João 10
Tawúratɩ na Injiila dɛ́ɛ fɔɔlɩ́nɩ (KDH) vs NTLH
1 «Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ weení ɩ́dánzʊʊná fééni kʊlʊvɔɔwʊ́ wɔnɔɔ́, amá, wángbanáa koloŋá-dɛ́ɛ fáráńdɩ́ nakɩ́rɩ na ɩsʊ́ʊ nɛ́, bʊdʊ́ʊ kɛ́ɛ ŋmɩɩlʊ́ na anɩdɔḿ gɛ.
1 Jesus disse:
2 Amá, weení wánzʊʊnáa kʊlʊvɔɔwʊ́ wɔnɔɔ́ nɛ́, ɩlɛ́ gɛ fééni ketirú.
2 Mas quem entra pela porta é o pastor do rebanho.
3 Fereɖú weení wénveríi wɔnɔɔ́ nɛ́, wándʊlʊ́ʊ yɩ tará, ngɛ fééni wánnɩɩ́ ɩnɔɔ́. Wánÿaá ivée báa weení na ɩyɩ́ɖɛ, na ɩlɩɩná tɩ asʊ.
3 O porteiro abre a porta para ele. As ovelhas reconhecem a sua voz quando ele as chama pelo nome, e ele as leva para fora do curral.
4 A bɩgɛ́ɛ sɩ waalɩɩ ná tɩrɩ́ŋa asʊ bɩtɛ́, wɛ́ndɛ́ɛ tɩ nɩ́bááwʊ bɩka tivóo yɩ, káma, tɩnyɩ ɩnɔɔ́.
4 Quando todas estão do lado de fora, ele vai na frente delas, e elas o seguem porque conhecem a voz dele.
5 Tídónvúu ɩgɔm, tínzée gɛ tiyéle yɩ, káma, tɩɩsɩ ɩgɔma nɔɔ́.»
5 Mas de jeito nenhum seguirão um estranho! Pelo contrário, elas fugirão, pois não conhecem a voz de estranhos.
6 Yeésu weevééri wɛ tɔmgɛɛzɩrɛ ɖɩna, amá, badanɩ́ɩ wentí wɔɔzɔ́ɔ́lɩ sɩ ɩŋmátɩ nɛ́ tugutoluú.
6 Jesus fez esta comparação, mas ninguém entendeu o que ele queria dizer.
7 Bɩnáábɩ́lɛ́ waadásɩ ɩtɔ́ sɩsɩ: «Ménveerím mɩ́ɩ toovonúm sɩsɩ: Mɔ́ɔ́ gɛ fééni kʊlʊvɔɔwʊ́ wɔnɔɔ́.
7 Então Jesus continuou:
8 Wenbá barɩ́ŋa bɔɔgɔ́nɩ baka ma nɛ́, bɛgɛ́ɛ ŋmɩɩláa na anɩdɔmáa gɛ, amá, fééni tanɩ́ɩ bɔnɔɔ́.
8 Todos os que vieram antes de mim são ladrões e bandidos, mas as ovelhas não deram atenção à voz deles.
9 Mɔ́ɔ́ gɛ wɔnɔɔ́; weení waabaná ma gɛ waazʊ́ʊ nɛ́, wónÿuúu lɛ́ɛ́dɩ. Bʊdʊ́ʊ wánbɩɩzɩ́ ɩsʊ́ʊ ɩlɩ́ɩ, bɩka iyuú kíɖíím.
9 Eu sou a porta. Quem entrar por mim será salvo; poderá entrar e sair e achará comida.
10 Ŋmɩɩlʊ́ wɔ́ngɔnɩ́ nɛ́, ŋmɩɩlɩ́m na kʊ́ʊ, na fɔrɔ́sɩ gɛ wɔ́ngɔnɩ́. Mɔ́ɔ́ nɛ́, mɔ́ɔ́gɔ́nɩ gɛ sɩsɩ na ɩráa iyuú weezuú, bɩka weezuú kɩḿ kɩbá kɩtála wɛ páá.
10 O ladrão só vem para roubar, matar e destruir; mas eu vim para que as ovelhas tenham vida, a vida completa.
11 Mɛ́gɛ́ɛ na ketirú kazɔ́ɔ ńnɩ́. Ketirú kazɔ́ɔ ńnɩ́ wánzɩ́m ivééni-rɔ gɛ.
11 — Eu sou o bom pastor; o bom pastor dá a vida pelas ovelhas.
