyɩ yɩ nɛ́ waalɩ́ɩ ɩŋmatɩná alʊ́ weení wénveríi ɖaḿ wɔnɔɔ́ nɛ́, ngɛ waazʊʊná Pétro.
16 Mas Pedro ficou do lado de fora, perto da porta. O outro discípulo, que era conhecido do Grande Sacerdote, saiu e falou com a empregada que tomava conta da porta. Então ela deixou Pedro entrar
17 Ńna gɛ alʊ́ bɔwʊtá-dʊ́ʊ weení wénveríi ɖaḿ wɔnɔɔ́ nɛ́, wɔɔdɔ́ Pétro sɩsɩ: «Nyɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ nyɛ́vɛ́yɩ́ ɩrʊ́ ɩmʊ́ ɩdɛ́ɛ wanbaaráa-daá?» Ngɛ Pétro woobúsi sɩsɩ: «Aayɩ́ yoo! Mɛ́vɛ́yɩ́ badaá.»
17 e lhe perguntou: — Você não é um dos seguidores daquele homem? — Eu, não! — respondeu ele.
18 Bɔwʊtá-dɩnáa na wenbá bénveríi Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-rɔ nɛ́, baaɖʊ nimíni bɩka balára bamɩlɩná yɩ bénweríi, káma, bɩjɔɔ́ɔ kaanɩŋá. Pétro ɖʊɖɔ wɛ ɩzɩ́ŋɛ́ɛ ɩ́na wɛ wénweríi nimíni.
18 Por causa do frio, os empregados e os guardas tinham feito uma fogueira e estavam se aquecendo de pé, em volta dela. Pedro estava de pé, no meio deles, aquecendo-se também.
19 Ɩsɔ́ɔ sarásɩ lanɖáa rɩ́ŋa-dɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́ wɛ wɔ́nbɔɔzɩ́ Yeésu tɔ́m ɩwanbaaráa-rɔ, na wentí wánwɩlɩ́ɩ ɩráa nɛ́ tɩrɔ.
19 O Grande Sacerdote fez algumas perguntas a Jesus a respeito dos seus seguidores e dos seus ensinamentos.
20 Ngɛ Yeésu woobúsi yɩ sɩsɩ: «Mááŋmátɩ ná ɩráa bayáána gɛ, máálááná wɩlɩ́ɩ Ɩsɔ́ɔ ɖaazɛɛɖɛ́wá na Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-daá lénlé Yahúúɖuwá rɩ́ŋa wónduuzí nɛ́. Mádaŋmátɩ natɩ́rɩ mʊsɩrɛ-daá.
20 E Jesus respondeu:
21 We-rɔ gɛ nyɔ́nbɔɔzɩ́ ma tɔ́m. Bɔɔzɩ wenbá baanɩ́ɩ wentí mɔ́ɔ́dɔ́ wɛ nɛ́. Bɛlɛ́ banyɩ wentí mááŋmátɩ nɛ́.»
21 Então, por que o senhor está me fazendo essas perguntas? Pergunte aos que me ouviram, pois eles sabem muito bem o que eu disse a eles.
22 Yeésu waaŋmátɩ bɩlɛ́ nɛ́, ngɛ fereɖáa bazɩ́ŋɛ́ɛ ńna nɛ́ badaá naárʊ wɛɛjɛ́ yɩ kadaŋá wɔ́ndɔ́m yɩ sɩsɩ: «Bɩlɛ́ gɛ nyónbusí Ɩsɔ́ɔ sarásɩ lanɖáa rɩ́ŋa dɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́?»
22 Quando Jesus disse isso, um dos guardas do Templo que estavam ali deu-lhe uma bofetada e disse: — Isso é maneira de falar com o Grande Sacerdote?
23 Ńna gɛ Yeésu woobúsi yɩ sɩsɩ: «A mááŋmátɩ bɩdakazɔ́ɔ, wɩlɩ ma wentí tɩdakazɔ́ɔ bɩdaá nɛ́. A ngʊ́ wentí mááŋmátɩ nɛ́ sɩɩzɛ́ɛ, ngbaalá gɛ nyánmám ma.»
23 — Se eu disse alguma mentira, prove que menti! — respondeu Jesus. — Mas, se eu falei a verdade, por que é que você está me batendo?
24 Ńna gɛ Áanɩ weeyéle boboná yɩ Kayífu-jɔ́ bɩka ɩdɛɛzɩvɔ́kɛ́ɛ nibé-daá bɩlɛ́.
