1 Samuel 25

Bayịburu Izii (IZZ) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Ọo ya bụ; Sámẹlu bya anwụhu; ndu Ízurẹlu bya edzukọbe raa ẹkwa iya. Ẹphe bya elia ya l'ibe iya lẹ mkpụkpu Rama.
1 Samuel morreu, e todos os israelitas se juntaram e choraram a morte dele. Então o sepultaram na sua casa, em Ramá. Depois disso Davi saiu e foi para o deserto de Parã. Nabal estava em Carmelo, cortando a lã das suas ovelhas.
2 Ọ dụru nwoke lanụ bụ lẹ mkpụkpu Mawonu. Ọ bụ onye nweru ẹku lẹ mkpụkpu Kamẹlu; bya abụru onye nweru iphe shii. Atụru, o nweru enweru dụ ụnu ẹsaa l'ụkporo iri. Eghu iya dụ ụnu labọ l'ụkporo iri. Ọ nọdu lẹ Kamẹlu eseshi atụru iya ono ẹji l'ẹhu.
2 — ausente —
3 Ẹpha nwoke ono bụ Nebalụ; ẹpha nyee ya bụru Abigelu. Nyee ya ono bụru onye maru iphe ọkpobe amaru; bya amakwaphọ mma. Ọle ji iya bẹ dụ ẹhuka bya abụru onye ẹjo-obu l'iphe, oomekpọo ememe. Ọ bụ onye shi l'eri Kalẹbu.
3 — ausente —
4 Dévidi nọdu l'echiẹgu nụma lẹ Nebalụ bẹ eseshi atụru iya ẹji l'ẹhu.
4 Davi estava no deserto e soube disso.
5 Ọ bya ezia ụmadzu iri l'ime ụnwokorobya, ẹphe l'iya swị sụ phẹ: “Unu jepfu Nebalụ lẹ mkpụkpu Kamẹlu; unu ekeleru mu iya.
5 Então enviou dez rapazes a Carmelo, com ordem de encontrarem Nabal e o cumprimentarem em nome dele.
6 Unu sụ iya: ‘Gẹ ndzụ ngu tsekwaa ogologo. G'ẹhu dụkwa ngu guu lẹ ndibe ngu; mẹkpoo iphemiphe, i nweru enweru!
6 Mandou que dissessem o seguinte: “Meu caro amigo, Davi lhe manda saudações, desejando tudo de bom para o senhor, a sua família e tudo o que é seu.
7 Mu nụmaru l'i bushi atụru ngu ẹji. Teke anyi lẹ ndu nche-atụru ngu shi tụko nọdu l'ẹka lanụ bẹ anyi te emekpajẹkwaru phẹ ẹhu; ọphu ọ tọ dụdu iphe phẹ, phuhujeru nụ l'iphe, bụ teke anyi l'ẹphe nọkotaru lẹ Kamẹlu.
7 Ele soube que o senhor está cortando a lã das suas ovelhas e mandou lhe contar que os seus pastores estiveram com a gente, e nós não lhes fizemos nenhum mal. Durante o tempo em que estiveram em Carmelo, não roubamos nada do que era deles.
8 Ị -jịa ya ndu-ozi ngu bẹ ẹphe a-kọru ngu iya-a. Ọo ya bụ; g'obu ngu dụnu l'ẹka ụnwokorobya mu-a nọ eshi ọphu anyi byaru l'ọbo-iphe-a. Jiko nụnu ndu-ozi ngu; mẹ nwa ngu, bụ Dévidi iphe, ẹka ngu rwukpọerupho.’ ”
8 Pergunte, e eles lhe contarão. Davi pede para o senhor nos receber com amizade porque viemos aqui num dia de festa. Assim, por favor, dê o que puder a nós, os seus criados, e ao seu querido amigo Davi.”
9 Ndu ozi Dévidi ono rwuẹpho; ẹphe bya eworu ozi ono, Dévidi ziru ono bya ezia Nebalụ; bya adaa ngabẹru iya.
9 Os homens de Davi foram e deram o recado a Nabal, em nome de Davi. Então ficaram esperando,
10 Nebalụ bya asụ ndu-ozi Dévidi ono “?Bụ onye bụ Dévidi? Mu sụru: nwa Jiesi ?ọ bụ onye? Ndu nta-a bẹ dụakwaa igwerigwe anashịhu nnajịuphu phẹ agbakashịhu.