12 Amá, weení wánlám tɩmɛ́rɛ liideé-rɔ nɛ́, ɩraadɩɩná fééni. A waana káwʊ‑káwʊ kɛgɛrɛŋɛ, wénzée gɛ iyéle fééni; na káwʊ‑káwʊ ɩsʊ́ʊ fééni-rɔ, fééni ɩya ɖamá.
12 Um empregado trabalha somente por dinheiro; ele não é pastor, e as ovelhas não são dele. Por isso, quando vê um lobo chegando, ele abandona as ovelhas e foge. Então o lobo ataca e espalha as ovelhas.
13 Wenbí bʊrɔɔzɩ́ wénzée nɛ́, liideé-rɔ gɛ wánlám tɩmɛ́rɛ, ngɛ fééni tɔ́m tetíi yɩ.
13 O empregado foge porque trabalha somente por dinheiro e não se importa com as ovelhas. Eu sou o bom pastor. Assim como o Pai me conhece, e eu conheço o Pai, assim também conheço as minhas ovelhas, e elas me conhecem. E estou pronto para morrer por elas.
14 Mɔ́ɔ́ mɛ́gɛ́ɛ na ketirú kazɔ́ɔ ńnɩ́; mányɩ mévééni, bɩka mévééni nyɩ ma
14 — ausente —
15 ńŋɩnáa wenbí Caáwʊ nyɩ ma bɩka mányɩ yɩ nɛ́, bɩka mánzɩ́m mévééni-rɔ.
15 — ausente —
16 Móógúti mɔ́wɛná fééni natɩ́rɩ ɖʊɖɔ tɩvɛ́yɩ́ kʊlʊvɔɔwʊ́ kɩna kɩdaá. Tɩlɛ́ ɖʊɖɔ, bɩ́nbɔɔzɩ́ sɩsɩ megéti tɩ. Tɩ́nnɩɩ́ mɔ́nɔ́ɔ́, ńna nɛ́, bɩ́nlám fééni fuúre kʊ́ɖʊńɖɛ na ketirú kʊ́ɖʊḿ.
16 Tenho outras ovelhas que não estão neste curral. Eu preciso trazer essas também, e elas ouvirão a minha voz. Então elas se tornarão um só rebanho com um só pastor.
17 Caáwʊ sɔɔlɛ́ɛ ma, wenbí bʊrɔɔzɩ́ nɛ́, sɩ mejéle méweezuú gɛ na madábáazɩ kɩ mʊ́ʊ.
17 — O Pai me ama porque eu dou a minha vida para recebê-la outra vez.
18 Naárʊ tánlɩzɩ́ méweezuú, amá, mádɩtɩŋa ménjelíi kʊ kɩ na mɔ́zɔ́ɔ́lɩ́m. Mɔ́wɛná yíko mejéle kɩ, ngɛ ɖʊɖɔ mɔ́wɛná yíko madábáazɩ kɩ mʊ́ʊ. Wentí Majaa waazɩ́ɩ́zɩ ma nɛ́ nbɩlɛ́.»
18 Ninguém tira a minha vida de mim, mas eu a dou por minha própria vontade. Tenho o direito de dá-la e de tornar a recebê-la, pois foi isso o que o meu Pai me mandou fazer.
19 Tɔ́m tɩḿ Yeésu waaŋmátɩ tɩ bɩlɛ́ nɛ́, tiiyéle Yahúúɖuwá ɩtábáazɩ ɖamá tarɩ́ɩ.
19 Quando ouviu isso, o povo se dividiu outra vez. Muitos diziam:
20 Badaá ɖabata wɛ bɔ́ndɔ́m sɩsɩ: «Ɩwɛná zííni, bɩjɔɔ́ɔ yɩ yɛ́rɛ́‑yɛ́rɛ́. We-rɔ gɛ mínwelesí yɩ.»
20 — Ele está dominado por um demônio! Está louco! Por que é que vocês escutam o que ele diz?
21 Nɛbɛ́rɛ bɛlɛ́ sɩsɩ: «Weení ɩwɛná zííni nɛ́, tánŋmatɩ ńŋɩnáa ɖɔ́. Zííni wándárávúlúu njɛma ɩzá?»
21 Outros afirmavam: — Quem está dominado por um demônio não fala assim! Será que um demônio pode dar vista aos cegos?
22 Bɩgɛ́ɛ na kaanɩzʊrʊɖʊ́ʊ-dɛ́ɛ alɩwáátɩ. Ngɛ bɩdɛ́ɛ sáátɩ, bɔwɛ bénɖíi Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-dɛ́ɛ ɖacɩrɩ‑cɩrɩ lám wɩ́rɛ-dɛ́ɛ jíńgáárɩ́ Yerusalɛ́ɛm tɛ́ɛ́dɩ-daá.
