Gênesis 22

Tawúratɩ na Injiila dɛ́ɛ fɔɔlɩ́nɩ (KDH) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 Bʊwɔ́rɔ́ nɛ́, ngɛ Ɩsɔ́ɔ sɩsɩ ɩmʊ́ wánɖaazɩ́ Ibrahím na ɩbɛ́ɛ. Ngɛ sɩsɩ: «Ibrahím wɛ lé.» Ngɛ Ibrahím sɩsɩ: «Mánááɖɔ́.»
1 Passado algum tempo, Deus pôs Abraão à prova, dizendo-lhe: "Abraão! " Ele respondeu: "Eis-me aqui".
2 Ngɛ Ɩsɔ́ɔ sɩsɩ: «Kpɔɔ nyágʊ́ɖʊmɔ́ɔ Ɩsaáka nyɔ́zɔɔlɛ́ɛ yɩ nɛ́ nboná Moriyáa laadɔ́ɔ-daá. A nyáádála, mánwɩlɩ́ɩ nya bʊ́ʊ nakɩ́rɩ, kɩrɔɔzɩ́ gɛ nyɔ́ngbɔwʊ́ʊ nyóbú ɩmʊ́ nlá ma sarɔ́ɔ keɖe kanyɔ́ɔ.»
2 Então disse Deus: "Tome seu filho, seu único filho, Isaque, a quem você ama, e vá para a região de Moriá. Sacrifique-o ali como holocausto num dos montes que lhe indicarei".
3 Kiivé nɛ́, ngɛ Ibrahím wɔɔjɔ́ɔ́rɩ ɩlɩ́ɩ ɩkpɩ́ɩ́rɩ ɩdɛ́ɛ kpangbɔ́ɔ, ɩkpɔ́ɔ ɩdɩmɛlanɖáa nɔɔ́lɛ na ibiyaalʊ́ Ɩsaáka, ɩfɛ́ɛ sarɔ́ɔ ɖáázɩ sɩ ɩkáláná sarɔ́ɔ nɛ́, bɔkpɔ́ɔ lé Ɩsɔ́ɔ waawɩ́lɩ yɩ nɛ́-dɛ́ɛ nɩ́bááwʊ.
3 Na manhã seguinte, Abraão levantou-se e preparou o seu jumento. Levou consigo dois de seus servos e Isaque seu filho. Depois de cortar lenha para o holocausto, partiu em direção ao lugar que Deus lhe havia indicado.
4 Wɛ́ náádoozo wɩ́rɛ nɛ́, Ibrahím waagbáázɩ waazá nɛ́, woogólosi bɩɖɩdáarɛ.
4 No terceiro dia de viagem, Abraão olhou e viu o lugar ao longe.
5 Ngɛ wɔɔdɔ́ ɩdɩmɛlanɖáa sɩsɩ: «Mɩ́na kpangbɔ́ɔ ɩjɔ́ɔ cé ɩɖáŋ ɖáa. Mána afobú ɖángbáa ɩsɔ́ɔ́dáá ɖɔ́ ɖikóguu Ɩsɔ́ɔ tɛ́ɛ́dɩ na ɖɩkɔ́nɩ.»
5 Disse ele a seus servos: "Fiquem aqui com o jumento enquanto eu e o rapaz vamos até lá. Depois de adorarmos, voltaremos".
6 Ngɛ Ibrahím wɛɛzɛlɩ́ ɖáázɩ ɩsʊ́ʊ ibiyaalʊ́, bɩka ɩmʊ́ ɩdɔ́kɩ nimíni, ɩkpɔ́ɔ sɔɔ́ bɩka bɛlɛ́ɛ́nɩ́ bɔkpɔ́ɔ nɩ́bááwʊ.
6 Abraão pegou a lenha para o holocausto e a colocou nos ombros de seu filho Isaque, e ele mesmo levou as brasas para o fogo, e a faca. E caminhando os dois juntos,