10 e Nabal respondeu: — Davi? Filho de Jessé? Quem é ele? Nunca ouvi falar nele! Hoje em dia há muitos escravos que fogem dos seus donos!
11 ?Bụ k'ishi gụnu bẹ mu e-wota nri mu waa mini; mẹ anụ, mu gburu ndu ebushiru mu atụru mu ẹji woru nụ ndu mu ta amadụ ẹka ẹphe shi?”
11 O meu pão, a minha água e os animais que matei para dar aos meus empregados eu não darei a homens que eu nem sei de onde vieram!
12 Ụnwokorobya ono dakọbe laphushia azụ je edokọtaru Dévidi iphe ono, o pfuru ono.
12 Os homens de Davi voltaram e contaram o que Nabal tinha dito.
13 Dévidi sụ phẹ: “Ngwa; onyenọnu wota ogu-echi iya turu!” Ọo ya bụ; onyenọnu bya ewotachaa ogu-echi iya turu. Dévidi bya etukwarụpho nkiya. Ndu ọphu tso Dévidi bẹ rwuru ụnu nemadzụ. Ụmadzu ụkporo iri nọdu swiru ivu phẹ.
13 Então Davi disse: — Ponham as suas espadas nos cintos! E todos obedeceram. Davi também pegou a sua espada e saiu com mais ou menos quatrocentos dos seus homens enquanto duzentos ficaram atrás com a bagagem.
14 Nwokorọbya lanụ l'ime ndu-ozi Nebalụ je edooru nyee Nebalụ, bụ Abigelu sụ: “Lekpọdapho lẹ Dévidi bẹ nọ l'echiẹgu zia ndu-ozi iya g'ẹphe bya ekeleru iya nnajịuphu; ọ gbẹ meru iphe-iphere kpua phẹ.
14 Um dos empregados de Nabal disse a Abigail, a mulher de Nabal: — A senhora soube? Davi enviou do deserto uns mensageiros com saudações para o nosso patrão, mas ele os tratou mal.
15 Ọle ndu ono mekwanụru anyi ree shii; ọphu ẹphe emekpajẹduru anyi ẹhu; ọphu iphe anyi te ephuhujeduru lẹ teke ono, anyi l'ẹphe tụkoru nọkotakpo lẹ mgbẹgu ono.
15 No entanto, eles têm sido muito bons para a gente: nunca nos incomodaram e, durante todo o tempo em que estivemos com eles nos campos, eles não roubaram nada que era nosso.
16 Eswe l'ẹnyashi mbọkumboku bẹ ẹphe shi abụjeru igbo-ụlo gbobuta anyi lẹ teke ono, anyi shi anọ-kubeje phẹ eche atụru anyi ono.
16 Eles nos protegeram dia e noite todo o tempo em que estivemos com eles tomando conta dos nossos rebanhos.
17 Nta bụkwa g'ị rịedu iya ọriri maru iphe, ii-me; noo kẹle ẹjo-iphe abyakwa adapfuta nnajịuphu anyi yẹe ndibe iya l'ophu; kẹle ọ kwatarụ bụru onye iwashị k'ọphu bụ l'ọ tọ dụdu onye ejiru iya ọnu dẹe.”
17 Pense nisso e resolva o que fazer. Isso poderá vir a ser um desastre para o nosso patrão e toda a sua família. Ele é tão mau, que ninguém pode falar com ele.
18 Abigelu bya emekebe ẹgwegwa je achịta ishi buredi ụkporo iri; waa otumu mẹe labọ; waa atụru ise, e gburu hụchaa ya ahụ̀hù; bya ajaa ya àjàjà dobe; waa akpe, a hụru yejia ogbongu ise; waa ẹcha-mbekee ụkporo ise, e gude akpụru vayịnu ghee; waa ẹcha-mbekee ọphu dụ ụkporo iri, e gude akpụru figu ghee. O gwekọo ya tukobegbaa l'eli nkapfụ-ịgara.
18 Então Abigail pegou depressa duzentos pães, dois odres cheios de vinho, cinco ovelhas assadas, uns dezessete quilos de trigo torrado, cem cachos de passas e duzentas pastas de figos secos e pôs tudo sobre jumentos.