22 Era inverno, e em Jerusalém estavam comemorando a Festa da Dedicação .
23 Ngɛ Yeésu wɛ wánzʊʊ́ wánlɩɩ́ kɛ́rɛ́ɛ́zɩ boozúu sɩ bɔlɔ́ sɩ atáárɩ nɛ́ sɩlɔwʊtáá Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Ɖaána kʊ́bɔńga-daá. Kɛ́rɛ́ɛ́zɩ sɩḿ gɛ bánÿaá sɩsɩ Sulemáana-dɛ́ɛ kɛ́rɛ́ɛ́zɩ.
23 Jesus estava andando pelo pátio do Templo, perto da entrada chamada “ Alpendre de Salomão ”.
24 Ńna gɛ Yahúúɖuwá wɔɔgɔ́nɩ balára bamɩlɩná Yeésu, ngɛ bɔɔbɔ́ɔ́zɩ yɩ sɩsɩ: «Hálɩ ngbeére gɛ sɩ nlɩzɩ́ ɖáa síka-daá gɛ. A nyɔ́ɔ́ gɛ Lɛɛrʊ́, feeri ɖáa toovonúm.»
24 Então o povo se ajuntou em volta dele e perguntou: — Até quando você vai nos deixar na dúvida? Diga com franqueza: você é ou não é o
25 Ngɛ Yeésu woobúsi wɛ sɩsɩ: «Máávʊ́ńveeri mɩ́ɩ bɩlɛ́, amá, mɩ́dáfá ma toovonúm. Tɩmɛ́ weená mánlám yɛ Majaa-dɛ́ɛ yɩ́ɖɛ-daá nɛ́, ánlɩzɩ́ɩ ma seríya sɩsɩ bɩlɛ́ gɛ mɛ́gɛ́ɛ.
25 Jesus respondeu:
26 Amá, mɩ́dánváa toovonúm káma, mɩ́vɛ́yɩ́ mévééni-daá.
26 mas vocês não creem porque não são minhas ovelhas.
27 Mévééni wánnɩɩ́ mɔ́nɔ́ɔ́, mányɩ tɩ bɩka tínvúu ma;
27 As minhas ovelhas escutam a minha voz; eu as conheço, e elas me seguem.
28 mánváa tɩ weezuú kɩ́dɛ́ndɛŋ́ nɛ́. Tɩ́dánzɩḿ kɛtɛngɛrɛ, ngɛ naárʊ fɛ́yɩ́ wɛ́nlɛɛ́ tɩ mɛ́ńdɛ́.
28 Eu lhes dou a vida eterna, e por isso elas nunca morrerão. Ninguém poderá arrancá-las da minha mão.
29 Majaa weení weejéle ma tɩ nɛ́ waagɩ́lɩ bɩrɩ́ŋa, ngɛ naárʊ tánbɩɩzɩ ɩlɛ́ɛ nabʊ́rʊ Caáwʊ ndɛ́.
29 O poder que o Pai me deu é maior do que tudo, e ninguém pode arrancá-las da mão dele.
30 Mána Caáwʊ ɖɛ́gɛ́ɛ kʊ́ɖʊḿ gɛ.»
30 Eu e o Pai somos um.
31 Ngɛ Yahúúɖuwá waadábaazɩ bɔ́ kotí sɩ bɔyɔ́ɔ yɩ ɩsɩ́.
31 Então eles tornaram a pegar pedras para matar Jesus.
32 Ńna gɛ Yeésu wɔɔbɔ́ɔ́zɩ wɛ sɩsɩ: «Máálá tɩmɛ́ kazɔ́ɔ ńná ɖabata na Caáwʊ-dɛ́ɛ yɩ́ɖɛ-daá mɩ́ɩ́zá-daá. Tɔ́ɔ, adaá wenɖé-rɔ gɛ sɩ ɩyɔ́ɔ ma bɔ́ mazɩ́.»