7 Bɛrɛŋɛ‑bɛrɛŋɛ nɛ́, ngɛ Ɩsaáka sɩsɩ: «Baabá, bɛɛ ɖáázɩ, bɛɛ nimíni, fée sɩ ngála yɩ sarɔ́ɔ nɛ́ wɛ lé.»
7 Isaque disse a seu pai Abraão: "Meu pai! " "Sim, meu filho", respondeu Abraão. Isaque perguntou: "As brasas e a lenha estão aqui, mas onde está o cordeiro para o holocausto? "
8 Ngɛ Ibrahím woobúsi yɩ sɩsɩ: «Móbú, a ɖáádála, Ɩsɔ́ɔ wánváa kʊ ɖáa fée ɖɩlaná keɖe-kanyɔ́ɔ sarɔ́ɔ.» Ngɛ bɛlɛ́ɛ́nɩ́ baanʊ́ŋ bɩlɛ́ bobó batála.
8 Respondeu Abraão: "Deus mesmo há de prover o cordeiro para o holocausto, meu filho". E os dois continuaram a caminhar juntos.
9 Baadála lénlé Ɩsɔ́ɔ waawɩ́lɩ yɩ nɛ́, ngɛ Ibrahím waagáa bɔ́ ɩlá Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ sarásɩ ɖaalanɖɛ́. Wɛɛdɛ́ nɛ́, ɩkáa ɖáázɩ bɔ́ amʊ́ arɔɔzɩ́. Waagáa ɖáázɩ bɩtɛ́ nɛ́, ngɛ wɔɔvɔ́kɩ ibiyaalʊ́ Ɩsaáka nibé ɩsɛlɩ́ ɩtɩ́nɩ ɖáázɩ sɩḿ sɩrɔɔzɩ́.
9 Quando chegaram ao lugar que Deus lhe havia indicado, Abraão construiu um altar e sobre ele arrumou a lenha. Amarrou seu filho Isaque e o colocou sobre o altar, em cima da lenha.
10 Wɛ́ńzɛ́lɩ́ sɔɔ́ sɩ ɩtɔ́ɖɩ ibiyaalʊ́ ɖɔ́ gɛ
10 Então estendeu a mão e pegou a faca para sacrificar seu filho.
11 Ɖádʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ malááyɩ́ka woogóo ɩyáa yɩ ɩsɔ́ɔ́dáá sɩsɩ: «Ibrahím, Ibrahím». Ngɛ woobúsi yɩ sɩsɩ: «Bɛɛ́ɛ ma.»
11 Mas o Anjo do Senhor o chamou do céu: "Abraão! Abraão! " "Eis-me aqui", respondeu ele.
12 Ngɛ malááyɩ́ka sɩsɩ: «Yele bú, nkalá yɩ nabʊ́rʊ. Lɛlɛɛɖɔ́ gɛ máádɩ́lɩ́ sɩsɩ nyénzewɔ́ɔ Ɩsɔ́ɔ; káma, ńdékízíná ma nyágʊ́ɖʊmɔ́ɔ.»
12 "Não toque no rapaz", disse o Anjo. "Não lhe faça nada. Agora sei que você teme a Deus, porque não me negou seu filho, o seu único filho. "
13 Ńna gɛ Ibrahím waagʊ́sɩ ɩbɛ́ɛ́ŋ nɛ́, waana agbankúrú‑kúrú fɔɖásɩ ɖɔ́kɩná ɩyɩ́sɩ. Ngɛ woobó ikóboɖi kɩ ɩkɔná ɩkɛɛná ibú ɩkʊ ɩlá sarɔ́ɔ keɖe-kanyɔ́ɔ.
13 Abraão ergueu os olhos e viu um carneiro preso pelos chifres num arbusto. Foi lá, pegou-o e sacrificou-o como holocausto em lugar de seu filho.
14 Ngɛ Ibrahím waava ɖɩdáarɛ ɖɩḿ yɩ́ɖɛ sɩsɩ: Ɖádʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ wánváa kʊ. Bʊrɔ gɛ sinje bɔ́ndɔ́m sɩsɩ: «A nyáádála Ɖádʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ bʊ́ʊ-daá, Ɩsɔ́ɔ wánváa kʊ.»