19 Ọ bya asụ ndu-ozi iya: “Unu tụgbua vuta ụzo; mu a-nọdu-a etso unu l'azụ.” Ọle o to pfukwanụru iya ji iya, bụ Nebalụ.
19 Então disse aos empregados: — Vão na frente, que eu vou atrás. Porém não contou nada ao seu marido.
20 Ọ nọdu l'eli nkapfụ-ịgara iya agba agbazeta l'ụwuru, nọ l'úbvú ono; ọ bya l'amarụ Dévidi yẹle ndu ẹphe l'iya swị nọdu agbazetawaa abyapfuta iya. Ọ bya agba phẹ ndzuta.
20 Abigail ia montada no seu jumento e, de repente, numa curva, na descida, encontrou Davi e os seus homens, que vinham na sua direção.
21 Ọ bụru teke ono bẹ Dévidi pfukwadụru-a sụ: “Ọ tọ dụdu urwu, ọ barụ mu mbụ echeche, mu shi echeru nwoke-a ẹku iya l'echiẹgu; mbụ chekọta iya k'ọphu bụ l'ọ tọ dụdu iphe, o nweru enweru dụru ọphu tuphahụru nụ. Ọ bụru ẹjo-iphe bẹ o gude pfụa mu ụgwo ree, mu meru iya.
21 Davi tinha pensado assim: “De que me adiantou proteger a propriedade desse homem aqui no deserto? Nós não roubamos nada que era dele, e é assim que ele me paga a ajuda que lhe dei?
22 Gẹ Chileke mekwaa mu iphe, o meru ndu ọhogu Dévidi; m'ọ bụru l'e rwuru l'ụtsu mu dobe m'onye lanụ, bụ nwoke ndzụ lẹ ndu o nwekọtaru.”
22 Que Deus me castigue se eu não matar até o último daqueles homens antes do amanhecer!”
23 Abigelu bya ahụmaepho Dévidi; o nyizetakebe l'eli nkapfụ-ịgara iya ono; bya ephozeta l'iphu Dévidi bya eworu iphu kpube l'alị.
23 Quando Abigail viu Davi, desmontou depressa, ajoelhou-se diante dele e encostou o rosto no chão,
24 Nwanyị ono daa gbushi ikpere l'iphu Dévidi sụ iya: “Nnajịuphu mu; g'ọ bụru mu rọ bẹ aa-ta ụta iya nwẹkinyi mu. Jiko gẹ mụbe nwozi ngu nwanyị pfunuru opfu yeru ngu. Ngabẹnuru mụbe nwozi ngu nwanyị nchị.
24 aos seus pés, dizendo: — Por favor, senhor! Escute-me! Eu sou a culpada!
25 Ọ -bụru kẹ nnajịuphu mu; ba ngakwaru mkpọkoro nwoke ono, bụ Nebalụ nchị; kẹle ọo ẹpho g'ẹpha iya dụ bụ g'ọ dụ. Ọoza onye-eswe l'ẹpha; tẹme ọ nọdu emehukwaphọ eswe. Obenu lẹ mụbe nwozi ngu nwanyị gbẹ ọphu mu ta ahụmaduru ndu-ozi ono, gụbe nnajịuphu mu yeru ono.
25 Por favor, não dê atenção a Nabal, pois ele não vale nada! Ele é exatamente o que seu nome quer dizer: um tolo ! Eu mesma não vi os rapazes que o senhor mandou.
26 Ọle-a nnajịuphu mu; bẹ eshinu Chipfu sephuwaru ngu azụ g'i ti je egbua ọchi waa g'ị tị gwata ụgwo iphe, e meru ngu l'ẹka onwongu; bẹ Chipfu -nọdu-a ndzụ g'ọ nọ iya-a; gụbedua nọdu; bẹ bụkwa gẹ Nebalụ dụ bụ gẹ ndu ọhogu ngu waa iphe, bụkota ndu l'achọ g'ẹphe e-shi mekata gụbe nnajịuphu mu a-dụ.
26 Foi o Senhor Deus quem impediu que o senhor se vingasse e matasse os seus inimigos. Agora eu juro, pela sua vida e pela vida do Senhor , que todos os seus inimigos e todos os que querem prejudicá-lo serão castigados como Nabal.