32 E ele disse:
33 Ngɛ Yahúúɖuwá woobúsi yɩ sɩsɩ: «Bɩdɛkɛ́ɛ tɩmɛ́rɛ kazɔ́ɔ ńɖɛ-rɔ gɛ sɩ ɖɩyɔ́ɔ nya bɔ́ nzɩ́, amá, kʊdʊ́ʊ́wʊ nyáádʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ nɛ́-rɔ gɛ. Káma, nyɔ́ɔ́ nyɛ́gɛ́ɛ ɩrʊ́ gɛ, ngɛ nyánbɩsɩnáa nyádɩ Ɩsɔ́ɔ.»
33 Eles responderam: — Não é por causa de nenhuma coisa boa que queremos matá-lo, mas porque, ao dizer isso, você está
34 Ńna gɛ Yeésu woobúsi wɛ sɩsɩ: «Badaŋmáa mɩ́dɛ́ɛ Mará tákaraɖá-daá sɩsɩ Ɩsɔ́ɔ wɔɔdɔ́ sɩsɩ: “Mɩ́gɛ́ɛ ɩsɔ́ɔwá?”
34 Então Jesus afirmou:
35 Ɖányɩ bɩlɛ́ sɩsɩ naárʊ tánbɩɩzɩ ɩɖɩ́ wentí bɔɔdɔ́ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ Tɔ́m Tákaraɖá-daá nɛ́. Ngʊ́ Ɩsɔ́ɔ waayáa wenbá wánŋmatɩnáa wɛ nɛ́ gɛ sɩsɩ ɩsɔ́ɔwá.
35 Sabemos que as
36 Ngɛ mɔ́ɔ́ weení Ɩsɔ́ɔ waalɩzɩ́ ɩsɩ́ɩ ɩdɩ ngɛ weegédíri ma ɖúúlínya-daá nɛ́, bɩ́nlám nŋɩ́nɩ́ na mɩ́ndɔ́m sɩsɩ mándʊ́ʊ́dɩ Ɩsɔ́ɔ, káma, mɔ́ɔ́dɔ́ sɩsɩ mɛ́gɛ́ɛ Ɩsɔ́ɔ Biyaalʊ́ nɛ́.
36 Quanto a mim, o Pai me escolheu e me enviou ao mundo. Então por que vocês dizem que blasfemo contra Deus quando afirmo que sou Filho dele?
37 A bɩgɛ́ɛ sɩ mádánlaḿ Majaa-dɛ́ɛ tɩmɛ́, ɩ́kafa ma toovonúm;
37 Se não faço o que o meu Pai manda, não creiam em mim.
38 A ngʊ́ mánlám yɛ, na bɩrɩ́ŋa mɩ́dáfá ma toovonúm nɛ́, ɩva tɩmɛ́ amʊ́ toovonúm, na ɩtɩlɩ́ bɩka iɖéézi sɩsɩ Caáwʊ wɛ mádáá ngɛ mɔ́ɔ́ ɖʊɖɔ mɔ́wɛ Caáwʊ-daá.»
38 Mas, se eu faço, e vocês não creem em mim, então creiam pelo menos nas coisas que faço. E isso para que vocês fiquem sabendo de uma vez por todas que o Pai vive em mim e que eu vivo no Pai.
39 Ńna gɛ boogúti bacáa sɩ bakpa yɩ, amá, ɩlɛ́ waalɩ́ɩ banʊ́ʊ́zɩ-daá.
39 A essa altura tentaram novamente prendê-lo, mas Jesus escapou das mãos deles.
40 Wɔɔdɔ́lɔwʊ́ ɩbɩ́sɩ Yɔrɔdáanɩ buwá-dɛ́ɛ fúu lí ńgɩ-rɔ lénlé Yaayá waavʊ́ńlirí ɩráa lɩ́m-daá ɩsɔ wɛ túúbá lɩ́m nɛ́, ɩcɔ́ɔ ńna.
40 Ele voltou de novo para o lado leste do rio Jordão, foi para o lugar onde João Batista tinha batizado antes e ficou lá.
41 Ngɛ ɩráa ɖabata wɔɔgɔ́nɩ ɩjɔ́ bɩka bɔ́ndɔ́m sɩsɩ: «Yaayá tabá ɩlá maamááci nakɩ́rɩ, amá, wentí tɩrɩ́ŋa waaŋmátɩ ɩrʊ́ ceení-rɔ nɛ́ kɛ́ɛ toovonúm gɛ.»
41 E muita gente ia vê-lo, dizendo: — João não fez nenhum milagre, mas tudo o que ele disse sobre Jesus é verdade.
42 Ngɛ ńnaamʊ́ kɩḿ, ɩráa ɖabata waava yɩ toovonúm.
42 E naquele lugar muita gente creu em Jesus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.