24 Depois Anás mandou Jesus, ainda amarrado, para Caifás, o Grande Sacerdote.
25 Bɩ́nlám bɩlɛ́ nɛ́, Simɔ́ɔnɩ Pétro wɛ ńna wénweríi nimíni. Ngɛ bɔɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ: «Nyɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ ńdɛkɛ́ɛ ɩwanbaaráa-daá naárʊ?» Amá, Pétro wɔɔjɔ́ɔ́lɩ tɩ ɩtɔ́ sɩsɩ: «Mɛ́vɛ́yɩ́ badaá.»
25 Pedro ainda estava lá, de pé, aquecendo-se perto do fogo. Então lhe perguntaram: — Você não é um dos seguidores daquele homem? — Não, eu não sou! — respondeu ele.
26 Ɩsɔ́ɔ sarásɩ lanɖáa rɩ́ŋa-dɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́-dɛ́ɛ bɔwʊtá-dɩnáa-daá naárʊ, weení Pétro wɛɛjɛ́ ɩnɩgbamʊʊ́ nɛ́ igoobú wɔɔdɔ́ yɩ sɩsɩ: «Mádakáná nya kárɔɔ́-daá nyána yɩ?»
26 Um dos empregados do Grande Sacerdote , parente do homem de quem Pedro tinha cortado a orelha, perguntou: — Será que eu não vi você com ele no jardim?
27 Pétro waadásɩ ɩcɔ́ɔ́lɩ ɖʊɖɔ. Ngɛ kalɩńbaawʊ́ waajáŋ kɩbɔ́ɔ.
27 E outra vez Pedro disse que não. E no mesmo instante o galo cantou.
28 Ngɛ bɔɔgbɔ́ɔ Yeésu Kayífu-dɛ́ɛ ɖaána, boboná yɩ laadɔ́ɔ-rɔ bɛɛŋɩrʊ́-dɛ́ɛ; bɩgɛ́ɛ na tɛ́ɛrɛ́‑tɛ́ɛrɛ́. Amá, Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ kʊ́bɔnáa tasʊ́ʊ, káma, bénzewɔ́ɔ sɩsɩ bʊ́kɔkɔ́ bɩkɔ́ɔ́dɩ wɛ-rɔɔzɩ́ na bʊcɔ wɛ beɖi Fɛlɛ nɖɛ́ɛ-dɛ́ɛ jíńgáárɩ́.
28 Depois levaram Jesus da casa de Caifás para o palácio do Governador romano. Já era de manhã cedo. Os líderes judeus não entraram no palácio porque queriam continuar puros , conforme a religião deles; pois só assim poderiam comer o jantar da Páscoa .
29 Ngɛ laadɔ́ɔ-rɔ bɛɛŋɩrʊ́ Piláatɩ waagálɩɩ bɔjɔ́ ɩbɔ́ɔ́zɩ wɛ sɩsɩ: «Tɔ́m wentí gɛ mɩ́ɩ́ganá ná ɩrʊ́ ceení.»
29 Então o governador Pilatos saiu, foi encontrar-se com eles e perguntou: — Que acusação vocês têm contra este homem?
30 Ngɛ boobúsi yɩ sɩsɩ: «A ɩrʊ́ ceení tafʊngɛ́ɛ kidaavéénúu, ɖɔ́tɔ́kɔ́gɔná nya yɩ.»
30 Eles responderam: — O senhor acha que nós lhe entregaríamos este homem se ele não tivesse cometido algum crime?
31 Ńna gɛ Piláatɩ wɔɔdɔ́ wɛ sɩsɩ: «Ɩgbɔ́ɔ yɩ mɩ́dɩtɩŋa ɩfʊʊná yɩ ńŋɩnáa wenbí mɩ́dɛ́ɛ Mará wɔɔbɔ́ɔ́zɩ bɩ nɛ́.» Ngɛ Yahúúɖuwá woobúsi yɩ sɩsɩ: «Bɩdafa ɖáa nɩ́bááwʊ sɩsɩ ɖɩ́kʊ́ naárʊ.»
31 Pilatos disse: — Levem este homem e o julguem vocês mesmos, de acordo com a Então eles responderam: — Nós não temos o direito de matar ninguém.
32 Bɩlɛ́ gɛ bɩɩlá gɛ tɔ́m wentí Yeésu waavʊ́ńŋmátɩ, na ɩwɩ́lɩ sɩ́m wenbí sɩ ɩkɔ́nɩ ɩsɩná nɛ́ woogóódi.
32 Isso aconteceu assim para que se cumprisse o que Jesus tinha dito quando falou a respeito de como ia morrer .
33 Piláatɩ waazʊ́ʊ ɖaána-daá ɩtɔ́ bakázʊ́ʊ́ná Yeésu, ngɛ wɔɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ: «Nyɛ́gɛ́ɛ Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ wúro?»