27 G'e wonụru iphe-a, mụbe nwozi ngu nwanyị guderu gụbe nnajịuphu mu-a nụ ụnwokorobya ono, unu l'ẹphe swị ono.
27 Senhor, faça o favor de aceitar este presente que eu lhe trouxe e o entregue aos seus homens.
28 Jiko gụaruro nwozi ngu nwanyị nvụ l'ẹka mu mesweru; noo kẹle a makahawaru lẹ Chipfu e-me g'abụ eze kẹ gụbe nnajịuphu mu nọo ọdu; kẹle ọo ọgu Chipfu bẹ ịilwu. G'ọ tọ dụkwa ẹjo-iphe, aa-hụma ngu l'ẹhu jasụ teke ịi-nọ-beru.
28 Perdoe, por favor, qualquer coisa errada que eu tenha feito. O Senhor Deus fará com que o senhor seja rei e também os seus descendentes, pois o senhor está combatendo o combate dele e o senhor não vai fazer nenhum mal enquanto viver.
29 O betakpọoru nemadzụ nọdu achị ngu k'egbugbu bẹ Chipfu, bụ Chileke ngu e-woẹrupho ndzụ gụbe nnajịuphu mu kwachia rengurengu l'ite ndzụ. Ọle ndzụ ndu ọhogu ngu phẹ bẹ aa-gbáphù ẹgube aagbaphuje mkpuma rọbo-a.
29 Se alguém o atacar e tentar matá-lo, o Senhor , seu Deus, o protegerá como um homem que guarda um tesouro precioso. Mas ele vai jogar longe os seus inimigos, como um homem que atira pedras com a sua funda .
30 Tọbudu iya bụ; teke Chipfu meẹrupho gụbe nnajịuphu mu iphe, dụ ree ono, o kweshigbaaru ngu ukwe iya ono; bya eworu ngu mee onye-ishi l'alị Ízurẹlu;
30 O Senhor Deus cumprirá todas as coisas boas que lhe prometeu e o fará rei de Israel.
31 ọ tọo bụeduru nnajịuphu mu aphụ; ọzoo g'obu waahaa ngu mini l'i gburu ọchi enwedu ishi; ọzoo l'ị gwataru ụgwo iphe, e meru ngu. Lẹ teke ono, Chipfu e-meshiru gụbe nnajịuphu mu iphe, dụ ree ono; nyatakwa mụbe nwozi ngu nwanyị.”
31 E, quando isso acontecer, o senhor não terá motivo para se arrepender, ou sentir remorso por haver matado sem razão, ou por ter se vingado por si mesmo. E, quando o Senhor Deus o abençoar, não esqueça de mim.
32 Dévidi sụ Abigelu: “G'ajaja bụru kẹ Chipfu, bụ Chileke kẹ Ízurẹlu; mbụ onye ziru ngu g'ị gba mu ndzuta ntanụ-a.
32 Davi respondeu: — Louvado seja o
33 Gẹ mmamiphe ngu bụkwaru iphe, a gọru ọnu-ọma nụ; tẹme g'a gọkwarupho ọnu-ọma nụ gụbedua gbobutaru mu gẹ mu te egbu ọchi lẹ ntanụ-a; waa gẹ mu te egude ẹka onwomu gwata ụgwo iphe, e meru mu.
33 Graças ao que você fez hoje e ao seu juízo, eu deixei de cometer um crime de morte e fui impedido de me vingar por mim mesmo.
34 Ọme ọ tọ bụ l'ị gbaru ẹgwegwa bya mu ndzuta-a; bẹ mu shiakwa ribua nte sụ: ‘L'eshinu Chipfu, bụ Chileke kẹ ndu Ízurẹlu nọ ndzụ g'ọ nọ iya-a; mbụ onye ono, gbobutaru ọphu mu te emekaẹduru ngu iphe ono; bẹ ọ tọ dụkwa onye nwoke l'ibe Nebalụ m'onye lanụ mu gege egbuphodo mẹ o -rwutashịa l'ụtsu echele.’ ”
34 Que o Senhor Deus me livre de fazer algum mal a você! Eu juro pelo Senhor , o Deus de Israel, o Deus vivo, que, se você não tivesse se apressado e não tivesse vindo me encontrar, amanhã cedo todos os homens de Nabal estariam mortos, até os meninos!