14 Abraão deu àquele lugar o nome de "O Senhor proverá". Por isso até hoje se diz: "No monte do Senhor se proverá".
15 Ngɛ Ɖádʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ-dɛ́ɛ malááyɩ́ka waadáyáa Ibrahím ɖoo ɩsɔ́ɔ́dáá ifééri yɩ sɩsɩ:
15 Pela segunda vez o Anjo do Senhor chamou do céu a Abraão
16 «Mɔ́ɔ́ Mɩ́dʊ́ʊ Ɩsɔ́ɔ mazɩ: ɖé nyéédísi nlá ma ɖɔ́, ńdékízíná ma nyágʊ́ɖʊmɔ́ɔ nɛ́, máámʊ́ná mádɩ sɩsɩ
16 e disse: "Juro por mim mesmo", declara o Senhor, "que por ter feito o que fez, não me negando seu filho, o seu único filho,
17 mánɖʊ́ʊ nya alɩbáráka bɩka nlʊ́rʊ bɩlʊ́rʊ bɩɖɔ́ɔ nyazɩ wɩlásɩ, yáá tenkú nɔɔ́ kanyɩ́ŋa bɩlɛ́. Nyébíya-bíya sɩ boyóo babáɖaanáa gɛ beɖi bɛdɛ́ɛ́dɩ.
17 esteja certo de que o abençoarei e farei seus descendentes tão numerosos como as estrelas do céu e como a areia das praias do mar. Sua descendência conquistará as cidades dos que lhe forem inimigos
18 Nyáánɩ́ɩ mɔ́nɔ́ɔ́ nɛ́, nyébíya‑bíya-rɔ gɛ sɩ mabaná maɖʊ laadásɩ rɩ́ŋa-dɛ́ɛ ɩráa alɩbáráka.»
18 e, por meio dela, todos povos da terra serão abençoados, porque você me obedeceu".
19 Tɔ́ɔ, bɩɩdɛ́ nɛ́, ngɛ Ibrahím na ibiyaalʊ́ boozúu bakábɩsɩ bɔmɔɔná ɩdɩmɛlanɖáa; barɩ́ŋa bakágʊ́rʊ́ bakábɩsɩ Bɛrɩsebáa lénlé Ibrahím woozúu nɛ́.
19 Então voltou Abraão a seus servos, e juntos partiram para Berseba, onde passou a viver.
20 Bʊwɔ́rɔ́ nɛ́, ngɛ baadɩ́ tɔ́m befééri Ibrahím sɩsɩ Mílíka waalʊrʊná inewú Nahɔ́ɔrɩ bíya abaaláa.
20 Passado algum tempo, disseram a Abraão que Milca dera filhos a seu irmão Naor:
21 Kʊ́bɔnɩ́ gɛ Úusɩ, ɩlɛ́ ɩwɔ́rɔ́ ńba gɛ Búuzi na Kemuwɛ́ɛlɩ, ɩlɛ́ gɛ Aráamɩ ɩjaa;
21 Uz, o mais velho, Buz, seu irmão, Quemuel, pai de Arã,
22 Kesɛ́ɛdɩ na Hazóo na Pilidáasɩ na Yidɩláafɩ na Betuwɛ́ɛlɩ.
22 Quésede, Hazo, Pildas, Jidlafe e Betuel,
23 Ɩlɛ́ ɩmʊ́ waalʊrʊ ná Rebééka. Bíya ɩráa kʊjʊ́nɩ lutoozo gɛ Mílíka waalʊrʊná Ibrahím newú Nahɔ́ɔrɩ.
23 pai de Rebeca. Estes foram os oito filhos que Milca deu a Naor, irmão de Abraão.
24 Ngɛ ɩɖɛɛlʊ́ kúmuú Rehúma ɩlɛ́ ɖʊɖɔ waalʊrʊná yɩ bíya. Bɛlɛ́ gɛ: Tééba, Gaháam, Taháasɩ, na Maakáa.
24 E sua concubina, chamada Reumá, teve os seguintes filhos: Tebá, Gaã, Taás e Maaca.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gênesis 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.