33 Pilatos tornou a entrar no palácio, chamou Jesus e perguntou: — Você é o rei dos judeus?
34 Ngɛ Yeésu woobúsi yɩ sɩsɩ: «Nyádɩtɩŋa nyɔ́nbɔɔzɩ kʊ ma bɩlɛ́ yáá nɛbɛ́rɛ weeveeri ná nya sɩsɩ bɩlɛ́ gɛ mɛ́gɛ́ɛ.»
34 Jesus respondeu:
35 Ngɛ Piláatɩ woobúsi yɩ sɩsɩ: «Bɩlɛ́ nɛ́, mɔ́ɔ́ mɛ́gɛ́ɛ Yahúúɖu gɛ? Nyádɩtɩŋa nyálaadɔ́ɔ-daá ńba, na Ɩsɔ́ɔ sarásɩ lanɖáa kʊ́bɔnáa waagágbá ná nya bɔkɔná ma. Bɩlɛ́ nɛ́, we gɛ nyáálá.»
35 — Por acaso eu sou judeu? — disse Pilatos. — A sua própria gente e os chefes dos sacerdotes é que o entregaram a mim. O que foi que você fez?
36 Ńna gɛ Yeésu woobúsi sɩsɩ: «Mɛ́dɛ́ɛ kowúrátɩ tɛkɛ́ɛ ɖúúlínya kɩna kɩdɛ́ɛ kowúrátɩ. A mɛ́dɛ́ɛ kowúrátɩ ɩ́fʊ́ngɛ́ɛ ɖúúlínya kɩna kɩdɛ́ɛ kowúrátɩ, mɛ́dɛ́ɛ bɔwʊtá-dɩnáa ɩraayóo móyówú na bɔ́kɔkpɔ́ɔ ma becéle Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ kʊ́bɔnáa. Amá, bɩdɛkɛ́ɛ bɩlɛ́. Mɛ́dɛ́ɛ kowúrátɩ tɛkɛ́ɛ cénjé ńdɩ.»
36 Jesus respondeu:
37 Ńna gɛ Piláatɩ wɔɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ: «A bɩlɛ́, nyɛ́gɛ́ɛ wúro gɛ?» Ngɛ Yeésu woobúsi yɩ sɩsɩ: «Tɩnáábɩ́lɛ́ nyááŋmátɩ bɩlɛ́. Mɛ́gɛ́ɛ wúro gɛ. Baalʊ́rʊ ma, ngɛ mɔ́ɔ́gɔ́nɩ ɖúúlínya-daá sɩ malɩzɩ́ toovonúm seríya. Ɩrʊ́ weení ɩrɩ́ŋa ivóo toovonúm nɛ́, wánnɩɩ́ mɔ́nɔ́ɔ́.»
37 — Então você é rei? — perguntou Pilatos.
38 Ńna gɛ Piláatɩ wɔɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ: «We gɛ bánÿaá toovonúm gɛ.»
38 — O que é a verdade? — perguntou Pilatos. Depois de dizer isso, Pilatos saiu outra vez para falar com a multidão e disse: — Não vejo nenhum motivo para condenar este homem.
39 Amá, bɩdɛ́rɛ́gɛ́ɛ ɖɔ́ɔ́ná gɛ sɩsɩ mɛ́jɛ mɩ́ɩ sáráka-dʊ́ʊ kʊ́ɖʊḿ Fɛlɛ nɖɛ́ɛ-dɛ́ɛ jíńgáárɩ́. Bɩlɛ́ nɛ́, mɩ́zɔɔlɛ́ɛ mɛjɛ́ mɩ́ɩ Yahúúɖuwá-dɛ́ɛ wúro?»
39 Mas, de acordo com o costume de vocês, eu sempre solto um prisioneiro na ocasião da Páscoa . Vocês querem que eu solte para vocês o rei dos judeus?
40 Ngɛ boobúsi yɩ na agogo sɩsɩ: «Aayɩ́, bɩdɛkɛ́ɛ ɩlɛ́, Barabáasɩ gɛ ɖɔ́zɔɔlɛ́ɛ njɛ́ ɖáa.» Ngʊ́ Barabáasɩ ɩmʊ́ ɩvʊngɛ́ɛ anɩdɔḿ kʊ́bɔnɩ́ gɛ.
40 Todos começaram a gritar: — Não, ele não! Nós queremos que solte Barrabás! Acontece que esse Barrabás era um criminoso.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.