35 Ọo ya bụ; Dévidi bya anata iya iphe ono, o gwetarụ iya ono; sụ iya: “Tọkwa ẹhu. Mu nụmawaru iphe, i pfuru bya ekwetawaa iphe, ị rwọru.”
35 Então Davi aceitou o que ela havia trazido e disse: — Volte para casa e não se preocupe. Eu farei o que você quiser.
36 Abigelu bya alapfu Nebalụ je ahụma l'ọ nọroo abọ-iphe l'ibe iya; ẹgube ono, onye eze emeje ono. Ẹhu nọdu atsọ Nebalụ ụtso; kẹle mẹe atsụshi iya ike. Ọphu ọ tọ dụdu iphe, Abigelu pfuru iya jasụ nchi bọhu.
36 Abigail voltou para o seu marido Nabal, que estava em casa, festejando como um rei. Ele estava bêbado e alegre. Então ela não lhe contou nada. Na manhã seguinte,
37 O -rwua l'ụtsu iya lẹ teke mẹe ono sahụwaru Nebalụ; nyee ya bya atụko iphemiphe ono dokọtaru iya; meji tọfu iya; ọ kpọ-kerehu gẹ mkpuma.
37 quando ele não estava mais bêbado, ela lhe contou tudo. Aí ele teve um ataque e ficou completamente paralisado.
38 A bya anọchaa iphe, dụ g'abalị iri; Chipfu chitsua Nebalụ; ọ bụru iya anwụhu.
38 Uns dez dias depois, a ira de Deus feriu Nabal, e ele morreu.
39 O be teke Dévidi byaru anụma lẹ Nebalụ nwụhuwaru ọ sụ: “G'ajaja bụru kẹ Chipfu; mbụ onye ono, gwataru ụgwo iphe-iphere ono, mu natarụ l'ẹka Nebalụ. Ọ bya egbobutakwaphọ mụbe nwozi iya gẹ mu te eye ẹka l'ẹjo-iphe. Chipfu bẹ wowaru ẹjo-ememe, Nebalụ meru kpukposhi iya l'ishi nkiya.”
39 Quando Davi soube que Nabal havia morrido, disse: — Louvem a Deus, o Então Davi mandou a Abigail uma proposta de casamento.
40 Ndu ozi Dévidi jeshia mkpụkpu Kamẹlu je ezia Abigelu sụ iya: “Dévidi bẹ zikwaru anyi g'anyi bya eduta ngu g'ị bụru nyee ya.”
40 Os empregados dele foram até Carmelo e disseram: — Davi nos mandou buscá-la para que a senhora seja sua esposa.
41 Abigelu gbalihu bya ephozeta iphu iya l'alị sụ: “Waa mụbe nwozi unu nwanyị baa; mbụ onye a-nọdu asajẹ ndu-ozi nnajịuphu mu ọkpa.”
41 Então Abigail ajoelhou-se, encostou o rosto no chão e disse: — Eu sou escrava de Davi e estou pronta para lavar os pés dos empregados dele.
42 Abigelu jịkobe ẹgwegwa bya eduta ụnwumgboko ise, l'ejeru iya ozi yeru onwiya; o nyikota eli nkapfụ-ịgara tsoru ndu ono, Dévidi ziru ozi ono; o je alụru Dévidi.
42 Aí ela se levantou depressa e montou o seu jumento. E, acompanhada por suas cinco empregadas, partiu na companhia dos empregados de Davi e se tornou esposa dele.
43 Dévidi bẹ alụhawaa Ahinowamu, bụ onye shi lẹ mkpụkpu Jiezerẹlu; yẹe Abigelu bya atụko bụru unyomu Dévidi.
43 Davi tinha casado com Ainoã, de Jezreel, e agora Abigail também se tornou sua esposa.
44 Teke ono bẹ Sọlu kutawaru nwada iya, bụ Mikalu; mbụ nyee Dévidi woru kee Paliti nwa Layishi; mbụ onye shi lẹ mkpụkpu Galimu.
44 Nesse meio tempo Saul tinha dado a sua filha Mical, que tinha sido esposa de Davi, a Palti, filho de Laís, da cidade de Galim.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Samuel 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.